Pozor na virus. Sníží vám inteligenci

Cytomegalovirus snižuje inteligenci nakažených lidí. Odhalil to tým profesora Jaroslava Flegra z Přírodovědecké fakulty UK. Jde o velmi běžný virus. Rozšířen je odhadem mezi více než polovinou světové populace. Podle vědců se jím v Česku do konce života nakazí téměř každý.

Začali jste prohrávat? Nechytli jste cytomegalovirus?
Začali jste prohrávat? Nechytli jste cytomegalovirus?


Řada studií naznačovala, že virus může mít škodlivý vliv na kognitivní funkce člověka, tedy na jeho koncentraci, pozornost, pohotovost, rychlost zpracování informací nebo na řeč, schopnost vyjadřování a porozumění či na prostorovou orientaci. Tým profesora Flegra z Laboratoře evoluční biologie se rozhodl toto podezření otestovat na výběru z české populace.


Téměř třem stům dobrovolníků z řad studentů PřF UK vědci odebrali vzorky krve, aby zjistili, zda jsou virem nakaženi. Účastníci také vyplnili standardní zhruba tříhodinový test všeobecné inteligence. Výsledky ukázaly, že nákaza snižuje inteligenci, snížení se navíc prohlubuje s dobou od napadení virem. Při zpracování dat vědci brali v potaz i to, že u lidí, kteří prodělali nákazu již před delší dobou, se dávná infekce v krvi už nemusí projevit.


Proč cytomegalovirus takto proměňuje své oběti, vědci nevědí. Člověk se jím nejčastěji nakazí už v dětství, přenáší se tělními tekutinami. Nemocný si většinou ani nevšimne, že ho tento docela běžný virus napadl, infekce obvykle probíhá bezpříznakově. Vážné komplikace způsobuje pacientům s narušenou imunitou, v tom případě se léčí antivirotiky. Nebezpečný je také pro těhotné, protože může vážně poškodit plod.


Zbystří vědci?

Právě kvůli tomu, že pro člověka není tak zásadně nebezpečný, stál dosud mimo větší zájem vědců. Odhalení týmu profesora Flegra by to ale mohlo změnit. „Latentní nákazou dospělých osob se odborníci zabývají minimálně. Je přitom možné, že nepřímé dopady nákazy osmdesáti procent obyvatelstva včetně postupného, i když patrně jen mírného snižování inteligence postižených, mohou být z lékařského i ekonomického hlediska podstatně významnější než přímé dopady vzácnějšího onemocnění u osob s poruchami imunity,“ upozorňuje profesor Flegr.


Na výzkum cytomegaloviru se profesor Jaroslav Flegr zaměřil poté, co dokázal, že parazit Toxoplasma gondii mění chování napadeného člověka. Výsledky výzkumu cytomegaloviru vědci publikovali v prestižním vědeckém časopise Scientific Reports. Stejným způsobem se chtějí nyní podívat i na EBV virus, který způsobuje mononukleózu. „Naše nové výsledky ukazují, že spektrum parazitů a patogenů nenápadně ovlivňujících lidské psychické i fyzické zdraví a výkonnost bude určitě mnohem širší,“ říká profesor Flegr.


  • Chcete pomoci vědě a třeba také zjistit, co vám koluje v krvi a kdo nebo co ovlivňuje vaše chování? Staňte se Pokusným králíkem. Prostřednictvím těchto stránek se můžete zapojit i do dalších výzkumů evolučních biologů Přírodovědecké fakulty UK.



Autorka: Helena Zdráhalová

Foto: Thinkstock

Datum: 4. května 2018


Poslední změna: 14. květen 2018 16:39 
Sdílet na:  
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám