Jan Palach

Vyrůstal ve Všetatech a byl absolventem gymnázia v Mělníce. Po dvouletém studiu na Vysoké škole ekonomické se stal studentem vysněné historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Jak se brzy ukázalo, ještě mnohem více Jan Palach toužil po životě ve svobodné zemi. Vadil mu pasivní přístup československé společnosti, kterou po řadě marných protestů a stávek nehnula ani okupace Československa spojeneckými vojsky států Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Chtěl lidi vyburcovat k vyjádření nesouhlasu s tím, co nechtějí, s násilím a nátlakem. Rozhodl se proto vydat cestou, která jemu připadala přirozená a jako jediná možná. Svým činem dokázal přimět mnoho lidí k tomu, aby se alespoň na čas zastavili a uvědomili si mimořádnost situace, která nastala v malé zemi uprostřed Evropy obsazené krátce předtím okupačními armádami.

​O tom, co zamýšlí, se Jan Palach nesvěřil ani svým nejbližším. Za den svého osobního protestu si vybral čtvrtek 16. ledna 1969. Bylo mu pouhých 21 let. Krátce po půl druhé odpoledne se rozhodl dobrovolně obětovat vlastní život. V horní části Václavského náměstí v Praze se polil hořlavinou a zapálil. O tři dny později, v půl čtvrté odpoledne, zemřel na následky rozsáhlých popálenin na Klinice popálenin fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Lékařské fakulty hygienické (dnes 3. LF) UK v pražské Legerově ulici.

Pohřeb Jana Palacha dne 25. ledna 1969 se stal velkým protestem proti pokračující okupaci. Smuteční průvod čítal desítky tisíc účastníků, kteří Palacha doprovodili na Olšanské hřbitovy. I když byly Palachovy ostatky v roce 1973 bez souhlasu pozůstalých zpopelněny a uloženy v rodných Všetatech, od roku 1990 je urna s popelem zpět na Olšanech.

Na den přesně by dnes Jan Palach slavil sedmdesátiny…

Více informací o Janu Palachovi najdete na speciálním multimediálním webu www.janpalach.cz, na jehož vývoji se UK podílela.

Autor: Marcela Uhlíková

Foto: archiv UK

Datum: 11. srpna 2018