ALBERTOV Univerzita Karlova čeká na výstavbu dvou velkých budov, nazvaných Biocentrum a Globcentrum, které obohatí její kampus na Albertově. Jejich podoba vzešla z mezinárodní architektonické soutěže na dostavbu kampusu, jejíž výsledky vyhlásila univerzita před rokem. Vítězem se stalo studio Znamení čtyř.
Obě budovy budou sloužit třem fakultám: 1. lékařské, přírodovědecké a matematicko-fyzikální. V Globcentru se studenti a výzkumníci zaměří například na výzkum klimatické změny, v Biocentru se budou zabývat metabolismem, genetikou nebo nanotechnologiemi.
Kvůli novým univerzitním pavilonům se zbourá několik menších objektů, třeba garáže nebo menza. To může podle vyjádření ředitele Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče celý projekt zpomalit, či dokonce zhatit.
Dočasné stavby musí pryč
Na pozemcích, kde by mělo v budoucnu stát Biocentrum a do nichž se vstupuje přímo z ulice Albertov, se momentálně nalézají dvě nepříliš vysoké stavby. Bývalé dřevěné koleje Albertov, které vznikly jako provizorní stavba ve čtyřicátých letech, a budova chemie a geologie přírodovědecké fakulty. V přízemí kolejí je dnes menza, na niž byl vydán demoliční výměr. Ani jedna z budov nemá status kulturní památky, ale nachází se v pražské památkové rezervaci, což může jakýkoli postup prací zkomplikovat.
Na čtverci sevřeném ulicemi Hlavova, Korčákova, Horská a Františka Lenocha se plánuje stavba pavilonu Globcentra. I tam bude nutná demolice, jelikož tu stojí několik menších budov Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického. Stejně jako pozemek pro Biocentrum, i tento je v památkové rezervaci. Jednou z budov je bývalá konírna, kterou poznamenala necitlivá přestavba na garáže pro autobusy, při níž byl údajně zničen krov. Právě konírna je zmiňována jako možná brzda celého projektu. Podle ředitele pražských památkářů Jiřího Skalického je to ale jen spekulace. „Historicky bylo vydáno stanovisko, které říká, že v tom území nic cenného není. Došli jsme ke konsenzu, že je předložený návrh v souladu se zájmy památkové péče,“ říká Skalický. Také mluvčí Národního památkového ústavu Andrea Holasová tvrdí, že „na projektu panuje shoda“. Při bližším posuzování budov určených k demolici však může vyvstat problém, který by mohl dostavbu zhatit nebo minimálně pozastavit.
V příštích dnech se památkáři sejdou se zástupci univerzity a budou o kampusu jednat. Zhruba za dva týdny by mělo být jasno, zda se bude moci bourat. Na místo se po vyřízení všech povolení podívají archeologové, vlastní stavba by mohla začít za dva roky, zprovoznění pavilonů je plánováno na rok 2022.
Uchovat minulost v archivech
Když se v památkové rezervaci odstraňují jakékoli objekty, stavbaři musí počítat s tím, že se na ně obrátí pracovníci památkové péče s několika požadavky. „Chceme po investorech zaměření, naskenování a popis budov. Požadujeme informace kvůli tomu, aby zůstaly zachovány alespoň v archivech,“ vysvětluje Skalický.
V archivech je možné naleznout i plány ze začátku výstavby univerzitního areálu na Albertově. Podobu získal díky návrhu z let 1901–1904. Tvůrci se inspirovali v kampusech evropských i amerických. Po první světové válce se vypracovaly další plány, jak zde umístit budovy české Univerzity Karlovy i pražské německé univerzity spolu s objekty všeobecné fakultní nemocnice. Před druhou světovou válkou se postavil Purkyňův ústav pro lékařskou fakultu a Hygienický ústav se rozšířil o západní křídlo. Další urbanistický plán vznikal neoficiálně už během protektorátu, kdy byly české vysoké školy uzavřeny. V roce 1999 byl v novém územním plánu nastíněn další rozvoj, ze kterého vychází i momentální projekt Biocentra a Globcentra.
Albertov je pojmenován po lékaři Eduardu Albertovi, který se věnoval anatomii, patologii, fyziologii a chirurgii. Přednášel na univerzitě a zasedal i v parlamentu ve Vídni.
