UK v médiích


Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima říká: Nedostatek lékařů není naše věc a počty samoplátců omezovat nebudeme


Nemáme peníze, křičí univerzity. Občas ale někdo namítne, že tyto státem podporované instituce nehospodaří úplně efektivně, a navíc nereflektují společenskou poptávku, například nevzdělávají dost mediků. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima odpovídá LN i na nepříjemné otázky.


* LN Jste rektorem největší české univerzity, máte pod sebou 17 fakult. Můžete ovlivňovat například jejich personální politiku ?


Personální pravomoci nemám. Když se měnil zákon o vysokých školách, rektoři o ně usilovali. To se ale nepovedlo, proti se stavěli jak děkani, tak Rada vysokých škol.


* LNMůžete mluvit třeba do toho, kolik lidí má být na lékařských fakultách přijato do českého programu a kolik do placeného anglického?


O tom rozhodují fakulty. Univerzita má rozpočet rámcově stanovený ministerstvem školství. My se snažíme, abychom měli všude zahraniční studenty, protože to svědčí renomé školy.


* LN Na některých lékařských fakultách ale vminulých letech přibývalo platících zahraničních studentů tak trochu na úkor českých neplatících. A lékaři začínají v nemocnicích hodně chybět.


Tak by si je měl stát u nás objednat. Když chybějí železničáři, tak jim zaměstnavatel přisype. Když chybějí řidiči, také dostanou víc. Za lékaře je zodpovědné ministerstvo zdravotnictví, nikoli univerzity.


* LN Teď ministr zdravotnictví nějaké peníze pro lékařské fakulty slibuje.


Dva roky už ministerstva říkají, že dají peníze na to, abychom vzali více studentů na medicínu. Ale i když je dostaneme letos do června, více studentů můžeme vzít až příští rok a na trhu práce se to projeví nejdříve za sedm let, spíš později. A o tom, že v nemocnicích chybějí lékaři, ví stát mnoho let.


* LN Vy ovšem také.


Ale co já s tím mám dělat? Já nedostanu ani peníze na pokrytí inflace. Nejsem zodpovědný za nedostatek lékařů, ale za to, aby univerzita fungovala. A musím jejím lidem zajistit alespoň ucházející mzdy.


* LN Kdo určuje počty přijímaných?


Počty studentů projednává fakulta s akademickým senátem dané fakulty. Tuto informaci dávají univerzitě, která se k tomu vyjadřuje.


* LN A vám se líbí počty přijímaných českých studentů na medicínu?


Na to vám řeknu, že nechybějí jen lékaři. Je také nedostatek učitelů, třeba pro obory matematika a fyzika.


* LN Tam ovšem nejde o to, že by univerzity nenabízely dost studijních kapacit, ale o to, že o tyhle obory není dostatečný zájem. U medicíny se bavíme o studijních kapacitách.


Není to jen kapacita studijní, ale také kapacita fakultních nemocnic. U učitelů fyziky a matematiky bychom se zase měli bavit o stálém odkládání povinné maturity z matematiky.


* LN Myslíte, že když budete z matematiky maturovat nedobrovolně, rozhodnete se ji pak dobrovolně učit?


Myslím, že matematika není toxická. A taky myslím, že zrušení maturity z matematiky nebyl šťastný krok.


* LN Pojďme tedy počítat. Peníze. Ty rozděluje fakultám univerzita, pro jednoduchost bychom mohli říct rektor. Jak?


Rektor návrh předkládá, ale rozpočet schvaluje Akademický senát Univerzity Karlovy a Správní rada UK. Ministerstvo školství pošle prostředky na vzdělávací a vědeckou činnost podle svých pravidel a my je pak rozdělíme fakultám podle našich pravidel.


* LN Jak se liší suma, která by fakultám přišla z ministerstva přímo, od té, která jim přijde přes centrální orgány univerzity?


Nepříliš. Největší roli hraje v obou případech počet vzdělávaných a náročnost výuky. Ale ne stoprocentní. Jsou tu ještě výkonové ukazatele, které zohledňují například mobilitu (studijní pobyty v zahraničí – pozn. red.) nebo vědecké výsledky. Ministerstvo drželo v letech 2015–2016 váhu výkonových ukazatelů na 24 procentech. V roce 2017 to skočilo na 10 procent, aby se v roce 2018 vrátilo zhruba na 20 procent. Principy Univerzity Karlovy jim dávají váhu 26–27 procent.


* LN Předpokládám, že je třeba oddělit peníze na společné činnosti, konkrétně třeba na fungování rektorátu. Kolik má vlastně rektorát zaměstnanců?


Samotný rektorát okolo dvou set, asi bych měl říct, že jde o přepočtené úvazky. Připočtete-li všechny ostatní součásti univerzity, tedy například Ústřední knihovnu, Ústav výpočetní techniky a podobně, které se z rektorátního rozpočtu financují, je to 380. Ale centrálně se zajišťuje také financování studentského informačního systému, nákup elektronických informačních zdrojů a řada dalších činností pro všechny.


* LN Dvě stovky lidí na samotném rektorátu se zdá hodně...


Zdá se vám to moc? Víte, kolik má univerzita celkem zaměstnanců? Jedenáct tisíc! Na rektorátě přibývají částečně v souvislosti s akreditacemi, částečně s ohledem na digitalizaci, zavádění spisové služby, posílení mezinárodních aktivit a podobně. Společné náklady narostly i o prostředky na ekonomický informační systém a technologickou a personální přípravu na ochranu osobních údajů.


* LN Ty peníze pro centrální orgány univerzity oddělujete hned, nebo vám je fakulty posílají zpětně, jako to dělají například v Brně?


Oddělují se hned. Aplatí se za ně například celo univerzitní počítačové systémy, podobně jako například podpora přípravy projektových žádostí o evropské peníze, fond mobilit či elektronické informační zdroje, které fakulty samozřejmě využívají. Navíc se dalších 130 milionů korun z těchto prostředků vrací fakultám ve formě příspěvku na údržbu nemovitostí. Příspěvek fakult na společné náklady na UK se pohybuje mezi 14 a 15 procenty výše jejich studijního příspěvku.


* LN Nemají některé fakulty pocit, že by měly dostat víc? Třeba 1. lékařská si stěžuje, že každý rok dává na oltář univerzity přibližně padesát milionů, což je víc než deset procent z toho, co by dostávali, kdyby šly peníze přímo z ministerstva.


Fakulty s vyšším podílem na příspěvku se více podílejí na společných aktivitách. Týká se to i lékařských fakult, i když nejvíc v tomto smyslu univerzitu podporuje fakulta přírodovědecká a v oblasti příspěvku na vědu zase fakulta matematicko-fyzikální. Pokud se ptáte na to, zda by lékařské fakulty měly podle ministerských pravidel rozdělování příspěvku více peněz než podle univerzitních, pak je odpověď taková, že v letech 2015 a 2016 byly univerzitní principy nastaveny pro lékařské fakulty výhodněji než ministerské, v letech 2017 a 2018 naopak lékařské fakulty ztrácely.


* LN Proto si zřejmě stěžují. Možná jde i o to, co se do těch čísel počítá.


Naše výpočty jsou správné. My jsme poskytli fakultám podklady a výpočty, o které požádaly v rámci debaty o nastavení principů. Kromě toho jsme nabídli, že si mohou příslušné výpočty provést samy, vstupní data našich výpočtů jsme dali k dispozici.


* LN Nebylo by namístě tu medicínu prostě finančně preferovat víc?


Myslíte ubrat jinde? Kde?


* LN Potřebujeme například čtyři stovky bohoslovců ročně?


Ve vaší otázce se objevuje špatná informace. Na bohosloveckých fakultách se totiž studuje i sociální práce, etika, filozofie i pedagogika. Takže bohoslovců je několik desítek. Kromě toho těch pár bohoslovců rozpočet univerzity opravdu nezruinuje. Od státu dostávají na studenta jen základní sazbu necelých třicet tisíc ročně. Lékařská studia jsou dotovaná částkou zhruba třikrát vyšší. A když jsme u toho, kolik dává stát na jednotlivá studia, je tu nebezpečí, že některé obory kvůli nedostatku financí zmizí, například některé malé obory. Když totiž například arabistiku nebo skandinavistiku studuje pět lidí, tak na ně dostanete ročně pětkrát cca 37 tisíc. A z toho máte uživit dejme tomu tři učitele? Univerzita v rámci svých principů vede debatu o nutnosti podpory lékařských a pedagogických studijních programů a způsob jejich podpory najdeme. Musí být ale postaven na konsenzu.


* LN A co snížit na těch medicínách trochu počet platících studentů?


Omezovat zahraniční studenty samoplátce nebudeme. Protože 30 až 40 procent platu učitelů, kteří tam jsou, jde z této anglické paralelky. Aby bylo jasno, jak to funguje. Rozdíl platů mezi lékařem ve fakultní nemocnici a na lékařské fakultě je více než dvojnásobný a tento rozdíl částečně kompenzujeme z anglické paralelky.


* LN Takhle tam chybějí vzdělávací kapacity. Přitom by jich zase nebylo potřeba moc. Jen pro deset až patnáct procent českých studentů medicíny navíc.


Něco vám povím. Když jsem byl ještě děkanem 1. lékařské fakulty, přišli za mnou jednou zástupci Norského království. Oni tam mají tři lékařské fakulty, a protože také mají nedostatek lékařů, uvažovali, co dělat. Zjistili, že sice mohou o něco navýšit počet studentů, ale k zásadnímu zlepšení situace by potřebovali vybudovat ještě další lékařskou fakultu s navazujícími pracovišti. To není vůbec levná záležitost. Tak řekli, že Norské království bude platit studentům studium medicíny na vybraných fakultách v zahraničí.


* LN Jako že my budeme na svých lékařských fakultách vzdělávat platící studenty ze zahraničí a naši studenti budou studovat jinde?


Já jen říkám, že možnosti jsou různé. A nedostatek lékařů musí řešit resort zdravotnictví, ne univerzita. Možná vás ale potěší, že pro příští rok chceme udělat jeden malý krok, který ještě musíme projednat s Akademickým senátem UK. Předpokládáme, že některým fakultám nějakou symbolickou částku „utrhneme“ a jiným, tedy zejména těm lékařským, ale třeba i fakultám, které připravují budoucí učitele, přidáme. Přitom ale budeme pořád opakovat pravdivá slova o tom, že stát na nás – rozumějte na vysoké školy – sedm let kašlal a rozpočet stagnoval.


* LN Trochu přidával. V roce 2013 dostala Univerzita Karlova něco přes 2,6 miliardy, loni skoro 3 miliardy, letos to je 3,3 miliardy. Přitom populační křivka dost klesá a počet studentů s ní.


Letos je to poprvé přes ty tři miliardy. Předtím šlo o směšné částky, které nepokryly inflaci, a vůbec už ne nárůst mezd. Ten ve veřejném sektoru činil 22 procent, u vysokých škol jen cca pět procent. Jen tak tak že zvýšení pokrylo náklady na energie. Akdyž se podíváte na podíl HDP, který ČR dává na vysoké školy, ten dokonce klesal. V letech 2008 až 2010 šlo na české vysoké školy 0,66 až 0,68 procenta HDP, a v letech 2016 až 2017 dokonce jen 0,45 až 0,47 procenta.


* LN Nedá mi, abych se na závěr nezeptala, jestli je to s těmi penězi pro vysoké školství opravdu tak špatné, když se nedávno ukázalo, že děkanka jedné fakulty Českého vysokého učení technického brala z veřejných prostředků ročně miliony.


Je nutné říci, že se jedná o případ jedné děkanky jedné fakulty na jedné veřejné vysoké škole. Samotný příběh znám trošku z médií a samozřejmě jsem se i informoval. Problém má několik rovin. Standardně se plat vysokoškolského učitele skládá z několika částí. Je to samozřejmě stanovená mzda včetně osobního ohodnocení a rizikových příplatků. Dále k tomu přicházejí odměny. Ty na Univerzitě Karlově vyplácíme dvakrát ročně v závislosti na hospodářském výsledku dané fakulty, respektive univerzity. Vysokoškolští učitelé mohou být také zapojení do mezinárodních či národních projektů, kde mají část úvazku či odměnu. Pokud jde o evropské projekty, může jít i o vyšší částky. A dalším aspektem může být i to, že vysoké školy mají komercionalizovat své výsledky, spolupracovat s průmyslem a s veřejnou sférou. Tyto projekty přináší prospěch a finance jak pro univerzitu, tak přirozeně i osobám, které se na nich podílejí. A tam mohou být ty odměny relativně zajímavé.


Poslední změna: 21. leden 2018 23:36 
Sdílet na: Facebook Sdílet na: Twitter
Sdílet na:  
Za obsah stránky zodpovídá: Odbor vnějších vztahů
Máte dotaz ?
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208




Jak k nám