Université Sorbonne Nouvelle - Paris
(Koord.: Mme Dolores Sobrino a M. André Louis Sanguin)
říjen 2001 - červen 2002
Petra Hořínová, PřF
koockaa@yahoo.fr
Institut geografie, územního plánování a urbanismu na Paris IV-Sorbonne zajišťuje přednášky a kursy jednak z geografie jako takové - vědecky zaměřené studium, a jednak z územního plánování a urbanismu, což je především vzdělávání profesionální s trochu jinou koncepcí. Co se týče studia geografie v prvních dvou cyklech (1.-4. ročník), o tom toho moc nevím, neboť jsem zde byla na pátý ročník a navštěvovala jsem tedy přednášky a semináře ze třetího cyklu - ve Francii prvního ročníku doktorandského studia. Všeobecně je zde však postup takový, že pokud je zde student na jeden rok licence (3.ročník), maîtrise (4. ročník), či DEA (5. ročník), v prvním semestru absolvuje kurzy povinné pro daný ročník a v druhém semestru napíše ročníkovou práci - mémoire, kterou na konci roku obhájí. (Pro třetí ročník to myslím neplatí, ale nejsem si jistá.) Kredity za jednotlivé přednášky a závěrečnou práci jsou rozpočítány tak, že po splnění všech těchto povinností jich obdrží student přesně šedesát (výše uvedené platí pro geografii, jak je to s ostatními obory, netuším).
Pokud ovšem někomu předměty nevyhovují a raději by si zvolil jinou kombinaci z toho, co ho zajímá, lze sestavit individuální rozvrh na základě domluvy s koordinátorem (A.L. Sanguin), což byl můj případ, neboť jako studentka pátého ročníku jsem byla nucena splnit program DEA, který mi svým zaměřením nevyhovoval (geografie kulturní a historická), vybrala jsem si tedy přednášky z DESS z územního plánování. Rozvrhy visí od začátku školního roku na nástěnce ve třetím patře, není tedy problém si vybrat, je však třeba dát si pozor na splnění počtu kreditů.
Pokud jde o zkoušky, ty se liší jednak v závislosti na ročníku a jednak v závislosti na druhu studia - geografie nebo aménagement. Například v DEA geografie je hodně osobní práce, na konci semestru většinou exposé - ústní prezentace zadané práce, séminaire de lecture a diskuse, jedná se tedy již o vlastní "vědeckou" práci, naopak na konci kurzu z DESS jsou písemné nebo ústní zkoušky podobné těm našim, dokonce mi připadaly jednodušší. Známkování je od 0 do 20. Známka 20 se nedává, ani 19, pro splnění povinnosti je většinou nutné mít víc než 10 a známka 14 a výš už je považována za velmi dobrou. Zahraniční studenti v pátém ročníku jsme byli v prvním semestru tři, v druhém dva.
Pokud jde o ubytování, to je v Paříži asi největší problém, CROUS, což je francouzská obdoba naší Správy kolejí a menz, je socialistický podnik, jehož ubytovací kapacity stačí pouze pro 0,7 % pařížských studentů. Kolejí (résidences) CROUSU je v Paříži asi čtrnáct, já jsem spíše štěstím dostala místo v jedné z nich ve 14. obvodě. Cena za pokoj o rozloze 9m2 byla ve školním roce 2001/02 190 Euro za měsíc. (Cena pro francouzské studenty je asi 126 Euro, když jsem se ptala, proč platím víc, bylo mi sděleno, že jako stipendista Erasmus mám určitě víc peněz než ostatní a mohu si tedy dovolit víc zaplatit). I tak je ale toto ubytování zdaleka nejlevnější. Žádost je třeba podat do 30. dubna nejpozději. Internetová adresa: www.crous-paris.fr. Na začátku ubytování se platí kromě prvního měsíčního nájmu i caution - záloha asi152 Euro (1000 franků), kterou vám při vystěhování vrátí. Obojí je nutné zaplatit hned při nastěhování, jinak vám nedají klíče od pokoje. Podat si žádost o ubytování jen na pár měsíců, například pouze pro druhý semestr, je myslím skoro nemožné.
Další možností je Cité Internationale Universitaire, což je z hlediska společenského života zdaleka nejlepší ubytování, ceny jsou však podstatně vyšší (od cca 260 Euro). Zde je rovněž nezbytné poslat přihlášku co nejdříve (pokud možno třeba už v lednu), aby se vám pak nestalo jako mně, že vám v den co odjíždíte, přijde zamítavá odpověď. Internetová adresa je www.ciup.fr. V žádosti musíte vyplnit spoustu nesmyslných údajů a přiložit plno dalších papírů, včetně například přeloženého výpisu všech známek za poslední roky, kontaktů na dva profesory z pražské fakulty, zdravotního potvrzení o způsobilosti žít v kolektivu, motivačního dopisu proč chcete bydlet zrovna tam a já nevím co ještě. Pak vás požádají o zaslání sedmi až devíti mezinárodních poštovních kuponů (jeden stál loni asi 40 Kč), z nichž použijí nakonec stejně jen dva. V žádosti můžete uvést i konkrétní dům, kde si přejete bydlet, cena se dost liší, například pokoj v Maison franco-britannique stojí asi 460 Euro za měsíc, naopak jeden z nejlevnějších je Résidence André Honorat.
Jednou z dalších možností bydlení je pronájem studia nebo chambre de bonne (pokoj o průměrné velikosti 8-9 m2 většinou v šestém patře domů, nejčastěji bez záchodu a sprchy, pokud jde o ty nejlevnější. Cena je různá, od cca 250 Euro až donekonečna. K ceně za nájem je nutné připočíst i náklady na elektriku a vodu. Při pronajímání studia je proto dobré si vzít s sebou někoho zkušenějšího, kdo vám poradí, jakou výslednou cenu budete platit s tím a tím typem topení atd. Pronájem je většinou minimálně na šest měsíců, často se platí předem a vždy se skládá záloha (caution), rovna dvěma měsíčním nájmům, kterou vám na konci vrátí. Jinou možností je collocation - bydlení s více podnájemníky ve větším bytě, s tím však nemám zkušenosti.
Významnou finanční pomocí při některých typech ubytování je příspěvek od CAFu (viz níže), proto radši všude podepisujte smlouvy, jinak se o něj připravíte.
Na internet. stránce CROUSu najdete nejen seznam kolejí, ale i menz s adresami, cena za jídlo v roce 2001/02 byla 2,40 Euro, nejlepší jsou asi menzy na Cité Internationale a na Port Royal, ta je otevřená i o víkendu - v poledne a večer
Možností využití volného času je spousta, na Paris IV se dá zapsat za cca 30 Euro za rok na sport (outdoorové jsou dražší), jichž je na výběr celá řada, od tenisu přes VTT (horské kolo) až po capoeiru. Informace k tomu, co vás na Paris IV bude z organizací zajímat, dostanete na uvítacím oficiálním večírku pro Erasmus studenty v polovině října (v krásných reprezentačních prostorách univerzity, kam jinak není přístup povolen - uvítací řeč, krátký legrační dokumentární film o Sorbonně, klavírní koncert a občerstvení včetně vína). Nejrůznější akce pro studenty pak pořádá CROUS - levné vstupenky do divadel, na koncerty, exkurze po Paříži i po Francii atd. Nenahraditelným průvodcem po všem, co se v Ile-de-France děje, je Officiel des Spectacles - v každém stánku s novinami za 0,30 Euro. Je v něm všechno, od programů kin přes srazy na rollery až po bleší trhy. Gratis varhanní koncerty se pořádají každou neděli v několika pařížských kostelech, například v St. Eustache na Les Halles. V létě je hezká procházka každou neděli po nábřeží Seiny, kde je až do večera zavřená silnice pro auta a otevřená pro pěší, kola a rollery. V Paříži je i celkem dost otevřených a ne drahých bazénů.
Pokud jde o knihovny, většina jich domů nepůjčuje, geografická knihovna sice ano, ale maximálně dva exempláře a jen na čtrnáct dní. Při zápisu proto chtějí kromě jiného i potvrzení o trvalém bydlišti. V téhle knihovně toho zase ale tak moc nemají. Dobrá knihovna a knihkupectví zároveň je na Quai Voltaire - La documentation française, oficiální texty zákonů, dekretů apod. najdete v Journaux Officiels na rue Desaix, ale většina textů se dá najít i na jejich internetové stránce, kopírování u nich v knihovně je drahé. Špatnou zkušenost mám s knihovnou na Paris II - Assas, kde když jsem se chtěla zapsat, vyhodili mě s tím, že jako student jiné univerzity na to nemám právo.
Ostuda na Paris IV je co se týče počítačů s internetem. Na celou Paris IV jsou jen dvě učebny plus jedna na Geografickém institutu, a z těchto tří jen jedna je otevřená pro libre service - Salle des Fleurs, od 10 do 18 hodin po-čt, od 11 v pátek. Počítačů je tam 12, z toho s internetem 11, poslední dva měsíce byl jeden rozbitý, takže všehovšudy jen deset PC na celou budovu. Pokud nepřijdete tak dvacet minut před otevřením, průměrná čekací doba je minimálně od půl do jedné hodiny.
S příspěvkem 490,- Euro se dá vyjít, pokud bydlíte na levné koleji od CROUSu, dostáváte příspěvek od CAFu (Caisse d'allocations familliales), který v roce 2001/02 činil necelých 40 Euro, chodíte do menzy na obědy a nakupujete v obchodech Franprix. Tam se vyplatí nakupovat spíše než v Monoprix, ovoce a zelenina je potom nejlevnější v supermarketech Ed. Vůbec nejlevněji je v hypermarketech na periferii (z nejbližších např. Auchan na Gallieni), ale pokud jako já nebudete mít ledničku, nemají větší nákupy smysl.
Docela drahé jsou knížky, cena kopírování ujde, pokud máte předplatné např. na 1000 kopií. Cena roční permanentky do Bibliotheque nationale de F. Mitterand byla letos 100 franků - 15,25 Euro. Vstup na jeden den = 20 franků (asi 3 Euro).
Na dopravu po městě se na rok vyplatí koupit Carte ImagineR - studentská jízdenka pro dvě pásma (pracovní dny) a pro všechny pásma o víkendech. Kromě toho jsou na tuto kartu slevy v některých kinech. Kolik stojí nevím, myslím že to bylo letos něco okolo 1600 franků za rok. Další možnost je Carte orange - měsíční, cena asi 45 Euro, týdenní asi za 14 Euro. Pokud si podáte žádost o Carte ImagineR a v době, kdy na ni čekáte, jezdíte na Carte orange, cenu za tuto Carte orange vám po vydání celoroční jízdenky vrátí. Nedoporučuju jezdit načerno, v létě se mi to v autobusech dařilo, ale při poslední jízdě před odjezdem mě chytili a musela jsem zaplatit 30 Euro (na místě, za pár dní na Bus centre na Porte de Clignancourt je to už za 52,-). Docela praktické je sehnat si v Paříži kolo nebo kolečkové brusle. Pozor, časové jízdenky pro první dvě pásma platí pro všechny stanice metra, ne tak vždy už pro RER ve stejné stanici, například na La Défense na carte orange zones 1,2 dojedete metrem, ale na RER už je to třetí pásmo.
Vyplatí se koupit si ve Francii mobil, sada s kartou mě stála v zimních slevách asi 91 Euro, z toho byl 60 Euro kredit. SMS zprávy lze údajně posílat do ČR zadarmo s kartou od Orange. Mě se SFR kartou stála jedna zpráva na francouzský mobil 0,15 Euro a na český 0,30. Pozor, z CZ mobilu nejde posílat SMS na francouzský, naopak ano.
Pokud jde o založení účtu, před odjezdem mi doporučili Société Générale, proto o dalších bankách nic nevím. V SG mi nejprve založili účet i bez Carte de séjour, ale bez možnosti platební karty, šeků a všech dalších výhod. Za vedení tohoto typu účtu (livret) se nic neplatí, ale peníze lze vybírat jen v té jediné pobočce. Poté co jsem dostala Carte de séjour, založila jsem si konto Pack jeunes (do 26 let), poplatek 4,50 Euro za měsíc, což zahrnuje platební kartu VISA (ve Francii nazývaná Carte Bleue), šeky, možnost vedení a kontroly účtů přes internet, posílání zpráv o stavu konta na mobil, slevu na francouzský "junior pas" na vlaky atd. Je možné vložit sem cestovní šeky co vám dají na rektorátě bez toho, aniž by vám z toho něco strhli, jinak jsem poprvé za proměnění šeků ve směnárně platila 2% poplatek. Kdyby vám v bance náhodou tvrdili, že to nejde (vložit na konto cestovní šeky), tvrďte jim, že jo, ne všichni vědí přesně co jde a co ne. Milá paní (slečna), co se stará o konta pro studenty je v pobočce SG Sorbonne na Bld. St. Michel - Mme Cécile Gruais.
Jestli mi uznají francouzské zkoušky v Praze ještě nevím, ale pochybuju o tom, maximálně jako volitelné předměty. Ve Paříži jsou totiž předměty jiné než v Praze a tak si ty na geografii doma stejně budu muset příští rok všechny dodělat.
Nejlepší cesta do Paříže je asi autobusem se společností Intercars, který odjíždí z Florence v sezoně každý den v 16:30 a v 8:00 ráno je na rue du Cdt. Mouchotte u Gare de Montparnasse (centrum, velká přestupní stanice metra). Mimo sezonu jezdí asi třikrát týdně. Cena zpáteční jízdenky mimo sezonu pro studenty byla něco okolo 3300 Kč. Poprvé se všemi zavazadly se asi nevyplatí jet spolujízdou, ale během roku je to docela pohodlný způsob přepravy (cca 1330 Kč jedna cesta, rychlejší, levnější a pohodlnější než bus), adresa www.spolujizda. cz. Autobusy Eurolines jsou o něco dražší než Intercars a jezdí jen na východ města na nádraží Gallieni.
Pokud jde o vízum a Carte de séjour, všechno jsem dostala bez problému, i když jsem původně jela jen na čtyři měsíce a pobyt si prodloužila na celý rok až v lednu. Vízum mi platilo do konce prosince, ale hned v říjnu je nutné jít si vystát frontu na prefekturu (ve škole by vám při zápisu měli dát informační leták, kde je adresa a seznam všech dokumentů, co budete potřebovat). Pokud půjdete na prefekturu přímo v Paříži, je lepší přijít poměrně brzo, tak okolo šesté až půl sedmé ráno a zeptat se, která fronta je pro vydání Carte poprvé, protože tam jsou většinou fronty dvě, jedna kratší, ve které stojí ti, co o Carte žádají poprvé a jedna šíleně dlouhá, kde se snad i spí, v ní jsou ti, co žádají o renouvellement. Pokud máte všechny dokumenty v naprostém pořádku a přijdete k té správné úřednici, tak byste měli Carte de séjour dostat po předvolání na prefektuře na Ile de la Cité asi o tři týdny později. Tam vám taky dají papír s pozvánkou na lékařskou kontrolu, ta je od tohoto roku naštěstí zadarmo. Přeložený rodný list nikde nikdo nechce, ale na lékařskou kontrolu si vemte očkovací průkaz, jinak vás tam prý přeočkují proti všemu znovu.
Carte de séjour jsem dostala nepochopitelně na celý kalendářní rok, i když jsem měla stipendium původně jen na 4 měsíce a peněz na měsíc míň než jeden známý, co tam jel na šest měsíců jako stipendista francouzské vlády se 750 Euro na měsíc a Carte de séjour mu dali o pět měsíců kratší než mě. Vzhledem k tomu, že ten samý známý na stejné koleji platil o 400 franků měsíčně méně než já a příspěvek od CAFu dostával naopak vyšší než já, vzdala jsem se všech pokusů pochopit jakoukoliv logiku francouzské byrokracie. Byrokracie je ale naštěstí jen jedna z mála otravných věcí ve Francii. Jinak tam ten rok stojí za to. Doporučuju jet na celý školní rok, letní semestr je daleko lepší než zimní.
Poslední věc - CAF, Caisse d'allocations familliales (příspěvky
na bydlení), sídlí na 18, rue Viala v 15. obvodě, to je hlavní centrum, ale
konkrétní pobočky, které vyřizují žádosti, záleží na místě bydliště. Ve své
pobočce si vyzvednete dossier, kde je podrobný návod na vyplnění žádosti a
všechny formuláře (není to tak složité jak to vypadá), hlavně je nutné mít
potvrzení od pronajímatele bydlení či od koleje, RIB - číslo účtu ve fr. bance
a vyplněný papír s příjmy za minulý rok. Do toho se samozřejmě všude píše nula.
Příspěvek se vyplácí za všechny měsíce, co ve Francii bydlíte, ale mám pocit,
že je nutné podat žádost do konce prvního měsíce, aby vám ho zaplatili. Nutné
je mít taky už v pasu Carte de séjour. Letos byl příspěvek něco okolo 40 Euro.