
„Podání ERC grantu je dlouhodobý proces, kdy nejdůležitější není získání grantu, ale samotná příprava, během které se vědec či vědkyně musí skutečně důkladně zamyslet nad daným projektem a svým odborným směřováním – v kontextu a s nadhledem, provést jakousi inventuru své práce.
Ze zpětné vazby víme, že i neúspěšní žadatelé hodnotí proces přípravy ERC grantu jakožto velmi cenný a určující pro jejich další vědeckou práci. Přípravou projektu získali prostor k zastavení se, změnili pohled na svoji práci, a to postupně vede (i v případě nezískání samotného ERC grantu) k lepším výsledkům, k získání jiných grantů či perspektivní pozice na významné instituci. Investice času a úsilí do přípravy kvalitního ERC projektu se vrátí na úrovni jednotlivce i samotné instituce."
prof. Zdeněk Strakoš
koordinátor Expertní skupiny ERC a ERC na UK

Problematika ukládání trestů napříč kontinentální Evropou
Tento ERC projekt zkoumá, jak je rozhodovací pravomoc soudců při ukládání trestů strukturována v evropských právních systémech. Analýzou právních rámců, soudní praxe a trestních směrnic projekt zjišťuje, jak tato pravomoc ovlivňuje konzistenci a přísnost trestání. Pomocí pokročilých datových metod a případových studií z Finska a Česka se testuje dopad nově navržených trestních směrnic.

Využití extracelulárních vezikul pro cílený transport a monitoring terapeutických proteinů
V rámci ERC projektu je řešeno vytváření a vývoj inovativních transportních systémů, které umožňují cílené doručování léčiv do specifických tkání. K tomuto účelu jsou využívány extracelulární vezikuly – drobné částice přirozeně vylučované všemi buňkami lidského těla, jež slouží jako nástroj mezibuněčné komunikace. Tyto vezikuly jsou modifikovány tak, aby mohly být využity k přenosu léčiv nebo terapeuticky účinných proteinů přímo do cílových tkání.

Jak veřejné mínění ovlivňuje závazky v oblasti kolektivní obrany
MICROCODE je výzkumný projekt zaměřený na mikro základy kolektivní obrany, konkrétně na roli veřejného mínění v aliančních zemích. Cílem projektu je vytvořit teoretický model, který vysvětlí, jak jednotlivci formují postoje k alianční pomoci v různých obranných scénářích, a jak se tyto postoje sjednocují do podoby veřejného mínění. To následně ovlivňuje rozhodování politických představitelů a formování obranných závazků.

Konstitucionalismus jako nástroj kolektivní identity
RECONCILE je výzkumný projekt, který se zaměřuje na úlohu konstitucionalismu při formování kolektivní identity. Cílem je redefinovat konstitucionalismus jako sjednocující prvek prostřednictvím nové teorie – konstitucionalismu identity. Projekt zkoumá, jak mohou ústavy v Evropě a regionu MENA prostřednictvím svého obsahu a způsobu, jakým o nich společnost mluví, podporovat společenskou jednotu skrze autenticitu.

Zpochybnění základní představy o životě
Projekt LIFE-19 si klade za cíl vyvinout bakteriální kmen, který bude fungovat pouze s 19 aminokyselinami, a to nahrazením všech míst s tryptofanem (Trp) v minimálním genomu mykoplazmy. Tento výzkum přináší nové poznatky o rané buněčné evoluci a zpochybňuje předpoklad, že život nutně vyžaduje všech 20 kanonických aminokyselin. Projekt tak posouvá hranice syntetické biologie.

Odhalování dynamiky dvojhvězdných systémů
Tento projekt posouvá hranice astrofyzikálního výzkumu vývojem nástroje ROGALLO, inovativního simulačního softwaru pro studium dvojhvězdných systémů zahrnujících hvězdy, planety, neutronové hvězdy a černé díry. Spojením pokročilých numerických metod s na míru navrženými výpočetními sítěmi projekt usiluje o hlubší porozumění jevům, jako jsou gravitační vlny, hvězdné exploze a vývoj galaxií.

Polarony pod mikroskopem: sledování částic v reálném prostoru
Polarony – kvazičástice vznikající v iontových krystalech – hrají klíčovou roli v elektrických, optických i magnetických vlastnostech materiálů. Přesto jsou dosud zkoumány pouze nepřímo. Projekt SPOT si klade za cíl poprvé pozorovat jednotlivé polarony přímo v reálném prostoru pomocí bezkontaktní mikroskopie (nc-AFM) a odhalit jejich chování na atomární úrovni.

Kdo je „skutečný“ ve virtuálních světech
Projekt GAMEINDEX zkoumá, jak digitální hry vytvářejí realističnost a reprezentaci. Pomocí analýzy her, mediálního diskurzu a terénního výzkumu se zaměřuje na to, koho a co hry digitalizují – a proč. Využívá reálná data, jako je motion capture nebo 3D skenování, a odhaluje, jak produkční rozhodnutí ovlivňují to, co hráči vidí. Cílem je vytvořit novou teorii reprezentace, která odhalí skryté zaujatosti a podpoří vznik spravedlivějších a inkluzivnějších virtuálních světů.

Inkluzivní pohled na dějiny zemí Visegrádské čtyřky plus Ukrajiny
Projekt se zaměřuje na novou, inkluzivní interpretaci dějin středovýchodní Evropy od 19. století po současnost. Cílem je překročit tradiční národní narativ a prostřednictvím perspektiv Romů a Sintů, Židů a lidí s postižením zviditelnit aktérství dosud opomíjených komunit a nabídnout otevřenější pohled na společnost a její minulost.

Jak děti imaginativně pracují s informacemi
Projekt WONDRE zkoumá, jak děti vnímají informace jako osobně poutavé prostřednictvím naučných obrázkových knih. Na rozdíl od fikce chybí nástroje pro pochopení imaginativních zážitků, které tyto knihy vyvolávají. Výzkum propojuje literární a sociálněvědní přístupy a využívá inovativní metody k tomu, aby odhalil, jak děti propojují fakta s představivostí. Výsledkem bude i digitální vícejazyčná kniha spoluvytvořená s dětmi.

Vidí hlubinné ryby barvy?
Projekt SensingDEEP zkoumá, zda hlubinné ryby dokážou vnímat barvy pomocí unikátního zrakového systému založeného na více tyčinkových opsinech. Studium jejich smyslových buněk a genomu odhaluje, jak tyto mimořádné adaptace rozšiřují hranice zrakových schopností obratlovců.
2025
Jakub Drápal - ERC projekt RE-CON-SENT
Andrea Gálisová - ERC projekt PROVIDE
2024
Michal Smetana - ERC projekt MICROCODE
2023
Anežka Kuzmičová - ERC projekt WONDRE
2022
Erin Carson - ERC projekt inEXASCALE
2021
Ondřej Dušek - ERC projekt NG-NLG
Martin Kozák - ERC projekt eWaveShaper
2019
Filip Kolář - ERC projekt DOUBLE ADAPT
2018
Matyáš Fendrych - ERC projekt CELLONGATE
Ondřej Pejcha - ERC projekt Cat-In-hAT
2017
Jiří Klimeš - ERC projekt APES
2016
Jana Kalbáčová Vejpravová - ERC projekt TSuNAMI
2010
Jana Roithová - ERC projekt ISORI
2024
Tomáš Dumbrovský - ERC projekt RECONCILE
Klára Hlouchová - ERC projekt LIFE-19
Ondřej Pejcha - ERC projekt ROGALLO
Martin Setvín - ERC projekt SPOT
Jaroslav Švelch - ERC projekt GAMEINDEX
2023
Zuzana Musilová - ERC projekt SensingDEEP
2017
Libor Barto - ERC projekt CoCoSym
Vladimír Hampl - ERC projekt Amitochondriates
2013
Michal Koucký - ERC projekt LBCAD
2024
Kateřina Čapková - ERC projekt INHIST
Zvažujete-li podání ERC, obraťte se s dostatečným časovým předstihem na univerzitní kontaktní osobu pro ERC granty, Veroniku Syrovátkovou.
Další INFORMACE O ERC vč. přehledu univerzitních ERC grantů naleznete na webu Evropského centra UK.
Za účelem podpory začínajících vědců, aby se mohli osamostatnit a založit si vlastní výzkumnou skupinu, vznikl na UK také program PRIMUS, kterému se daří také podporovat žadatele o granty ERC.
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208