Studijní a zkušební řád

II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU UNIVERZITY KARLOVY

ze dne 8. února 2018


Akademický senát Univerzity Karlovy se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Studijním a zkušebním řádu Univerzity Karlovy, jako jejím vnitřním předpisu:


Část I. - Základní ustanovení


Čl. 1

Úvodní ustanovení


Tento řád navazuje na příslušná ustanovení zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách

a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a statutu Univerzity Karlovy, ve znění pozdějších změn, (dále jen „statut“) a upravuje pravidla studia na Univerzitě Karlově (dále jen „univerzita“).


Čl. 2

Vysokoškolské vzdělání


1. Na univerzitě se uskutečňují tyto typy studijních programů:

  • bakalářský,

  • magisterský, který navazuje na bakalářský studijní program,

  • magisterský, který nenavazuje na bakalářský studijní program,

  • doktorský.

2. Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu může být

  a. 

profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi, nebo

  b. 

akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností.

3. Seznam akreditovaných studijních programů včetně jejich typu, profilu, formy výuky, standardní doby studia a informací o jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením se zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek univerzity; a u jednotlivých studijních programů rovněž jejich součásti.

4. Studijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní program je kombinovaným studijním programem, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání.

5. Studijní program je konkretizován a prováděn studijními plány.

6. Na univerzitě jsou uskutečňovány

  a. 

studijní programy bez specializací,

  b. 

studijní programy se specializacemi,

  c. 

studijní programy, které umožňují získat ucelené znalosti a dovednosti z jiného studijního programu.

7. Forma studia studijních programů uskutečňovaných na univerzitě může být:

  a. 

prezenční,

  b. 

kombinovaná,

  c. 

distanční.

8. Při prezenční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že převážná část výuky je organizována formou přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, konzultací a dalších podobných forem výuky, které se konají podle pravidelného, zpravidla týdenního, rozvrhu a během nichž má student možnost přímo získávat poznatky.

9. Při kombinované formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že studium probíhá formou, v níž se uplatňují principy prezenčního i distančního studia.

10. Při distanční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že studium probíhá distančními formami výuky a vyučující mají zpravidla roli konzultantů.


Čl. 3

Organizace studia


1. Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců.

2. Akademický rok se dělí zpravidla na zimní semestr a letní semestr. Součástí akademického roku jsou také zkoušková období a prázdniny.

3. Rámcový průběh akademického roku stanoví rektor po projednání s děkany v Harmonogramu akademického roku formou opatření rektora. Začátek výuky, zkouškového období, praxí, období pro zápisy předmětů a další podrobnosti stanoví po schválení rektorem děkan fakulty v Harmonogramu akademického roku pro příslušnou fakultu ve formě opatření děkana. Děkani fakult, které společně uskutečňují studijní program podle čl. 22 odst. 3 písm. c) statutu, stanoví tyto podrobnosti po vzájemné dohodě.

4. Po dobu prázdnin lze konat praxe, laboratorní práce, tělovýchovné kurzy, exkurze apod. a plnit kontroly studia předmětů.

5. Studijní pobyt na jiné, zpravidla zahraniční vysoké škole organizovaný univerzitou v rámci studia daného studijního programu je součástí tohoto studia.

6. Výuka na univerzitě je s výjimkou přednášek určena pouze pro studenty univerzity. Je-li to nutné k zajištění účasti studentů univerzity na výuce, může děkan opatřením účast veřejnosti na přednáškách omezit.


Část II. - Studium


Čl. 4

Obecná ustanovení o studiu


1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia. Zápis se koná na fakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program, v případě studijního programu podle čl. 22 odst. 3 písm. c) statutu na fakultě, o které je tak stanoveno v akreditaci tohoto studijního programu nebo v mezifakultní dohodě. Zápis probíhá ve lhůtě stanovené děkanem této fakulty. Akreditací studijního programu se pro účely tohoto řádu rozumí také žádost o akreditaci a rovněž návrh studijního programu v rámci institucionální akreditace.

2. Po zápisu do studia student skládá imatrikulační slib (čl. 59 odst. 2 statutu).

3. Při zápisu vydá studentovi fakulta výkaz o studiu, pokud nejsou údaje uvedené v tomto dokladu na fakultě evidovány pouze ve studijním informačním systému. Za výkaz o studiu se pak považuje výpis těchto údajů úředně potvrzený fakultou.

4. Průkaz studenta vydá studentovi univerzita podle pravidel stanovených opatřením rektora.

5. Studium bakalářských a magisterských studijních programů se uskutečňuje v kreditním systému.

6. Studium bakalářských a magisterských studijních programů je členěno do jednotlivých úseků studia tak, aby bylo možné provádět průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího úseku studia. Úsekem studia může být semestr nebo ročník; vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 stanoví úseky každého studijního programu. Změny studijního plánu v části týkající se daného úseku studia nemohou být účinné pro studenty, kteří jsou v tomto úseku studia zapsáni.

7. Termíny zápisů do dalšího úseku studia musí být v dostatečném předstihu stanoveny v Harmonogramu akademického roku ve formě opatření děkana ve veřejné části internetových stránek fakulty.

8. Pokud se student ve stanoveném termínu nezapíše do příslušného úseku studia, vyzve jej fakulta prostřednictvím studijního informačního systému, aby se dostavil k zápisu v náhradním termínu; tato výzva musí být doručena nejpozději deset pracovních dnů před tímto termínem. Za den doručení se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění výzvy ve studijním informačním systému studentovi.

9. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu, platí, že studia v den konání náhradního termínu zápisu zanechal. Toto ustanovení se nepoužije tehdy, nedostavil-li se student k zápisu v náhradním termínu ze závažných důvodů. O řádnosti a včasnosti omluvy a závažnosti důvodů rozhoduje děkan.

10. Standardní doba studia studijního programu je doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích.

11. Nejdelší celková doba přerušení studia je taková doba přerušení studia, která spolu s dobou studia počítanou od prvního dne akademického roku, do něhož se uchazeč zapsal, nepřesáhne maximální dobu studia.

12. Maximální doba studia v bakalářském studijním programu činí šest let, v magisterském studijním programu nenavazujícím na bakalářský studijní program deset let, v navazujícím magisterském studijním programu pět let a v doktorském studijním programu osm let a počítá se od prvního dne akademického roku, do něhož se uchazeč zapsal. Pokud se uchazeč zapíše do studia po prvním dni akademického roku, počítá se maximální doba studia ode dne zápisu.

13. Po uplynutí maximální doby studia nesmí student skládat zkoušky, státní zkoušky, ani plnit jiné studijní povinnosti. Zkouška, státní závěrečná zkouška nebo jiná studijní povinnost konaná po uplynutí maximální doby studia je neplatná.

14. Student je povinen řádně ukončit studium absolvováním studia během maximální doby studia. Neukončí-li student řádně studium absolvováním studia během maximální doby studia, nesplnil požadavek stanovený tímto řádem a studium mu bude ukončeno.

15. Zdravotní způsobilost studenta ke studiu je požadavkem stanoveným tímto řádem, pokud byla tato způsobilost podmínkou pro přijetí ke studiu. Ztratí-li student v takovém případě trvale zdravotní způsobilost ke studiu, nesplnil požadavek stanovený tímto řádem a studium mu bude ukončeno.

16.Děkan v návaznosti na rozhodnutí rektora o právech a povinnostech studentů nebo rektor mohou přijmout v případě potřeby takové opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny. Takové opatření může spočívat i v určení lhůty, v níž může student konat kontroly studia, státní zkoušky, nebo plnit jiné studijní povinnosti i po uplynutí maximální doby studia.


Čl. 5

Průběh studia


1. Studijní plány studijního programu stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky, podrobnosti a náležitosti týkající se způsobu ověřování výsledků studia a s výjimkou doktorských studijních programů též počty kreditů přiřazené jednotlivým předmětům a další podrobnosti a náležitosti týkající se kreditního systému.

2. Doporučený průběh studia s výjimkou doktorského studia obsahuje navrhovaný, konkrétní průběh studia odpovídající danému studijnímu plánu včetně doporučeného pořadí předmětů a kontrol studia a jejich zařazení do jednotlivých úseků studia v rámci standardní doby studia.

3. Studijní plány a doporučené průběhy studia zveřejňuje fakulta ve veřejné části internetových stránek.

4. Studijní plány s výjimkou doktorského studia stanoví, které předměty jsou pro studenty povinné nebo povinně volitelné; ostatní předměty vyučované na univerzitě se pro daný studijní plán považují za předměty volitelné. Za předměty volitelné se též považují předměty vyučované na jiných vysokých školách nebo jejich součástech anebo dalších vzdělávacích nebo vědeckých institucích, stanoví-li tak smlouva uzavřená mezi fakultou nebo univerzitou a touto vysokou školou nebo institucí. Povinně volitelné předměty jsou studijním plánem přiřazeny do jedné nebo více skupin.

5. V případě studijního programu se specializacemi je možné zvolit 1 nebo 2 specializace podle akreditace studijního programu. Specializaci je povinen si zvolit

  a. 

uchazeč v rámci přijímacího řízení v přihlášce ke studiu nebo při zápisu do studia v souladu s podmínkami přijímacího řízení, nebo

  b. 

student do konce prvního úseku studia, pokud vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odstavce 2 nestanoví jinak.

6. V případě studijního programu umožňujícího získat ucelené znalosti a dovednosti z jiného studijního programu je uchazeč povinen si zvolit studijní plán zahrnující konkrétní znalosti a dovednosti z jiného studijního programu v rámci přijímacího řízení v přihlášce ke studiu nebo při zápisu do studia v souladu s podmínkami přijímacího řízení

7. V případě studijního programu umožňujícího získat ucelené znalosti a dovednosti z jiného studijního programu, v němž si student coby uchazeč zvolil studijní plán zahrnující konkrétní znalosti a dovednosti z jiného studijního programu v rámci přijímacího řízení (v přihlášce ke studiu nebo při zápisu do studia v souladu s podmínkami přijímacího řízení), je oprávněn tento student při zápisu do druhého úseku studia, jsou-li úsekem studia ročníky, či do třetího úseku studia, jsou-li úsekem studia semestry, požádat o provedení změny studijního plánu, aby zahrnoval znalosti a dovednosti z odlišného jiného studijního programu, a sice na základě úspěšného přijímacího řízení do tohoto studijního programu. Tato změna nemá vliv na maximální dobu studia.

8. V případě studijního programu umožňujícího získat ucelené znalosti a dovednosti z jiného studijního programu, v němž si student coby uchazeč nemusel zvolit a nezvolil studijní plán zahrnující konkrétní znalosti a dovednosti z jiného studijního programu v rámci přijímacího řízení (v přihlášce ke studiu nebo při zápisu do studia v souladu s podmínkami přijímacího řízení), je oprávněn tento student při zápisu do druhého úseku studia, jsou-li úsekem studia ročníky, či do třetího úseku studia, jsou-li úsekem studia semestry, požádat o provedení změny studijního plánu, aby zahrnoval znalosti a dovednosti z jiného studijního programu, a sice na základě úspěšného přijímacího řízení do tohoto studijního programu. Tato změna nemá vliv na maximální dobu studia.

9. Pro případ, že si uchazeč v rámci přijímacího řízení nezvolí specializaci podle odstavce 5 písm. a), nebo studijní plán zahrnující konkrétní znalosti a dovednosti z jiného studijního programu podle odstavce 6 podle podmínek přijímacího řízení, postupuje se podle řádu přijímacího řízení pro uchazeče univerzity.

10. Každému předmětu je studijním plánem, s výjimkou doktorského studia, přiřazen určitý celočíselný počet kreditů vyjadřující poměr množství práce studenta spojené s absolvováním tohoto předmětu vůči celkovému objemu práce spojené s absolvováním všech předmětů obsažených v doporučeném průběhu studia pro daný úsek studia. Při dodržení doporučeného průběhu studia student získá při splnění všech studijních povinností v daném úseku studia třicet kreditů, je-li úsekem studia semestr, nebo šedesát kreditů, je-li úsekem studia ročník.

11. Průběžnou kontrolou studia se rozumí kontrola celkového počtu kreditů získaných studentem ve studiu do konce posledního zkouškového období daného úseku studia prováděná v přiměřené lhůtě po skončení tohoto zkouškového období. Student má právo na zápis do dalšího úseku studia, pokud získal alespoň takový počet kreditů, který odpovídá součtu kreditů při doporučeném průběhu studia v těchto úsecích studia (dále jen „normální počet kreditů“), nebo alespoň vnitřním předpisem fakulty podle čl. 19 odst. 2 stanovený minimální počet kreditů. Opakování zápisu do dalšího úseku studia na základě získání minimálního počtu kreditů při nedosažení normálního počtu kreditů může fakulta vyloučit nebo omezit ve svém vnitřním předpisu podle čl. 19 odst. 2.

12. Pokud student nesplní požadavky stanovené tímto řádem pro zápis do dalšího úseku studia a konkretizované ve vnitřním předpisu fakulty podle čl. 19 odst. 2, bude mu studium ukončeno.

13. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 může pro jednotlivé studijní programy uskutečňované na fakultě stanovit, že při posouzení, zda student získal dostatečný počet kreditů pro zápis do dalšího úseku studia, se za počet kreditů získaných za absolvování volitelných předmětů považuje jen počet do výše určeného podílu vůči normálnímu počtu kreditů.

14. Student může požádat děkana o individuální studijní plán. Děkan může s výjimkou případů, kdy jsou dány důvody pro ukončení studia, povolit individuální studijní plán na jeden nebo více úseků studia a současně stanoví jeho průběh a podmínky. ´

15. Děkan, s výjimkou případů, kdy jsou dány důvody pro ukončení studia, vždy povolí studentovi absolvování úseku studia podle individuálního studijního plánu v případě, že

  a. 

student požádá o individuální studijní plán v souvislosti s péčí o dítě po uznanou dobu rodičovství; v souvislosti s povolením individuálního studijního plánu se zohlední prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností o uznanou dobu rodičovství,

  b. 

student požádá o individuální studijní plán v souvislosti s péčí o závislou osobu1, nebo

  c. 

student požádá o individuální studijní plán z důvodu účasti na reprezentaci České republiky ve sportovním odvětví nebo z důvodu nezbytné přípravy k ní a žádost doloží potvrzením o této skutečnosti vydaným sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice.

16. Pokud student nesplní podmínky stanovené individuálním studijním plánem, nesplnil požadavek stanovený tímto řádem a studium mu bude ukončeno.

17. Požádá-li student bakalářského nebo magisterského studijního programu o změnu formy studia v rámci téhož studijního programu uskutečňovaného ve více formách studia, děkan jej na základě doporučení garanta tohoto studijního programu může do požadované formy studia zařadit, a v případě potřeby mu současně povolí absolvování úseku studia podle individuálního studijního plánu. Změnou formy studia nedochází ke změně specializace v případě studijního programu se specializacemi ani ke změně studijního plánu zahrnujícího konkrétní znalosti a dovednosti z jiného studijního programu.


Čl. 6

Přerušení studia


1. Studium může být i opakovaně přerušeno na žádost studenta nebo z moci úřední. S výjimkou velmi závažných, zejména zdravotních, důvodů, lze studium přerušit až ve druhém úseku studia, jsou-li úseky studia ročníky, nebo ve třetím úseku studia, jsou-li úseky studia semestry.

2. Děkan na žádost, s výjimkou případů, kdy jsou dány důvody pro ukončení studia, přeruší studentovi studium v případě, že

  a. 

student o přerušení studia požádá z důvodu těhotenství, porodu či rodičovství nebo v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu na dobu, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená studenta,

  b. 

student požádá o přerušení studia z důvodu účasti na reprezentaci České republiky ve sportovním odvětví nebo z důvodu nezbytné přípravy k ní a žádost doloží potvrzením o této skutečnosti vydaným sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice,

  c. 

student o přerušení studia požádá z vážného zdravotního důvodu,

  d. 

student bakalářského nebo magisterského studijního programu splnil povinnosti v daném úseku studia a nezapočal studium v následujícím úseku studia, nebo

  e. 

o přerušení studia požádá student doktorského studijního programu.

3. Děkan z moci úřední studium přeruší, pokud

  a. 

je student v prodlení se zaplacením poplatku za studium v cizím jazyce, nebo

  b. 

si student nezvolí specializaci podle čl. 5 odst. 5 písm. b).

Z důvodu prodlení se zaplacením poplatku za studium v cizím jazyce nelze studium přerušit v případě, že student řádně plní sjednanou dohodu o splátkách.

4. Děkan může přerušit studium z moci úřední v případě, kdy je to zapotřebí k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ nesouvisí se studiem.

5. K žádosti o přerušení studia podle odstavce 2 písm. a) až c) student přiloží doklady osvědčující důvod přerušení studia.

6. Současně se žádostí o přerušení studia podle odstavce 2 písm. e) podá student, pokud žádá o přerušení studia na určitou dobu, také žádost o příslušnou změnu individuálního studijního plánu.

7. Studium se přerušuje dnem nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden.

8. Studium se přerušuje do uplynutí maximální doby studia, s výjimkou přerušení studia podle odstavce 2 písm. a) až c) a případů, kdy děkan vyhoví žádosti studenta o přerušení studia na určitou dobu.

9. V době přerušení studia není osoba studentem. Lhůty pro plnění studijních povinností v této době nezačínají běžet a započaté se staví.

10. Doba přerušení studia podle odstavce 2 písm. a) a c) se nezapočítává do celkové doby přerušení studia ani do maximální doby studia.

11. Osoba, které bylo studium přerušeno, je povinna hlásit fakultě skutečnosti rozhodné pro přerušení studia a jeho trvání.

12. Děkan ukončí přerušení studia na písemnou žádost osoby, jíž bylo studium přerušeno zpravidla tak, aby osoba po opětovném zápisu do studia mohla studovat bez dalších úprav průběhu studia. Přerušení studia se ukončuje dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení přerušení studia nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden.

13. Děkan ukončí přerušení studia podle odstavce 2 písm. a) až c) a odstavce 3 a 4, pominou-li důvody pro přerušení studia.

14. Ukončením přerušení studia vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia ve lhůtě stanovené fakultou v rozhodnutí o ukončení přerušení studia nebo v rozhodnutí o přerušení studia. Pokud se osoba ve stanovené lhůtě opětovně do studia nezapíše, vyzve ji fakulta prostřednictvím studijního informačního systému, aby se dostavila k zápisu v náhradním termínu; tato výzva musí být doručena nejpozději deset pracovních dnů před tímto termínem. Za den doručení se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění výzvy ve studijním informačním systému osobě, které uplynula doba, na kterou měla studium přerušeno. Pokud se tato osoba ani v náhradním termínu nezapíše, ztrácí právo na opětovný zápis do studia a platí, že studia ke dni konání náhradního termínu zápisu zanechala. Toto ustanovení se nepoužije tehdy, nedostavila-li se osoba k zápisu v náhradním termínu ze závažných důvodů. O řádnosti a včasnosti omluvy a závažnosti důvodů rozhoduje děkan. V případě, že v době přerušení studia uplyne maximální doba studia, nelze přerušení studia ukončit a má se za to, že osoba, jíž bylo studium přerušeno, zanechala studia dnem uplynutí maximální doby studia.

15. Po opětovném zápisu do studia rozhodne děkan v případě potřeby o zařazení studenta do úseku studia. Pokud během přerušení studia došlo k podstatné změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví děkan rozhodnutím individuální studijní plán, v němž uvede v souladu s vnitřním předpisem fakulty podle čl. 19 odst. 2 a příslušným studijním programem, které studijní povinnosti musí student splnit a lhůty pro jejich splnění. Děkan může místo individuálního studijního plánu stanovit studentovi povinnost vykonat v dané lhůtě rozdílové zkoušky. Pokud děkan stanoví rozdílovou zkoušku, určí rozhodnutím její obsah, rozsah, lhůtu pro její vykonání a kritéria jejího hodnocení.


Čl. 7

Studijní předmět


1. Studijní předmět (dále jen „předmět“) se vyučuje zejména v podobě přednášky, cvičení, semináře, prosemináře, kurzu, praxe, stáže, soustředění, laboratorní práce, exkurze, terénní práce, samostatné práce nebo konzultace. Předmět může být v závislosti na svém charakteru uskutečňován prezenční, kombinovanou nebo distanční formou.

2. Není-li tímto řádem nebo podle tohoto řádu vnitřním předpisem fakulty podle čl. 19 odst. 2 stanoveno jinak, má student v období určeném pro zápisy předmětů právo zapsat si předmět vyučovaný na univerzitě prostřednictvím studijního informačního systému v době určené v opatření rektora, a poté se účastnit jeho výuky a podrobovat se kontrole studia tohoto předmětu. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 stanoví podmínky, za nichž lze zápis předmětu zrušit, nebo zrušit a nahradit jiným předmětem, který splňuje požadavky podle čl. 7 odst. 5 písm. f), a podmínky, za nichž lze nahradit zapsaný předmět.

3. Předmět je jednosemestrální nebo dvousemestrální v rámci téhož akademického roku. Každému předmětu je přiřazen identifikační kód, který je v rámci univerzity jedinečný; systém přiřazování kódů je dán opatřením rektora. Předmět je určen tímto identifikačním kódem, počtem semestrů výuky podle věty první, přiřazeným počtem kreditů, podobou výuky podle odstavce 1 a formou kontroly studia předmětu podle čl. 8 odst. 2.

4. Je-li předmět součástí více studijních plánů jednoho nebo více studijních programů, nelze mu přiřadit různé počty kreditů.

5. Fakulta garantující výuku předmětu může v souladu se studijními plány studijních programů, ve kterých je daný předmět uveden jako povinný nebo povinně volitelný,

  a. 

zápis předmětu podmínit předchozím absolvováním jiného předmětu nebo předmětů anebo současným zápisem jiného předmětu nebo předmětů,

  b. 

absolvování předmětu podmínit absolvováním jiného předmětu nebo předmětů,

  c. 

zápis předmětu vyloučit současným zápisem jiného předmětu,

  d. 

absolvování předmětu vyloučit předchozím absolvováním jiného předmětu,

  e. 

zápis předmětu vyloučit předchozím absolvováním jiného předmětu,

  f. 

uvést, že absolvováním předmětu je z hlediska plnění studijního plánu považován za absolvovaný jiný předmět nebo jiné předměty.

6. Pro zápis předmětu uvedeného v odstavci 5 jako předmětu volitelného platí ustanovení odstavce 5 obdobně.

7. Podmínit zápis předmětu nebo absolvování předmětu je možné učinit pouze způsoby uvedenými v odstavci 5.

8. Vyžadují-li to kapacitní důvody, může fakulta omezit počet studentů, kteří si mohou zapsat daný předmět; fakulta může též stanovit, že přednost při zápisu daného předmětu mají studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným průběhem studia. Pokud tak stanoví obecně závazné předpisy, může být zápis předmětu podmíněn předložením těmito předpisy vyžadovaného lékařského potvrzení.

9.Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 může omezit opakovaný zápis téhož předmětu a stanovit podmínky opakovaného zápisu; je-li tímto omezením úspěšné absolvování povinného předmětu nebo získání minimálního počtu kreditů ze stanovené nebo vybrané skupiny nebo skupin povinně volitelných předmětů studentem v daném studiu již vyloučeno, nesplnil student požadavek stanovený tímto řádem a studium mu bude ukončeno.


Čl. 8

Kontroly studia


1. Formami kontroly studia jsou

  a. 

kontrola studia předmětu,

  b. 

průběžná kontrola studia (čl. 4 odst. 6, čl. 5 odst. 11),

  c. 

pravidelné hodnocení plnění individuálního studijního plánu v doktorských studijních programech (čl. 10),

  d. 

rozdílová zkouška,

  e. 

obhajoba disertační práce (čl. 11),

  f. 

státní závěrečná, státní rigorózní zkouška nebo její část (dále jen „státní zkouška“) nebo státní doktorská zkouška (čl. 11).

2. Kontrolou studia předmětu se rozumí ověření úspěšného absolvování předmětu. Formami této kontroly jsou

  a. 

kolokvium,

  b. 

zápočet,

  c. 

klasifikovaný zápočet,

  d. 

klauzurní práce,

  e. 

zkouška,

  f. 

kombinace forem uvedených v písm. a) až e).

3. Kontrola studia předmětu zapsaného v daném úseku studia může probíhat nejpozději do konce zkouškového období letního semestru akademického roku, ve kterém student v daném úseku studia studoval; vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 může stanovit tuto lhůtu odlišně.

4. Kolokvium, zápočet a klauzurní práce mohou mít povahu samostatné kontroly studia předmětu nebo předpokladu pro konání zkoušky z daného předmětu, přičemž požadavky na jejich získání musí být stanoveny u předmětu ve studijním informačním systému na začátku semestru. Podrobnosti může upravit vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2.

5. Kolokvium, zápočet a klauzurní práce jsou klasifikovány "prospěl" - "neprospěl" nebo "započteno" - "nezapočteno". Úspěšným absolvováním těchto kontrol studia předmětu se rozumí získání klasifikace "prospěl" nebo "započteno".

6. Při klasifikovaném zápočtu se oproti zápočtu navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.

7. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 stanoví počet opravných termínů pro splnění kontroly studia předmětu ve formě kolokvia, zápočtu, klasifikovaného zápočtu a klauzurní práce.

8. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta nebo ověřují jeho schopnosti; základní požadavky ke zkoušce jsou v souladu se studijním plánem stanoveny v anotaci předmětu a elektronicky se zveřejňují, podrobnosti musí být stanoveny u předmětu ve studijním informačním systému na začátku semestru. Ustanovení tohoto odstavce, jakož i odstavců 9, 13 a 14 se vztahují na rozdílovou zkoušku obdobně.

9. Podle způsobu provedení je zkouška ústní, písemná, praktická, nebo kombinovaná. Ústní zkoušky a ústní části kombinovaných zkoušek jsou pro členy akademické obce univerzity veřejné; z kapacitních důvodů lze účast akademické obce omezit. Stanoví-li tak vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2, lze ústní zkoušku, z důvodů zvláštního zřetele hodných, uskutečnit distanční formou. V takovém případě tento vnitřní předpis stanoví podrobnosti konání zkoušky touto formou.

10. Písemné formy kontroly studia předmětu je zkoušející povinen opravit a zpřístupnit výsledky bezodkladně, nejpozději do dvou týdnů ode dne konání. Fakulta může tuto lhůtu vnitřním předpisem podle čl. 19 odst. 2 zkrátit.

11. Písemné formy kontroly studia předmětu jsou fakultou uchovávány do konce následujícího akademického roku.

12. Fakulta je povinna vypisovat termíny pro plnění kontrol studia předmětů včas a rovnoměrně. Kapacita zkušebních termínů musí nejméně o 30 % převyšovat počet studentů, kteří mají být vyzkoušeni. Přihlášením se na vypsaný termín se tento termín stává závazným pro studenta a zkoušející, případně zkušební komisi. Student se může vždy přihlásit pouze na jeden termín kontroly studia daného předmětu, v případě kombinované zkoušky na jeden termín každé její části, nestanoví-li vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 jinak. Na další termín se může zapsat po klasifikaci "neprospěl/a", po odhlášení z předchozího termínu nebo po propadnutí termínu.


13. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3), "neprospěl/a" (4); úspěšným absolvováním zkoušky se rozumí získání klasifikace "výborně", "velmi dobře" nebo "dobře". Stanoví-li tak vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2, použije se klasifikace známkami A až F, přičemž platí, že známky A a B odpovídají známce „výborně“ (1), známky C a D odpovídají známce „velmi dobře“ (2), známka E odpovídá známce „dobře“ (3) a známka F známce „neprospěl/a“ (4). V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech v rámci daného studia konaných zkoušek (odstavec 2 písm. e)) a klasifikovaných zápočtů (odstavec 2 písm. c)), a všech opravných termínů. Zkoušky a klasifikované zápočty uznané v souladu s ustanovením odstavce 16 a 17 se do prospěchového průměru nezapočítávají.

14. Student může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny; mimořádný opravný termín se nepřipouští. Počet vypsaných termínů musí být přiměřený počtu studentů a nesmí být menší než tři; alespoň dva termíny spadající do zkouškového období musí být vypsány před začátkem tohoto období. Další termíny zkoušky lze vypsat s nejméně týdenním předstihem. Pokud jsou ve zkouškovém období vypsány pouze tři termíny a třetí vypsaný termín je kapacitně naplněn, musí být jeho kapacita navýšena nebo musí být vypsán další termín, nebrání-li tomu harmonogram akademického roku. Nedostaví-li se student na zkoušku, na kterou je přihlášen, bez řádné předchozí omluvy, není klasifikován a termín zkoušky propadá. Opožděnou omluvu lze uznat pouze ze závažných důvodů. O řádnosti omluvy rozhoduje zkoušející nebo předseda zkušební komise.

15. Počet kreditů přiřazený danému předmětu student získá absolvováním daného předmětu, kterým se rozumí úspěšné splnění studijní povinnosti.

16. Student může požádat o uznání splnění kontroly studia předmětu. Děkan může takové žádosti vyhovět, pokud byla obdobná studijní povinnost splněna na univerzitě nebo na jiné vysoké škole v České republice anebo v zahraničí, jestliže od splnění obdobné studijní povinnosti neuplynulo ke dni podání žádosti více než deset let. Děkan může též uznat kontrolu studia předmětu, pokud byla obdobná studijní povinnost vykonána jako státní nebo mezinárodně uznávaná zkouška z cizího jazyka. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 může lhůtu pro uznání kontroly studia předmětu zkrátit, v takovém případě však nesmí být lhůta kratší, než je standardní doba studijního programu, v němž je o uznání rozhodováno, zvětšená o dva roky.

17. Pokud děkan rozhodne o uznání splnění kontroly studia předmětu, získá student s výjimkou studenta doktorského studijního programu dnem právní mocí rozhodnutí odpovídající počet kreditů. Ve vnitřním předpisu fakulty podle čl. 19 odst. 2 lze upravit výjimky, kdy děkan odpovídající počet kreditů nepřizná nebo přizná tak, že je student získá až po splnění podmínek stanovených v čl. 7 odst. 5.

18. Za předpokladu, že s tím student v žádosti o uznání splnění kontroly studia předmětu nebo v průběhu řízení výslovně vyjádřil souhlas, lze vázat uznání splnění kontroly studia předmětu na vykonání rozdílové zkoušky nebo zkoušek v děkanem stanoveném termínu. Pokud děkan stanoví rozdílovou zkoušku, určí rozhodnutím její obsah, rozsah, termín/lhůtu a kritéria jejího hodnocení a současně přeruší do téhož termínu řízení o uznání zkoušky. Pokud odpadl důvod, pro který bylo řízení přerušeno, nebo uplynula lhůta, již děkan určil ve svém rozhodnutí, děkan v řízení pokračuje. Pokud student rozdílovou zkoušku úspěšně vykoná, děkan splnění kontroly studia předmětu uzná. V opačném případě děkan rozhodne o neuznání splnění kontroly studia předmětu.


Čl. 9

Státní zkoušky


1. Státní zkouška se koná před zkušební komisí (dále jen „komise“).

2. Státní zkouška se může skládat z více částí. Průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky nebo její části jsou veřejné.

3. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků. Odborníci musí být schváleni vědeckou radou fakulty. Předseda je členem komise. Další členy komise může jmenovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). O konání státní zkoušky nebo její části se vyhotoví protokol, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; počet členů komise přítomných u státní zkoušky nesmí být menší než tři, přičemž zkoušení musí být přítomni minimálně dva členové komise. Pro jeden studijní program lze zřídit více komisí. Komise rozhoduje většinou, při rovnosti hlasů nebo při nedosažení potřebné většiny je student klasifikován klasifikací pro něj příznivější.

4. Státní zkouška a její část se klasifikuje obdobně jako zkouška. Na klasifikaci se usnášejí všichni přítomní členové komise. Každý přítomný člen komise je povinen hlasovat o klasifikaci. Skládá-li se státní zkouška z více částí, stanoví komise výslednou klasifikaci s přihlédnutím k průměru klasifikace jednotlivých částí. Klasifikace "neprospěl/a" je stanovena tehdy, je-li alespoň jedna část klasifikována "neprospěl/a".


5. Části státní zkoušky a případně jejich tematické okruhy jsou stanoveny studijními plány a je možné je skládat samostatně, pokud je to stanoveno ve vnitřním předpisu fakulty podle čl. 19 odst. 2.

6. V bakalářském studijním programu je zpravidla součástí státní zkoušky obhajoba bakalářské práce. V magisterských studijních programech je součástí státní zkoušky obhajoba diplomové práce. V magisterských studijních programech v oblasti všeobecného nebo zubního lékařství není součástí státní rigorózní zkoušky obhajoba diplomové práce. V doktorských studijních programech není součástí státní doktorské zkoušky obhajoba disertační práce. Text práce odevzdané k obhajobě nelze po termínu stanoveném pro odevzdání měnit, s výjimkou oprav ve formě errat.

7. Bakalářské, diplomové a disertační práce ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce jsou vypracovávány v cizím jazyce, ve kterém je studijní program uskutečňován. Oponentské posudky jsou vyhotoveny v příslušném cizím jazyce.

8. Předpokladem pro konání části státní zkoušky je

  a. 

absolvování povinných předmětů, které pro konání této části státní zkoušky stanoví studijní plán,

  b. 

získání minimálního počtu kreditů ze stanovené nebo vybrané skupiny nebo skupin povinně volitelných předmětů stanovených pro tuto část státní zkoušky studijním plánem; umožňuje-li studijní plán pro část státní zkoušky výběr z více tematických okruhů, může též stanovit, že tento výběr musí odpovídat vybrané skupině povinně volitelných předmětů.

9. Předpokladem pro konání poslední části státní zkoušky je též získání počtu kreditů odpovídajícímu šedesátinásobku standardní doby studia studijního programu vyjádřené v letech. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 může též stanovit počet kreditů nutný pro konání jiné než poslední části státní zkoušky a dále může stanovit pořadí, v jakém lze části státní zkoušky skládat.

10. Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých částí státní zkoušky v daném studijním programu spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů nesmí činit více než devadesát procent hodnoty uvedené v odstavci 9; v případech hodných zvláštního zřetele může vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 tuto hranici stanovit odlišně, ne však více než devadesát pět procent. Minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů se rozumí součet minimálního počtu kreditů ze skupin povinně volitelných předmětů, které student podle studijního plánu musí absolvovat, a ze studijním plánem předpokládaného výběru z dalších skupin povinně volitelných předmětů.

11. Termíny státních zkoušek je povinna fakulta vyhlásit nejméně třikrát v každém akademickém roce.

12. Řádný a dva opravné termíny konání státní zkoušky, resp. každé její části, stanoví děkan. Každý tento termín se s přesným časovým určením nejméně týden předem zveřejní ve veřejné části internetových stránek fakulty; dvoutýdenní období, ve kterém se tyto termíny budou konat, se zveřejní ve veřejné části internetových stránek fakulty nejméně tři měsíce předem. Termíny musí být vypsány tak, aby tím nebylo dotčeno právo studenta na řádný a dva opravné termíny státní zkoušky nebo její části. Nedostaví-li se student ke státní zkoušce nebo její části, na kterou je přihlášen, bez řádné předchozí omluvy, není klasifikován a termín zkoušky propadá. Opožděnou omluvu lze uznat pouze ze závažných důvodů. O řádnosti omluvy rozhoduje předseda zkušební komise. Nevykoná-li student státní zkoušku ani ve druhém opravném termínu, nesplnil požadavek stanovený tímto řádem a studium mu bude ukončeno.

13. Student s výjimkou studenta doktorského studijního programu absolvuje s vyznamenáním v případě, že žádná část státní zkoušky nebyla vykonána v opravném termínu nebo klasifikována známkou "dobře", výsledná klasifikace podle odstavce 4 je "výborně", prospěchový průměr za celé studium je nejvýše 1,50 a v průběhu studia byly splněny i případné přísnější nebo další podmínky stanovené vnitřním předpisem fakulty podle čl. 19 odst. 2.


Část III. - Studium v doktorském studijním programu


Čl. 10

Obecná ustanovení o doktorském studiu


1. Studium v doktorských studijních programech se nečlení do jednotlivých úseků studia a neuskutečňuje se v kreditním systému.

2. Předmětům určeným pouze studentům doktorských studijních programů se kredity nepřiřazují.

3. Student doktorského studijního programu má právo si zapsat zejména ty předměty, které mu byly schváleny v individuálním studijním plánu. Individuální studijní plán nesmí obsahovat předměty, které student úspěšně absolvoval ve svém předchozím studiu bakalářského nebo magisterského studijního programu.

4. Výsledky zkoušky jsou u studentů doktorských studijních programů klasifikovány známkami "prospěl/a" a "neprospěl/a". Úspěšným absolvováním zkoušky se rozumí získání klasifikace "prospěl/a". Prospěchový průměr se v doktorských studijních programech neurčuje.

5. Student doktorského studijního programu může konat kontrolu studia předmětu nejvýše dvakrát, tedy má právo na jeden opravný termín.

6. Studium doktorského studijního programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a zpravidla za účasti konzultanta. Individuální studijní plán schvaluje oborová rada, jeho obsahem je zejména výčet studijních povinností, vědeckých, výzkumných nebo dalších tvůrčích povinností a dále plánovaných či doporučených zahraničních pobytů nebo jiných stáží anebo pedagogických aktivit. Školitele a konzultanta pro daného studenta na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan. Školitel schvaluje téma disertační práce navržené studentem a je nápomocný studentovi při sestavování individuálního studijního plánu a výběru tématu disertační práce. Za sestavení individuální studijního plánu odpovídá školitel, pokud student neposkytne součinnost při jeho sestavování, sestaví jej školitel sám. Školitel je povinen předložit individuální studijní plán oborové radě do dvou měsíců od začátku akademického roku, do něhož se uchazeč zapsal. Schválením oborovou radou se individuální studijní plán stává pro studenta závazným.

7. Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle § 47 odst. 6 zákona o vysokých školách a čl. 22 odst. 13 a 14 statutu.

8. Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení, které spolu s řádným odůvodněním předkládá školitel a následně projednává a schvaluje oborová rada. Hodnocení individuálního studijního plánu potvrzuje školitel a předseda oborové rady, příp. jím pověřený člen oborové rady. Závěrem hodnocení je konstatování, že student

  a. 

splnil individuální studijní plán,

  b. 

nesplnil některé povinnosti podle individuálního studijního plánu,

  c. 

nesplnil povinnosti podle individuálního studijního plánu; v takovém případě student nesplnil požadavek stanovený tímto řádem a studium bude ukončeno.

9. Pokud student z důvodů zvláštního zřetele hodných, které nastaly bez jeho zavinění, splnil individuální studijní plán neúplně, platí, že individuální studijní plán splnil. Pokud plnění povinností podle individuálního studijního plánu bránily závažné okolnosti, které nastaly bez zavinění studenta, nemůže být hodnocen podle odstavce 8 písm. c).

10. Bližší zásady hodnocení může stanovit opatření děkana, ke kterému se vyjadřuje akademický senát fakulty.

11. Požádá-li student doktorského studijního programu o změnu formy studia v rámci téhož studijního programu uskutečňovaného jak v prezenční, tak v kombinované formě studia, děkan jej na základě doporučení školitele a zpravidla též oborové rady do požadované formy studia zařadí; bez těchto doporučení může z prezenční do kombinované formy zařadit studenta po uplynutí standardní doby studia.


Čl. 11

Obhajoba disertační práce a státní doktorská zkouška


1. Obhajoba disertační práce se koná před zkušební komisí pro obhajobu disertační práce a státní doktorská zkouška před komisí pro státní doktorskou zkoušku (dále jen „zkušební komise“)

2. Obhajoba disertační práce je veřejná. Průběh a vyhlášení výsledků státní doktorské zkoušky jsou veřejné.

3. Předsedu a členy zkušební komise jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků. Odborníci musí být schváleni vědeckou radou fakulty.

4. Pro jeden studijní program lze zřídit více zkušebních komisí.

5. Jmenovaná komise musí mít vždy lichý počet členů.

6. Funkce předsedy zkušební komise je neslučitelná s funkcí školitele, konzultanta a oponenta.

7. Předseda je členem zkušební komise, členem je zpravidla i školitel. Alespoň jeden člen nesmí být členem akademické obce fakulty.

8. Další členy zkušební komise může jmenovat ministerstvo.

9. Za činnost zkušební komise odpovídá předseda komise, v mimořádném případě pak může předsedu zastoupit ve všech jeho pravomocech člen, na němž se zkušební komise usnese.

10. Komise pro obhajobu disertační práce ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2 může stanovit, že se za určitých podmínek ustanoví oponentů více.

11. O klasifikaci rozhoduje komise na neveřejném zasedání po poradě hlasováním, a to zdvižením ruky. Požádá-li o to kterýkoli člen komise, hlasuje se tajně, a to pomocí hlasovacích lístků. Přítomní členové komise se nemohou zdržet hlasování. Hlasování řídí předseda zkušební komise. Komise rozhoduje většinou, při rovnosti hlasů nebo při nedosažení většiny hlasů je student klasifikován klasifikací pro něj příznivější.

12. Pokud komise pro obhajobu disertační práce stanovila klasifikaci "neprospěl/a", určí, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců.

13. O konání obhajoby disertační práce a státní doktorské zkoušky a o hlasování se vyhotoví protokoly, které podepisuje předseda a nejméně jeden další člen komise; počet přítomných členů zkušební komise při konání obhajoby disertační práce a státní doktorské zkoušky nesmí být menší než tři.

14. Obhajobu disertační práce a státní doktorskou zkoušku může student konat nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín. Nevykoná-li student obhajobu disertační práce nebo státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, nesplnil požadavek stanovený tímto řádem a studium mu bude ukončeno.

15. Řádný a opravný termín konání obhajoby disertační práce a státní doktorské zkoušky stanoví děkan. Každý tento termín se s přesným časovým určením nejméně dva týdny předem zveřejní ve veřejné části internetových stránek fakulty. Po dohodě se studentem je možné termín obhajoby disertační práce nebo státní doktorské zkoušky stanovit individuálně, bez ohledu na tuto lhůtu. Nedostaví-li se student k obhajobě disertační práce nebo ke státní doktorské zkoušce, na kterou je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován a termín obhajoby, resp. státní doktorské zkoušky propadá. O řádnosti omluvy rozhoduje děkan.

16. Obhajoba disertační práce a státní doktorská zkouška se klasifikují jako zkouška u studentů doktorských studijních programů.

17. Pokud všechny posudky nedoporučují disertační práci k obhajobě, může student od obhajoby před jejím konáním odstoupit. Termín obhajoby disertační práce propadá.


Část IV. - Zveřejňování závěrečných prací


Čl. 12


1. Bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce (dále jen „závěrečné práce“) odevzdané k obhajobě se zveřejňují k nahlížení veřejnosti nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby, a to na fakultě, na které se obhajoba bude konat. Univerzita disertační práci nezveřejňuje, byla-li již zveřejněna jiným způsobem.

2. Zveřejňování závěrečných prací, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby se uskutečňuje prostřednictvím elektronické databáze závěrečných prací.

3. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. V opatření děkana se stanoví kalkulace nákladů za pořizování výpisů, opisů nebo rozmnoženin a způsob jejich pořizování. Osoba, která nahlíží do závěrečné práce, musí být poučena o tom, že získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.

4. Opatření děkana podle odstavce 3 se zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek fakulty, kde se rovněž zveřejňují jména a příjmení osob, které závěrečnou práci k obhajobě předložily, názvy závěrečných prací a termíny konání obhajob.

5. Organizačně administrativní náležitosti nahlížení prostřednictvím věcné databáze stanoví opatření děkana, které se zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek fakulty. Tímto způsobem se závěrečné práce a údaje podle odstavce 2 zpřístupňují nejpozději dvacet jeden den po konání obhajoby s tím, že musí být zpřístupněny nejméně po dobu, kdy nejsou zpřístupněny prostřednictvím elektronické databáze.

6. Podrobnosti o zpřístupnění prostřednictvím elektronické databáze se stanoví opatřením rektora podle čl. 10 odst. 3 statutu.

7. Závěrečná práce určená k obhajobě se odevzdává v elektronické podobě ve lhůtě stanovené děkanem, nevylučuje-li to její povaha. Podrobnosti odevzdávání elektronické podoby závěrečných prací stanoví opatření rektora podle odstavce 6. Listinná podoba práce musí být úplná a shodná s elektronickou podobou práce, pokud odevzdávání práce v listinné podobě vyžaduje opatření děkana a pokud to povaha práce a jejích příloh umožňuje.

8. Nejde-li o bakalářskou práci, musí závěrečná práce obsahovat abstrakt. V takovém případě student ve lhůtě a způsobem podle odstavce 7 též zvlášť odevzdá abstrakt závěrečné práce v českém a anglickém jazyce, nebo v jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program, ve kterém je student zapsán; tento abstrakt musí být obsahově shodný s abstraktem uvedeným v závěrečné práci.

9. Odevzdané závěrečné práce se ukládají v univerzitní nebo meziuniverzitní databázi závěrečných prací. Text odevzdané závěrečné práce podléhá porovnání s texty závěrečných prací uložených v univerzitní nebo meziuniverzitní databázi závěrečných prací a s texty dalších publikací; podrobnosti o porovnávání textů prací stanoví opatření rektora. Výsledky porovnání se vždy zpřístupňují uchazeči nebo studentovi, vedoucímu práce, oponentům práce a členům komise pro příslušnou část státní zkoušky. V případě doktorských studijních programů se výsledky porovnání zpřístupňují studentovi, školiteli, oponentům práce a členům komise pro obhajobu disertační práce.

10. Univerzita může odložit zveřejnění závěrečných prací nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány závěrečné práce. Univerzita zašle bez zbytečného odkladu po obhájení závěrečné práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu.


Část V. - Rozhodování o právech a povinnostech studentů a vyřizování podání studentů ve věcech organizace studia


Čl. 13

Rozhodování o právech a povinnostech studentů


1. Při rozhodování o právech a povinnostech studentů ve věcech uvedených v ustanovení § 68 odst. 1 písm. c), d) a g) zákona o vysokých školách se postupuje podle správního řádu2 s odchylkami stanovenými zákonem o vysokých školách.

2. Zahájení a vedení řízení podle § 68 odst. 1 písm. g) zákona o vysokých školách je důvodem přerušení řízení o žádostech studenta, popřípadě též řízení podle čl. 6 odst. 3.3


Čl. 14

Řízení na fakultě


1. Řízení v prvním stupni vede děkan.

2. Řízení o žádosti studenta je zahájeno dnem, kdy žádost došla děkanovi.4

3. Řízení z moci úřední je zahájeno

  a. 

v případě přerušení studia podle ustanovení § 68 odst. 1 písm. c) zákona o vysokých školách dnem vydání rozhodnutí,5

  b. 

v případě nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle ustanovení § 68 odst. 1 písm. g) ve spojení s ustanovením § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách dnem učinění výzvy k vyjádření se k podkladům rozhodnutí;6 zahájení tohoto řízení je důvodem přerušení řízení o žádosti studenta, o níž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.7

4. V žádosti student uvede

  a. 

své osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě další adresu pro doručování, která se liší od adresy podle ustanovení § 63 odst. 3 písm. b) zákona o vysokých školách, na kterou má být doručováno, nelze-li doručovat prostřednictvím elektronického informačního systému,8

  b. 

předmět žádosti,

  c. 

co požaduje,

  d. 

svůj podpis.9

5. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže děkan studentovi nedostatky odstranit, nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.10

6. Jestliže děkan zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího je usnesením zastaví.11

7. Rozhodnutí děkana se vyhotovuje v písemné formě; rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení o možnosti podat odvolání.12

8. Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků anebo vedlejších ustanovení; ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, včetně vnitřních předpisů univerzity nebo fakulty, označení studenta údaji podle odstavce 4 písm. a) a označení studia, o které v řízení jde.13

9. V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se děkan řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, vnitřních předpisů univerzity a fakulty, a informace o tom, jak se děkan vypořádal s návrhy a námitkami studenta a s jeho vyjádřením k podkladům rozhodnutí.14

10. V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, že o odvolání rozhoduje rektor a že se odvolání podává u děkana.15

11. Písemné vyhotovení rozhodnutí se opatří razítkem a podpisem oprávněné úřední osoby.16

12. Rozhodnutí děkana je v právní moci, jestliže marně uplynula lhůta pro podání odvolání, nebo jestliže se student práva podat odvolání vzdal, jakož i v případech uvedených v čl. 15 odst. 19 a 20.


Čl. 15

Odvolání


1. Student může proti rozhodnutí podle ustanovení § 68 odst. 1 písm. c), d) a g) podat odvolání.17 Právo podat odvolání nepřísluší studentovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva vzdal.18 Jestliže student vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu.19

2. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení; odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.20 Z odvolání musí být patrno, proti kterému rozhodnutí směřuje a co se navrhuje. V odvolání musí být kromě náležitostí uvedených v čl. 14 odst. 4 dále uvedeno, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy anebo vnitřními předpisy.

3. K novým skutečnostem a k návrhům na opatření dalších podkladů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne v řízení o žádosti studenta jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo návrhy, které student nemohl uplatnit dříve; namítá-li student, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.21

4. Odvolací lhůta činí 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí;22 lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty podána poštovní zásilka, která obsahuje odvolání, držiteli poštovní licence.23 Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno; bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.24

5. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.25 Neoznámení rozhodnutí se nemůže dovolávat student, který se s rozhodnutím prokazatelně seznámil; odvolat se v takovém případě lze do 90 dnů ode dne seznámení se s rozhodnutím.26

6. Student může požádat o prominutí zmeškání odvolání do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila odvolání podat; tomuto podání lze přiznat odkladný účinek, pokud studentovi hrozí vážná újma; pokud student současně nepodá odvolání, podání se nevyřizuje; zmeškání odvolání se promine, prokáže-li student, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění; o prominutí zmeškání odvolání rozhoduje usnesením děkan; zmeškání odvolání nelze prominout, jestliže ode dne, kdy mělo být podáno, uplynul jeden rok.27

7. Včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek; v důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí.28 Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.29

8. Odvolání se podává u děkana.30

9. Děkan podle okolností doplní řízení; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo bylo-li nepřípustné.31

10. Děkan může rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání; proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat.32 Ustanovení čl. 14 odst. 7 až 12 platí obdobně.

11. Neshledá-li děkan podmínky pro postup podle odstavce 10, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu, jímž je rektor, a to do 30 dnů ode dne doručení odvolání; v případě nepřípustného nebo opožděného odvolání děkan předá spis rektorovi do 10 dnů; ve stanovisku se omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání.33

12. Jestliže děkan před předáním spisu rektorovi zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví.34

13. Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy.35 K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebo vnitřními předpisy, se nepřihlíží.36

14. Jestliže rektor dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo vnitřními předpisy,

  a. 

napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,

  b. 

napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání děkanovi; v odůvodnění tohoto rozhodnutí rektor vysloví právní názor, jímž je děkan při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání,

  c. 

napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; změnu nelze provést, pokud by tím hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se; student má právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí nově pořízených rektorem; je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní rektor rozhodnutí v části odůvodnění; rektor nemůže napadené rozhodnutí změnit v neprospěch studenta, ledaže je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy.37

15. Neshledá-li rektor důvod pro postup podle odstavců 14, 16 nebo 17, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí; jestliže rektor změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí.38

16. Jestliže rektor zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví.39

17. Opožděné nebo nepřípustné odvolání rektor zamítne; jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí; shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.40 Dojde-li rektor k závěru, že odvolání bylo podáno včas a že je přípustné, vrátí věc děkanovi.41

18. Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá rektor ve lhůtě 30 dnů; lhůta počíná běžet dnem předání spisu rektorovi.42 Ustanovení čl. 14 odst. 7 až 11 platí pro rozhodnutí rektora obdobně.

19. Proti rozhodnutí rektora se nelze dále odvolat; rozhodnutí rektora je v právní moci, jestliže bylo oznámeno studentovi.43 Spolu s rozhodnutím rektora nabývá právní moci rozhodnutí děkana, které bylo potvrzeno podle odstavce 15.

20. Pokud student vzal podané odvolání zpět, je řízení o odvolání zastaveno dnem zpětvzetí odvolání; dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci; o skutečnosti, že řízení bylo zastaveno, se vydává usnesení, které se pouze poznamená do spisu a student se o něm vyrozumí; odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí rektora.44


Čl. 16

Následná opatření


Rektor nebo děkan přijme v návaznosti na rozhodnutí podle čl. 15 odst. 14 taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.45


Čl. 17

Vyřizování podání studentů ve věcech organizace studia


1. Podání učiněná studentem ve věcech organizace studia se vyřizují sdělením. Za organizaci studia se považuje vše, co nespadá pod rozhodování podle § 68 zákona o vysokých školách.

2. Příslušnost k vyřizování podání studentů ve věcech organizace studia a k přezkoumání vyřízení podání stanoví vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 2. Jestliže je k vyřizování podání studentů příslušný děkan, přísluší přezkoumání rektorovi.

3. Student může prostřednictvím toho, kdo podání vyřizoval, požádat o přezkoumání vyřízení svého podání ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bylo sdělení doručeno.

4. Nápravu může zjednat i ten, kdo podání vyřizoval, pokud tím uchazeči plně vyhoví.

5. Neshledá-li ten, kdo podání vyřizoval, podmínky pro postup podle odstavce 4, postoupí věc se svým stanoviskem tomu, komu přísluší přezkoumání. Jestliže je vyřízení podání shledáno nesprávným, uloží ten, kdo jej přezkoumal, tomu, kdo jej vyřizoval, zjednání nápravy, a uchazeče o tom vyrozumí. Jestliže je vyřízení shledáno správným, bude o tom uchazeč vyrozuměn.

6. Podání studentů ve věcech organizace studia lze přijímat a sdělení, která je vyřizují, lze doručovat prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity.

Čl. 17a

Elektronické doručování


1. Pokud se písemnost podle tohoto řádu doručuje prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity, za den doručení se považuje první den následující po zpřístupnění písemnosti v elektronickém informačním systému univerzity.

2. Informace o zpřístupnění se zašle studentovi na jeho elektronickou adresu.


Část VI. - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení


Čl. 18

Neplatnost státní zkoušky nebo její části nebo obhajoby disertační práce


1. O vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce rozhoduje rektor podle § 47c a § 47d zákona o vysokých školách a podle správního řádu.

2. Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle § 47c odst. 2 zákona o vysokých školách, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.

3. Součástí podkladů pro rozhodnutí rektora je stanovisko sedmičlenné přezkumné komise. Členy přezkumné komise jmenuje rektor z profesorů, docentů nebo jiných odborníků z daného nebo příbuzného oboru. Jednoho člena jmenuje z řad studentů daného nebo příbuzného studijního programu. Členy jmenuje s jejich souhlasem a po projednání s děkanem příslušné fakulty. Jedním z členů přezkumné komise jmenuje zpravidla předsedu, popřípadě člena zkušební komise, před níž konala státní zkoušku nebo její součást osoba, o vyslovení neplatnosti jí složené státní zkoušky nebo její součásti jde.

4. Rektor si může před vydáním rozhodnutí vyžádat vyjádření děkana příslušné fakulty, popřípadě též etické komise univerzity.

5. Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.


Čl. 19

Společná ustanovení


1. Dnem ukončení studia podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci.

2. Vnitřním předpisem fakulty, kterým se stanoví požadavky studijního programu podle tohoto studijního a zkušebního řádu se rozumí vnitřní předpis podle § 33 odst. 2 písm. f) zákona o vysokých školách, nazvaný „Pravidla pro organizaci studia na fakultě “.

3. Požadavky studijního programu uvedené v odstavci 2 jsou upraveny v části prvé vnitřního předpisu fakulty podle odstavce 2, a to pro všechny studijní programy akreditované na fakultě nebo pro každý studijní program zvlášť. V části druhé vnitřního předpisu fakulty podle odstavce 2 mohou být upraveny podrobnosti o organizaci studia na dané fakultě, které

  a. 

nejsou upraveny tímto studijním a zkušebním řádem univerzity,

  b. 

nejsou vyhrazené části první tohoto vnitřního předpisu fakulty,

  c. 

nezakládají povinnosti studentů v oblasti studia.

4. V části druhé nebo samostatně v části třetí vnitřního předpisu fakulty podle odstavce 2 mohou být upraveny podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech na dané fakultě; omezení podle předchozí věty platí obdobně.

5. Opatření rektora, ke kterému se vyjadřuje akademický senát univerzity, může stanovit základní náležitosti příslušných dohod o meziuniverzitním studiu uzavřených podle čl. 22 odst. 5 statutu. V odůvodněných případech může opatření rektora, ke kterému se vyjadřuje akademický senát univerzity, stanovit též výjimky z pravidel studia určených tímto řádem platné pro studium v rámci mezinárodního společného studijního programu typu joint-degree, multiple-degree nebo cotutelle.


Čl. 20

Přechodná ustanovení


1. Řízení zahájená podle dosavadního studijního a zkušebního řádu se dokončí podle tohoto řádu.

2. Délka maximální doby studia ve studijních programech se u studentů, kteří byli přijati ke studiu nejpozději od akademického roku 2016/2017, řídí dosavadním studijním a zkušebním řádem.

3. Ve věcech vyřizování podání podle čl. 17 rozhoduje do účinnosti úpravy ve vnitřním předpisu fakulty podle čl. 19 odst. 2 děkan.

4. Práva a povinnosti studentů, kteří započali své studium před účinností tohoto řádu, se řídí tímto řádem.


Čl. 21

Závěrečná ustanovení


1. Zrušuje se studijní a zkušební řád Univerzity Karlovy v Praze registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 26. dubna 1999, ve znění pozdějších změn.

2. Tento řád byl schválen akademickým senátem univerzity dne 25. listopadu 2016.

3. Tento řád nabývá platnosti dnem registrace ministerstvem.46

4. Tento řád nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2017/2018.


***


Platnost a účinnost


Změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 23. června 2017 a dne 19. ledna 2018.

Změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy zaregistrované dne 25. července 2017 pod čj. MSMT-20014/2017 (změny č. 1) a změny zaregistrované dne 8. února 2018 pod čj. MSMT-3562/2018 (změny č. 2) nabývají účinnosti prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy nabyly platnosti.


PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D., v. r.

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., v. r.

předseda akademického senátu

rektor



Poznámky

1

§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

2

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

3

§ 64 odst. 1 písm. c) správního řádu.

4

§ 44 odst. 1 správního řádu.

5

Věta první § 68 odst. 3 zákona o vysokých školách

6

Věta druhá § 68 odst. 3 zákona o vysokých školách.

7

§ 64 odst. 1 písm. c) správního řádu.

8

§ 69a zákona o vysokých školách.

9

§ 37 odst. 2 správního řádu.

10

§ 37 odst. 3 správního řádu.

11

§ 66 správního řádu.

12

§ 67 odst. 2 správního řádu.

13

§ 68 odst. 2 správního řádu.

14

§ 68 odst. 3 správního řádu.

15

§ 68 odst. 5 správního řádu.

16

§ 69 odst. 1 správního řádu.

17

§ 81 odst. 1 správního řádu.

18

§ 81 odst. 2 správního řádu.

19

§ 81 odst. 3 správního řádu.

20

§ 82 odst. 1 správního řádu.

21

§ 82 odst. 4 správního řádu.

22

Věta první § 68 odst. 4 zákona o vysokých školách.

23

§ 40 odst. 1 písm. d) správního řádu.

24

Věta druhá a třetí § 83 odst. 1 správního řádu.

25

§ 83 odst. 2 správního řádu.

26

§ 84 odst. 2 správního řádu.

27

§ 41 odst. 2 až 4 a 6 správního řádu.

28

§ 85 odst. 1 správního řádu.

29

Věta druhá § 68 odst. 4 zákona o vysokých školách.

30

§ 86 odst. 1 správního řádu.

31

Věta druhá a třetí § 86 odst. 2 správního řádu.

32

§ 87 správního řádu.

33

§ 88 odst. 1 správního řádu a § 68 odst. 5 zákona o vysokých školách.

34

§ 88 odst. 2 správního řádu.

35

§ 68 odst. 6 zákona o vysokých školách.

36

Věta třetí § 89 odst. 2 správního řádu.

37

§ 90 odst. 1 a 3 správního řádu.

38

§ 90 odst. 5 správního řádu.

39

§ 90 odst. 4 správního řádu.

40

§ 92 odst. 1 správního řádu.

41

§ 92 odst. 2 správního řádu.

42

§ 90 odst. 6 správního řádu.

43

§ 91 odst. 1 správního řádu.

44

§ 91 odst. 3 správního řádu.

45

§ 68 odst. 7 zákona o vysokých školách.

46

§ 36 zákona o vysokých školách. Registrace byla provedena dne 14. prosince 2016.


Poslední změna: 4. červen 2018 13:43 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám