Na seznam Paměť světa UNESCO přibyl renesanční unikát z Mapové sbírky ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Informace se dnes šíří nejrychleji prostřednictvím fotografií a videí. Obraz nad písmem ví šestnáctém století. Dokazuje to světový unikát Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK [ U www.natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka"] – plán tureckého obléhání Malty. Spolu s další mapy z roku 1565, které jsou uloženy přímo na středomořském ostrově, ho nyní zařadila orga registru Paměť světa. Jakou vzácnost sbírka ukrývá, se ukázalo teprve před čtyřmi roky. Soubor plánů velkého obléhání Malty se dostal do prestižní společnosti. Dosud organizace U zařadila pouze patnáct map a plánů z celého světa, jsou tam třeba tzv. Peutingerova mapa z třináctého století, zachycující římské cesty, nebo první mapa Ameriky z roku 1507. Děkan P Jiří Zima ve čtvrtek 5. dubna převzal certifikát UNESCO, který potvrdil, že se rejstřík ro šestnáctou položku. Plány vykreslují vývoj obléhání Malty během léta a podzimu 1565. Mapová sbírka vlastní dru zaznamenávající pohyby flotil a vojsk v září toho roku. Osmanská říše si tehdy chtěla na M k její strategické poloze ve Středozemním moři vytvořit základnu a vstupní bránu do Evropy to podařilo, dějiny starého kontinentu by se pravděpodobně vyvíjely docela jinak. Význam t historici přirovnávají k letecké bitvě o Británii z roku 1940. Proto se o to, co se na Mal zajímala celá Evropa. „Plány byly pravděpodobně určeny pro evropské panovnické dvory. Jejich uživatel si udělal představu o tom, jak se bojová situace vyvíjí. Byly to takové obrazové noviny a nejúčinněj předávat informace,“ vysvětlila ředitelka Mapové sbírky PřF UK doktorka Eva Novotná. Mapy vydal benátský nakladatel Giovanni Francesco Camocio. Odborníci odhadují, že vyšly ve stopadesátikusovém nákladu a sloužily jako pracovní pomůcky. Právě proto se nejspíš nedoch množství. Druhá a třetí verze jsou unikáty, první a čtvrtá se vedle Kartografické sbírky N umění ve Vallettě nacházejí po jednom kuse v soukromých sbírkách. To, že se podařilo sestavit kompletní soubor čtyři sta padesát let starých map, je téměř z Uskutečňovat se začal v roce 2011 díky souhře okolností. Tehdy pracovníci Mapové sbírky za digitalizovat tisíce svých historických map a plánů. O tři roky později se na ředitelku sb doktor Joseph Schiro z konzervačního oddělení Kulturního dědictví Malty, který po celém sv mapách týkajících se tohoto ostrova. Eva Novotná na jeho prosbu sestavila rešerši z pražsk v ní Joseph Schiro uviděl i Camociův plán, okamžitě naskočil do letadla, aby se na vlastní zda opravdu někde existuje to, co se považovalo za dávno zmizelé. Kdyby Mapová sbírka nedo dotaci na digitalizaci svého fondu, možná by kartografický skvost dosud ležel zapomenut ně Jak se plán dostal do veřejných sbírek, není jasné. Přírodovědecká fakulta UK ho převzala mapami v polovině minulého století od Národního muzea. „Pravděpodobně to byl dar z nějakéh sídla. Tam plán přišel nejspíš v šestnáctém století z Itálie. Dvůr císaře Rudolfa II. byl s italskými umělci,“ zamýšlela se Eva Novotná. Ve spolupráci s maltskou stranou se odborníci obrátili na organizaci UNESCO. Ta potvrdila, památky si zaslouží zvláštní ochranu a je třeba je uchovat pro příští generace, které by m pár let nevěděly, jak klasická papírová mapa vypadá. Chcete vidět světový unikát na vlastní oči? Až do 11. dubna bude originál Camociova plánu, Přírodovědecké fakulty UK, mimořádně vystaven v Národním technickém muzeu. Autor: Helena Zdráhalová Foto: Vladimír Šigut