V devatenácti oborech patří katedry, instituty, kliniky, ústavy a centra Univerzity Karlovy mezi nejlepší světová pracoviště dle mezinárodního srovnání vysokých škol QS World University Rankings by Subject 2017, jehož výsledky byly dnes zveřejněny.

Letošní celosvětový žebříček QS World University Rankings by Subject zahrnuje celkem 46 vědních oborů, z toho 38, které jsou pěstovány na Univerzitě Karlově. Náročná kritéria hodnocení univerzita splnila ve 37 případech, z toho mezi nejlepšími světovými pracovišti se umístila v 19 oborech, oproti 15 v loňském roce.

Již několik let po sobě dosahuje v tomto srovnání nejlepšího umístění obor geografie, v němž se pracoviště Univerzity Karlovy nacházejí v první stovce, mezi prvními sto padesáti světovými institucemi se umístila pracoviště ve dvou oborech: anglický jazyk a literatura a filosofie, do dvoustého místa pak v dalších osmi: farmacii a farmakologii, fyzice a astronomii, historii, lékařství, lingvistice, matematice, mediálních a komunikačních studiích a politologii a mezinárodních vztazích. Ve většině oborů si Univerzita Karlova udržela své loňské postavení, zlepšila se v anglickém jazyce a literatuře a biologii.

Z dalších českých vysokých škol se v letošním žebříčku umístily Masarykova univerzita ve čtyřech oborech, Univerzita Palackého v Olomouci ve dvou oborech, České vysoké učení technické v Praze v sedmi, Vysoké učení technické v Brně ve třech a Vysoká škola ekonomická v Praze v jednom oboru. Vedle Univerzity Karlovy z českých vysokých škol dosáhlo na prestižní prvou dvoustovku pouze České vysoké učení technické, a to v pěti oborech (z toho jeden má v prvé stovce).

Žebříček byl sestaven na základě posouzení činnosti téměř čtyř a půl tisíce vysokých škol, v žebříčku se jich objevuje více než tisíc. V jednotlivých oborech byly zveřejněny přehledy padesáti až pěti set institucí, které dosáhly nejlepších výsledků. Počet hodnocených a klasifikovaných institucí se lišil podle toho, kolik vysokých škol se daným oborem zabývá a zda splňují vstupní kritéria, jimiž například jsou vzdělávání studentů či minimální počet publikací v daném oboru. Podle toho se liší velikosti i skupina „těch nejlepších“.

Hodnoceny byly reputace vysoké školy v daném oboru mezi akademickými pracovníky a zaměstnavateli a kvalita její vědecké práce měřená prostřednictvím průměrného citačního ohlasu na jednu publikaci a H-indexu. Složení kritérií a jejich vah přitom bylo pro jednotlivé obory různé, tak aby zohlednilo jejich specifika.

Praha, 8. března 2017

OVV RUK