Přítomni: Lukáš Kostínek (PF), Prof. RNDr. Petr Hodek, CSc.(PřF), PhDr. Karel Höfer (FSV), Jakub Horký (PF), Mgr. David Hurný (PřF), Mgr. Peter Korcsok (MFF), Mgr. Jan Kříž (PřF), Mgr. Tomáš Macháček (PřF), PaedDr. Eva Marádová, CSc. (PedF), Mgr. Aleš Svoboda (FHS), Mgr. Samuel Zajíček (FF), Bc. Michal Zima (PřF),

Omluveni: Prof. MUDr. Zuzana Červinková, CSc. (LF HK), Jakub Polách (3. LF), MUDr. Josef Fontana, Mgr. Markéta Havelková (FF/FSV), Adam Kalina (2. LF),

Hosté: prof. RNDr. Petr Volf, CSc. (předseda Grantové rady UK), prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. (členka kolegia rektora), PhDr. Ivana Herglová,  Ph.D. (RUK), Mgr. Martin Maňásek (ÚVT), Mgr. David Pavlorek (FF), Mgr. Kateřina Pollaková (FHS).

Program zasedání:

1) Podání zprávy o proběhlé soutěži GA UK; hostem předseda Grantové rady UK prof. RNDr. Petr Volf, CSc.

2) Návrh systému zjišťování kvality na UK; hostem prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc., členka kolegia rektora

3) Problematika Erasmus+; hostem institucionální koordinátorka Evropské kanceláře RUK, PhDr. Ivana Herglová, Ph.D.

4) SIS a ÚVT - současný stav a do budoucna projednávané změny; hostem Mgr. Martin Maňásek, vedoucí Oddělení pro informační systém UK na Ústavu výpočetní techniky

5) Soutěž Primus a Program Progres – Materiál na plénum AS UK dne 3. 6. 2016.

6) Různé.

Program schválen tichým souhlasem.

ad 1) Zpráva o proběhlé soutěži GA UK

Prof. Petr Volf seznámil komisi s výsledky soutěže GA UK v tomto roce ve srovnání s výsledky z let 2009 až 2016.

V roce 2016 bylo podáno celkem 1028 přihlášek, z toho bylo doporučeno 354 nových a  přes pět set pokračujících projektů, mezi které bylo rozděleno 230 milionů Kč. Většina schválených projektů musela být finančně krácena v průměru na 80% požadované částky. Oproti předcházejícím letům, zvláště pak oproti roku 2012, došlo k poklesu celkového počtu přihlášek.

Co se týče úspěšnosti podaných projektů, Grantová rada se domnívá, že by úspěšnost mohla být vyšší, což by při zachování současného rozpočtu znamenalo zkrátit finance doporučených projektů. Kolegium rektora ale soudí, že maximální vhodná hranice úspěšnosti je 35 %, tzn. že zhruba každý třetí projekt získá finanční podporu, jako tomu bylo i letos.

Projekty se rozdělují podle sekcí A – humanitní a společenské vědy, sekce B – přírodní vědy a sekce C – lékařské vědy. V sekci A úspěšnost projektů v posledním roce poklesla, zatímco v sekci B a C se výsledky drží na zhruba stejné úrovni. Podíl jednotlivých sekcí na celkovém finančním objemu se celkem nemění. Lékařské vědy podávají nejméně projektů, výše rozdělených financí je ale stejně vysoká jako v ostatních sekcích.

Meziroční srovnání v počtu podávaných projektů podle sekcí: U lékařských fakult počet projektů odpovídá zhruba velikosti jednotlivých fakult. Nejvíce jich podává 1. LF, následuje 2. a 3. LF, dále LF Plzeň a LF HK. Zatímco první dvě fakulty podávají každoročně víceméně stejně vysoký počet projektů, u plzeňské a královéhradecké tyto silně oscilují. Jediná 3. LF má vzestupnou tendenci.

Malý počet projektů nemusí nutně souviset s tím, že fakulta je malá, jak ukazují výsledky u KTF, zatímco ETF podává velmi malý počet projektů

V humanitní a společenskovědní sekci tradičně nejvíce projektů podává FF a FSV. Všechny fakulty v této sekci mají až na FTVS podobnou úspěšnost. Kazí jim to někteří vedoucí, kteří podávají nebo dávají podněty k projektům, které nejsou úspěšné.

V sekci C podává nejvíce projektů PřF a MatFyz, nejméně úspěšná v počtu projektů i jejich úspěšnosti je FaF.

Dotazy a připomínky:

- Jan Kříž požádal o sdílení prezentovaného materiálu se Studijní komisí. Prof. Volf ho přislíbil zaslat předsedovi Kostínkovi mailem.

- Prof. Radka Wildová se zajímala, zda-li se materiál posílá i jednotlivým děkanům fakult. Prof. Volf vysvětlil, že děkanům (případně proděkanům pro vědu na červnové schůzce) je materiál zasílán jako podklad pro jejich schůzku s Grantovou radou. Letos se schůzka ještě nekonala. Prof. Wildová vyjádřila naději, že znalost těchto výsledků by přiměl děkany některých fakult k zamyšlení, proč nutit studenty k podávání více projektů. Prof. Volf  odpověděl, že neexistuje žádný písemný pokyn, kterým někdo někoho nutí, a v minulosti zakročil proti praxi dvou fakult, kde podání GA UK bylo pokládáno za studijní povinnost postgraduálního studia. Podle prof. Volfa by to měla být volná soutěž kvalitních projektů a její zahlcení mnoha projekty podanými jedním vedoucím nevede k ničemu dobrému. 

- Samuel Zajíček se podivil nad výrazným poklesem přihlášek FF v minulých letech. Prof. Volf ho vysvětlil nedávným rozhodnutím vedení FF, které zabraňuje, aby stejné projekty podávané ve vlastní fakultní soutěži (tzv. vnitřní granty) byly přihlášeny i do GA UK. FF si tím podle prof. Volfa sama sobě škodí, že se neuchází o peníze v soutěži GA UK.

- David Hurný připomněl již dříve nadnesenou připomínku nepřítomného doc. Zahálky k projektům, které jsou přehazovány mezi panely, protože si je nechce nikdo vzít. Prof. Volf odpověděl, že v Grantové radě se řešil nápad zřízení čtvrté mezioborové sekce. V Grantové i Oborové radě však byly všechny reakce negativní. Osobně se domnívá, že mezioborovostí se zaklínají lidé, kteří nejsou schopni dosáhnout kvalitních výsledků ani v jednom oboru. Grantová rada to řeší tak, že mezioborové projekty jsou k pro posudky poslány hodnotitelům z obou příslušných oborů. Žádná obdobná grantová na světě nemá mezioborové sekce.

- Dále se David Hurný zeptal, zda se hlídá, že projekt není podán po neúspěchu v GA ČR. Prof. Volf odpověděl, že projekty podávané v GA ČR a GA UK kontrolují počítačem i mezi zpravodaji a duplicitní projekty vyřazují. Nemůže ale vyloučit, že jim některé uniknou, zvláště pokud se jedná o projekt, který tvořil část neúspěšného projektu GA ČR, protože tyto se špatně dohledávají. Na dotaz Samuela Zajíčka prof. Volf vysvětlil, že tímto se snaží zabránit praxi, kdy vedoucí projektu, který neuspěl v GA ČR, jej rozdělí na menší části a dá studentům z řešitelského kolektivu, aby je podali jako své projekty v GA UK. Cílem je, aby studenti sami přicházeli s vlastními kvalitními projekty.

Usnesení:  Studijní komise AS UK bere na vědomí zprávu o proběhlé soutěži GA UK za minulý rok.

Přijato tichým souhlasem.

ad 2) Návrh systému zjišťování kvality na UK

Prof. Wildová seznámila komisi s genezí a hlavními myšlenkami materiálu týkajícího se hodnocení a systému zjišťování kvality na UK.

Materiál byl za poslední tři čtvrtě roku projednáván v několika pracovních skupinách, na všech fakultách a třikrát na kolegiu rektora. Sice ne všechny fakulty akceptují jeho obsah, ale jedná se o materiál s ucelenou filosofií, který zakládá platformu pro aplikaci praktických kroků k zavedení systému hodnocení a k transformaci vzdělávacích programů a  institucionální podoby akreditací.

Z hlediska metodiky se vzdělávací činnost dělí na hodnocení kvality vzdělávací činnosti a jednotný akreditační proces. Největší spory se vedly o to,  kdo bude akreditační orgánem na UK, výsledkem je kompromis. Snahou je maximálně spolupracovat na podobě akreditačního řízení s fakultami.

V rámci zajištění vnitřního hodnocení kvality vzdělávací činnosti se očekává, že jednou za pět let bude vypracována souhrnná hodnotící zpráva, která bude částečně využívat už stávající systémy hodnocení. Dále se počítá se sebehodnotící zprávou ke kvalitě určitých vnitřních procesů, které nejsou popsány v souhrnné hodnotící zprávě. Jde o to, aby se celý proces zjišťování kvality popsal a zkvalitnil.

Nejbolavějším problémem jsou akreditace. K 1. 9. 2019 musí být na UK schváleno minimálně 20 institucionálních akreditací pro vzdělávací oblasti z celkových 33. Součástí žádosti o institucionální akreditaci bude hodnotící zpráva, proto je nutné nyní nastavit a popsat systém hodnocení týkající se akreditací. Postup bude probíhat ve dvou liniích. Paní dr. Šťastná bude koordinovat zpracování hodnotící zprávy v rámci univerzity, která bude mít část za vzdělávací činnosti, část za vědu, a část za další procesy jako internacionalizace, nebo podpůrný systém SIS, každá s vlastním garantem. Paralelně s tím se bude pracovat na transformaci 700 studijních oborů do institucionální, případně programové akreditace, tak aby vše včas stihli.

Při zpracování této hodnotící zprávy mají v úmyslu si pomoci zpracováním hodnotící zprávy pro mezinárodní evaluaci. S garanty mezinárodní hodnotící zprávy budou koncem června jednat o tom, jak má zpráva vypadat. Výsledky mezinárodního šetření budou na jaře 2017.

Prof. Wildová na závěr informovala komisi, že předkládaný materiál bude dále projednán 30. května v rozšířeném kolegiu rektora, 3. června v plénu AS UK a 21. června k němu bude uspořádán kulatý stůl se zástupci fakult, na kterém se budou projednávat do té doby sesbírané připomínky. S tímto se pojí možnost jejich zasílání do 16. června 2016 (viz str. 2 přiloženého návrhu).

Dotazy a připomínky

- Samuel Zajíček se zeptal, jestli vznikl konsensus ohledně snahy zavádět všude institucionální akreditace? Prof. Wildová uvedla, že institucionální akreditace jsou prioritou a budou se snažit je zavádět všude tam, kde se bude zdát, že se studijní programy dají propojit se vzdělávací oblastí. Např. u kombinovaných programů, které jdou napříč vzdělávacími oblastmi, však toto nebude možné a budou muset jít cestou programové akreditace.

- Samuel Zajíček se zeptal konkrétně na studijní obory filosofie, teologie, religionistika. Otázka je, jestli v jejich případě zavádět institucionální akreditaci pro jednu vzdělávací oblast, když to vlastně může být složitější než podat tři programové akreditace. Prof. Wildová: předběžně se ukazuje, že postupy při institucionální a neinstitucionální akreditaci budou podobné a zrovna v tomto případě by to nemělo být složitější. Složitější to může být ve chvíli, kdyby těch programů tam bylo velmi mnoho.

- Dále Prof. Wildová uvedla, že si vytvořili katalog všech programů s daty, kdy jim končí akreditace a kam by se mohl zařadit. Od září si budou zvát děkany a proděkany, a jednat s nimi o jednotlivých oborech. Nechtějí nikoho tlačit k násilné transformaci stávajících oborů do jednoho programu nebo do jiné vzdělávací oblasti. Záleží jim na tom, aby dosáhli konsensu po diskusi s fakultami. Na kulatém stole chtějí otevřít otázku, jestli je nutné akreditovat všech 700 oborů, ale nikoho nebudou tlačit násilím.

- Samuel Zajíček zmínil připomínku, kterou navrhl pro jednání u kulatého stolu a která se týká velikosti a kompetencí Rady pro vnitřní hodnocení UK. Prof. Wildová: Zákon stanovuje, jaké má Rada kompetence a kdo v ní musí být zastoupen. Počet 10 lidí, navržený Samuelem Zajíčkem, se jí proto zdá malý, nicméně je možné, že nynější počet 27 se sníží v průběhu dalších jednání. Souhlasí však s tím, že Rada by se měla při svém rozhodování opírat o činnost pracovních skupin, které si vytvoří. Předpokládá se, že budou celkem tři a bylo by dobré jejich institucionalizaci probrat u kulatého stolu.

- Samuel Zajíček upozornil na nutnost horizontální komunikace mezi jednotlivými fakultami, jež mají stejné či podobné studijní při zavádění institucionální akreditace. Prof. Wildová uvedla, že se počítá s tím, že určitá fakulta bude pod metodickým vedení rektorátu koordinovat zavádění akreditace jednu vzdělávací oblast s dalšími fakultami.

- Jan Kříž se zeptal, jestli UK komunikuje v této věci i s jinými univerzitami? Prof. Wildová: snaží se komunikovat s těmi, kdo mají společné problémy, proto na 2. polovinu června pozvali proděkani a prorektora z Brna a Olomouce. Kroky, které nastavují jsou velmi podobné s Masarykovou univerzitou, až na to, že jejich zprávy budou v angličtině. S Olomoucí zatím nemluvili.

- David Hurný navrhl, aby aspoň jeden studentský zástupce, který má ze zákona být členem Rady pro vnitřní hodnocení UK, byl i v každém panelu neboli pracovních skupinách Rady. Prof. Wildová s návrhem souhlasila zároveň se komise zeptala zda by členem panelu měl být i externista z ČR? Z logiky věci je to dobré, ale otázka je, jestli to je proveditelné? Samuel Zajíček poznamenal, že to nemusí být nutné, protože na fakultách to stejně prochází třetinou externistů. Martin Maňásek se rovněž  přimluvil za to, aby se využili externí členové vědecké rady na fakultách. Prof. Wildová poděkovala s tím, že dále to bude možné řešit u kulatého stolu.

Usnesení: Studijní komise AS UK bere na vědomí předložený návrh systému zjišťování kvality na UK.

Přijato tichým souhlasem.

ad 3) Problematika Erasmus+

Dr. Ivana Herglová se vyjádřila k podnětům ze zasedání studijní komise z 31. března 2016.

1) Nové formuláře Evropské komise doporučují uzavírat dohody i při praktických stáží. To že některé univerzity se tím neřídí, nemění nic na faktu, že UK je velká univerzita, kam často chodí audity a je lepší mít vše papírově podložené. Je to výhodné i pro studenty, kteří se smlouvou dostanou všechny informace o pojištění apod. Neuniverzitní instituce mají zjednodušenou podobu smlouvy, takže by neměl být problém ji uzavřít. Důvodem je i nutnost zajištění rovného přístupu všech studentů do erasmovské onlinové aplikace, která je možná jen tehdy, pokud je uzavřena smlouva.

2) V otázce bankovních účtů může Ivana Herglová vzhledem k tomu, že neměla možnost se setkat s ředitelem ekonomického odboru, pouze potvrdit to, že po přechodu k České spořitelné, zůstaly u KB dva účty a proto dále bude platit povinnost pro studenty založit si technicky nový účet u KB pro vyplacení stipendia. Další podrobnosti může k tomu uvést až na příštím setkání.

3) Dobrá zpráva je, že národní agentura opět otevřela národní registr závěrečných zpráv. Bude fungovat na dobrovolné bázi. Povinná je jen závěrečná zpráva EK.

4) Otázka sledování jazykových schopností účastníků Erasmovského programu. Studenti jsou povinni absolvovat dva testy ve studijním jazyce, jeden před a druhý po výjezdu. Kdo má horší známku než B2, má automaticky přístup k online kurzu daného cizího jazyka. Evropská kancelář si může stáhnout výsledky testů i počet minut strávených u online kurzu a případně mohou vyfiltrovat jednotlivé fakulty.

5) Otázka, proč studijní plán vyjíždějícího studenta musejí podepisovat garant studijního programu a ne garanti oboru – týká se to hlavně přírodovědných oborů. Současná praxe vychází ze špatné zkušenosti s tím, že garanti oboru podepsali i nerelevantní předměty, které po absolvování nebyly uznané. UK se prostřednictvím rektora zavázala uznat co nejvíce kurzů absolvovaných v zahraničí a pokud by tomu tak nebylo mohly by být kráceny finanční prostředky.

Dotazy a připomínky:

- Na dotaz Jana Kříže Ivana Herglová potvrdila, že schválením předmětů, které navrhuje student před odjezdem nevzniká nárok na jejich uznání po návratu. Zvláště na lékařských fakultách se stává, že některé předměty nejsou uznány.

- David Hurný k tomu poznamenal, že by podle jeho názoru tento nárok existovat měl. Dále zmínil usnesení z nedávného kolegia rektora, podle něhož fakulta může v odůvodněných případech požádat o schválení studijního plánu garantem oboru. David Hurný by chtěl vidět odůvodnění Přírodovědecké fakulty. Ivana Herglová namítla, že se jedná o vnitrofakultní záležitost a nemá oprávnění tuto informaci sdělovat. David Hurný nicméně na svém požadavku trvá. Dále vyjádřil nepochopení nad tím, že garant programu má dělat práci za komisi a garanta oboru. Ivana Herglová vysvětlila, že garant programu zde působí jako druhá instance, která dohlíží na to, že garant oboru postupuje správně. V praxi se stává, že garant oboru něco přehlédne, i proto, že za tuto agendu nedostává zaplaceno a nemá na ni mnoho času. David Hurný podotkl, že je smysluplnější působit na první instanci, aby svou práci dělala dobře a navrhl, aby koordinátoři, kteří se starají o Erasmus, za to byli odměňováni, protože fakulty peníze dostávají. Ivana Herglová namítla, že nemůže fakultám nařídit, aby garanty odměňovali.

- Tomáš Macháček: ve většině případů je problém v tom, že studenti mají různý přístup v tom, za jakým účelem vyjíždějí, jestli budou absolvovat studijní plán nebo se učit anglicky a chodit na párty. Ivana Herglová upozornila, že podle smlouvy, by vybrané předměty měly co nejvíce odpovídat náplni domácího oboru.

- Jan Kříž podpořil názor Davida Hurného, že v případě pochybení garantů oborů není řešením, že se vytvoří nová byrokracie, ale že se napraví původní selhání. Ivana Herglová s tím obecně souhlasí, nicméně může na tomto místě jen interpretovat, co jí bylo řečeno.

- Eva Marádová upozornila na formální problémy s uznáváním předmětů, protože kredity, které za ně student získá se započítávají jinak než ty normální. Problém je to především u dvouoborových studentů, kterým utíká jak ten druhý obor, tak ten za který vyjeli do zahraničí, protože jim chybí přímé kredity, pokud si to s někým nevyjedná, aby si je mohl zapsat jako přímé.

- Jan Kříž se vrátil k otázce sledování jazykových schopností vyjíždějících studentů. Navrhl aby údaje o úrovni znalostí na jednotlivých fakultách pravidelně dostávali proděkani fakult, případně i senátoři, protože to je cenná informace. Ivana Herglová letošní materiál poslali to fakultním koordinátorům, takže by to už mohli mít i děkani. Na žádost Lukáše Kostínka přislíbila poslat tento materiál i studijní komisi.

- Jan Kříž dále uvítal zprávu o novém registru závěrečných zpráv a je pro to, aby byly povinné Ivana Herglová s tím souhlasí.

- Dále v otázce bankovních účtů se zeptal, jestli by nebylo možné, aby studenti dostali stipendium na jakýkoliv eurový účet. Ivana Herglová upozornila na to, že UK nemá z čeho platit bankovní poplatky za převody.

- Jana Kříže by zajímala, jak by bylo náročné tuto situaci změnit, protože na jiných univerzitách to jde, kolik by to stálo, případně jestli by bylo možné, aby si poplatky platil příjemce. Ivana Herglová upozornila na skutečnost, že UK nesmí ze stipendia strhnout žádnou částku, ani pokud by s tím souhlasil.

- Jan Kříž za celou komisi požádal, aby Evropská kancelář ve spolupráci s ekonomickým oddělením UK hledalo nové možnosti a co možná nejjednodušší řešení pro studenty, konkrétně, aby vyčíslila náklady alternativního řešení, a na základě toho se vedení UK mohlo rozhodnout, zda to bude hradit nebo ne. Ivana Herglová přislíbila, že se o to pokusí, nicméně dosavadní zkušenosti ukázali, že to bylo příliš drahé.

Usnesení: Studijní komise AS UK bere na vědomí informace poskytnuté k problematice Erasmus+ a vyzývá vedení univerzity k znovuuvážení možnosti vyjíždějících studentů, využívat své cizoměnové účty i u jiných bank.

Hlasování:  9 PRO – 0 PROTI – 0 SE ZDRŽELO

ad 4) SIS a ÚVT - současný stav a do budoucna projednávané změny

Mgr. Martin Maňásek se nejprve vyjádřil k podnětům, které předem zaslal Jan Kříž.

1)  Zatím nejde, aby informační email vysílaný studentům ze SISu obsahoval odkaz např. do konkrétního seznamu s termíny zkoušek. Problém je v tom, že ne všechny moduly, do kterých by odkazy měly vést nemají správné parametry. Proto uvítá iniciativu zdola s tipy na moduly, u kterých by se tato možnost vyplatila. Jan Kříž slíbil přeposlat konkrétní námět.

2)  Otázka proč termíny pro zápis předmětů se nezobrazují u všechny fakult najednou. Odpověď: Modul pro zápis zobrazuje jen předměty, na které je možné v danou chvíli se zapsat. Záleží přitom na nastavení harmonogramu akademického roku jednotlivých fakult a dalšího nastavení filtrace. V rámci nového modulu pro zápis předmětů to chtějí udělat jinak.

3)  Otázka: Jaké jsou možnosti omezování zápisu předmětu a jak toho fakulty využívají. Odpověď: lze zakázat záložku volitelných předmětů, dále lze časově omezit zápis na základě harmonogramu a zároveň je možné to kombinovat s dalšími filtry (např. pro vlastní a cizí studenty, prezenční a kombinované atd). Další způsob omezení - studenti si mohou zapisovat jen předměty, které mají ve svém studijním plánu apod. Existují i jiné způsoby, např. v souvislosti s kontrolou plnění povinností, ale málokdy se využívají. Statisticky nejpočetnější způsob omezení je pravděpodobně časové zpřístupnění pro vlastní a jiné studenty.

Janu Křížovi chybí informativní přehled o předmětech na všech fakultách, spolu s termíny, od kdy do kdy si je může zapsat. Martin Maňásek: v novém studentském modulu se počítá s tím, že bude alespoň základní informace o tom, kdy jednotlivé fakulty umožňují zápisy.

4) Otázka: existuje přehled o tom, které fakulty mají povolené jaké moduly. Odpověď: tato informace není na webu, nebrání se zveřejnění, ale může to být zavádějící, protože povolení modulu neznamená, že ho fakulta používá. Metoda vyhodnocení tohoto údaje prakticky neexistuje.

Martin Maňásek stručně okomentoval tabulku modulů povolených pro jednotlivé fakulty, kterou poskytl Studijní komisi.

5)  Otázka: jaký je současný stav exportu dokumentů s elektronickým podpisem či elektronickou značkou. Odpověď: Existují dva dokumenty: potvrzení o studiu a  výpis studijních povinností. Ne všechny fakulty mají příslušné moduly aktivované. Obojí bude upravováno, protože snahou vedení UK je jednotná forma a obsahu potvrzení o studiu napříč univerzitou. V plánu jsou čtyři potvrzení: o studiu, o absolvování studia, o průběhu studia (např. o změnách studijních stavů pro finanční úřad) a o přerušení studia. Během léta by měly být návrhy hotové. David Hurný požádal, aby komise mohla dostat schválenou finální verzi, aby ji mohli rozeslat fakultním senátorům a studentům kvůli připomínkám, což Martin Maňásek přislíbil. Na dotaz Jakuba Horkého dále uvedl, že snahou je graficky odlišit potvrzení o absolvování studia od dodatku k diplomu, i když obsahově si budou velmi podobné.

Následně Martin Maňásek okomentoval rozsáhlejší změny v SIS dokončené v předchozích 6 měsících

• Nový modul „Přijímací řízení“

• Podpora pro agendu poplatků za studium v cizím jazyce (zatím nevyřešená zůstává otázka samoplátců)

• Úpravy evidence CŽV a tisku osvědčení (technickým nástrojem pro tisk osvědčení je SIS i pro absolvování mezinárodně uznávaných kurzů)

• Kontrola podmínek pro přiznávání stipendií (byla snaha evidovat všechna stipendia, cílem sladění údajů ve zprávách o hospodaření, a lépe kontrolovat zdroje, z kterých se stipendia platí. mělo by fungovat za tři čtvrtě roku)

• Volitelný počet pokusů na zápočet u jednotlivých předmětů

• Exporty vybraných přehledů z webových modulů do XLS

• Možnost provádět hodnocení plnění ISP vícekrát do roka

• Účtování pohledávek k poplatkům za delší a další studium

• Nástroj pro převody vybraných peněz za poplatky z RUK na fakulty

• Kombinovaná zkouška (podpora zápisu zkoušky složené z písemné a ústní zkoušky, mezi nimiž je vazba)

Dále Martin Maňásek  informoval o aktuálně probíhajících úpravách:

• Splátkové kalendáře k poplatkům

• Úpravy plateb kartou online (jediné, co do teď šlo, byla platba administrativního poplatku a to pouze na fakultách, které měli účet u KB a řekli si o to. V souvislosti se změnou univerzitní umožnili placení i od jiných bank, příštím cílem je umožnit platbu za delší studium kartou, které by v konečném důsledku mohlo snížit potřebu tyto poplatky vymáhat)

• Úpravy rozhraní na ekonomické systémy pro účtování stipendií

• Podpora pro agendu odměn školitelům

• Provázání SIS a knihovního systému Aleph (vyučujícím se nabídne kompletní katalog, aby doporučenou literaturu přivázali k předmětům – cílem je optimalizace nákupu literatury do knihoven)

• Příprava studentského modulu v novém designu - budou vycházet z modulu pro přijímací řízení, ale bude mít více prvků a jiné členění. Přibudou submoduly, které ale nebudou takto separátně vidět:

  o    Kalendář

  o    Zkoušky studenta

  o    Zobrazení plánu studenta

  o    Termíny zkoušek

  o    Zápis předmětů a rozvrhu

  o    Osobní informace a maily

  o    Předměty

  o    Kontroly

  Snaha spustit modul ještě letos, ale nechtějí ohrozit běh akademického roku. Prvním krokem budou náhledy, v druhém kroku osobní informace a emaily. To souvisí s novelou VŠ, která umožňuje doručovat info studentovi elektronicky.

  Co se týče přihlašování a termínů zkoušek, bude student zpočátku nucen přecházet mezi starým a novým modulem. Na dotaz Jakuba Horkého Martin Maňásek doplnil, že grafika vychází z prototypu, ale došlo k větším či menším změnám. Počítá se také s úspornější verzí pro mobily. Zkušební verze úvodní stránky bude hotová zhruba za měsíc.

Dotazy a připomínky:

- Jan Kříž se zeptal, jaká je současná situace a plán do budoucna týkající se spolupráce s erudiem. Odpověď: zatím funguje spolupráce se vším všudy s výjimkou grafické podoby prototypu, kterou dělala jako subdodavatel jiná firma.

- Jan Kříž se přimluvil za to, aby se zvýšila informovanost senátu, ve kterém zasedají aktivní studenti fakultních senátů, nicméně občas nemají dost informací, co si jedna fakulta domluví, a díky tomu to funguje, ale naopak jinde se ten stejný problém neřeší. Navrhuje proto  jednou za půl roku, nebo jednou ročně konání zasedání rozšířené komisi s touto tematikou. Martin Maňásek tuto iniciativu uvítal s tím, že ocení i konkrétní spolupráci aktivních studentů při finalizaci studentského modulu (testování prototypu). Předseda komise přislíbil, že až to bude aktuální bude o této možnosti informovat jednotlivé fakultní senáty, aby se studenti mohli sami nahlašovat.

Členové komise se následně usnesli na tomto usnesení:

Studijní komise AS UK bere na vědomí zprávu týkající se problematiky Studijního informačního systému UK, doporučuje podnikat kroky ke zlepšení informovanosti fakultních zástupců a navrhuje zřízení pracovní komise koordinované ÚVT k řešení této problematiky.

Hlasování: 7 – 0 – 0

ad 5) Soutěž Primus a Program Progres

Předseda Studijní komise připomněl, že členové komise mají možnost komentovat či připomínkovat písemné materiály zaslané v elektronické podobě, což následně bude předáno předkladateli. Nikdo neměl žádný dotaz či připomínku.

Usnesení: Studijní komise AS UK bere na vědomí podklady k soutěži Primus a programu Progres.

Přijato tichým souhlasem.

ad 6) Různé

Členové komise nevznesli žádné návrhy k projednání.

 

Zapsala: Soňa Mikulová

Zápis ke stažení