Vrije Universiteit, Amsterdam
srpen 2001 - červenec 2002
Petr Siska, ETF
petrsiska@hotmail.com
Na každé fakultě v rámci Vrije Universiteit, jak jsem zjistil, je studium organizováno rozdílně. Někde jsou nám známé semestry, jinde trimestry, někde dokonce i kvadrimestry.Tak tomu bylo i na fakultě teologie. Registrace do kurzů probíhala buď prostřednictvím tzv. "blackboardu," což je něco na způsob intranetu, který používají studenti a pedagogové ke komunikaci, zadávání úkolů apod., a nebo se stačilo zapsat na arch, který při prvním setkání koloval po třídě.Bylo důležité vyplnit studentské identifikační číslo, které však zahraniční student dostane až po několika dnech, ba i týdnech, takže registrace do kurzu je někdy komplikovaná. Aby student mohl používat " blackboard," musí být zaregistrován jakožto student, mít studentské identifikační číslo a také musí zajít za správcem sítě a požádat jej o heslo a adresu na fakultním serveru. U mě osobně celá procedura trvala téměř 3 týdny, což mou komunikaci s pedagogy velmi ztěžovalo. O zkouškách jsou vedeny výkazy a jsou podepsány jak zkoušejícím, tak zkoušeným. Forma zkoušky je buď ústní ( zřídka) či písemná.Často si lze domluvit s pedagogem tzv. studii z literatury, kdy se pedagog a student dohodnou na tématu, je doporučena literatura a v daném časovém údobí student zpracovává zadané téma do práce o délce min. 10 stran. Poté následuje setkání a debata o tématu. Tímto způsobem lze získat poměrně hodně kreditů zpracováváním témat, které jsou studentovi blízké a je na nich osobně velmi angažován.
Ubytování jsem získal ve studentské ubytovně Hospitium, která je součásti studentského campusu Uilenstede (dojezdnost tramvají č.5 či metrem č.51 asi 5 minut od Univerzity, na kole méně než 10 minut), bylo však nutné si o něj zažádat předem na fakultě. Pracovnice kanceláře na fakultě teologie byly velmi ochotné a zajistily mi ubytování se dnem nástupu dokonce několik dní pře začátkem školního roku, abych se stihl aklimatizovat, zajít se zaregistrovat na cizineckou policii(což je nutno učinit do tří dnů po příjezdu), založit si konto, zaregistrovat se na Univerzitě atd. Pokoj byl rozměrem asi 2,5 x 3,5 metru, bydlel jsem, jak je ostatně v Nizozemí zvykem, sám. Na pokoji byla pouze postel, dvě židle, pracovní stůl, velká skříň, malý stolek, zrcadlo a umyvadlo. Povlečení se měnilo ve dvoutýdenním cyklu. Každý student má svůj speciální magnetický klíč, takže není problém se ve kteroukoliv noční či denní hodinu dostat do budovy. Na chodbě bydlelo asi 15 dalších lidí se kterými jsem sdílel kuchyň (s veškerým vybavením), WC a sprchy. Pokoje byly propojeny lodžií, což bylo velmi příjemné kvůli návštěvám. Cena za ubytování byla 186 EUR/měsíc. Je však nutno připočíst ještě asi 200EUR(tzv. deposit), jakožto vratnou zálohu, která slouží jako pojištění za vybavení (plně vráceno na konci pobytu) + ještě asi 15EUR za úklid místnosti po studentově odjezdu. Tyto částky musí platit každý, některé fakulty automaticky za studenta platí deposit.Problém však je, že občas je odjíždějícím studentem zaplaceno za úklid, ovšem pracovníky Hospitia není uklizeno… Stravování v menze bylo poměrně drahé, sám jsem vyzkoušel tamní jídlo nevalné úrovně (stále na bázi hranolků a smažených masových kuliček) pouze několikrát. Levnější je si vařit sám, k čemuž jsou na Hospitiu docela dobré podmínky. V červnu 2002 byla ve sklepě Vrije Universiteit otevřena restaurace s jídly na objednávku, ceny jsou však pro zahraničního studenta poměrně horentní. Nejlepší je tedy vařit si sám a nakupovat suroviny v řetězcích obchodů Dirk van den Broek, Albert Heijn,C1000 či Super de Boer.Pro zeleninu, ovoce, ryby je nejlépe zajet na kole na skvělý Albert Cuypmarkt, kde lze výrazně levněji koupit téměř vše - od oblečení až po jídlo. Na Albert Cuypmarkt jsou také desítky vynikajících a v porovnání se zbytkem Amsterdamu také levných etnických restaurací, do kterých je dobré občas zavítat. Ceny kolem 6EUR, porce jídla jako pro dva.
Přístup do knihoven je volný, otevřeny jsou od 9:00 do 21:00, s možností půjčováni literatury do 16:45 hod. Je zde možno používat internet bez hesla k počítači.Katalogy jsou přehledné a pracovníci většinou velmi úslužní a ochotní. O víkendu jsou zavřeny, jako ostatně celá Univerzita (kromě studoven v přízemí v hlavní budově).V budově Univerzity je skvěle vybavená mediatéka ( učební programy, videokazety se slavnými filmy), kde si je možno se sluchátky na uších pustit cokoliv. V budově je také velké knihkupectví (s dobrou zásobou skript) a prodejna s kancelářskými potřebami a časopisy. Slevy pro studenty nejsou. Je výhodné si pořídit speciální kartu na slevy do muzeí, karta typu ISIC zde není ve valné většině případů akceptována.S kartou na slevu je možné jít např. i do kina, kde majitel obdrží téměř padesátiprocentní slevu (jinak 7,70EUR/film). Výhodné je také pro ty, kdo chtějí cestovat, zakoupit kartu na vlak, která umožňuje pořídit slevu ještě pro dva další pasažéry. Bez ní je cestování po Nizozemí velmi drahou záležitostí (např. vlak Amsterdam-Utrecht -cca 30km- za 8EUR v jednom směru). O sociální kontakty studentů se stará tzv. VUNIVERSE, což je univerzitní organizace, která pro zahraniční studenty organizuje poznávací akce (např. i do Belgie, plavení se na lodích, návštěvy skanzenů) s velmi výraznou slevou. Své akce inzerují dlouho dopředu i prostřednictvím univerzitních novin ADVALVAS. Podobná organizace, jen trochu komornější a s křesťanským zabarvením je tzv. ISMA, která jednou za měsíc zve studenty na večeři (která je zdarma) a různým poznávacím aktivitám. Obé je hodno návštěvy. Celkově Amsterdam nabízí asi 100 muzeí, nespočet klubů, restaurací a hospod, pro nudu není místo. Jen kdyby peněz bylo více...
Problémy se založením účtu vesměs nejsou, ty nejjednodušší jsou otevřeny během několika dnů.Majitel získává platební kartu, se kterou je v Nizozemí možno platit téměř vše. Problém může nastat se zdravotním pojištěním, které někdy nebývá, je-li zřízeno v ČR, akceptováno.Což byl můj případ a tak jsem musel za deset měsíců pobytu platit za pojištění na rok asi 750 guldenů (x15,4 Kč). Ceny základních potravin:
| chléb | 0,40 EUR-2 EUR |
| 1l mléka (závisí na kvalitě) | 0,40 EUR-1 EUR |
| 1l jogurtu | 0,40EUR-1EUR |
| máslo | 0,50 EUR-1EUR |
| balené kuřecí maso | kolem 3EUR |
| pivo | 0,50 EUR -1,50EUR/láhev |
Velmi levné je francouzské víno (od 3 EUR), drahá je naopak zelenina a ovoce. Navíc je třeba mít na paměti, že je např. (ceny zeleniny a ovoce jsou téměř bez výjimky za 500g produktu, ne za kilo! Doprava, jak uvedeno výše, byla poměrně drahá. Po Amsterdamu se vyplatí jezdit na kole s dobrým zámkem (kola se často kradou) - obé levněji k dostání např. na tzv. Waterlooplein, případně na inzerát či mnohých second-hand obchodech. Ceny od 30EUR výše. Kradená jsou k dostání asi za 10EUR na místech, která v Amsterdamu zná každý místní student. V závěru roku všichni zahraniční studenti svá kola prodávají za velmi nízké částky.Zručnější si mohou sami sestavit kola z rezavějících zbytků kol ve stojanech, což je úkaz viditelný téměř všude. Není to řídká praxe. Vlivem počasí (na kola nejsou většinou přístřešky) bývá " poločas rozpadu" second-hand kol velmi krátký. Většinou vydrží maximálně rok. Ceny za tzv. strippenkaart (síťová jízdenka), umožňující např. 5 jízd z Univerzity do centra je 5,90 EUR. Kuriozní je systém značení-ač jsou to do centra jen dvě zony, je třeba označit až třetí ústřižek.Vždy s e tedy značí o jeden ústřižek více, než je počet zon, kterými jedeme. Revizoři občas chodí, ale jsou oblečeni ve vínových oblecích, takže jsou jednoduše k rozeznání. Jsou doprovázeni policií. V případ, že nastoupí do soupravy, není úniku. Vyplatí se tedy jezdit s platnou jízdenkou.
Dosud žádný problém s uznáním studia nenastal. Semináře, kterých jsem se v Amsterdamu zúčastnil, a dosud je neměl v Praze odchozené, mi byly bez problémů uznány.
Nutno s sebou vzít deštník či pláštěnku, na podzim prší prakticky neustále a ani léto není valné. Pokud si někdo ze studentů bude chtít koupit kolo, pak jedině s masivním zámkem zakoupeným v Nizozemí, i ty nejmasivnější české jsou v Amsterdamu spíše k smíchu. A jak bylo řečeno výše, kola se velmi kradou ( a to i za bílého dne). Rozhodně doporučuji navštěvovat akce VUNIVERSE, ISMA a jiných organizací. Nejen kvůli láci, ale zejména kvůli kontaktům se zahraničními studenty, kteří jsou tak říkajíc na stejné lodi. S místními (= nizozemskými) studenty, jak je zkušenost má i jiných, se daří komunikaci ustavit jen ztěžka. A při akcích pořádaných studentskými organizacemi jdou věci mnohem spontánněji. Kontakty s místními studenty a učiteli se mi dařilo budovat jen obtížně, někdy je nutno obrnit se trpělivostí. Např. má kontaktní osoba na univerzitě mě za celou dobu pobytu nekontaktovala ani jednou, vše vzešlo z mého popudu.
Tip pro volání do ČR: Prospěšné je kupovat telefonní karty pro středoevropský region ( tj. i ČR) v obchůdcích vedených Turky, Maročany, Indy atd. Cena karty umožňující volat 140 min na pevnou linku v ČR je cca 11 EUR. Se stejnou kartou lze volat až 40 min do ČR na mobil. K dostání jsou v okolí Kalverstraat- ulice vedoucí z hlavního náměstí Dam. Karty, které jsou k dostání v síti prodejen časopisů (minimálně za 5 EUR) umožňují volat do ČR jen několik minut.
Na delší pobyt se vyplatí mít kolo, pokuty za absenci lístku v MHD jsou totiž
kolem 30 EUR.