Ptačí nářečí v Česku zmapováno!

Strnadí zlověstný popěvek „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má mnoho podob. Díky výsledkům projektu Nářečí českých strnadů už vědci vědí, kde které varianty hledat.


Samec strnada obecného (Emberiza citrinelia). Vpravo dole jsou vyobrazena pomocí sonogramů dvě nejrozšířenější evropská, ale současně i česká nářečí
Samec strnada obecného (Emberiza citrinelia). Vpravo dole jsou vyobrazena pomocí sonogramů dvě nejrozšířenější evropská, ale současně i česká nářečí


Prestižní mezinárodní vědecký časopis IBIS publikoval výsledky unikátního výzkumu vědců z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické. Výzkum byl zaměřen na hlasové projevy strnada obecného, jednoho z našich nejběžnějších ptáků. „Za pomoci více než stovky dobrovolníků se podařilo zmapovat celé území České republiky a shromáždit studijní materiál, který nemá ve světě obdoby. Výsledky nejen pozměnily některé zažité představy o povaze strnadích nářečí, ale staly se rovněž nesmírně cenným podkladem pro výzkum samotné evoluce tohoto fascinujícího fenoménu,“ vysvětluje Pavel Pipek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.


Článek je vyvrcholením více než šestileté spolupráce mezi českými vědci a dobrovolníky z řad veřejnosti, kteří mapovali geografickou variabilitu zpěvu českého strnada. Účastníci pořídili téměř čtyři tisíce nahrávek z většiny našeho území. Vedle již dříve popsaných sedmi nářečí se podařilo zachytit další, dosud nikde nepopsané varianty zpěvu. A právě ptáci „nově zpívající“ jsou hlavním cílem letošního pokračování výzkumu v rámci projektu Nářečí českých strnadůStrnadi.cz.


Na českém území se vyskytuje sedm dříve popsaných nářečí (barevná kolečka), ale i několik vzácných (černá kolečka). Občas se vyskytují jedinci, kteří zvládnou oba typy (půlená kolečka)
Na českém území se vyskytuje sedm dříve popsaných nářečí (barevná kolečka), ale i několik vzácných (černá kolečka). Občas se vyskytují jedinci, kteří zvládnou oba typy (půlená kolečka)


Jak sami vědci přiznávají, projekt nakonec překonal jejich původní představy. „Osvětová kampaň“, která měla trvat jeden rok, se brzy proměnila v plnohodnotnou vědeckou studii: „Lidé byli prostě skvělí. Do nahrávání se často vrhali doslova po hlavě. Někteří si přizpůsobovali dovolenou, aby zmapovali dosud neprobádané oblasti,“ vrací se k průběhu výzkumu Lucie Diblíková, doktorandka na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK a první autorka článku.


Projektem okolo strnadího zpěvu se inspirovali i vědci v zahraničí, např. ve Velké Británii, Novém Zélandu, Polsku, Lotyšsku, Švýcarsku či Chorvatsku. Jelikož na mapě nářečí stále zbývá mnoho „bílých míst“, český projekt pokračuje dál.


Kdo má chuť se zapojit, nechť zamíří na web projektu Strnadi.cz, kde se dozví bližší informace.

Odkaz na původní práci: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/ibi.12621


Text: PřF UK, Marcela Uhlíková

Foto: Petr Jan Juračka

Datum: 11. 6. 2018


Poslední změna: 13. červen 2018 09:36 
Sdílet na: Facebook Sdílet na: Twitter
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208




Jak k nám