|
1347
|
privilegiem papeže Klimenta VI. se v Praze zřizuje obecné učení
|
|
1348
|
český a římský král Karel IV. zakládá  listinou ze 7. dubna univerzitu se čtyřmi fakultami (svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou)
|
|
1366
|
Karel IV. zakládá kolej pro dvanáct mistrů (Karlova kolej)
|
|
1372
|
právnická fakulta vytváří samostatnou univerzitu juristů (trvala do 1418/19)
|
|
1383
|
Karlova kolej získává dům na Starém Městě (Karolinum), který od přestavby let 1383/86 slouží jako sídlo celé univerzity
|
|
1409
|
18. ledna vyhlašuje král Václav IV. tzv. Dekret kutnohorský, jímž český univerzitní národ získává přednostní postavení (odchodem členů ostatních univerzitních národů vzniká mj. univerzita v Lipsku)
|
|
1417
|
univerzita se přihlašuje k husitství (kališnické konfesi) a je potrestána papežským zákazem činnosti
|
|
1419
|
husitskými válkami je omezena činnost univerzity (až do počátku 17. století existuje jediná, artistická fakulta)
|
|
1556
|
do Prahy přichází jezuitský řád, který zakládá akademii v Klementinu s výukou filozofie a teologie (1616 povýšena na univerzitu)
|
|
1609
|
počátek reforem univerzity: zaveden pevný studijní řád, zrušen celibát profesorů, správa a hospodářství univerzity svěřeny kvestorovi)
|
|
1618
|
univerzita se aktivně účastní na odboji proti katolickému panovníkovi
|
|
1622
|
po porážce protestantských stavů je karolínská univerzita předána jezuitům
|
|
1638
|
tzv. světské fakulty (lékařská a právnická) se sídlem v Karolinu postaveny pod přímý dohled státu
|
|
1654
|
tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojeno Karolinum a Klementinum do společné univerzity (Universitas Carolo-Ferdinandea) se čtyřmi fakultami
|
|
1718
|
architekt F. M. Kanka dokončil přestavbu Karolina v barokním slohu
|
|
1773
|
zrušen jezuitský řád
|
|
1781
|
počátek reforem univerzity: 1781 umožněno studium nekatolíků, 1783 univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství, 1784 zrušena univerzitní jurisdikce, studijní řád zavádí němčinu jako vyučovací jazyk
|
|
1848
|
univerzita požaduje akademické svobody a zrovnoprávnění češtiny a němčiny ve výuce
|
|
1849
|
zákon o organizaci univerzit zvyšuje pravomoc akademického senátu a profesorských sborů, studijní řád (1850) zavádí rigorosní a státní závěrečné zkoušky (tituly JUDr., MUDr., PhDr., ThDr.)
|
|
1882
|
nařízením císaře Františka Josefa I. z 28. února se Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem
|
|
1920
|
zákonem o poměru obou pražských univerzit získává česká název "Karlova universita", vytvořena přírodovědecká fakulta
|
|
1939
|
po okupaci českých zemí nacisty je Německá univerzita (Deutsche Karlsuniversität Prag) přivtělena k říši, po studentských demonstracích 17. listopadu Karlova univerzita uzavřena spolu s ostatními českými vysokými školami
|
|
1945
|
obnovena činnost Karlovy univerzity - vytvořeny pobočky lékařské fakulty v Plzni (od 1958 lékařská fakulta UK) a v Hradci Králové (od 1959 lékařská fakulta UK), Německá univerzita zrušena
|
|
1946
|
zahájena činnost pedagogické fakulty (1959-1964 mimo Univerzitu Karlovu)
|
|
1948
|
studentská demonstrace proti totalitnímu režimu (následovalo masové vyloučení nekomunistických učitelů a studentů z univerzity)
|
|
1950
|
zákon o vysokých školách ruší akademickou autonomii a podřizuje jejich činnost dohledu komunistické strany, teologická fakulta oddělena od Univerzity Karlovy (1950-1990 samostatná fakulta v Litoměřicích)
|
|
1952
|
vytvořena matematicko-fyzikální fakulta
|
|
1953
|
lékařská fakulta se rozděluje na fakultu všeobecného lékařství, hygienickou a dětského lékařství (od 1990 1. s názvem 2. a 3. lékařská fakulta)
|
|
1959
|
na univerzitu převeden Institut tělesné výchovy a sportu (od 1966 fakulta tělesné výchovy a sportu)
|
|
1960
|
založen Institut osvěty a novinářství (od 1965 fakulta osvěty a novinářství, 1990 fakulta sociálních věd)
|
|
1968
|
univerzita se podílí na událostech tzv. Pražského jara, po 1969 nová vlna represí nonkonformně smýšlejících učitelů a studentů
|
|
1969
|
vytvořena farmaceutická fakulta v Hradci Králové
|
|
1989
|
demonstrace vysokoškoláků na paměť událostí 17. listopadu 1939 podnětem k pádu komunistického režimu
|
|
1990
|
zákon o vysokých školách obnovuje univerzitní autonomii a svobodu bádání a výuky
|
|
1991
|
statutem jsou do Univerzity Karlovy inkorporovány tři teologické fakulty: katolická, evangelická a husitská
|
|
2000
|
vznikla Fakulta humanitních studií
|
|
2000
|
Univerzitu Karlovu tvoří 17 fakult (3 mimo Prahu):
Katolická teologická fakulta
Evangelická teologická fakulta
Husitská teologická fakulta
Právnická fakulta
1. lékařská fakulta
2. lékařská fakulta
3. lékařská fakulta
Lékařská fakulta v Plzni
Lékařská fakulta v Hradci Králové
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Filozofická fakulta
Přírodovědecká fakulta
Matematicko-fyzikální fakulta
Pedagogická fakulta
Fakulta sociálních věd
Fakulta tělesné výchovy a sportu
Fakulta humanitních studií
|
Michal Svatoš
ve formátu PDF