Bc. Andrej Farkaš (MFF), Martin Ponteš (LFHK), Mgr. Marek Vinklát, Ph.D. (HTF), Mgr. Jakub Horký (PF), Vojtěch Švandelík (MFF), Martin Pehr (1.LF), Mgr. et Mgr. David Hurný (PřF), Mgr. Jan Pačes (PřF),
MUDr. Milan Prášil (kancléř UK), PhDr. Radka Římanová, Ph.D. (ředitelka ÚKUK), Ing. Jakub Papírník (ÚVT), Mgr. Martin Maňásek (ÚVT), RNDr. Daniel Toropila (ÚVT), Mgr. Marek Buday (OVZ), Mgr. Miroslava Hurdová (ÚUS), Eli Jirman (MFF), Luboš Plamitzer (MFF), MUDr. Josef Fontana (3.LF), Mgr. Michael Glogr (PF), Bc. Martin Čihák (FF)
Bc. Andrej Farkaš, předseda Komise pro IT AS UK všechny přítomné přivítal a seznámil je s návrhem programu, k němuž nebyly připomínky.
Schválení zápisu ze zasedání dne 8. září 2020
Zpráva o vývoji SIS4
Petice za úpravu rodů a oslovování v SIS
Nový rezervační systém KaM
Stav licencí k programům pro distanční vzdělávání
Zhodnocení fungování Komise pro IT AS UK a její směřování do budoucna
Bc. Farkaš informoval, že nebyly doručené žádné připomínky k zápisu. Z přítomných členů komise také nikdo neměl námitky.
Návrh usnesení:
Komise pro IT AS UK schvaluje zápis ze zasedání dne 8. září 2020.
Schváleno tichým souhlasem
Bod 2 – Zpráva o vývoji SIS4
Bc. Farkaš předal slovo Mgr. Maňáskovi, který má vývoj SIS4 na starosti. V této chvíli se snaží, aby se harmonogram příliš neposouval, avšak jsou tam jistá zpoždění. Věří však, že do konce roku nasadí do provozu moduly, které slibovali. Konkrétně mají prohlížecí část termínů zkoušek (přihlašování zatím absentuje), rozpracovaná je studentská anketa a ve velmi pokročilém stádiu je modul pro studenty se speciálními potřebami, který byl vytvořen nově na základě požadavků UK Pointu a který již prošel rozsáhlým testováním. Do konce roku plánují dát do testování i moduly na SZZ, přihlašování zkoušek a studentskou anketu. Mají zpoždění zhruba měsíc oproti původnímu harmonogramu. Rozpracovaný je i modul pro zápis předmětů a rozvrhu, který by mohl být v provozním prostředí na konci ledna.
Bc. Frakaš – Které moduly bude možné nasadit do konce tohoto akademického roku?
Mgr. Maňásek – Mezi rozpracované moduly patří mimo již zmíněného zápisu zkoušek, studentská anketa, SZZ, zapisování rozvrhu a předmětů. Dále je rozpracovaný rozvrh (část pro zobrazení), modul výběr práce, modul nástěnka a modul žádosti, který sice v SIS3 existuje, ale tam není reálně v provozu.
Návrh usnesení:
Komise pro IT AS UK bere na vědomí zprávu o vývoji SIS4.
Schváleno tichým souhlasem
Bc. Farkaš předal slovo Luboši Plamitzerovi, který zastupuje petici za úpravu rodů a oslovování v SIS. Úvodem zmínil, že u ní stále sběr podpisů probíhá. Petice má tři hlavní body: prvním je změna kolonky pohlaví, která v SIS3 přítomná není, ale v SIS4 se zobrazuje – domnívají se, že je redundantní a zobrazovat se nemusí. Dalším bodem je možnost nastavit si jiné jméno než jméno legální – řada studentů trans/nebinárních při komunikaci s učiteli naráží na to, že jsou oslovováni jinak, než by si přáli. Posledním bodem je možnost zobrazit v systému preferovaný rod oslovení, byť je toto mířené primárně na anglicky hovořící studenty, což by bylo snadněji implementovatelné (možnosti he/she/they). U česky hovořících studentů by bylo vhodné zařadit do SIS výběr z rodů: ženský/mužský/neutrální, přičemž neutrálním není myšlena žádná konstrukce umělých jazykových jevů, ale upřednostnění jazyku komunikace, který vůbec rod neřeší. Jsou v kontaktu s Janou Valdrovou, jazykovědkyní, která se zaměřuje na gendrově korektní komunikaci, a která by v případě zájmu mohla pro UK vypracovat manuál k této komunikaci.
Bc. Farkaš – K návrhu se dostat skrz sdílení v mnoha sociálních skupinách. Jeho osobní názor je, že pohlaví skutečně nemusí být viditelný údaj. Myslí si, že je na studentech, aby si mohli viditelnost této kolonky korigovat sami. Rozšířit rod nad binární možnosti, tzn. přidání kolonky neutrální, by mohlo být v pořádku, i přesto, že pak tato data slouží k následným statistikám. S čím však problém má je, aby si studenti mohli nastavovat jiné jméno než jejich jméno úřední. Dovolí si poznamenat, že Češi jsou národem „trollů“ – samozřejmě by tato možnost pomohla jisté skupině lidí, ale je zde větší skupina osob, která by to zneužívala.
Plamitzer – Co se té změny jména týče, tak určitě si dokáže představit nějakou cestu toho procesu změny, kde by třeba byla potřeba komunikace studenta se studijním oddělením nebo někým, kdo by tento údaj mohl změnit, tzn. editace tohoto údaje by nebyla plně otevřená. Vyfiltrovala by se tak množina potencionálních vtipálků. Problém jména se 99 % osob netýká a proto chápe, že kdyby to nebylo nějak korigované, tak by se to mohlo snadno zvrtnout. Cílem není mít kolonku na přezdívku, ale mít tam jméno, s kterým je daná osoba konformní.
Mgr. Hurný – Pokud je ten údaj pohlaví v SIS něco, co UK nemusí evidovat, popř. kdyby si tam student mohl napsat vlastní variantu, tak budiž. Spíše se bojí praktické realizace tohoto celého. Dokáže si představit, že si tam studenti přepíší jméno na nějaké jiné, ale bude to stále jen údaj v SIS. Problémem je, co se s tím údajem stane poté – vyučující bude stejně oslovovat své studenty tak, jak budou vypadat. Určitě to v praxi nebude tak, že by měl vyučující seznam a kontroloval, zda si některý ze studentů nezměnil preferované oslovení či jméno. Nedokáže si představit, že bychom pedagogy nutili, aby toto kontrolovali, ani tyto změny nedonutí pedagogy, kteří trvají na oslovování oficiálním jménem, ke změně chování. I pokud by se to zavedlo, tak je proti tomu, abychom to u pedagogů jakkoliv vynucovali.
Bc. Farkaš – Velké množství věcí se daleko lépe dosáhnout domluvou než vynucováním. Většina pedagogů jistě bude respektovat studentovo přání a bude jej oslovovat tak, jak si přeje.
Plamitzer – Sice se může jednat o procentuálně malou skupinu lidí, nicméně se jedná o věc, která může znamenat pro dotyčného/dotyčnou velký krok pro jeho fungování na instituci. Co se týče vynucování na pedagozích, tak o ničem takovém nemluví, jen by rádi dali k dispozici nástroj, který by individuálním domluvám nebo nedorozuměním předcházel. Dokáže si představit, že většinou vyučující uvidí v SIS seznam dvaceti osob, z nichž si nikdo jinou možnost oslovení nezvolil, ale pokud tam bude jedna či dvě osoby s jiným preferovaným oslovením, tak by to neměl být problém.
Mgr. Hurný – Dle jeho názoru 99 % vyučujících bude respektovat přání studenta oslovovat jej jinak, takže z tohoto důvodu si nemyslí, že je nutné do SIS něco přidávat, byť by to mohlo pomoci s identifikací studenta. Zároveň ale říká, že zde může být několik málo pedagogů, kteří nebudou respektovat studentem preferované oslovení a těm bude jedno, že v SIS bude uvedeno, že má studenta oslovovat jinak.
Ponteš – Zajímala by jej legislativní problematika. V případě, že by si zvolil student vlastní jméno, jak to bude pak s potvrzeními o studiu, popř. se jménem na diplomu – bude tam nějaký rozdíl s občanským průkazem? Rád by se dále zeptal, jak velkého počtu ze všech studujících se toto týká. Uznává práva menšin, ale pokud by se toto týkalo jen jednoho promile studentů, tak by pak každý mohl žádat o zapracování svých vlastních požadavků.
Plamitzer – Děkuje za otázky a pokusí se na ně zodpovědět. Co se týče legislativní stránky, na to ten návrh žádným způsobem necílí. To zobrazované jméno by bylo pouze pro to, aby daným studentům a studentkám byla zpříjemněna komunikace s pedagogy a vyučujícími. Co se týče statistiky, tak žádnou vypracovanou nemají, nicméně za ten návrh hovoří to, že jej podepsalo v tuto chvíli více než 500 studentů. On osobně zná řadu lidí, kteří se s tímto problémem potýkají. Co se týče toho, že si menšiny „uzurpují“ něco speciálního, tak mluvíme o argumentu šikmé střechy. Návrh se týká pouze korektní komunikace se studenty/kami. Říkat, že se uznávají práva nějakého počtu lidí, ale žádným způsobem nevyjít vstříc a ani nezkusit vcítit se do jejich role v tom, že každý semestr musí komunikovat i s desítkou vyučujících, není ze strany instituce jako je univerzita korektní.
Bc. Farkaš – Jen by rád upozornil na to, že i přes to, že se pod petici podepsalo přes 500 studentů neznamená, že jej i 500 studentů využije. Mezi podepsanými jsou i osoby, které s návrhem sympatizují, ale nikterak se jich netýká.
Mgr. Glogr – Jakkoliv si myslí, že bychom měli mít pochopení pro menšiny v jakémkoliv slova smyslu, tak si není jistý, jestli je tato problematika úplně na pořadu dne. Řešíme zde problematiku férovosti zkoušek, řešíme zde to, že lidé páchají sebevraždy, jelikož si na nich někteří vyučující kompenzují své vlastní afekty. Není si tak zcela jistý, zda chceme vymáhat, byť jen neformálním způsobem novou formu oslovení. Má za to, že to skutečně není na pořadu dne a že jsou zde věci daleko závažnější a daleko problematičtější vzhledem k tomu, že si zde naši kolegové berou z těchto důvodů život. Reálně si také není jistý, jak bychom tohoto oslovování chtěli dosáhnout, jelikož nám k tomu český jazyk moc prostoru nedává. Pokud bychom měli vážně vést tuto diskuzi, tak bychom neměli mluvit o „studentech a studentkách“, ale měli bychom neutrálního oslovení používat i v rámci této debaty. Pokud toho nejsme schopni ani my zde, tak si není jist, jak by něco takového mohlo reálně probíhat.
Plamitzer – Jen by rád vyvrátil, že návrh směřuje na vynucování nových forem oslovení. Je to o tom, že když někdo nepreferuje ani komunikaci v ženském ani v mužském rodě, tak čeština už nyní nabízí širokou paletu možností, jak se studujícími komunikovat. To, že se řeší i jiné věci, je dobrá poznámka, nicméně zrovna operovat s tím, že dochází k sebevraždám studentů, mu nepřijde jako dobrý argument. Pokud někde dochází k často až zbytečným sebevraždám, tak je to právě v nebinární komunitě, která se s nejrůznějšími problémy potýká každý den.
Mgr. Hurný – Pokusí se strukturovat trošku debatu. Kolonka pohlaví v SIS ať zmizí, pokud ji tam nemusí mít z důvodu nadřízených předpisů. Kolonku pro zaškrtnutí vhodného oslovení je ochoten podpořit, je schopen se vžít do situace, že pro někoho je to důležité, a pokud to někomu zlepší studium nebo pocit z univerzity, tak ať to tam má nebo ať si to může změnit. Co však není ochoten podpořit je to, abychom vynucovali, aby si pedagogové tyto změny hlídali a respektovali je. Spíš by šel cestou toho, že pedagogům poskytneme příručku, jak komunikovat s nebinárními osobami, abychom jim poskytli příklady dobré praxe.
Plamitzer – Děkuje, vynucování a restrikce petice nepožaduje, jen dává nástroj pedagogům a studentům pro snazší a příjemnější komunikaci. Je si vědom toho, že když něco v systému je, tak to ještě neznamená, že se tím budou všichni řídit. Nicméně to, že ze strany velké instituce jako je univerzita dojde k podání pomocné ruky studujícím, kteří toto řeší, může u řady vyučujících vést k tomu, že se nad touto problematikou alespoň zamyslí.
MUDr. Prášil – Děkuje za pozvání a za možnost zapojit se do debaty. Nebude reagovat na jednotlivé části, o nichž se doteď reagovalo, byť byla většina připomínek velmi věcných. Rád by se v tuto chvíli zastavil nad jiným problémem celého tohoto postupu. Snad se nemýlí, ale není si vědom toho, že by až do doby, než byla sepsána petice, o níž se dozvěděli z médií, bylo s tímto tématem osloveno vedení UK nebo jiný orgán univerzity, např. komise AS UK. Zde se hovoří o vcítění se do jiných, ale zkuste se, prosím, vcítit i do vedení UK – samotná existence petice implikuje, že „po dobrém to nešlo“, a proto je vyhlášena petice. Má za to, že o tom doteď ani nevěděli. Média byla prvním nosičem informace pro vedení UK, jehož reakce byla, že o tom budou moci více hovořit až ve chvíli, kdy budou seznámeni s detaily. Následně se debata může rozpadnout do mnoha bodů technického charakteru, ale ten hlavní moment mu přijde procedurální.
Bc. Farkaš – Děkuje dr. Prášilovi, a i za sebe souhlasí s tím, že se zde zaobíráme tímto tématem až po medializaci. Na Komisi pro IT dříve žádný podnět nepřišel, stejně tak ani na Sociální nebo Petiční komisi.
Plamitzer – Rád by zareagoval a uvedl trochu z historie petice. Šlo o to, že bylo vyhlášeno a zahájeno testování nového informačního systému SIS4. To, že je v médiích návrh prezentován jako „petice“ není v rukách autorů, jelikož na webové stránce, kde je návrh zveřejněn, je uvedeno, že se jedná o „hromadný návrh na změnu SIS4“. Bylo by samozřejmě možné řešit to nějakým individuálním návrhem všech studentů, ale rozhodli se, že využijí příležitosti testování nového SIS4 v tom, že v rámci interního šíření mezi studenty a členy akademické obce nechají návrh podepsat lidmi, kteří s tímto návrhem souhlasí. To, že byl návrh medializován, není v jejich moci, nicméně se stále jedná o výzvu k podpisu, kterou plánovali až následně předat příslušným komisím ke zpracování, což si myslí, že je postup správný a konkrétní a je to lepší, než aby poslalo na podporu SIS4 500 osob totožný text.
Bc. Farkaš – Děkuje a dovolí si za sebe říci to, že v podstatě z jeho zkušenosti to, když se věci řeší hromadnými žádostmi, tak se často medializují. V podstatě je to přístup, který je skoro kontraproduktivní a drtivá většina věcí se dá vyřešit tak, že budou osloveny osoby, které jsou za to přímo zodpovědné, místo toho, aby se to dozvěděli způsobem jiným. Chápe, že byla chuť mít sesbíráno jisté množství podpisů, aby návrh nabyl na důležitosti, ale kdyby dostal na komisi podnět pouze od jedné osoby, tak jej bude brát stejně, jako podnět od většího množství studentů. Diskuze by proběhla naprosto stejně.
MUDr. Prášil – Děkuje za objasnění, ale jen poznamená, že od doby, kdy bylo téma medializováno, s frekvencí 2-3 dnů přijímají telefonáty z médií a čelí otázkám typu: „Jak jste to rozhodli?“ Odpovídají na ně tedy tak, že nemají co rozhodovat, jelikož mají stejné informace, jako média. Pokud se týká výzvy, aby se univerzita jako instituce postavila k nějakému problému systémově, tak si nemyslí, že je vhodné s touto organizací mluvit primárně přes média, byť to nebyl primární úmysl. Rozhodně nechce předjímat, jak toto rozhodnou, ale pokud je mu známo, tak doteď na vedení UK nic nedorazilo. Je vděčný za to, že zde mohl být, protože v příspěvku kolegy Plamitzera byly uvedeny informace, které nejsou ani v médiích, a pomohlo mu to lépe pochopit problematiku. Moc by se ale přimlouval za to, abychom nepředjímali, zda bude vedení UK pro nebo proti, ale abychom téma otevřeli na univerzitních platformách. V tuto chvíli si myslí, že příležitost mluvit o tématu věcně byla do jisté míry promeškána, jelikož o něm nyní mluvíme v kontextu medializace. Jakmile tedy dostanou podnět oficiálně, tak jistě využijí možnost debatovat o nich na komisích, ale aby to mohli udělat, potřebují ten podnět oficiálně, formálně získat.
Bc. Čihák – Chtěl by se vyjádřit k tématu možnosti změny oslovení v SIS. Kolega Plamitzer říkal, že to dá nástroj příslušníkům menšin k výhodnější pozici vůči pedagogům. Sám ale tento názor nesdílí, jelikož když on učí nějaká praktická cvičení, tak si seznam studentů ze SIS nevygenerovává a nezná mnoho lidí, kteří to dělají. I kdyby si tedy někdo v SIS změnil jeho jméno, tak bude stejně ve velké většině případů potřeba s pedagogy vyjednávat, aby je oslovovali jiným způsobem, než jaký mají na ISIC. Nezbaví se tak stejně nutnosti osobního vyjednávání s pedagogem. Naprosto souhlasí s tím, že s tímto problémem je potřeba něco dělat, a že by se za ně měla univerzita postavit. Neví však, zda je vhodným řešením zásah do SIS, zda by nestačili věci, o kterých mluvil Mgr. Hurný, tzn. informační kampaně a guidelines pro pedagogy.
Plamitzer – Děkuje panu kancléři za reakci a podněty na komunikaci do budoucna. Mají v plánu v průběhu následujícího týdne předat tuto petici včetně všech náležitostí předsedovi Petiční komise AS UK. Co se týče toho, zda nastavení SIS pomáhá dotčených, to je na zvážení. Je však přesvědčen, že to může znamenat mnoho, ale pokud by to šlo ruku v ruce s nějakými metodickými pokyny, tak by to bylo ještě lepší. To, že v tuhle chvíli je SIS nastavený tak, že lidem, kterým nevyhovuje jejich legální jméno jsou nuceni do toho, aby se cítili dobře a mohli existovat a priori náročně komunikovat s pedagogy a vyjednávat si speciální požadavky, to není podle něj dobře nastavený systém. Dobře nastavený systém je takový, který s tím spíš počítá a snaží se komunikaci usnadnit. Ještě jednou děkuje za pozvání, za podněty a věří, že snad zodpověděl všechny otázky.
Návrh usnesení:
Komise pro IT AS UK bere na vědomí návrh k úpravě SIS4 a zaujímá k němu následující stanovisko: komise se ztotožňuje se zavedením nebinární možnosti výběru rodu a tím, aby bylo pohlaví primárně skryto v informacích pro ostatní uživatele. Komise se neztotožňuje s návrhem na možnost změny jména, které by se lišilo od legálního jména, a s formou komunikace tohoto návrhu.
Hlasování 8-0-0
Schváleno
Mgr. Buday se představil a informoval o tom, které osoby na veřejné zakázce pracují. Co se týče harmonogramu, tak mají nyní skoro zcela zpracovanou zadávací dokumentaci včetně technických podmínek, ale na pátek je naplánovaná videokonference, jelikož je potřeba si ještě několik bodů ujasnit. Konkrétně se jedná o nastavení kvalifikačních předpokladů, jelikož se jedná o systém, který nelze hodnotit pouze na cenu, a tak je potřeba vymyslet kvalitativní kritéria tak, aby se dala hodnotit i kvalita systému. Jakmile toto dokončí, což bude dle předpokladů do 14 dnů, tak začnou s předběžnými tržními konzultacemi. U informačních systémů se tyto konzultace již v minulosti vyplatili, jelikož je potřeba zjistit, zda jsou naši požadavky vůbec realizovatelné na trhu a pokud vůbec získáme nějakou nabídku. Zároveň musíme zjistit, zda námi vypsané požadavky nejsou diskriminační. Poté dokončí, popř. upraví zadávací dokumentaci a zadávací podmínky. Zatím plánují vypsat tuto veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, což si vyzkoušeli např. u archivního systému nebo u knihovní platformy z toho důvodu, aby se dali nějaké body z nabídky dodavatele vysvětlit, popř. posunout. V zadávací dokumentaci stanovují nějaké minimální požadavky, ale mohou dále jednat o zlepšení nabídky nebo obchodních podmínek, aby došli s dodavateli k nějaké shodě, co se týče podání předběžných nabídek. Následně dojde k podání konečných nabídek, které budou vyhovovat jak nám, tak dodavateli. Realisticky se domnívá, že celá tato zakázka, tzn. od spuštění předběžných konzultací do podpisu smlouvy může trvat třičtvrtě roku, a to z důvodu, že si předběžné tržní konzultace vyžádají minimálně měsíc. Délka bude záviset na tom, kolik potencionálních dodavatelů se bude konzultací účastnit. Následně půl roku poběží jednací řízení s uveřejněním. Zatím to tedy vypadá, že v polovině následujícího roku by mohla být podepsána smlouva s dodavatelem.
Mgr. Maňásek – To, co již prošlo Komisí pro IT AS UK byla technická část, nicméně nyní se zabývají tím, že je potřeba ji doplnit o formální část dokumentace, o návrh smlouvy a hodnocení. Nyní dolaďují zejména požadavky na kvalifikaci a požadavky hodnocení. Vzali technické požadavky a vyrobili bodovací tabulky, podle níž budou hodnotit jednotlivé nabídky.
Bc. Farkaš – Docházelo k nějakým zásadnějším změnám v technické části, která prošla Komisí pro IT?
Mgr. Maňásek – Zatím nebyly. Nehodlají sahat do technické specifikace ve smyslu, že by požadovali něco jiného, než tam bylo napsáno, ale rozdělili ji na povinnou a nepovinnou část. Jsou tam nějaké funkcionality, které by systém na začátku provozu nemusel mít, což budou také prověřovat v rámci předběžných tržních konzultací. Jsou tam nějaké parametry podpory systému a přišlo mu, že některé lhůty jsou příliš dlouhé.
Bc. Farkaš – Děkuje za informaci a jen by požádal, zda by bylo možné Komisi pro IT informovat po provedení předběžných tržních informací o tom, jaké změny byly v dokumentaci provedeny. Co se týče zkracování lhůt, tak je komise rozhodně pro.
Návrh usnesení:
Komise pro IT AS UK bere na vědomí stav zakázky na nový rezervační systém KaM.
Schváleno tichým souhlasem
Bc. Farkaš informoval přítomné, že tento bod byl zařazen dodatečně na žádost Mgr. Horkého. Zároveň děkuje paní ředitelně Římanové, která zaslala těsně před začátkem komise prezentaci.
PhDr. Římanová začala prezentací platformy Zoom, což je jedna z alternativ, jak realizovat distanční výuku. Na jaře využili možnosti redistribuovat úkoly tak, že spolupracovali s lékařskou knihovnou v Plzni. Využívání je intenzivní, přesto je v polovině září překvapil rostoucí zájem o platformu. Licence, které se pořizovaly, v únoru měly platnost do konce září podařilo se pořídit nové licence, avšak následně se ukázalo, že je zájem o Zoom daleko větší. Dále prezentovala grafy informující o celkovém počtu účastníků hovorů a o celkové délce hovorů.
MUDr. Fontana doplnil, že v tuto chvíli jsou pokryty všechny požadavky a mají stále 590 aktuálně volných licencí. Pokud by i tyto byly rozebrány, tak jsou připraveni pořídit další. Je však domluva, že nákupy budou pořizovány sekvenčně. Pokud by nastal nedostatek licencí, tak bude realizován další nákup, což se osvědčilo již v jarních měsících. Došlo k úzkému období, kdy požadavky na licence velmi překročily předpokládaný objem požadavků. Omlouvají se, že bylo v září období několika dní, kdy požadavky nemohly být dostatečně uspokojeny. Nyní však vše funguje tak, jak vše má.
Ještě dodá, že pan kancléř se se všemi loučí, a přeje krásný zbytek večera.
Bc. Farkaš poděkoval za vyřízení vzkazu. Má však otázku k Zoom, zda se jedná pouze o čísla platforem pořizovaných přes Cesnet, či zda jsou do toho započítané i licence dokupované fakultami samotnými.
MUDr. Fontana – Jsou to čísla o centrálně pořízených licencích. Fakulty do toho započítány nejsou. Jsou zcela jistě licence, které přešly pod celouniverzitní, tzn. něco do toho je započítáno, ale nejedná se o kompletní přehled.
Pehr – Má poznámku k tomu, v čem se učilo na jaře: u nich se masově používaly MS Teams, YouTube či AdobeConnect.
PhDr. Římanová – Doporučovala, aby se každý pedagog naučil alespoň v základech používat MS Teams, jelikož se jedná o nejrozšířenější a nejpoužívanější platformu. Microsoft uspořádal webináře o ovládání MS Teams na míru UK a trval zhruba čtyři hodiny. Vysvětlování bylo detailní a velmi trpělivé a všichni zúčastnivší se pedagogové z nejrůznějších generací si vyměňovali typy na dobrou praxi. Na MS Teams totiž může být trošku frustrující, že se prostředí mění pod rukama. Skutečně se snažili připravit na druhou vlnu co se týče počtu licencí, ale zároveň musí respektovat zákon o veřejných zakázkách a není omluva a výjimka, že je stav nouze.
Pokud nejsou nějaké další dotazy, tak začne s prezentací ohledně AdobeConnect. Tato platforma je na UK od roku 2000 a 20 let nám stačilo 200 licencí. Na jaře to tedy byl první masivně používaný systém. Na jaře byla vyhlášena veřejná zakázka, a nakonec se povedlo vysoutěžit zakázku, která garantovala stejnou cenu za licence po dobu 3 měsíců. Dva dny po uzavření této zakázky tedy mohli objednávat další licence. Zakázka sama se však dělala 5 měsíců. Na podzim je již zprovozněn automatický rezervační systém, jelikož ještě na jaře byly rezervace zpracovávány ručně. Zatím licenci využilo skoro 10.000 osob – nevýhoda AdobeConnect je ale to, že se platí za každého účastníka v místnosti. V tuto chvíli je k dispozici 400 licencí, tedy najednou může být v jedné místnosti 400 osob. Systém je kvalitní, stabilní, má GDPR doložku, která obstojí při SSZ. Interaktivita v něm je velice dobrá, ale cenová politika není tak příznivá, jako je to u větších systémů.
Bc. Farkaš – Poděkoval za zprávu a předal slovo Mgr. Horkému, který zařazení tohoto bodu na program zasedání navrhl.
Mgr. Horký – Děkuje a nechal tento bod zařadit zejména po poradě jeho katedry, kde některé osoby říkali, že je problém s licencemi. Je mu jasné, že názory koncových uživatelů nemají zas tak velkou vypovídající hodnotu, a proto navrhl projednání i na Komisi pro IT AS UK. Moc děkuje za prezentaci. Jeho kolegové si stěžovali zejména na AdobeConnect, ale jestli chápe správně, tak tam není kapacita vyčerpána?
PhDr. Římanová – U tohoto systému je jiná licenční politika. Např. u Zoomu není pro malé studijní obory, kde jsou pořádané hodiny pro zhruba 10 studentů, výhodné, aby měl každý vyučující vlastní licenci, ale vyplatí se, aby se o ni vyučující dělili, stejně jako se dělí o fyzickou místnost. Bohužel však v AdobeConnect je licence „plující“ a je z důvodu své velké interaktivity vhodný spíše pro menší studijní skupiny. Pro přednášky pro stovky lidí je výhodnější používat MS Teams. Na AdobeConnect je tedy 400 licencí, což možná nepokryje celou poptávku, ale je to tak proto, že zásadně nedoporučují jej využívat pro velké skupiny. Vyčerpané kapacity byly asi 10x za sledované období, ale to také může znamenat, že se na případné zájemce nedostalo, a tak použili jinou platformu.
MUDr. Fontana – V dokumentu „hybridní podzim“ byly jako primární doporučené platformy uvedeny Zoom a MS Teams. U AdobeConnect bylo uvedeno, že se jedná o „doplňkovou platformu“, která se dá využívat pro zkoušení, jelikož má dobře pokrytou ochranu osobních údajů. Důvodem pro menší používání je zejména jejich cenová politika, kdy licence pro přednášku v AdobeConnect pro 300 osob může vyjít až 90x dráž než přednáška v Zoom. V malých skupinách samozřejmě dává smysl, ale pro velké semináře to není zvládnutelné.
Mgr. Horký – Moc děkuje, dává rozhodně smysl, že je pro výuku doporučován primárně MS Teams a Zoom a že je AdobeConnect vnímán jako doplňkový. Zaznamenal nějaké námitky i ohledně Zoom, ale tam vyrozuměl, že je to spíše tím, že jeho uživatelé jej neumí správně využívat a správně si obstarat licenci. Sám nedávno podstoupil registrační proces a myslí si, že někteří uživatelé si neobstarají EDU licenci a místo toho učí na licenci zdarma, jelikož tomu nerozumí. Narazil na to, že Zoom nabízí „SSO“, neboli „single sign on“, tedy by se do něj mohl uživatel teoreticky přihlásit pouze univerzitním jménem a heslem – v MS Teams to takto funguje. Rád by se optal, zda by bylo možné zajistit to samé i na Zoomu, tedy přihlášení se pomocí univerzitního jména a hesla, aby nebyly potřeba dodatečné registrace. Zoom prý umí i nějaké „webináře“, což je prý nějaká vyšší verze licence – co je to zač, máme to či ne a má cenu to pořizovat?
Ing. Papírník – U MS Teams je jednotlivé přihlašování dáno tím, že používání produktů Microsoftu bylo postupné a mnoho fakult/pracovišť mělo vlastní licence a přihlašování. Až postupně přišli s jednotným centrálním přihlašováním, ale nebylo to jednoduché. Fakulta totiž musí souhlasit, že její vlastní licence spadla pod centrální správu. S tím ne vždy fakulty souhlasí, protože mají často na licenci navázané další vlastní systémy. Stejně tak fakultní správce může reagovat daleko operativněji než správce centrální.
PhDr. Římanová – Přihlašování se do Zoomu je vlastnost jejich vlastního systému identit. Když se nastavoval Zoom, tak bylo nutné shromáždit veškeré emailové domény na UK a vložit je do html kódu stránky té konkrétní fakulty a příslušnost ke konkrétní fakultě se ověřuje přes tento html kód. Nyní prověřují, zda se skutečně všichni studenti dokáží dostal do univerzitního emailu @cuni.cz. Jednotné přihlašování se do platforem tedy není věcí nastavení CAS, ale je to věcí nastavení Zoomu. Pokud bychom měli celouniverzitní licenci Zoomu, tak tam autentifikace bude vypadat jinak než nyní, jelikož se teď pouze centrálně hospodaří s přidělenými licencemi. Stejně tak licence na Grammarly, která je nyní pilotována na UK, nepodporuje centrální přihlašování.
Ing. Papírník – Děkuje paní ředitelce za doplnění. Eviduje to jako podnět, jak tek tento problém vyřešit, resp. obejít, a bude o něm diskutovat s řediteli IT ostatních VŠ, kteří nyní řeší obdobné problémy. Třeba už řešení existuje, ale jen o něm stále nevíme.
MUDr. Fontana – Má krátký komentář ještě k otázce na webináře. Tam se to liší v tom, k čemu se daný systém hodí, liší se to prvky interaktivity. Současná EDU licence je až pro 300 souběžných účastníků, kdy je všem zachována jistá míra interaktivity, zatímco webinářové místnosti mají sice větší kapacitu účastníků, ale jsou spíše pro pasivní sledování. EDU licence byly zvoleny z důvodu, že chceme zachovat jistou míru interaktivity. Pokud by však vzniknul požadavek, že to má být jinak, tak je to uskutečnitelné, ale jsou tam vyšší cenové nároky. Každopádně pro přednášky přesahující 300 osob by doporučil spíše MS Teams.
Ing. Papírník – Ještě doplní, že účastníci na Zoom webinářové licenci mohou pouze sledovat a komunikovat pomocí chatu.
Mgr. Horký poděkoval za zodpovězení jeho dotazů.
Návrh usnesení:
Komise pro IT AS UK bere na vědomí informace o stavu licencí k programům pro distanční vzdělávání.
Schváleno tichým souhlasem
Bc. Farkaš krátce shrnul témata, která za toto poslední funkční období Komise pro IT AS UK probrala. Stěžejním tématem byly kyberbezpečnost, SIS a rezervační systém pro KaM. Z uzavřených témat může zmínit systém pro ÚKUK. Co se týče školení o kyberbezpečnosti, tak to by mělo být hotové do konce roku a na začátku příštího semestru by měl být k dispozici všem uživatelům. Od pana rektora dostal informaci, že právní analýza ohledně vlastnictví zdrojového kódu SIS je již hotová a UK je vlastníkem kódu.
Ing. Papírník – Ano, právní analýza proběhla za pomoci právní kanceláře specializované na autorské právo k softwaru, což je dosti specifická kategorie. Zjednodušeně řečeno nyní probíhá doupřesnění dodatkem tak, aby nemohlo dojít ke sporu ve výkladu, aneb smlouva s Erudiem může být víceznačná, a proto bylo doporučeno ukotvit to novým dodatkem, který bude jasně definovat, jak se věci mají.
Bc. Farkaš poděkoval za upřesnění.
Mgr. Horký požádal Ing. Papírníka, zda by bylo možné zaslat tuto právní analýzu Komisi pro IT.
Ing. Papírník – Zcela jistě analýzu zašle, ale navrhuje s tím počkat ještě pár týdnů, aby mohl dodat analýzu spolu s avizovaným dodatkem ke smlouvě.
Bc. Farkaš oslovil členy komise s dotazem, jak hodnotí oni fungování komise v roce 2020?
Dr. Vinklát – Bohužel nestihl poděkovat dr. Římanové, která se již odpojila, ale rád by poděkoval alespoň Ing. Papírníkovi a Mgr. Maňáskovi za velkou pomoc na začátku semestru. Děkuje za zapůjčené notebooky, za nespočet konzultací, za audit zaměstnaneckých čísel. Díky jejich skvělé práci na jeho fakultě (HTF) vše probíhá bezproblémově. Jediný velký problém, který je potřeba vyřešit do budoucna, je, jak zapojit Univerzitu 3. věku a jak naplňovat přes MS Teams třetí roli univerzity. Senioři se nepřipojí do tříd, do týmů, nejsou součástí organizace a je potřeba je tam zvát extra na základě emailů apod. a to je problém jak na straně vyučujících, tak zejména na straně seniorů. Rád předá dál jejich vlastní zkušenosti, kdyby se dělalo nějaké celouniverzitní sezení nad tím, jak vylepšit distanční Univerzitu 3. věku.
MUDr. Fontana – Moc děkuje ÚVT, je rád, že vše funguje. Krátký komentář k CŽV, tak je to problém všech fakult.
Ing. Papírník – Jen do toho vstoupí a přečte email, který dostal včera od svého kolegy Aleše Houdka: „od tohoto týdne mají automaticky účastníci kurzů CŽV přidělenou licenci do univerzitního tenantu Office365 a mohou se tedy bez problémů účastnit kurzů distančně přes Teams“. Tato informace je stará tedy sotva 24 hodin. Toto je první vlaštovka a nyní jsou jistě ještě další kroky.
Mgr. Horký také poděkoval dr. Římanové i kolegům ÚVT z jejich pečlivou práci. Co se týče témat, tak si myslí, že by bylo dobré se i do budoucna věnovat SIS, jelikož je na něm ještě mnoho práce. Je skvělé, že máme již hotovou právní analýzu, protože díky ní se jistě pohneme daleko rychleji. Ještě přetlumočí podnět z 3.LF, zda by bylo možné zkonsolidovat univerzitní licence.
Ing. Papírník – Politika nakupování a pořizování licencí je zkonsolidovaná, je na to centrální rámcová smlouva, která platí pro celou UK. Je pak na fakultě, zda si vybere možnost nakupování formou pronájmu, nebo nakupování formou nakupování licencí jednotlivých kurzů formou tzv. „select“. Jde o to, že stále více fakult jde do paušálního způsobu platby za licence. Netvrdí, že to má jen a pouze výhody, ale dobré na tom je, že se tam nemusí řešit počty licencí.
Bc. Farkaš – Centrální nákup licencí se již na Komisi pro IT řešil a v jisté míře se k němu vrátíme i v budoucnu v souvislosti s tématem kyberbezpečnosti.
Ing. Papírník – Jestli také může přispět k tématice budoucího směřování komise – časem by možná i ÚVT mohlo přijít s tématem, u něhož by Komise pro IT AS UK mohla pomoci, a to zejména ve vztahu s koncovými uživateli. On osobně by uvítal větší zapojení z Matfyzu, konkrétně z Katedry informatiky, do dění ohledně SIS. Něco obdobného funguje na MUNI a tam se mu zapojení místních informatiků do prací na SIS velmi líbí a je to takový jeho skrytý sen.
Bc. Farkaš – Tuto možnost diskutoval již na jaře a v podstatě narazil na to, že informatici z Matfyzu jsou velmi vytížení. Vyučujících, kteří se zaměřují na softwarové inženýrství takovéhoto typu služeb, je minimum, a i studentů je málo. Rád prosbu přetlumočí, ale osobně si myslí, že dostane stejnou odpověď, jako začátkem roku.
Ing. Papírník – Rozumí, navíc distanční období není zrovna vhodné na řešení takovýchto problému.
Bc. Farkaš všem poděkoval za jejich účast na jednání a je rád, že se přesunuli z fáze, kdy se bál o usnášeníschopnost komisi, do fáze živé a intenzivní diskuze. Moc všem děkuje, že se chtějí podílet na dění. Popřál všem krásný zbytek večera a těší se za měsíc na slyšenou!
Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK
Vidi: Bc. Andrej Farkaš, předseda Komise pro IT AS UK
Univerzita Karlova
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
