Universidad de Valencia
říjen 2002 - únor 2003
Dana Tomšů, FaF
danuska8@yahoo.com
Pracovala jsem pouze na diplomové práci a žádné jiné předměty jsem si nezapisovala ani jsem neskládala žádné zkoušky. Se zápisem mi ochotně pomohl koordinátor.
Koleje jsou ve Španělsku drahé a většina studentu si pronajímá společně byty. Všude visi spousta inzerátů. Mně se sháněním bytu pomáhal profesor, u kterého jsem pracovala. Bydleli jsme v Burjassotu , měsíční nájem činil 310 euro ( relativně levnější), na osobu to vyšlo na necelých 80 euro (4 pokoje). Nájemné nezahrnuje poplatky za elektřinu (celkem asi 30 euro za dva měsíce), vodu (40 euro 3 měsíce), plyn (1 propan butanová bomba za 9 euro vydrží 4 lidem zhruba 14 dni). Poplatky vychází zhruba na 10 euro na jednoho na měsíc za vše. Také jsme museli zaplatit zálohu 400 euro, která se vrací na konci. V bytě bylo vybaveni kuchyně, pračka, sporák, trouba. Neměli jsme ale televizi, rádio, topeni a žádné povlečeni ani peřiny a v pokojích bylo špatné osvětleni, takže jsem si musela koupit lampičku. Přes zimu jsme měli několik dni doma i 12 stupňů, průměrně 15 stupňů. Doporučuji vzít si s sebou teply spacák a hodně teple oblečeni na doma, protože topení ve Valencii není běžným vybavením bytů.
V menze stoji oběd 3.50 euro, je velký (2 chody, piti, moučník), docela dobry a vydatný. Raději jsem si nosila jídlo z domova, nebo chodila na obědy domu.
Ve Valencii je kvalitní filmotéka na náměstí Ayuntamiento (hl. náměstí v centru) , kde promítají 3 filmy denně, na lístky jsou většinou fronty, stoji pouhých 0. 90 euro (ostatní kina stojí zhruba 6 euro), filmy jsou většinou se španělskými titulky, někdy i anglickými. (v ostatních kinech jsou pouze namluvené do španělštiny).
Přistup do knihoven je do večerních hodin, někdy i o víkendu. Výpůjční doba krátká (3 dny) a nelze prodlužovat ten samý den.
Přivezla jsem si s sebou horské kolo, takže o víkendech jsem jezdila na výlety po krásnem okolí. Přes týden jsem většinou žádný volny čas neměla, protože jsem většinou od 9ti do 21ti hodin byla v laboratoři.
Učet jsem si založila v areálu university u banky Santader Central Hispano. Vše bylo bez problému a zdarma - založení účtu, vydej platební karty, vedeni účtu, vyber z bankomatu - žádné poplatky. U ostatních bank je to prý mnohem komplikovanější a odpoledne mají zavřeno.
Jídlo mají nejlevnější v supermarketech Mercadona, srovnatelné s cenami u nás, jen maso je dražší. Zeleninu a ovoce je lepší kupovat v obchodech se zeleninou, kde je v zimních měsících mnohem dokonce levnější než u nás.
Do Valencie jsem jela autem, jedna cesta vyšla zhruba 7000 Kč (celková částka za benzín). Ve Valencii jsem si koupila zpáteční letenku s roční platnosti do Prahy v centru pro mládež IVAJ (tam byla nejlevnější) za 287 euro i s poplatky.
Metro a tramvaj ve Valencii stoji 10 jízd 4.50 euro ( 1 jízda asi 0.90 euro), na autobus se kupuji lístky zvlášť (podobna cena) nebo lze koupit přestupní lístek metro-bus as za 6.50 10 Jízd..
Benzin stoji ve Španělsku stejně jako u nás. V centru Valencie je těžké sehnat místo k zaparkovaní. Pro noční návraty je ale auto téměř nepostradatelné. MHD končí jezdit ve 23 hodin, v 1 ráno vyjíždí poslední noční autobusy.
Studium mi bylo uznáno.
Obstaráváni víza bylo značně zdlouhavé. Nejprve jsem se setkala s velkými problémy již před odjezdem. Chtěla jsem si vše zařídit co nejdříve sama , ale musela čekat na zaslání potvrzení o přijetí španělskou universitou, které mi došlo přes veškeré mé urgování až v půlce září několik dní před mým odjezdem do Španělska (psala jsem jim od července, ovšem v srpnu již mají všichni ve Španělsku dovolenou , takže jsem musela čekat až na září). Já v té době už byla na praxi v zahraničí a vše mi musel na poslední chvíli zařizovat můj přítel, na španělské ambasádě mu vyšli vstříc a vízum mi vystavili během jednoho dne.
Ve Valencii jsem musela nejprve zavolat na zahraniční policii (s tím mi pomohl koordinátor), kde jsem obdržela číslo a datum a hodinu, kdy jsem se měla na policii dostavit (zhruba za měsíc od zavolání). Na policii jsme čekala asi hodinu a vzali si ode mě všechny doklady (doporučuji si znovu zjistit jaké přesně jsou potřeba) a dalších 5 fotek. Pak mi přišel dopis, že se mám dostavit na policii (na úplně jinou adresu). Tam mi pouze vzali otisk prstu a další fotky a řekli mi, že mám přijít za další měsíc. To už jsme si připadala skoro jako kriminálník a znovu tam chodit se mi nechtělo. Nicméně jsem tam ještě zajela a obdržela na měsíc a půl kartičku s povolením k pobytu (policista to okomentoval, ze už mi to brzo končí). Zkrátka španělská policie se snaží o co nejpozdější vydaní povolení k pobytu a vše mi přišlo zbytečné.
Původně jsem tedy chtěla napsat, že doporučuji si vízum neobstarávat. Ale při odletu z Valencie se mi ještě stala nepříjemná věc. Celník mi prohlížel pas a nenašel razítko o vstupu do Španělska (jelikož jsem jela přes německou hranici a tam jsem razítko nedostala a ve Valencii na policii mi žádné také do pasu nedali, i když jsem jim ho několikrát donesla) a oznámil mi, že nesmím půl roku do Španělska. A já se tam chci za dva měsíce vrátit a mam již koupenou letenku. To mě dost vyrazilo dech, a zatím nevím, jak to dopadne. Teď jsem ráda, že jsem měla alespoň vyřízené to povolení k pobytu a můžu se něčím hájit.
Velkým zklamáním pro mě bylo, že universita poskytovala kurzy pouze za 180 euro (na 4 měsíce a dvakrát týdně) a informace o možnosti jiných kurzů mi nikdo nesdělil. Náhodou jsem se dozvěděla o státní jazykové škole (ulice Llano Zaidía), kde nabízeli kurzy španělštiny pro cizince (dvě hodiny každý den pět měsíců) za 59 euro. Bohužel jsem přišla o jeden den později a neměla další šanci k přijetí. Je důležité co nejdříve se dostavit k předběžnému zápis, který probíhá do třetího října.
Fallas jsou největší valencijské slavnosti, které probíhají od 13. do 19.
března a stojí rozhodně za vidění. Doporučila bych studentům, kterým končí
pobyt v únoru (nebo začíná až v dubnu), aby zvážili, zda by si nemohli
prodloužit pobyt (nebo přijet o pár dní dřív), a Fallas zažili.