Základní kurs logiky

Cíl výuky: seznámit s historií logiky, s jejím významem pro vědeckou práci a výuku, naučit užívat logiku v praxi, tj. v jazyce. Základy formální logiky, tj. výroková a predikátová logika, komunikace s databázemi.

Osnova:

  1. Výrokový počet: výrokové proměnné, spojky - konjunkce, disjunkce, negace, implikace, ekvivalence; sémantika - pravdivostní ohodnocení, logické vyplývání, pravidla; syntax - axiomy, odvozovací pravidla, důkaz. Normální forma: disjunkce elementárních konjunkcí, konjunkce elementárních disjunkcí. Věta o úplnosti výrokového počtu.
  2. Predikátový počet: pojmy, Aristotelovské subjekt-predikátové soudy, sylogismy, Eulerovy diagramy, Vennovy diagramy, teorie tříd, monadický predikátový počet, kvantifikátory, formálně logické důkazy. Obecný predikátový počet: sémantika - modely, syntax - axiomy, odvozovací pravidla, důkazy. Práce s kvantifikátory, nejznámější relace (ekvivalence, uspořádání, náležení), paradoxy.
  3. Formalizace vět přirozeného jazyka v predikátovém počtu, zpracování dotazů pro databázové systémy.
  4. Neformální logika, chyby v argumentaci, definice, otázka a odpověď, logika v matematice a ve vědě, typy úsudků, neklasické logiky.

Literatura:

K.Berka, M.Jauris: Logika, Praha l978

K.Berka, J.Rybová: Logika a metodologie pro žurnalisty, Praha 1988

K.Bendová: Sylogistika, Praha 1998

M.Jauris: Logika, Praha 1970

M.Jauris, Z.Zastávka: Základy neformální logiky, Praha 1992

P.Jirků: Logika, Praha 1993

A.Tarski: Úvod do logiky, Praha 1969

O.Weinberger, O.Zich: Logika (pro právníky), Praha 1965

Z.Zastávka: O logice formální i neformální, Praha 1998