Tunel ve zdravotnictví? Něco na tom může být, připouštějí odborníci

21. května 2008  17:40,  aktualizováno 19:23

Anonymní texty, které varují před možným "tunelováním" českého zdravotnictví, vzbuzují stále větší emoce. Do svého arzenálu je oficiálně zařadila i ČSSD. Že na nich může být něco pravdy, připouštějí i experti, které oslovila redakce iDNES.cz. V chystané reformě je řada rizikových momentů, tvrdí.

Internetem kolující zprávy, které mluví o chystané zdravotnické reformě jako o příležitosti pro tunelování miliardových majetků, vypadají na první pohled přehnaně. Tak se k nim staví i ministerstvo samo. Podle mluvčího Tomáše Cikrta jde o pamflet, který má poškodit jeho šéfa Tomáše Julínka. -

V materiálech načrtnuté souvislosti však opatrně připouštějí i zdravotničtí experti stejně jako akademické kruhy.

"Je to možné a je to velmi pravděpodobné," řekl iDNES.cz o možném riziku Petr Fiala, který vyučuje ekonomiku zdravotnictví na Karlově univerzitě. Jako nestraníka ho KDU-ČSL přizvala do expertní skupiny, která má za úkol dopady Julínkových změn posoudit.

"V chystané reformě je celá řada rizikových momentů, které nejsou vůbec ošetřeny. Dávají prostor k tomu, aby se divoce vytvářel byznys se zdravotnictvím," domnívá se Václav Trojan, který se tématem také odborně zabývá.

". nic takového nechystÁME Ministerstvo zdravotnictví nic takového nechystá, napsal do redakce iDNES.cz po vydání tohoto článku mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Poukázal také na to, že Petr Fiala býval poradcem Milady Emmerové v době, kdy byla ministryní zdravotnictví za nyní opoziční ČSSD. "Je to zapřísáhlý odpůrce čehokoliv, co uděláme. To, co Fiala a Trojan tvrdí, v zákonech připravovaných MZ není! Jde o osoby ryze politické, protože žádný slušný a věci znalý odborník by se nemohl k takovým nesmyslům přihlásit," říká Cikrt. Redakce iDNES.cz pozvala ministra Tomáše Julínka na on-line rozhovor ještě před vydáním článku, aby mohl problematiku čtenářům sám vysvětlit. Zatím však nenašel vhodný termín.

Oba se shodují, že reforma zavádí naprosto protikladný systém péče, který v čisté podobě funguje pouze ve Spojených státech. Zatímco v Evropě jsou zdravotnické systémy založeny na vzájemné solidaritě, v USA si pacient platí pojištění u soukromé pojišťovny. Ta může nabízet nadstandardní služby, na druhou stranu ale v základním pojištění garantuje jen velmi omezenou péči.

"Je to na bázi pojištění automobilu," vysvětlil Fiala. Podle toho, kolik pacient zaplatí, se pak pojišťovna ke klientovi chová. Pro majetné lidi, kteří si mohou dovolit za péči připlatit, systém riziko nepředstavuje. Ale ti, kteří si například ze svého důchodu budou moci dovolit jen základní pojištění, se mohou ocitnout v nepříjemném postavení.

Pro pacienty to bude znamenat zhoršení péče, shodují se oba oslovení. "Systém řízené péče je něco, co se s velikou slávou zrušilo po roce 1989. Teď se vracíme k něčemu, co bude ještě drsnější," tvrdí Trojan.

Počínaje praktickým lékařem, bude totiž vše v rukou pojišťoven. Ty samy určí, kam pacient půjde a kde bude ošetřen. "Vytvoří si vlastní řetězce zdravotnických zařízení, kde bude péče řešena tím nejlacinějším způsobem," obává se Trojan.

Monopol nehrozí, tvrdí otec reformy

Příkladem takového řetězce je nová pojišťovna Agel, patřící ocelářskému magnátu Tomáši Chrenkovi. Verbuje své pojištěnce na ulici a pochybným způsobem skupuje zdravotnická zařízení, tvrdí anonym. Zároveň varuje před tím, že se takový řetězec může stát ve svém regionu monopolem.

"Nemocnice Agelu mají přibližně třetinový podíl na lůžkové péči v Severomoravském kraji, obdobný v kraji Olomouckém a mnohem menší na Zlínsku. Není mi tedy jasné, proč se hovoří o monopolu," reagoval na dotaz iDNES.cz náměstek ministra Julínka Pavel Hroboň, který patří k tvůrcům zdravotní reformy.

Už dříve ale připustil, že propojování pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb může být problém. "Nejsem úplně šťastný, že k propojování dochází už teď, kdy na to zákony vůbec nemyslí," řekl.

Anonymy jdou ale ještě dál. Snaží se dokázat, že lidé kolem Julínka sedí v dozorčích a správních radách firem napojených na Agel. "Je to do očí bijící, skandální, naprosto to nemá obdoby," potvrdil obavy i Fiala.

Texty zmiňují jmenovitě Hroboně a jeho členství v dozorčí radě Společnosti pro řízenou péči, která je s Agelem ve spojení. Totéž se týká ministrova poradce Tomáše Macháčka.

"Já osobně jsem byl členem dozorčí rady Společnosti pro řízenou péči do roku 2006. V době, kdy jsem nastoupil na ministerstvo, jsem zaslal předsedovi správní rady abdikační dopis," odmítá nařčení Hroboň.

Ministerstvo tlačí čas

Václav Trojan navíc upozorňuje na to, že se ministerstvo snaží protlačit reformu silou. To byl prý například důvod odvolání profesora Pavla Klenera z Ústavu hematologie a krevní transfuze. Nesouhlasil s ministerstvem, které chtělo začlenit ústav do struktury Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a tu vzápětí přeměnit na akciovou společnost.

"Teď probíhají procesy, které jsou netransparentní, ministerstvo to nikde neřeklo. Příkazy jsou předávány ústně, nejsou písemné," tvrdí Trojan. Management nemocnic podle něj dostává pokyny k provedení auditů, které mají být hotové do 31. července, tak aby od 1. října mohlo ministerstvo nemocnice převádět na akciové společnosti.

Připravit vše k privatizaci dostali podle Fialy za úkol i ředitelé fakultních nemocnic. "Je to naprostá rarita, budeme první v Evropě," říká Fiala.

Podle Trojana je podezřelý hlavně spěch, který ministr Julínek předvádí. "Je motivován zřejmě tím, že to chtějí stihnout do konce roku. Někomu to pravděpodobně slíbili," naznačil expert.

K výhradám se připojují i akademické kruhy. Studenti lékařských fakult například zveřejnili výzvu, ve které varují před nevratností chystaných změn. "Co je motivem přijmout zákon dalekosáhlého významu v neobvykle krátké době, a to bez řádného demokratického dialogu?" ptají se ve svém prohlášení budoucí zdravotníci.

Hroboň však spěch vysvětluje několika důvody. "Od roku 1996 se s výjimkou převodu nemocnic na kraje v českém zdravotnictví nic významného neudálo - uběhlo tedy dvanáct promeškaných let," řekl iDNES.cz.

Reforma se má také provádět ze začátku volebního období, ne na jeho konci, argumentuje.

Odmítá také, že by ministerstvo se zdravotníky nekomunikovalo. "Nejsem si vědom nedostatku dialogu, ten vedeme od roku 2004, kdy vzniklo občanské sdružení Reforma zdravotnictví," říká Hroboň. "Ministr Julínek je jediným ministrem zdravotnictví v novodobé historii, který rok před nástupem na ministerstvo zveřejnil podrobné reformní záměry," dodal.