Přítomní: Mgr. Jan Bičovský, Ph.D. (FF), Mgr. Kristýna Bubeníková (PřF), Bc. Jakub Čech (PF), Mgr. Andrej Farkaš (MFF), ThDr. Jaroslav Hrdlička (HTF), PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. (FaF), Mgr. Jan Kranát, Ph.D. (ETF), PhDr. Zděnka Kudláčková, Ph.D. (FaF), Marek Lentvorský (FHS), Mgr. Eliška Mašková (FaF), Karel Mikulčák (LFP), PhDr. Mgr. Pavel Pečený, Ph.D. (Součásti), Bc. Martina Pustková (FHS), Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. (1.LF), JUDr. Michal Říha (PF), Ing. Milan Skrbek (FTVS), Doc. PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D. (MFF), Mgr. Karel Šima, Ph.D. (FF), Matěj Višňa (1.LF), Prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. (FTVS), Bc. Ondřej Černý (FF), Doc. RNDr Jiří Dolejší, CSc. (MFF), MUDr. Josef Fontana, Ph.D. (RUK), JUDr. Miroslav Sedláček, LL.M, Ph.D. (PF), PhDr. Jiří Štípek, Ph.D. (PedF), Prof. PharmDr. František Trejtnar, CSc. (FaF)

Omluveni: MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. (2.LF), doc. Ing. Stanislav Smrček, CSc. (PřF)

Hosté: prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. (rektorka UK), Mgr. Martin Maňásek (kvestor UK), prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. (prorektor UK), Mgr. Jiří Chvátal (OAS RUK), RNDr. Věra Šťastná, Ph.D. (OAS RUK), Mgr. Josef Kružík, Ph.D. (FHS), prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc. (děkan 2.LF), Mgr. Jana Šmejcká (tajemnice 2.LF), doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. (děkan MFF), prof. Dr. phil. Pavel Himl (FHS), prof. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D. (FaF), prof. Tomáš Šimůnek, Pharm.D., Ph.D. (FaF), doc. Věra Sokolová, M. A., Ph.D. (děkanka FHS), Bc. Veronika Vohlídková (PedF)

Program:

1. Zahájení

2. Schválení zápisu z 23. května 2023

3. Čerpání rozpočtu Univerzity Karlovy a rekapitulace hospodaření jejích součástí k 30. 6. 2023

4. Právní jednání

5. Změna OR č. 57/2021, Svěření nemovitého majetku Univerzity Karlovy do správy fakult a dalších součástí, kterým je svěřen výkon správy majetku – dodatek č. 3

6. Nový systém Výkonových ukazatelů pro vědecký výkon UK a návazná novelizace Principů pro rozdělování příspěvků a dotací na Univerzitě Karlově pro rok 2024

7. Představení multifunkční budovy 2.LF

8. Návrh na řešení žádostí o podporu z fondu na investiční rozvoj fakult a dalších součástí ("Mikuláš")

9. Subkomise pro "zvyšování efektivity některých fakult" – informace

10. Různé

1. Zahájení

Doc. Cyril Brom, předseda Ekonomické komise AS UK, přivítal všechny přítomné členy komise a hosty a poděkoval jim za připojení se. K navrženému programu nebyly připomínky a byl schválen tichým souhlasem.

2. Schválení zápisu z 23. května 2023

Doc. Cyril Brom informoval, že do zápisu byly zapracovány drobné připomínky, viz revize ve sdíleném dokumentu. Na jednání již nikdo další připomínky nevznesl.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK schvaluje zápis ze svého zasedání ze dne 23. května 2023.

Hlasování 19-0-0

Schváleno

3. Čerpání rozpočtu Univerzity Karlovy a rekapitulace hospodaření jejích součástí k 30. 6. 2023

Mgr. Maňásek se ujal představení materiálu – Jedná se o pravidelně předkládaný materiál, který shrnuje hospodaření za první kalendářní půlrok. Důvodem pro jeho vypracování je zájem na informaci o průběžném stavu hospodaření fakult a součástí se svými rozpočty. Fakulty jsou k 30.6. všechny v kladných číslech. U KaM a Centra Krystal je drobný mínus, ale předpokládáme nyní, že KaM to do konce roku doženou a skončí také v plusu. U Centra Krystal nejspíše malý mínus zbude, ale právě tento stav je jedním z důvodů, proč je na plénu návrh na začlenění Centra Krystal pod KaM, tedy aby v následujících období byl i Krystal výdělečným.

Mgr. Farkaš – Minulé roky vykázala UK zisky, které se následně danily. Bylo by dobré zisk vhodně přerozdělit či vyčerpat, abychom dosáhli jisté daňové optimalizace.

Mgr. Maňásek – Děkuje za podnět, bude na to myslet. Snažíme se na to myslet již nyní, avšak prostor pro dodatečnou optimalizaci tam jistě je. Souhlasí, že v loňském roce se optimalizace příliš nepovedla.

Prof. Zahálka – Za podnět Mgr. Farkaše se přimlouvá. Zisk po zdanění se následně rozděluje mezi fakulty?

Mgr. Maňásek – Ano, rozděluje se mezi ně, a to zhruba v poměru, v jakém se na jeho vzniku podílely. Je třeba s tím přerozdělováním začít pracovat již v prosinci. Trochu problematické je to u součástí, které mají ztrátu v hlavní činnosti a zisky v doplňkové, a tam se to nedá moc nikam překlopit. Daníme totiž právě činnost doplňkovou.

Doc. Brom – U KaM má ztráta v rozpočtu původ v cashflow nebo v něčem jiném?

Mgr. Maňásek – Je to otázka cashflow, navíc se navýšení sazeb za ubytování zatím nepromítlo do jejich zisků.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK bere na vědomí Zprávu o čerpání rozpočtu Univerzity Karlovy a rekapitulaci hospodaření jejích součástí k 30. 6. 2023.

Hlasování 19-0-0

Schváleno

4. Právní jednání

5. Změna OR č. 57/2021, Svěření nemovitého majetku Univerzity Karlovy do správy fakult a dalších součástí, kterým je svěřen výkon správy majetku – dodatek č. 3

Mgr. Maňásek – Jedná se o standardní dodatek tohoto OR, obsahující rozpis majetku UK a subjektů, kteří tento majetek spravují. Obvykle docházelo ke změně OR dvakrát do roka, toto je zatím první změna za rok 2023. Hlavní změnou je odsvěření pozemků na Albertově, které bude nyní spravovat SBZ a v budoucnu budou součástí Biocentra. Dále materiál pojednává o odsvěření pozemků od KaM pod budovou H na koleji Větrník, která přejde do správy SBZ z důvodů rekonstrukce pro ÚVT. Dochází i k odsvěření pozemků od LFP, dojde zde k převodu na kupujícího v rámci prodeje děkanátu v Plzni. Další změny jsou již drobnějšího charakteru.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK projednala návrh změny – dodatku č. 3 k opatření rektora č. 57/2021, Svěření nemovitého majetku Univerzity Karlovy do správy fakult a dalších součástí, kterým je svěřen výkon správy majetku, ve znění opatření rektora č. 30/2022 a č. 40/2022, vyjadřuje k tomuto návrhu kladné stanovisko.

Hlasování 21-0-0

Schváleno

6. Nový systém Výkonových ukazatelů pro vědecký výkon UK a návazná novelizace Principů pro rozdělování příspěvků a dotací na Univerzitě Karlově pro rok 2024

Prof. Krištoufek – Rád by materiál v obecné rovině představil s tím, že se nyní zaměří na ekonomickou stránku úpravy. Vycházíme z toho, že finance na vědu rozdělujeme dle poměrů z roku 2016, které vycházejí z dat, která sahají často až do roku 2014. Napříč univerzitou znějí prosby o aktualizaci tohoto systému, což bylo zároveň i jednou z jeho vlastních priorit po nástupu do funkci. Dospěli jsme k závěru, že celý systém chceme udělat více dynamickým. Chceme zaktualizovat data a zavést do systému rozdělování financí rychlejší složku, která bude data přepočítávat každoročně. V úvodu bychom takto rádi rozpočítávali 5 % DKRVO. Prvním krokem byla identifikace indikátorů, které by měly sloužit jako míra výzkumných výstupů i vstupů a kterých jsme určili celkově šest, tři na straně vstupů a tři na straně výstupů. Důležité pro nás bylo, aby se v těchto indikátorech, nebo alespoň v jejich většině, každá fakulta či součást „našla“. Neexistuje fakulta, která by se nenašla alespoň ve 4 z těchto 6 indikátorů. Výhledově pak chceme dle tohoto systému postupně rozdělovat až 20 %. Tento systém však nemá pokrývat veškeré vstupy a výstupy, ale jen ty nejdůležitější, standardní vědecký výkon je stále v těch 95 % v rámci fixní složky.

Nejvíce diskuzí však bylo vedeno nad rozdělením podílů mezi jednotlivé indikátory. Shodli jsme se na vahách na úrovni tzv. „cen“ výstupů. Po měsících debat jsme se dostali k rozdělení nyní navrhovanému, tedy 45-15-15-15-5-5. Diskuze nad rozdělením byla velmi samozřejmě složitá, vedla se již od března. Je přesvědčen, že takto představené váhy jsou to nejlepší, co jsme schopni vyprodukovat tak, aby to byl co nejvíce kompromisní systém.

Pro kontrolu jsme vypracovali i modelaci, abychom zjistili, zda nedojde k neúměrnému znevýhodnění konkrétních fakult či součástí. Logicky si někdo polepší, jiní pohorší, ale je to zhruba půl na půl (počítáno za předpokladu, že se výše DKRVO nezmění). Druhou kontrolou bylo, zda to nebude znevýhodňovat konkrétní typy fakult, a dle modelace k tomu také nedojde. Obava byla, aby nebyly znevýhodněny humanitní fakulty, ale ukázalo se, že budou humanitní fakulty, které si polepší, a jiné humanitní fakulty, které si pohorší. Totéž u teologických fakult či fakult přírodovědných. Dle modelace si nejvíce pohorší 3.LF, PedF a FaF. Co se týče nejvíce si polepšujících, tak se jedná o FSV, LFP a ETF. Nejedná se tedy o systematické vychýlení dle typů fakult.

Pokud se shodneme na tom, že je tato změna třeba, a pokud tento systém přijmeme, tak se bude jednat o systém vyvážený, který bude fungovat. Myslí si, že k ničemu strukturálně výrazně lepšímu nedospějeme.

Stran ekonomické stránky: bude třeba pozměnit Principy, kdy se pro rok 2024 bavíme o 5 % rozdělování prostředků DKRVO, kdy v následujících letech byla vůle váhu tohoto ukazatele zvyšovat až na 20 %. Pro srovnání: na MUNI budou pro příští rok rozdělovat prostředky ze 70 % dle fixu a z 30 % dle nového dynamického systému. Také tam začínali na 5 %, a to od roku 2018 či 2019.

Doc. Brom – Materiál bude schvalovat plénum, Ekonomická komise bude materiál pouze doporučovat. Rád by slyšel detailnější doplnění ohledně CRISTIN a Hindawi pro ty, kteří nebyli přítomni na předchozích jednáních.

Prof. Krištoufek – Úprava, která byla odeslána v minulých dnech, byla pouze zpřesněním formulací v textové části materiálu, nejednalo se o úpravu mající vliv na rozpočet financí. Bude tedy plénu předložena modifikace. Jsou dále dvě věci: seznam nakladatelství vychází ze seznamu CRISTIN, následně po přijetí materiálu bude ustavena komise pro monografie, která se bude zabývat přidáváním či odebíráním některých nakladatelství ze systému. Dále se skupina bude zabývat tím, jak do tohoto celkového systému spadá soutěž o nejlepší monografie, ale k tomu bude probíhat další diskuze. Jeho představa je taková, že tato pracovní skupina by představila výsledek své práce v lednu či únoru 2024. Druhá věc je MDPI a Hindawi, kde je nastaven strop na počet bodů, které lze získat za časopisecké výstupy. Nyní je strop 15%. Výhled je takový, že tento strop by byl v dalších letech 10 %. Nyní je strop aktivní pro 3 fakulty, ale předpokládá, že se to po následném hodnocení bude týkat vícero fakult. A ještě třetí věc: metrika „highly cited researchers“, kteří jsou zadáni s váhou 0 do indikátoru citací. Aby to bylo pro fakulty relevantní, tak je třeba tomu dát více času a lépe to projednat, avšak je to do materiálu zařazeno již nyní, aby bylo jasné, že to bude spadat do citací, a ne do jiného indikátoru.

Doc. Brom – Děkuje za doplnění. Stran Principů: je v novelizaci zahrnuto ještě něco dalšího, mimo úpravy indikátorů?

Dr. Fontana – Není tam nic nového, jen se doplňuje metodika do přílohy. Druhá věc je, že se škrtá bod z přechodných ustanovení, který řešil (ne)přijetí metodiky do 31.12.2023 a případné nové znění předmětného bodu.

Dr. Šima – V této podobě návrh podpořit nemůže, nevnímá jej jako kompromisní. Požadavky sedmi děkanů a děkanek humanitních a společenskovědních fakult nebyly vyslyšeny a od posledního jednání nedošlo k podstatné změně v klíčovém podílu u monografií. Formulace jednotlivých indikátorů je dobře rozpracovaná, dospěli jsme k přijatelnému řešení, ale strategickými jsou podíly mezi jednotlivými typy indikátorů. O tom svědčí i výsledek hlasování na komisi pro vědu, která nepřijala kladné stanovisko.

Prof. Krištoufek – Rád by připomněl, že ze čtyř bodů děkanů sedmi SSH fakult byly 3 vypořádány: SCOPUS, diskuze ke CORE a CRISTIN. Jediný nevypořádaný požadavek byl podíl monografií, což je pravda. Myslí si ale, že nyní navržené podíly jsou tím nejlepším, kde jsme schopni se potkat. Jakékoliv vychýlení se v tomto indikátoru by vychýlilo kompletně celý systém, zkoušeli jsme to počítat. I drobné posunutí by vše vychýlilo do extrémních hodnot. Proto nebyla tato váha od června změněna. Za poslední půl rok se ale vyjednalo velké množství kompromisů pro všechny strany. Rozšířili jsme výrazně seznam nakladatelství, byl zahrnut SCOPUS, CORE a zahrnuty jsou Q3 a Q4 výstupy.

Dr. Říha doplnil, že děkani zkrátka vnímají, že vypořádána byla pouze jedna z jejich čtyř připomínek.

Prof. Krištoufek – Dovolí si nesouhlasit. 1. u CRISTINu bude po přijetí materiálu ustavena pracovní skupina, která seznam bude modifikovat; 2. u SCOPUSu budou násobeny body, nikoliv percentil; 3. bude pracováno s CORE. To jsou 3 ze 4 připomínek.

Dr. Hrdlička – Doporučuje zvýšit podíl u monografií na 20 %, například u historiků je 15 % velmi málo.

Prof. Krištoufek – Osobně si myslí, že jsou monografie hodnoceny velmi dobře, což je silou tohoto systému. Systém jim dává dvojnásobnou váhu než systém MUNI. Dle něj mají monografie velmi slušnou váhu a dáváme tím jako UK zprávu, že monografie jsou relevantním výstupem.

Doc. Stráský – Rád by se vyjádřil ve prospěch materiálu. Musíme se oprostit od starého kafemlejnku, tato data rozčilují všechny. Dospěl k závěru, že cestou do pekel by bylo celý systém zahodit a pokračovat podle fixu. Jedinou cestou je vytvořit systém, který je schopný změřit výkon. Předložený materiál je vyvážený, robustní, pečlivě zpracovaný a lze vše dopočítat. Vnímá v tomto materiálu velký kompromis, všechny připomínky byly řečeny, u monografií souhlasí s tím, že jsou oceněny, byť možná ne tak, jak by si někteří přáli. Materiál podpoří.

Mgr. Farkaš – Také chce podpořit materiál v předloženém znění. Diskuzí bylo mnoho a ztratilo se nám ze zřetele to, že v současné chvíli rozhoduje jen o poměrně malé části financí. Na poslední společné diskuzi dvou komisí se dospělo k závěru, že monografie budou mezi 10-20 %. Nyní je navrženo 15 %, což je dle něj přijatelné. Systém je velmi robustní, není jeho cílem rapidně zahýbat s rozdělením financí. Časem však význam tohoto systému plánujeme navýšit, jaký je tam výhled?

Prof. Krištoufek – Do modelace byly přidány dva nové sloupce: O a P. Ty ukazují celkový efekt na rozdělení DKRVO. I kdyby finance nenarostly, tak by největší pohoršení bylo asi o 1,4 %. Pravděpodobně však dojde k nárůstu prostředků DKRVO přes 4 %, což by znamenalo, že si nepohorší nikdo. Co se týče postupného nárůstu, tak jsme se původně bavili o přidávání 5 % váhy každý rok. Získal však dojem, že je tendence stoupat trochu rychleji, tedy 5, 10 a následně 20 %, na kterých bychom i zůstali. To ale není závazné, jen získal dojem, že taková byla shoda na jednáních.

Mgr. Farkaš – Mělo by to být vždy navázané na nárůst prostředků DKRVO, skokový nárůst jinak rozhodí fakulty více, než zamýšlíme.

Dr. Bičovský – Také materiál nepodpoří. Výhled do budoucna v něm vzbuzuje dojem, že zároveň s podporou tohoto materiálu zároveň podporujeme zvýšení na 10 nebo i 20 %. Sice se řeklo, že poklesy v prostředcích budou minimální, ale i tak budou dle některých fakult zcela nepřijatelné. Výchylky prý nejsou takové, abychom se jich obávali, ale na čem se toto tvrzení staví? Polepšení si o procento tu a tam se sice může zdát marginálním, ale stále to jsou čísla, která mají vliv na hospodaření fakult. Materiál nemůže podpořit a předpokládá, že mnoho kolegů také ne, a to ze stejných důvodů.

Prof. Krištoufek – Stavíme nový systém, který nemá kopírovat systém původní. To, jak systém dopadne, musíme kontrolovat, aby nedocházelo k systematickým, extrémním výkyvům. Snažíme se vychytat degenerace systému. Další věc je, jak se to propíše do financí jako takových. Pokles 30 % na těchto ukazatelích se týká propsání do 5 % financí, což znamená maximální pokles pro jednu z fakult o 1,4 %. Pokles na bodech dle tohoto systému o 30 bodů neznamená pokles o 30 % na prostředcích na vědu. Při nárůstu prostředků v DKRVO nebude žádná fakulta, která si pohorší. Dopis sedmi byl vedení UK zaslán až po měsících projednávání systému na komisích, s děkany, proděkany a dalšími. Každopádně hned první pracovní den po doručení dopisu se s děkany sešel a jejich připomínky s nimi projednal.

Doc. Brom – Připomene, že existuje i dopis děkanů LF, na který se nesmí zapomenout.

Prof. Králíčková – Máme potřebu nastavit systém motivačně, aby se propisovala aktuální data  za fakulty. Dále je třeba reagovat na náměty, které se mohou již brzy více propisovat do rozdělování při financování veřejných VŠ. Je dobře, že chceme mít systém, který ukazuje mimo jiné na priority, které se budou promítat i do tohoto rozdělování při financování veřejných VŠ. Byla by ráda, kdybychom se na tom mohli dohodnout v rámci univerzity. Snažíme se najít prostřední cestu, kompromisní pro nás všechny, a má za to, že jsme ji našli. Systém se ale jistě bude i nadále vyvíjet.

Bc. Čech – Rád by viděl vypořádací zprávu k připomínkám, protože nevíme, které připomínky byly vůbec k materiálu vzneseny a které z nich byly zapracovány a které nikoliv. Má za to, že by to mělo být součástí podkladových materiálů, ať máme informaci, k čemu v průběhu tvorby systému došlo.

Prof. Krištoufek – Připomínky byly předloženy vždy mezi jednáními komise, průběžně byly připomínky a jejich zapracování v nových verzích materiálů zvýrazňovány. Toto je finální verze nového materiálu, nejedná se o změnu stávajícího předpisu, proto tam nyní nejsou žádné změny zaneseny. Mezi jednotlivými jednáními komise však byly zpracované změny v podkladech zvýrazněny. Vypořádání připomínek děkanů není nikde sepsáno, protože to z jeho pohledu není součástí projednání na AS UK, dopis směřoval vedení UK. Všechny připomínky ale byly diskutovány v rámci komisí.

Doc. Brom – Potvrdí, že komisi byla vždy zaslána vypořádání našich připomínek. Oficiálně však nebyly na komise ani na AS UK zaslány dopisy děkanů, protože vyjednávání tohoto systému bylo dvojkolejné. Materiály byly každopádně projednány na RKR, kde proběhla k dopisům diskuze.

Doc. Rokyta – Coby děkan nedostal ani on k dispozici „dopis sedmi děkanů“. Monografie u nich na fakultě byly velmi dlouze a bouřlivě diskutovány, poměřovali jsme to s MUNI, která má obdobný systém od roku 2017 a kde dávají monografiím váhu mezi 6-7 %. Proto jsme chtěli klesnout s poměrem na monografie na 10 %, abychom se přiblížili hodnocení na MUNI. Nakonec se rozhodl poměr 10 % neprosazovat, protože nakonec souhlasí s tím, že 15 % je hraničně přijatelných. Nevnímá to ale jako nízké procento, naopak je to dle něj velmi vstřícné.

Dr. Greger – Sice máme údajně lepší systém, než má MUNI, ale stále jej vyvíjíme směrem k finálnímu stavu. Nynější podoba může být pro někoho více či méně přijatelná. Mluvíme zde o (ne)zapracování připomínek, ale jde přitom o míru zapracování. Dle něj potřebujeme ještě nějaký čas, aby bylo možné vše ještě více prodiskutovat. Bude nějakou dobu trvat, než si vydefinujeme, co je to „excelentní“ věda, ale řez je třeba udělat. Snažili jsme se dojít ke kompromisu, který zahrnuje různé typy monografií. Rozumí, že pro někoho je kompromis malý a nevnímají jej jako přijatelný. Nyní každopádně hlasujeme o nyní předloženém materiálu. Excelentní věda se liší obor od oboru. Proběhlo mnoho komunikací, ne každý je s výsledkem jednání spokojen. Je rád, kam jsme se posunuli v diskuzi, bere to jako materiál, s kterým se dá dále pracovat, ale nebere to jako finální materiál. Nebude proto moci hlasovat pro přijetí.

Prof. Krištoufek – Systém je tím nejlepším, k čemu můžeme nyní dospět. Samozřejmě se ale jedná o systém, který je třeba dolaďovat. Abychom ale vůbec mohli být ve fázi „ladění“, tak už ale musí běžet. Jedná se zároveň o systém, který nikoho nepřekvapí, nikoho nešokuje. Naopak by měl motivovat vědce k dalšímu vývoji.

Doc. Rokyta – Na něj působila konverzace s ostatními děkany a proděkany vstřícně, je rád, že se CORE do systému zařadil, jelikož je klíčovým místem pro publikaci v IT sektoru.

Dr. Šima – Debata se zde točí okolo dopisu děkanů a reakcí na něj. Působí to na něj tak, že finále dojednávání bylo poněkud nešťastné, což způsobuje celou řadu nedorozumění. Vracíme se v debatě k brněnskému modelu, avšak tam od počátku u monografií pracovali se dvěma koši, bez nichž by se nikdy nedobrali ke shodě na „strategických vahách“.

Prof. Krištoufek – Osobně je moc rád za to, že jsme se vyhnuli košům, protože by tam byly extrémy zřejmé ještě více. Je přesvědčen, že náš systém je lepší, robustnější a komplexnější, jelikož zahrnuje více výstupů.

Prof. Zahálka – Ze systému není nadšený, není zas tak dobrý, ale není ani zas tak špatný. Je každopádně rád, že se našlo kompromisní řešení, a to i na úkor toho, že je systém velmi složitý. Naše univerzita je velmi široká a obdivuje, jak jsme i přes tuto složitost dokázali systém sestavit. Jako nejsmutnější vnímá, že se stále dělíme o stejný koláč peněz, tzn. každý bude více či méně nespokojen. Bojí se ale, že každý další návrh bude jen horší a pouze systém učiní více složitým. Přestože výhrady se dají najít, tak bude hlasovat pro, vnímá to jako krásný kompromis. Všechny názory byly však vyslechnuty, i když nemohly být vyslyšeny v kompletním rozsahu. 

Dr. Říha – Má dotaz v souvislosti s pracovní skupinou. Pokud dojde ke změně seznamu nakladatelství, tak se to propíše již do Principů na rok 2024 nebo až od roku 2025? Přeci jen budeme mít schválen rozpočet na rok 2024 až v květnu.

Prof. Krištoufek – Upravený seznam bude platit až pro rok 2025.  V návrhu je to tak, že pro rok 2024 bude seznam CRISTIN aktuální, pokud se však do něj bude zasahovat, tak budeme řešit, jak se to propíše dál a co to bude znamenat pro CRISTIN jako takový. Když už do toho řízneme a od CRISTIN se odchýlíme, tak budeme muset vyřešit, jak s ním do budoucna (ne)pracovat.

Dr. Říha – CRISTIN navíc používá systém, kdy mají kvalitní mateřská nakladatelství hodnocení 2, zatímco dcery mají hodnocení 1, čímž dochází k marginalizaci výstupů v dceřiných, regionálně zaměřených nakladatelstvích.

Doc. Brom – Do pracovní skupiny pro úpravu seznamu CRISTIN budeme i za AS UK nominovat své zástupce, bude rád, pokud se lidé budou o tuto pozici hlásit.

Prof. Krištoufek – Pracovní skupina vznikne až po případném schválení materiálu, kdy je plán takový, že bude tvořena ze šesti zástupců z fakult, šesti zástupců AS UK a tří osob z rektorátu.

Mgr. Farkaš – Přimluvil by se za to, abychom se na materiál dívali jako na materiál koncepční. Rád by, aby se zvážilo nejen jak naše vědní výkony pasují na nový systém, ale i zda to bude odpovídat vědním výkonům, kterých chceme výhledové dosáhnout.

Doc. Brom – Materiál také podpoří, má k němu mnoho výhrad, ale veškeré alternativní varianty, které jej napadají, mu přijdou jako ještě horší. Přišlo by mu ostudné i nadále rozdělovat finance dle fixu starého skoro 10 let.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK vyjadřuje kladné stanovisko k materiálu „Výkonové indikátory pro vědecký výkon UK“.

Hlasování 8-8-8

Neschváleno

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK doporučuje ke schválení novelizaci Principů pro rozdělování příspěvků a dotací na Univerzitě Karlově pro rok 2024.

Hlasování 8-7-9

Neschváleno

Doc. Brom informoval, že materiál nebyl Ekonomickou komisí schválen. Posléze byl detailně prodiskutován následný postup projednání materiálu na plénu AS UK. Doc. Brom zmínil možnost hlasovat materiál na plénu AS UK tajně, analogicky hlasování o Primusech před 10 lety.

7. Představení multifunkční budovy 2.LF

Prof. Babjuk – Fakulta má dlouhodobě málo výukových prostor, v Motole nemáme žádný prostor, který by nám patřil, přestože je to naše hlavní nemocnice. Veškeré prostory si pronajímáme. Nyní se nám podařilo po mnoha letech získat stavební pozemek v rámci areálu nemocnice, což považuje za obrovský úspěch.

Mgr. Šmejcká – Děkuje za možnost zde projekt odprezentovat. V současné době je připraveno zadávací řízení pro zhotovitele stavby, které bude následně předloženo ke schválení na AS 2.LF a v listopadu půjde i na plénum AS UK. Fakulta má nyní takřka 2200 studentů a 900 zaměstnanců, avšak prostory tomuto počtu neodpovídají. Fakulta stále funguje v pronajatých prostorách, které často nejsou v dobrém stavu a které hlavně nedisponují dostatečnou kapacitou. Součástí nově vybudovaného areálu budou knihovny, studovny, posluchárny a další potřebné doplňkové prostory. Jedno celé křídlo budou tvořit vědecko-výzkumné laboratoře, v dalším bude umístěno simulační centrum. Prostoru, na kterém lze stavět, nebude mnoho, i tak bude mít budova tři křídla.

Je již hotové zadávací řízení pro zhotovitele stavby, které zítra projedná AS 2.LF. Plénu AS UK bude v listopadu předložena k vyjádření smlouva, která bude součástí zadávací dokumentace. Tu musí schválit mnoho subjektů, včetně správní rady a ministerstva, a teprve poté můžeme zakázku vypsat.

Doc. Brom – Jedná se projekt za více jak 1 mld Kč, s kofinancováním cca 0,5 mld Kč. Bude tedy třeba sehnat zdroj kofinancování, to ale bude součástí budoucích jednání.

Ing. Skrbek – Jaká je podlahová plocha stavby?

Mgr. Šmejcká – Bohužel z hlavy tuto informaci neví.

Ing. Skrbek – Zajímá jej zejména objem budovy a její konstrukční řešení, tedy zda náklady na stavbu budou skutečně odpovídat výsledku. Dále by rád slyšel, zda již má fakulta nějaké finance odložené stranou, protože možné vícenáklady jsou u takto velkých projektů velmi nebezpečné. Nerad by abychom zjistili, že vysoutěžená cena dalece přesahuje naše odhady.

Mgr. Šmejcká – Tohoto se obávat nebude třeba, jelikož toto není jediná stavba, kterou jsme stavěli. Již jsme stavěli budovu na Plzeňské, kde jsme byli v obdobné situaci, poradili jsme si a budovu uzpůsobili prostředkům, které máme k dispozici. Tento projekt jsme začali plánovat v roce 2019 a vycházeli jsme z objemové studie, abychom si mohli požádat o dotaci. Dle objemu budovy nám vyšlo, že nám bude na celou výstavbu stačit 700 mil. Kč, včetně DPH. To bylo v době, kdy byla inflace 2,5 %. Po realitě posledních let se cena námi vyprojektované stavby vyšplhala na vyšší částku, a to více jak dvojnásobně na 1,5 mld. Kč. Povedlo se nám však po jednání s projektanty stáhnout cenu o 17 %, tedy cca o 240 mil. Kč. Povedlo se nám zároveň navýšit dotaci o 57 mil. Kč i snížit cenu demoličních prací o 47 mil. Kč. Naše vlastní zdroje z FRIM jsou 90 mil. Kč. Aktuálně nám tedy chybí prostředky ve výši 436 mil. Kč. Dokud však není dosoutěženo, tak nelze říci, kolik nám bude ve výsledku chybět.

Doc. Brom – Již na první pohled vidíme, že v Mikuláši tyto finance nejsou a nebudou, proto bude rád, když při příštím jednání bude předložen alespoň rámcový plán financování.

Prof. Babjuk – Připravené plány řešení mají, zpracují to do příště a senátu představí.

Doc. Dolejší – Projekt řeší situaci fakulty aktuálně či perspektivně s případnou rezervou? Poskytuje fakultě perspektivu i na další léta?

Mgr. Šmejcká – Lékařské fakulty mají povinnost každoročně přijímat o 15 % ročně více. Stavíme tuto budovu s perspektivou do budoucna, aby zvládla i případný růst v dalších letech.

Prof. Babjuk – Počty studentů budou navyšovány cca o 15 %, což poběží po 4 roky, tedy dojde k mírnému navýšení studentů, ale následně již neplánují jejich počty navyšovat. Prostory jsou třeba zejména pro to, abychom vůbec byli schopni učit. Primárně tedy nyní řešíme dluh, který zde máme historicky. Exponenciální zvětšování fakulty neplánujeme a není ani reálné.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK bere na vědomí informace o multifunkční budově 2.LF.

Schváleno tichým souhlasem

8. Návrh na řešení žádostí o podporu z fondu na investiční rozvoj fakult a dalších součástí ("Mikuláš")

Doc. Brom úvodem sdělil, že předložené žádosti jsou stále projednávány podle starých pravidel, a to tak, že se vyjádříme ke každé z nich samostatně.

9. Subkomise pro „zvyšování efektivity některých fakult“ – informace

Doc. Brom – Předběžně se mu přihlásilo zatím cca 8 osob. Tato komise se zatím nesešla, nebylo totiž o tématu s kým hovořit.

Dr. Fontana – Jakmile bude v pátek vyřešen materiál týkající se výkonových indikátorů, tak bude co řešit a komise bude svolána.

Dr. Štípek – Jaký bude rozsah působnosti této komise? A zajímalo by jej, zda by se do názvu nemohlo přidat „…a rektorátu“.

Doc. Brom – Děkuje za podnět, nyní šlo skutečně o efektivitu fakult, a to hlavně těch humanitních, kterých se to nejvíce dotýkalo. S prizmatem toho se do ní lidé hlásili.

Dr. Štípek – A mohl by se podrobit podobnému procesu i rektorát?

Doc. Brom – Bere to v potaz, ale byl by rád, kdyby se nejprve sešla první subkomise k původně navrhovanému tématu, a teprve následně bychom projednali případné rozšíření její působnosti.

Návrh usnesení:

Ekonomická komise AS UK bere na vědomí informace o subkomisi pro „zvyšování efektivity některých fakult“.

Schváleno tichým souhlasem

10. Různé

Dr. Fontana – Bude brzy představena Strategie mezisektorových spolupráci: jedná se o nový dokument, projednán byl na kolegiu rektorky v červnu. Je to komplementární dokument k SZ UK na roky 2021-2025. Pojednává o tom, jak chce UK obracet svou pozornost navenek. Velkou oblast zastupují tradiční body, jako transfer či valorizace. Z původního obsahu se pod vedením dr. Dolečka dokument trochu rozšířil, aby byly vydefinovány i další oblasti. Zaměříme se na vystupování vůči státní správě (národní či EU), oblast mikrocertifikátů či CŽV. Při přípravě dalšího SZ na roky 2026 a následující nás bude čekat reflexe u stávajících a definice dalších cílů. V materiálu jsou popsány jednotlivé boty, je možné to detailněji vykomunikovat i e-mailem. Některé z bodů zároveň spadají i pod jiné členy kolegia.

Doc. Brom – Poprosí o zaslání materiálu včetně prezentace, rozešle je členům komise.

Dr. Greger – Jak je to s postupem vedení k revizi KENů? Mohl by být nějak aktualizován harmonogram projednávání?

Mgr. Maňásek – Tématu byla věnována dvě sezení v rámci pracovní skupiny pro ekonomiku. Harmonogram zatím nemají, je to záležitostí projednávání během podzimu. Dají dohromady podklad, který by mohli komisi představit.

Dr. Fontana – Myslí si, že hlavní část projednání proběhne 2024. Téma ale otevřeme již do konce roku.

Doc. Brom – Ve čtvrtek je plánována pracovní schůze skupiny pro ekonomiku a kolegové z PedF jsou pozváni, aby tam hovořili o svých interních KENech zvaných KIV.

Dr. Štípek – Také žije v přesvědčení, že první návrhy měly být předloženy na podzim. Má skoro až dojem, že je cílem celý tento proces zdržovat. Nedělá to dobrý dojem a potvrzuje to dojmy skeptických pracovníků, že není vůbec vůle KENy otevírat.

Doc. Brom – Nebyla ani nikdy vůle to mít v říjnu hotovo, ale byla ambice toto téma alespoň rozjet ještě letos.

Dr. Fontana – Nikdy nezaznělo, že to bude hotovo v roce 2023. Diskuze to bude dlouhá a nebude jednoduchá.

Dr. Štípek – Nemyslel, že budeme mít KENy hotové, ale myslel, že k tomu bude hotová alespoň metodika.

Mgr. Maňásek – Rozumí, každopádně projednávání bude nějakou dobu trvat. Může se zároveň stát, že bude návrh překvapivý např. v tom, že s KENy vůbec pracovat nebudeme.

Zapsala: Amáta Vohradská, tajemnice AS UK

Za správnost: doc. Cyril Brom, Ph.D., předseda Ekonomické komise AS UK