Opatření rektora č. 27/2016

Název:

Pravidla pro zadávání veřejných zakázek v rámci Univerzity Karlovy

K provedení:

-

Účinnost:

1. října 2016

[změněno OR č. 18/2017]


PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V RÁMCI UNIVERZITY KARLOVY

Podle § 10 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v platném znění (dále jen „ZVŠ“) vydávám toto opatření:



Tímto opatřením rektora Univerzita Karlova (dále též  „univerzita“):


stanoví základní zásady zadávání veřejných zakázek na univerzitě a upravuje základní pravidla při zadávání veřejných zakázek na univerzitě s cílem stanovit postup v souladu se zákonem

č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“),

se zásadami uvedenými v tomto opatření a v souladu s vnitřními předpisy univerzity


a


přijímá základní principy a zásady zadávání veřejných zakázek za účelem předcházení případné trestné činnosti spočívající zejména v pletichaření při zadávání veřejných zakázek, úplatkářství spojeného se zadáváním veřejných zakázek, a ve snaze o prohloubení etických a kompetenčních (znalostních) standardů představitelů univerzity, jejích zaměstnanců a osob v obdobném postavení v oblasti veřejných zakázek.


ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1 - Princip odpovědnosti

  1. Univerzita Karlova jako organizace spolufinancovaná z veřejných rozpočtů podléhá ZZVZ, a proto si uvědomuje nebezpečí možnosti vzniku trestní odpovědnosti  dle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s činností v oblasti veřejných zakázek, a to zejména za trestné činy sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též „tr. zák.“), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 tr. zák. a přijetí úplatku podle § 331 tr. zák.


Článek 2 - Definice pojmů

  1. Zadavatel – pro účely tohoto opatření se veřejným zadavatelem rozumí univerzita a její provozní jednotky ve smyslu ust. § 17 odst. 2 ZZVZ.

  2. Provozní jednotky – následující útvary Univerzity Karlovy s funkčností samostatnosti při zadávání veřejných zakázek:


      a. 

    fakulty,

      b. 

    rektorát,

      c. 

    další součásti, o nichž je v organizačním řádu univerzity stanoveno, že je jejich řediteli svěřen výkon správy majetku.

  3. Dodavatel fyzická nebo právnická osoba (nebo několik osob společně anebo i pobočka závodu), která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací.

  4. Poddodavatel - osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva.

  5. Účastník zadávacího řízení    dodavatel, který podal nabídku v zadávacím či výběrovém řízení nebo žádost o účast, vyjádřil předběžný zájem podle § 58 odst. 5 nebo § 129 odst. 4 ZZVZ nebo zahájil jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.

  6. Nadlimitní veřejná zakázka – veřejná zakázka dle § 25 ZZVZ.

  7. Podlimitní veřejná zakázka – veřejná zakázka dle § 26 ZZVZ.

  8. Veřejná zakázka malého rozsahu – veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2.000.000,- Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6.000.000,- Kč bez DPH (dále též v části druhé tohoto opatření jen „zakázka“).

  9. Zadávací řízení – zadávacím řízením se rozumí závazný procesní postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky stanovený ZZVZ a tímto opatřením, jehož účelem je zadání veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní veřejné zakázky nebo nadlimitní veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení. Zahrnuje zejména následující fáze – odeslání či zveřejnění zadávacích podmínek, přijímání nabídek, otevírání obálek (nabídek), posouzení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, uzavření smlouvy, případně zrušení zadávacího řízení.

  10. Výběrové řízení – jedná se o užší pojem než zadávací řízení a používá se u zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Výběrovým řízením se tedy rozumí závazný procesní postup zadavatele stanovený v tomto opatření, jehož účelem je zadání veřejné zakázky malého rozsahu, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení výběrového řízení. Fáze výběrového řízení se shodují s fázemi zadávacího řízení.

  11. Příprava veřejné zakázky – fáze před zadávacím či výběrovým řízením, v níž se zejména analyzuje potřeba zadavatele zohledněná v návrhu zadávací dokumentace včetně technické specifikace z hlediska kvality, rozsahu, času pořízení, přiměřenosti, efektivnosti, hospodárnosti, účelnosti a požadavků na kvalifikaci dodavatelů a stanovuje se předpokládaná hodnota veřejné zakázky.

  12. Věstník veřejných zakázek část Informačního systému o veřejných zakázkách, která zabezpečuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách.

  13. Profil zadavatele – elektronický nástroj definovaný v § 28 písm. i) a j) ZZVZ.

  14. Elektronické tržiště – webová aplikace, která umožňuje elektronické zadávání zakázek1.

  15. Písemně – pro účely tohoto opatření se písemnou formou rozumí listinná nebo elektronická forma, včetně emailové či obdobné komunikace, např. prostřednictvím datové schránky, elektronického nástroje či elektronického tržiště, přičemž elektronický podpis není povinnou náležitostí.

  16. Další součásti – dalšími součástmi univerzity mohou být vysokoškolské ústavy, jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb, dále účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy. Seznam dalších součástí je uveden v organizačním řádu univerzity (Příloha č. 1 Statutu UK).

  17. Příkazce operace – je vedoucí organizace (fakulty, rektorátu nebo součásti) nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky organizace.

  18. Správce rozpočtu – je vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu organizace (fakulty, rektorátu nebo součásti) nebo jiný zaměstnanec pověřený správou rozpočtu.


Článek 3 - Veřejné zakázky a jejich druhy

  1. Veřejnými zakázkami jsou zakázky realizované na základě úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovně – právní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle ZZVZ, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

  2. Veřejné zakázky se podle svého předmětu dělí na:


      a. 

    veřejné zakázky na dodávky (§ 14 odst. 1 ZZVZ),

      b. 

    veřejné zakázky na služby (§ 14 odst. 2 ZZVZ),

      c. 

    veřejné zakázky na stavební práce (§ 14 odst.3 ZZVZ).

Pokud v sobě veřejná zakázka zahrnuje více druhů, zadává se podle pravidel, která platí pro hlavní předmět této veřejné zakázky – v souladu s ust. § 15 ZZVZ.


Článek 4 - Zásady zadávání veřejných zakázek

  1. Zadavatel musí při zadávání veřejných zakázek vždy dodržovat základní zásady:


    a) zásadu transparentnosti,

    b) zásadu přiměřenosti


    a ve vztahu k dodavatelům:


    c) zásadu rovného zacházení,

    d) zásadu zákazu diskriminace.

  2. Výše uvedené zásady se uplatní i v případě, že zadavatel může zakázku zadat i mimo ZZVZ, resp. na tuto zakázku nedopadá režim popsaný ZZVZ.

  3. Dále platí, že zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo ve členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské federaci a jiných státech, které mají s Českou republikou či Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce.


Článek 5 - Zásada transparentnosti

  1. Jakákoliv zakázka musí být vždy zadána transparentním způsobem. Základním účelem zásady je zajištění co největší průhlednosti řízení, která podstatnou měrou přispívá k přezkoumatelnosti celého řízení a k možnosti kontroly postupu v řízení.

  2. K naplnění této zásady bude zadavatel provádět, mimo jiného, následující:


      a. 

    pořizovat a uchovávat o všech významných úkonech písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu, který případně umožní úkony zadavatele nezávisle přezkoumat,

      b. 

    jasně vymezovat kritéria, podle kterých budou hodnoceny nabídky dodavatelů, vždy v dostatečném předstihu před samotným vypracováním nabídek,

      c. 

    opatřovat všechna písemná rozhodnutí řádným odůvodněním.


Článek 6 - Zásada přiměřenosti

Podle zásady přiměřenosti musí zadavatel nastavit parametry zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené charakteru a předmětu veřejné zakázky. Požadavky zadavatele by s ohledem na předmět veřejné zakázky neměly být nepřiměřeně přísné, formalistické nebo naopak nedostatečně definované.


Článek 7 - Zásada rovného zacházení

  1. Zadavatel v průběhu zadávání veřejné zakázky, resp. již od okamžiku přípravy řízení, přistupuje stejným způsobem ke všem dodavatelům, kteří mohou podat či podávají nabídky.

  2. K dodržení této zásady proto zadavatel v souvislosti s přípravou řízení definuje jeho přesné podmínky tak, aby všichni dodavatelé předem věděli, jak bude řízení probíhat (tedy např. bude-li omezován počet zájemců a z jakého důvodu, jaké jsou přesné podmínky pro toto omezování, které musí dodavatel splnit, případně jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek atp.).


Článek 8 - Zásada zákazu diskriminace

  1. V průběhu zadávání veřejné zakázky zadavatel postupuje vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k neodůvodněné diskriminaci žádného z dodavatelů. Veškeré podmínky omezovacího charakteru (požadavky na kvalifikaci, obchodní podmínky, jiná smluvní ustanovení) musí podstatným způsobem souviset s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel je tedy oprávněn stanovit přesné podmínky pro účast v řízení, nesmí však uzavírat přístup jiným dodavatelům z důvodů, které podstatným způsobem nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky.

  2. Zásadu zákazu diskriminace zadavatel důsledně uplatňuje nejen ve vztahu k dodavatelům se sídlem, místem podnikání či bydlištěm na území ČR, ale rovněž ve vztahu k zahraničním dodavatelům. Za porušení zásady diskriminace však nelze považovat používání českého jazyka v rámci zadávacího řízení.


Článek 9 - Ostatní zásady

  1. Smyslem zadání veřejné zakázky je zajistit statek, který zadavatel skutečně potřebuje pro zajištění plnění svých úkolů tak, aby uspokojil jeho potřebu (účelnost) zpravidla za co nejnižší cenu (hospodárnost), respektive za nejnižší cenu připadající na jednotku užitečnosti (efektivnost). Ve své podstatě se jedná o to, aby zadavatel se svěřenými prostředky ekonomicky a smysluplně nakládal.

  2. Účelností se rozumí takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. Jde tedy o vztah mezi zamýšlenými cíli a skutečnými dopady vykonané činnosti (zda byla uspokojena potřeba, která danou činnost vyvolala).

  3. V přípravné fázi veřejné zakázky zadavatel naplňuje zásadu účelnosti zejména prostřednictvím precizního vymezení předmětu veřejné zakázky, případně technických podmínek, a obchodních podmínek.

  4. Hospodárností se rozumí takové použití veřejných prostředků k zajištění plnění úkolů, při němž dojde k co nejnižšímu vynaložení svěřených prostředků a zároveň je dodržena odpovídající kvalita plněných úkolů. Jinými slovy jde o minimalizaci nákladů (finanční, lidské, věcné) na plnění svěřených úkolů s tím, že je zároveň také dodržena požadovaná kvalita vykonávaných úkolů. Dodržení hospodárného postupu tak vylučuje, pokud jsou finanční prostředky vynaloženy na činnosti, které nepřispívají k dosahování stanovených cílů.

  5. Při sledování kritéria hospodárnosti musí zadavatel brát v potaz nejen náklady prvotní (pořizovací), ale i provozní. Jejich součet (po zohlednění časové hodnoty peněz) je možné označit za náklady celoživotní.

  6. Efektivností se rozumí takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Jde tak o vztah mezi vstupem (náklady) a výstupem (zboží, služby či jiná činnost). Efektivností dochází k optimalizaci zdrojů využitých k zajištění plnění úkolů.

  7. Povinností odpovědných pracovníků podílejících se na přípravě a zpracování veřejné zakázky je posuzovat kvalifikovaně s přihlédnutím ke všem okolnostem a technickým podmínkám, o jakou veřejnou zakázku, z hlediska členění obsaženého v ZZVZ, se jedná a v případě pochybností nebo nejasností zadat veřejnou zakázku z důvodu opatrnosti přísnějším postupem (podle ZZVZ).

  8. Při průzkumu trhu nebo předběžné tržní konzultaci může zadavatel zjistit nedostatečný počet dodavatelů schopných uskutečnit požadované plnění. V tom případě může zadavatel přistoupit např. k rozdělení zakázky na několik částí.

  9. Zadavatel, v rámci stanovování hodnotících kritérií, zásadně vždy také stanoví dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.

  10. Zadavatel s dodavateli komunikuje zpravidla písemně.


Článek 10 - Stanovení předmětu zakázky

  1. Zadavatel stanoví předmět jedné veřejné zakázky tak, aby předmětem jedné zakázky byla:


      a. 

    všechna plnění, jejichž předměty plnění tvoří jeden funkční celek nebo

      b. 

    všechna obdobná a spolu související plnění, přičemž související plnění jsou ta, která spolu místně, věcně a časově souvisí.

  2. Při určení předmětu veřejné zakázky nesmí zadavatel zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu. Odkaz dle předchozí věty může zadavatel použít, pokud stanovení předmětu veřejné zakázky nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.


Článek 11 - Stanovení předpokládané hodnoty zakázky

  1. Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky postupuje zadavatel v souladu s § 16 – 23 ZZVZ.

  2. Zadavatel je povinen sčítat předpokládané hodnoty zakázek, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby v souladu s § 19 ZZVZ, vyjma zakázek s takovým předmětem plnění, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel je pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb.

  3. Zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené ZZVZ (především povinnosti stanovené v § 16 – 23 ZZVZ). Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.


Článek 12 - Dotčené právní předpisy

  1. Při zadávání veřejných zakázek na univerzitě se postupuje podle tohoto opatření, v souladu s právním řádem ČR, zejména s platným ZZVZ, v souladu s předpisy upravujícími nakládání s rozpočtovými prostředky (např. vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku), v souladu se zákonem č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s pravidly příslušných dotačních programů, pokud je veřejná zakázka z těchto zdrojů financována.

  2. Dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 320/2001 Sb.“), musí zadavatel při nakládání s veřejnými prostředky dodržovat pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

  3. U veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z programového financování státního rozpočtu lze zahájit zadávací řízení až poté, co správce programu v souladu s vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, registruje akci (projekt) v informačním systému, stanoví podmínky účasti státního rozpočtu pro další přípravu, zadání a realizaci akce (projektu), případně po splnění jiných nebo dalších podmínek stanovených správcem programu.


Článek 13 - Veřejné zakázky spolufinancované z rozpočtu Evropské unie

  1. Při zadávání veřejných zakázek u projektů spolufinancovaných nebo s předpokládaným spolufinancováním z cizích prostředků, např. z rozpočtu Evropské unie, postupuje zadávající útvar rovněž podle pravidel stanovených pro poskytování těchto cizích prostředků, např. pravidel Evropské unie.

  2. V případě rozporu tohoto opatření se stanovenými pravidly Evropské unie či jinými obdobnými pravidly (zejména s pravidly operačních programů) je zadavatel povinen se řídit přísnější úpravou.

  3. V případě, že veřejná zakázka je financována ze 100 % z cizích prostředků, postupuje zadavatel podle pravidel stanovených pro poskytování těchto cizích prostředků. Toto opatření se v takovém případě nepoužije.


HLAVA DRUHÁ - PRAVOMOCI OSOB JEDNAJÍCÍCH ZA UNIVERZITU

Článek 14 - Jednání za univerzitu

  1. Ve věcech zadávání veřejných zakázek univerzitu zastupuje a za ni rozhoduje:


      a. 

    rektor vždy v rozsahu čl. 49 písm. a) Statutu UK, tedy zejména u veřejných zakázek, na jejichž základě dochází:


    • k právním jednáním, kterými univerzita hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitým věcem,

    • k právním jednáním, kterými univerzita hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu2 za hmotný majetek,

    • jakož i ve věcech, které si svým opatřením vyhradí;


      b. 

    děkan, případně tajemník fakulty, respektive ředitel další součásti, o níž je v organizačním řádu univerzity stanoveno, že je jí svěřen výkon správy majetku, v rozsahu čl. 49 Statutu UK, hradí-li fakulta nebo další součást náklad veřejné zakázky ze svých finančních zdrojů;

      c. 

    kvestor ve věcech, které nejsou vyhrazeny osobám uvedeným v písm. a) a b) tohoto odstavce.


  2. Ve věcech, kde se vyžaduje předchozí souhlas Správní rady Univerzity Karlovy dle § 15 ZVŠ, musí být návrh smlouvy ještě před zahájením zadávání veřejné zakázky, na jejímž základě má být předmětná smlouva uzavřena, předložen k předběžnému projednání Akademickému senátu Univerzity Karlovy a Správní radě Univerzity Karlovy.


Článek 15 - Zadávající útvar

  1. Zadávajícím útvarem je útvar fakulty, rektorátu nebo další součásti, v jehož působnosti je zabezpečení dodávek, služeb nebo stavebních prací, které mají být předmětem veřejné zakázky, nebo který plnění z veřejné zakázky potřebuje pro zajištění svých úkolů.

  2. Zadávající útvar musí mít zajištěno financování veřejné zakázky. 

  3. Zadávající útvar odpovídá zejména za stanovení věcných a odborných parametrů zadávacích podmínek.


Článek 16 - Pracoviště veřejných zakázek

  1. Pracovišti veřejných zakázek v rámci fakult a dalších součástí jsou oddělení veřejných zakázek či obdobné útvary nebo pracovníci, kteří mají ve své působnosti přípravu, organizaci či administraci veřejných zakázek v rámci fakult a dalších součástí.

  2. Pracovištěm veřejných zakázek je v rámci rektorátu odbor veřejných zakázek, který metodicky řídí a koordinuje činnost zadávajících útvarů v zadávacím řízení. Pro útvary rektorátu zajišťuje přípravu, organizaci a administraci veřejných zakázek. Odbor veřejných zakázek dále zajišťuje metodickou a poradenskou činnost pro fakulty a součásti univerzity v oblasti veřejných zakázek.

  3. Pracoviště veřejných zakázek zajišťuje v součinnosti se zadávajícím útvarem přípravu, organizaci a administraci veřejných zakázek.

  4. Pracoviště veřejných zakázek odpovídá zejména za soulad zadávacích podmínek a procesního postupu při zadávání veřejných zakázek se ZZVZ a tímto opatřením.

  5. Konkrétní vztahy mezi zadávajícími útvary a pracovišti veřejných zakázek stanoví pro jednotlivé fakulty a další součásti příslušný vedoucí pracovník uvedený v čl. 14 odst. 1. písm. b) tohoto opatření a pro rektorát a součásti, jejichž ředitelům není svěřen výkon správy majetku, kvestor.


Článek 17 - Předběžné schválení veřejné zakázky

  1. Vedoucí pracovníci uvedení v čl. 14 tohoto opatření vždy schvalují před zahájením zadávacího řízení „Předběžné schválení veřejné zakázky“ (dále jen „předběžné schválení“). Základní náležitosti předběžného schválení jsou stanoveny v příloze č. 1 tohoto opatření.

  2. Bez předběžného schválení není zadávající útvar oprávněn zahájit zadávací řízení.

  3. Vedoucí pracovníci uvedení v čl. 14 tohoto opatření vždy rozhodují o výběru dodavatele (návrhu), o zrušení zadávacího řízení a uzavírají smlouvu.

  4. Další úkony v zadávacím řízení jsou oprávněni činit a schvalovat vedoucí zadávajících útvarů, popřípadě vedoucí pracovišť veřejných zakázek.

  5. Vedoucí pracovníci uvedení v čl. 14 tohoto opatření jsou vždy oprávněni vyhradit si schválení kteréhokoli úkonu v rámci zadávacího řízení, případně si vyhradit rozhodování o všech úkonech v dané zakázce.

  6. Ustanovení odst. 1. až 3. tohoto článku platí pro veřejné zakázky malého rozsahu III. kategorie (dle čl. 22 tohoto opatření), podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky.  Tím není dotčeno ustanovení odst. 7. tohoto článku.

  7. U zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. a II. kategorie (dle čl. 22 tohoto opatření), které budou zadavatelem zadávány pomocí jakéhokoliv formalizovaného zadávacího řízení, si musí zadávající útvar před zahájením zadávacího řízení vyžádat písemný souhlas příkazce operace a správce rozpočtu. I v tomto případě je možné pro získání uvedeného písemného souhlasu použít předběžné schválení.



HLAVA TŘETÍ - SAMOSTATNÉ, CELOUNIVERZITNÍ A CENTRALIZOVANÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ


Článek 18 - Samostatné zadávání

  1. Není-li Statutem UK nebo tímto opatřením stanoveno jinak, jsou fakulty, rektorát a další součásti, které hospodaří s majetkem, jehož správa je jim svěřena, provozními jednotkami s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek ve smyslu § 17 odst. 2 ZZVZ. Mohou tedy stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na svojí úrovni, bez nutnosti sčítání předběžných hodnot veřejných zakázek pravidelné povahy napříč celou univerzitou. Rektor, popř. kvestor, je oprávněn toto jejich právo v jednotlivých případech omezit, v souladu s čl. 19 tohoto opatření.

  2. Zadávání jednotlivých veřejných zakázek realizují příslušné fakulty, rektorát a další součásti pro své potřeby, nebo ke splnění úkolů, které jsou jim svěřeny. Fakulty, rektorát a další součásti mají vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě jejich veřejných zakázek.


Článek 19 - Celouniverzitní zadávání

  1. V jednotlivých případech může rektor stanovit, že veřejná zakázka bude zadávána jako celouniverzitní. V takovém případě je omezeno právo fakult uvedené v čl. 18 tohoto opatření a veřejná zakázka bude zadávána s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky sečtenou v rámci celé univerzity.

  2. Veřejné zakázky s celouniverzitním dopadem zadává zpravidla rektorát, přípravou veřejné zakázky nebo jejím zadáním může být pověřena fakulta nebo další součást. Při celouniverzitním zadávání veřejné zakázky se neuzavírá písemná dohoda o centralizovaném zadávání mezi provozními jednotkami. Pokud má být taková zakázka hrazena i z rozpočtu fakult, musí být zadávací podmínky projednány s fakultami a dalšími součástmi před zahájením zadávacího řízení.


Článek 20 - Centralizované zadávání

  1. Fakulty, rektorát a další součásti se mohou, na základě návrhu kteréhokoliv z nich, dohodnout na provedení centralizovaného zadávání veřejných zakázek na nákup či obměnu určitých komodit (dodávek nebo služeb). V tom případě mezi sebou uzavřou písemnou dohodu.

  2. Rektor či kvestor mohou určit komodity vhodné k centralizovanému zadávání.

  3. Jako centrální zadavatel vystupuje zpravidla rektorát. V případě, že se centralizovaného zadávání rektorát neúčastní, vystupuje jako centrální zadavatel zpravidla fakulta nebo další součást, která předmětnou centralizovanou veřejnou zakázku navrhla. Při centralizovaném zadávání postupuje zadávající útvar dle čl. 15 tohoto opatření centrálního zadavatele v součinnosti s pracovištěm veřejných zakázek dle čl. 16 tohoto opatření přiměřeně podle tohoto opatření.

  4. Centrální zadavatel buď:


      a. 

    na základě zadávacího řízení pořídí dodávky či služby, které následně za stejnou cenu přenechá fakultám či dalším součástem nebo

      b. 

    provede zadávací řízení, na jehož základě fakulty či další součásti pořídí dodávky, služby či stavební práce na svůj účet.


ČÁST DRUHÁ - PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

HLAVA PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

Článek 21 - Zakázky podléhající pravidlům pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu

  1. Zadavatel je povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu postupy upravenými v této druhé části opatření. Postupy upravenými v této druhé části opatření však není povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu, které obdobně splňují podmínky pro použití výjimky z působnosti zákona stanovené v § 29 a 30 ZZVZ či pro použití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 63 – 66 ZZVZ a zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy.


Článek 22 - Kategorie veřejných zakázek malého rozsahu

  1. Pro účely tohoto opatření jsou veřejné zakázky malého rozsahu rozděleny do následujících 3 kategorií:


    Kategorie veřejné zakázky


    Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky a služby (bez DPH)

    Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce (bez DPH)

    I. kategorie

    0 Kč – 100.000 Kč

    0 Kč – 200.000 Kč

    II. kategorie

    100.000,01 Kč – 400.000 Kč

    200.000,01 Kč – 2.000.000 Kč

    III. kategorie


    400.000,01 Kč – 2.000.000 Kč

    2.000.000,01 Kč – 6.000.000 Kč

  2. Fakulty, rektorát a další součásti, které hospodaří s majetkem, jehož správa je jim svěřena, jsou oprávněny pro veřejné zakázky malého rozsahu I. a II. kategorie vydat vlastní vnitřní předpis, případně opatření děkana, který může upravit postup při zadávání těchto veřejných zakázek odchylně od druhé a třetí hlavy druhé části tohoto opatření. Vnitřní předpis fakulty, rektorátu nebo další součásti musí zajistit, aby postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. a II. kategorie byl v souladu s pravidly efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti a se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ. V takovém případě se druhá a třetí hlava druhé části tohoto opatření pro danou fakultu, rektorát či další součást nepoužije.


HLAVA DRUHÁ - POSTUP PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU I. KATEGORIE

Článek 23 - Druh výběrového řízení


  1. Zadavatel je oprávněn realizovat veřejnou zakázku I. kategorie:

      a. 

    běžným nákupem placeným v hotovosti nebo platební kartou či přímou objednávkou k plnění, nebo

      b. 

    výzvou jednomu dodavateli k předložení cenové nabídky s vymezením požadovaného plnění, popřípadě s dalšími podmínkami plnění, pokud nemá již zadávající útvar aktuální cenovou nabídku k dispozici, nebo

      c. 

    na elektronickém tržišti, nebo

      d. 

    postupem platným pro veřejné zakázky II. nebo III. kategorie, nebo

      e. 

    jiným vhodným způsobem, pokud budou dodrženy základní zásady dle § 6 ZZVZ.


HLAVA TŘETÍ - POSTUP PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU II. KATEGORIE

Článek 24 - Druh výběrového řízení

  1. Zadavatel je oprávněn realizovat veřejnou zakázku II. kategorie:


      a. 

    přímou objednávkou k plnění na základě provedeného průzkumu trhu dle čl. 25 tohoto opatření, nebo

      b. 

    na elektronickém tržišti, nebo

      c. 

    postupem platným pro veřejné zakázky III. kategorie, nebo

      d. 

    jiným vhodným způsobem, pokud tento způsob bude náležitě písemně odůvodněn, k tomuto způsobu udělí předchozí písemný souhlas příslušný vedoucí pracovník uvedený v čl. 14 odst. 1. písm. b) tohoto opatření nebo jiná jím pověřená osoba a budou dodrženy základní zásady dle § 6 ZZVZ.


Článek 25 - Průzkum trhu

  1. Průzkum trhu dle čl. 24 odst. 1. písm. a) tohoto opatření provádí zadavatel na základě rešerše nabídek nejméně 3 dodavatelů, o kterých má informace, že jsou způsobilí požadované plnění poskytnout. Zadavatel nesmí provádět průzkum trhu opakovaně u stejného okruhu dodavatelů, není-li to odůvodněno předmětem plnění zakázky či jinými zvláštními okolnostmi, případně zrušením předcházejícího výběrového řízení.

  2. Zadavatelem provedený průzkum trhu musí být zachycen v písemné podobě a musí z něho vyplývat, že zadavatelem porovnávané nabídky byly vzájemně porovnatelné. Nabídky nejsou vzájemně porovnatelné, pokud například obsahují odlišný rozsah plnění, odlišné podstatné technické parametry nebo výrazně jiné obchodní podmínky, které mají vliv na výhodnost nabídek, tj. zejména délku záruční doby, termín a místo dodání, výši smluvní pokuty za pozdní úhradu nebo rozsah dodávaného příslušenství apod.

  3. Zadavatel provede rešerši nabídek nižšího počtu dodavatelů, než jaký je stanoven v odstavci 1. tohoto článku, pokud nelze z objektivních důvodů tento počet dodržet (např. existuje pouze jediný dodavatel předmětu veřejné zakázky) nebo pokud je použití tohoto způsobu z jiných důvodů nevhodné. O této skutečnosti vyhotoví zadavatel písemný záznam, který obsahuje odůvodnění nižšího počtu dodavatelů.


HLAVA ČTVRTÁ - POSTUP PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU III. KATEGORIE

Článek 26 - Druh výběrového řízení

  1. Zadavatel je oprávněn realizovat veřejnou zakázku III. kategorie:


      a. 

    v otevřené výzvě, nebo

      b. 

    v uzavřené výzvě, nebo

      c. 

    na elektronickém tržišti.

  2. V otevřené výzvě oznamuje zadavatel oznámením výběrového řízení neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat zakázku v tomto výběrovém řízení; oznámení otevřené výzvy je výzvou k podání nabídek dodavatelů. Oznámení výběrového řízení uveřejní zadavatel po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek:


      a. 

    na profilu zadavatele nebo

      b. 

    ve věstníku veřejných zakázek.

  3. Zadavatel může otevřenou výzvu dle odst. 2. tohoto článku po jejím uveřejnění odeslat některým dodavatelům, v takovém případě musí být výzva odeslána nejméně 3 dodavatelům.

  4. V uzavřené výzvě vyzývá zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel vyzve pouze takové dodavatele, o kterých má informace, že jsou způsobilí požadované plnění poskytnout. Zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh dodavatelů, není-li to odůvodněno předmětem plnění zakázky či jinými zvláštními okolnostmi, případně zrušením předcházejícího výběrového řízení.

  5. Zadavatel vyzve k podání nabídky nižší počet dodavatelů, než jaký je stanoven v odstavci 4. tohoto článku, pokud nelze z objektivních důvodů tento počet dodržet (např. existuje pouze jediný dodavatel předmětu veřejné zakázky). O této skutečnosti vyhotoví zadavatel písemný záznam, který obsahuje odůvodnění oslovení nižšího počtu dodavatelů.

  6. Umožňuje-li to předmět zakázky, může zadavatel zadat zakázku na elektronickém tržišti. V takovém případě postupuje dle čl. 42 tohoto opatření.


Článek 27 - Zadávací podmínky

  1. Součástí oznámení otevřené výzvy, oznámení uzavřené výzvy nebo informací uveřejněných na elektronickém tržišti (dále jen „oznámení výběrového řízení“) musí být základní informace o zakázce a výběrovém řízení. Oznámení výběrového řízení musí obsahovat alespoň tyto údaje:


      a. 

    Identifikační údaje zadavatele;3

      b. 

    Název zakázky;

      c. 

    Druh zakázky (dodávky, služby nebo stavební práce);

      d. 

    Předmět zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky;

      e. 

    Doba a místo plnění zakázky;

      f. 

    Požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny;

      g. 

    Podmínky a požadavky na zpracování nabídky, tj. jaké údaje týkající se předmětu zakázky a jeho realizace mají uchazeči v nabídkách uvést, aby mohl zadavatel posoudit soulad nabídky se zadávacími podmínkami, dále požadavek zadavatele na předložení návrhu smlouvy na realizaci zakázky, pokud není návrh smlouvy součástí zadávacích podmínek;

      h. 

    Lhůta a místo pro podání nabídky;

      i. 

    Způsob jednání s uchazeči, pokud hodlá zadavatel s uchazeči jednat podle čl. 29 tohoto opatření;

      j. 

    Základní hodnotící kritérium, kterým je ekonomická výhodnost nabídky;4

      k. 

    Způsob hodnocení dle kritérií hodnocení;5

      l. 

    Požadavky na varianty nabídek, pokud je zadavatel připouští;

      m. 

    Informace o poskytování vysvětlení zadávací dokumentace dle čl. 28 odst. 3. a 4. tohoto opatření;

  2. Zadávací podmínky mohou dále obsahovat zejména:

      a. 

    Požadavky na prokázání kvalifikace účastníka zadávacího řízení, pokud zadavatel požadavky na kvalifikaci stanoví;

      b. 

    Obchodní podmínky, včetně platebních podmínek nebo závazný vzor smlouvy na plnění zakázky;

      c. 

    Požadavky na specifikaci případných poddodavatelů (identifikační údaje) a věcné vymezení plnění dodaného jejich prostřednictvím;

      d. 

    Informaci o možnosti posuzovat nabídku z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 ZZVZ;

      e. 

    Upozornění, že zadavatel je oprávněn nevybrat žádnou nabídku či zakázku zrušit.

  3. Vzory smluv či obchodních podmínek může stanovit pro jednotlivé fakulty a další součásti příslušný vedoucí pracovník uvedený v čl. 14 odst. 1. písm. b) tohoto opatření. Pro rektorát a součásti, jejichž ředitelům není svěřen výkon správy majetku, může stanovit vzory kvestor. Fakulty a součásti jsou oprávněny využít i vzory stanovené kvestorem pro rektorát.

  4. Pokud zadavatel v rámci uzavřené nebo otevřené výzvy přímo vyzývá dodavatele, činí tak vždy písemně. Zadavatel musí být schopen prokázat odeslání této výzvy všem vyzvaným dodavatelům.

  5. Zadavatel komunikuje s dodavateli resp. uchazeči především písemně. Zadavatel však nesmí připustit podání nabídek prostřednictvím e-mailu.


Článek 28 - Lhůta pro podání nabídek a vysvětlení zadávací dokumentace

  1. Lhůtu pro podání nabídek stanoví zadavatel vždy s ohledem na předmět zakázky v oznámení výběrového řízení stanovením konce lhůty pro podání nabídek. Lhůta stanovená podle tohoto opatření počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Rozhodnou událostí je uveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení/odeslání výzvy k podání nabídky.

  2. Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

  3. Zadavatel může poskytnout  vysvětlení zadávací dokumentace, pokud dodavatel doručí písemnou žádost o ně nejpozději:

      a. 

    3 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání nabídek v případě, kdy lhůta pro podání nabídek je zadavatelem stanovena na 5 pracovních dnů,

      b. 

    4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání nabídek v případě, kdy lhůta pro podání nabídek je zadavatelem stanovena v rozmezí 6 až 9 pracovních dnů,

      c. 

    5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek v případě, kdy lhůta pro podání nabídek je zadavatelem stanovena v rozmezí 10 až 14 pracovních dnů,

      d. 

    6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek v případě, kdy lhůta pro podání nabídek je zadavatelem stanovena na 15 či více pracovních dnů.


    Vysvětlení zadávací dokumentace může zadavatel poskytnout i bez předchozí žádosti.

  4. Zadavatel odešle vysvětlení zadávací dokumentace, případně související dokumenty, nejpozději do:


      a. 

    1 pracovního dne po doručení žádosti podle předchozího odstavce v případě, kdy lhůta pro podání nabídek je zadavatelem stanovena na 5 pracovních dnů,

      b. 

    2 pracovních dnů po doručení žádosti podle předchozího odstavce v případě, kdy lhůta pro podání nabídek je zadavatelem stanovena v rozmezí 6 až 9 pracovních dnů,

      c. 

    3 pracovních dnů po doručení žádosti podle předchozího odstavce v případě, kdy lhůta pro podání nabídek je zadavatelem stanovena v rozmezí 10 až 14 pracovních dnů,

      d. 

    4 pracovních dnů po doručení žádosti podle předchozího odstavce v případě, kdy lhůta pro podání nabídek je zadavatelem stanovena na 15 či více pracovních dnů.

  5. Vysvětlení zadávací dokumentace, včetně přesného znění požadavku podle odstavce 3 tohoto článku, odešle zadavatel současně všem zájemcům, které vyzval v rámci uzavřené výzvy, nebo uveřejní vysvětlení zadávací dokumentace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil oznámení otevřené výzvy, případně tyto připojí k zadávací dokumentaci na elektronickém tržišti.

  6. Provede-li zadavatel (prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace) úpravy zadávacích podmínek, přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů v otevřené výzvě, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek.


Článek 29 - Jednání o nabídkách

  1. Zadavatel si může v zadávacích podmínkách vyhradit, že o podaných nabídkách bude s účastníky zadávacího řízení jednat. V takovém případě je v zadávací dokumentaci povinen uvést:

      a. 

    způsob a zásady jednání s účastníky zadávacího řízení o nabídkách,

      b. 

    způsob výběru účastníků zadávacího řízení pro další fáze jednání, rozhodne-li se zadavatel postupně omezovat počet účastníků zadávacího řízení podle odst. 8. tohoto článku, o jejichž nabídkách bude v jednotlivých fázích jednat.

  2. Po otevření obálek s nabídkami, po posouzení a hodnocení nabídek podle čl. 30 tohoto opatření oznámí zadavatel písemně všem účastníkům zadávacího řízení, jejichž nabídky byly hodnoceny a kteří nebyli vyloučeni, předběžný výsledek hodnocení nabídek. Současně s oznámením o předběžném výsledku hodnocení nabídek zadavatel tyto účastníky zadávacího řízení písemně vyzve k prvnímu jednání o nabídkách a uvede dobu, místo a jazyk jednání.

  3. Zadavatel je oprávněn jednat s účastníky zadávacího řízení o všech podmínkách plnění obsažených v nabídkách, zejména o podmínkách, které jsou předmětem hodnocení. Zadavatel není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách měnit zadávací podmínky.

  4. Zadavatel může jednáním o nabídkách pověřit hodnotící komisi, některé její členy či jinou osobu.

  5. Zadavatel není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách sdělovat účastníkům zadávacího řízení údaje týkající se nabídky jiného účastníka zadávacího řízení bez předchozího souhlasu takového účastníka zadávacího řízení, vyjma aktuální výše nabídkové ceny a dalších číselných údajů rozhodných pro hodnocení.

  6. Zadavatel může jednat o nabídkách se všemi účastníky zadávacího řízení současně či odděleně.

  7. Z každého jednání o nabídkách vyhotovuje zadavatel protokol s uvedením všech ujednání, která mohou mít za následek změnu nabídky či návrhu smlouvy (dále jen "protokol z jednání"). Protokol z jednání podepisuje zadavatel a účastník či účastníci zadávacího řízení, kteří se jednání o nabídkách účastnili.

  8. Po ukončení každé fáze jednání o nabídkách stanoví zadavatel na základě výsledků jednání pořadí účastníků zadávacího řízení. Pořadí účastníků zadávacího řízení stanoví zadavatel na základě hodnotících kritérií, a to vždy za použití všech hodnotících kritérií. Zadavatel je povinen o stanovení pořadí účastníků zadávacího řízení vyhotovit protokol, v němž uvede výsledky hodnocení jednání o nabídkách, pořadí účastníků zadávacího řízení a informaci o tom, se kterými účastníky zadávacího řízení bude jednáno v další fázi (dále jen „protokol o konečném výsledku hodnocení“). Protokol o konečném výsledku hodnocení je zadavatel povinen odeslat všem účastníkům zadávacího řízení, s nimiž bylo jednání o nabídkách v dané fázi uskutečněno bez zbytečného odkladu.

  9. Zadavatel může před zahájením jakékoliv fáze jednání o nabídkách oznámit účastníkům zadávacího řízení, že jde o poslední fázi jednání o nabídkách; na této skutečnosti se také může zadavatel se všemi účastníky zadávacího řízení kdykoliv písemně dohodnout.


Článek 30 - Otevírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek

  1. Otevírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek provádí:


      a. 

    zadavatel, resp. osoba oprávněná jednat za zadavatele dle čl. 14 odst. 1. tohoto opatření, případně oprávněná činit úkony ve výběrovém řízení dle čl. 17 odst. 4. tohoto opatření; nebo

      b. 

    osoba písemně pověřená zadavatelem (osobou oprávněnou jednat za zadavatele dle čl. 14 odst. 1. tohoto opatření, případně oprávněnou činit úkony ve výběrovém řízení dle čl. 17 odst. 4. tohoto opatření); nebo

      c. 

    hodnotící komise, která má alespoň 3 členy.

  2. Složení hodnotící komise obvykle v součinnosti se zadávajícím útvarem navrhuje pracoviště veřejných zakázek a schvaluje vedoucí zadávajícího útvaru. Členem hodnotící komise je vždy nejméně jeden pracovník pracoviště veřejných zakázek a nejméně jeden pracovník zadávajícího útvaru. Konkrétní způsob ustavení hodnotící komise může stanovit pro jednotlivé fakulty a další součásti příslušný vedoucí pracovník uvedený v čl. 14 odst. 1. písm. b) tohoto opatření a pro rektorát a součásti, jejichž ředitelům není svěřen výkon správy majetku, kvestor.

  3. Je-li to odůvodněno předmětem zakázky, musí mít osoba provádějící hodnocení nabídek nebo alespoň jeden člen hodnotící komise příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu zakázky. 

  4. O otevírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek se pořizuje protokol obsahující rozhodné skutečnosti, týkající se posouzení a hodnocení nabídek:


      a. 

    Seznam doručených nabídek, včetně identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení;

      b. 

    Seznam účastníků zadávacího řízení vyzvaných k doplnění/objasnění nabídky, pokud byli vyzváni;

      c. 

    Seznam vyřazených nabídek a zdůvodnění vyřazení nabídek, pokud byly nějaké nabídky vyřazeny;

      d. 

    Popis způsobu a odůvodnění hodnocení nabídek, pokud je základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky;

      e. 

    Výsledek hodnocení.


  5. Obálky nesmějí být otevřeny před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Otevírají se pouze obálky doručené ve lhůtě pro podání nabídek.

  6. Otevřením nabídky podané v elektronické podobě se rozumí zpřístupnění jejího obsahu. Nabídky podané v elektronické podobě nesmí být zpřístupněny před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Zpřístupňují se pouze nabídky podané ve lhůtě pro podání nabídek.

  7. Osoby, které posuzují a hodnotí nabídky, případně přizvaní odborníci, nesmějí být ve střetu zájmů ve smyslu § 44 ZZVZ a musejí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví v průběhu posouzení a hodnocení nabídek. Před zahájením posouzení a hodnocení nabídek musejí písemně formou čestného prohlášení prohlásit, že nejsou ve střetu zájmů a že se zavazují zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se v souvislosti s posuzováním a hodnocením nabídek dozvědí.

  8. Po otevření obálek provede zadavatel, hodnotící komise nebo pověřená osoba posouzení nabídek. Posouzení nabídek spočívá v posouzení, zda nabídky vyhověly zadávacím podmínkám.

  9. Při posouzení nabídek zadavatel, hodnotící komise nebo pověřená osoba dále posuzuje, zda nebyla podána nabídka, která obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

  10. Pokud zadavatel, hodnotící komise nebo pověřená osoba posoudí nabídkovou cenu uchazeče jako mimořádně nízkou, vyžádá si od účastníka zadávacího řízení písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Po písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny může být účastník zadávacího řízení přizván na jednání za účelem vysvětlení předloženého zdůvodnění.

  11. Neshledá-li zadavatel, hodnotící komise nebo pověřená osoba ani po písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastníkem zadávacího řízení, ani po případném vysvětlení účastníkem zadávacího řízení, dostatečné důvody, které by odůvodňovaly nabídnutí mimořádně nízké nabídkové ceny, může být tato nabídka vyřazena.

  12. Jestliže je nabídka shledána nejasnou nebo neúplnou, může být účastník zadávacího řízení vyzván k jejímu doplnění nebo objasnění. Doplněním nebo objasněním nabídek nesmí být změněna nabídková cena a/nebo údaje a informace, které jsou předmětem hodnocení.

  13. V případě, že účastník zadávacího řízení nabídku v dodatečné lhůtě nedoplní nebo neobjasní, případně zadavatel nepromine pozdní doplnění nebo objasnění, musí být tato nabídka vyřazena.

  14. Hodnocení nabídek provádí zadavatel, hodnotící komise nebo pověřená osoba podle hodnotících kritérií uvedených v zadávacích podmínkách. Jako nejvhodnější nabídku vyhodnotí ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Hodnocení nabídek může být provedeno před jejich posouzením, v takovém případě dojde k posouzení minimálně té nabídky, která byla podána uchazečem, se kterým má být uzavřena smlouva. Tato skutečnost je v takovém případě uvedena v protokolu dle odst. 4. tohoto článku.

  15. Zadavatel rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek, pokud zjistí, že hodnotící komise nebo pověřená osoba porušila postup stanovený tímto opatřením. Pro nové posouzení a hodnocení nabídek může zadavatel ustanovit jinou hodnotící komisi nebo tímto pověřit jinou osobu, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám.


Článek 31 - Uzavření smlouvy s dodavatelem

  1. V případě uzavírání smlouvy platí, že zadavatel je oprávněn uzavřít smlouvu (pokud není dále uvedeno jinak) pouze s účastníkem zadávacího řízení, který podal vítěznou nabídku (dále jen „vybraný dodavatel“). V případě, že vybraný dodavatel odmítne uzavřít smlouvu se zadavatelem nebo mu neposkytne dostatečnou součinnost, může uzavřít zadavatel smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který se umístil jako další v pořadí. Postup dle předchozí věty může zadavatel použít opakovaně. Smlouva musí být uzavřena ve shodě s podmínkami výběrového řízení a vybranou nabídkou. Za nedostatečnou součinnost je považována skutečnost, kdy vybraný dodavatel nereaguje žádným způsobem (tzn. v listinné podobě nebo elektronicky) na výzvy zadavatele. V případě, že vybraný dodavatel neposkytl zadavateli dostatečnou součinnost, doloží zadavatel tuto skutečnost písemně formou čestného prohlášení.

  2. Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem,


      a. 

    pokud se na zpracování nabídky vybraného dodavatele podílel zaměstnanec zadavatele či člen statutárního orgánu zadavatele, statutární orgán zadavatele, člen řídícího orgánu zadavatele, člen realizačního týmu projektu či osoba, která se na základě smluvního vztahu podílela na zadání předmětné veřejné zakázky,

      b. 

    resp. s vybraným dodavatelem ve sdružení, který je zaměstnancem zadavatele či členem realizačního týmu či osobou, která se na základě smluvního vztahu podílela na zadání předmětné veřejné zakázky, nebo

      c. 

    jehož poddodavatelem je osoba, která se na základě smluvního vztahu podílela na zadání předmětné veřejné zakázky., zejména zaměstnanec zadavatele nebo člen realizačního týmu.

  3. Smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat alespoň náležitosti uvedené v čl. 43 tohoto opatření.

  4. Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel na plnění zakázky. Při posuzování, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu, se přiměřeně užije § 100 a 222 ZZVZ.


Článek 32 - Oznámení o výsledku výběrového řízení

  1. O výsledku výběrového řízení musejí být bez zbytečného odkladu informováni všichni účastníci zadávacího řízení, kteří podali nabídky ve lhůtě pro podání nabídek a jejichž nabídka nebyla vyřazena z výběrového řízení. Oznámení o výsledku výběrového řízení musí obsahovat min. následující informace: identifikační údaje účastníků zadávacího řízení, jejichž nabídka byla hodnocena, výsledek hodnocení nabídek, z něhož je zřejmé pořadí nabídek. Tato informace musí být zaslána písemně.

  2. Pokud si to zadavatel v oznámení výběrového řízení vyhradil, může ve výběrovém řízení uveřejnit oznámení o výsledku výběrového řízení a případné oznámení o vyřazení nabídky stejným způsobem, jakým vyhlásil výběrové řízení. V takovém případě se oznámení o výsledku výběrového řízení a případné oznámení o vyřazení nabídky považuje za doručené všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným účastníkům zadávacího řízení okamžikem uveřejnění.


Článek 33 - Zrušení výběrového řízení

  1. Zadavatel je oprávněn výběrové řízení zrušit, nejpozději však do uzavření smlouvy. O zrušení výběrového řízení je zadavatel povinen bezodkladně písemně informovat všechny účastníky zadávacího řízení, kteří podali nabídku ve lhůtě pro podání nabídek.

  2. V případě zrušení výběrového řízení v době běhu lhůty pro podávání nabídek, oznámí zadavatel informaci o zrušení výběrového řízení stejným způsobem, jakým toto výběrové řízení zahájil.


ČÁST TŘETÍ - VYBRANÁ PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ PODLIMITNÍCH A NADLIMITNÍCH VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Článek 34 - Limity a doporučené postupy

  1. Při zadávání podlimitních veřejných zakázek (od 2.000.000,- Kč do 5.706.000,- Kč bez DPH pro dodávky a služby a od 6.000.000,- Kč do 142.668.000,- Kč bez DPH pro stavební práce) a nadlimitních veřejných zakázek (od 5.706.000,- Kč bez DPH pro dodávky a služby a od 142.668.000,- Kč bez DPH pro stavební práce) zadavatel postupuje podle ZZVZ, s výjimkou případů uvedených v ust. § 29 a 30 ZZVZ, kdy zadavatel není povinen veřejné zakázky podle ZZVZ zadávat.

  2. Limity uvedené v odst. 1. platí vždy ve výši stanovené zvláštním právním předpisem6.

  3. Kvestor, případně z jeho pověření odbor veřejných zakázek může pro jednotlivé druhy často používaných zadávacích řízení vydat doporučené postupy. Tyto doporučené postupy slouží jako pomůcka pro zadavatele a nejsou závazné. 


Článek 35 - Druhy zadávacího řízení

  1. Zadavatel může pro zadání podlimitní nebo nadlimitní zakázky použít pouze zadávací řízení stanovené v § 3 ZZVZ, a to


      a. 

    zjednodušené podlimitní řízení,

      b. 

    otevřené řízení,

      c. 

    užší řízení,

      d. 

    jednací řízení s uveřejněním,

      e. 

    jednací řízení bez uveřejnění,

      f. 

    řízení se soutěžním dialogem,

      g. 

    řízení o inovačním partnerství,

      h. 

    koncesní řízení, nebo

      i. 

    řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

  2. Zjednodušené podlimitní řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení, nebo řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu může zadavatel použít pouze za podmínek stanovených pro jednotlivé druhy zadávacích řízení ZZVZ.


Článek 36 - Předběžné tržní konzultace

  1. Zadavatel je oprávněn vést tržní konzultace s odborníky či dodavateli s cílem připravit zadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích.

  2. Tyto konzultace však nesmí narušit hospodářskou soutěž. 

  3. Tržní konzultace probíhají písemně; není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

  4. Pokud následně zadávací dokumentace obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, zadavatel označí v zadávací dokumentaci tyto informace, identifikuje osoby, které se na předběžné tržní konzultaci podílely, a uvede všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžné tržní konzultace.


Článek 37 - Využití předběžného oznámení

  1. Zadavatel je oprávněn uveřejnit formou předběžného oznámení svůj úmysl zahájit zadávací řízení. V takovém případě zadavatel odešle předběžné oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ.

  2. V takovém případě mohou být zkráceny lhůty pro podání nabídek podle § 54 odst. 4, 57 odst. 2 písm. b), 59 odst. 4, nebo pro podání předběžných nabídek dle 62 odst. 3 ZZVZ.7


Článek 38 - Zadávací lhůta

  1. Zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit.

  2. Stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu ve výši dle § 41 odst. 2 ZZVZ.

  3. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky.

  4. Zadávací lhůta neběží po dobu blokační lhůty, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246  ZZVZ.

  5. Zadavatel odešle v zadávací lhůtě oznámení o výběru dodavatele, pokud


      a. 

    se s účastníky zadávacího řízení nedohodne jinak, nebo

      b. 

    nedošlo k ukončení zadávacího řízení před uplynutím zadávací lhůty.

  6. Pokud zadavatel neodešle oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě nebo nepostupuje dle odst. 5 písm. a) nebo b) tohoto článku, platí, že zadávací řízení je ukončeno. Zadavatel v takovém případě účastníkům zadávacího řízení uhradí účelně vynaložené náklady spojené s jejich účastí v zadávacím řízení.


Článek 39 - Komise a přizvaní odborníci

  1. Zadavatel může k provádění úkonů v zadávacím řízení podle ZZVZ pověřit komisi; tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy upravující způsob rozhodování zadavatele a ani tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených ZZVZ. Úkony komise se považují za úkony zadavatele.

  2. U veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 300.000.000 Kč zadavatel zajistí, aby hodnocení nabídek provedla komise, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

  3. Pro ustavení komise se obdobně použijí ustanovení čl. 30 tohoto opatření.

  4. Zadavatel může pro své rozhodování použít i vyjádření přizvaných odborníků; tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených ZZVZ a tímto opatřením.


Článek 40 - Průběh zadávacího řízení

  1. Není-li ZZVZ nebo tímto opatřením stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek.

  2. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

  3. Zadavatel vždy zváží, zda hodnocením nabídek před posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení nemůže dojít k porušení zásad zadávání veřejných zakázek.8


ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42 - Veřejné zakázky zadávané prostřednictvím elektronického tržiště

  1. Zadavatel je oprávněn pro zadávání veřejných zakázek ve vhodných případech využívat elektronické tržiště.

  2. Přístup k elektronickému tržišti, administraci uživatelů, metodickou podporu a školení uživatelů zajišťuje odbor veřejných zakázek.

  3. U fakult a dalších součástí zadávají zakázky prostřednictvím elektronického tržiště pracoviště veřejných zakázek. Pro jednotlivé fakulty a další součásti může stanovit příslušný vedoucí pracovník uvedený v čl. 14 odst. 1 písm. b) tohoto opatření jinak. U rektorátu zadává zakázky prostřednictvím elektronického tržiště odbor veřejných zakázek. Konkrétní podmínky může stanovit kvestor.

  4. Fakulty a další součásti si mohou prostřednictvím kvestora vyžádat pomoc odboru veřejných zakázek při zadávání zakázek prostřednictvím elektronického tržiště.

  5. Zadání veřejné zakázky na elektronickém tržišti provádí zadavatel podle pravidel elektronického tržiště, přičemž v takovém případě se ustanovení tohoto opatření upravující zadávání veřejných zakázek nepoužijí.


Článek 43 - Náležitosti smlouvy

  1. Smlouva uzavřená s dodavatelem na plnění veřejné zakázky ve výši nad 50.000,- Kč bez DPH musí mít písemnou formu a musí obsahovat alespoň tyto náležitosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak:


      a. 

    Označení názvu smlouvy a její evidenční číslo;

      b. 

    označení smluvních stran, jejich sídlo, IČ a DIČ, pokud jsou přiděleny, bankovní spojení a číslo účtu a údaj o zapsání do veřejného rejstříku, vč. identifikace zástupců;

      c. 

    předmět plnění (konkretizovaný kvantitativně i kvalitativně);

      d. 

    cenu bez DPH, cenu vč. DPH, sazbu a výši DPH, příp. informaci, že dodavatel není plátcem DPH, a platební podmínky;

      e. 

    dobu a místo plnění;

      f. 

    musí být uzavřena podle právního řádu České republiky a řídit se jeho režimem,

      g. 

    musí v případě, že při plnění veřejné zakázky dochází ke vzniku autorského díla, průmyslového či užitného vzoru, vynálezu apod., obsahovat taková smluvní ujednání, která vyloučí omezení počtu možných dodavatelů předmětu plnění jiné veřejné zakázky zadávané v budoucnu (např. ujednání o poskytnutí licence ke všem způsobům užití autorského díla v neomezeném rozsahu včetně oprávnění k udělení podlicence apod.),

      h. 

    další náležitosti dle konkrétního smluvního typu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, zejména


    1. ujednání o smluvní pokutě,

    2. reklamace vad,

    3. záruky, pojištění,

    4. případné ustanovení o zveřejnění smlouvy,

    5. platnost smlouvy, podmínky výpovědi a odstoupení od smlouvy apod.

  2. Smlouva na plnění veřejné zakázky nesmí obsahovat:


      a. 

    rozhodčí doložku s výjimkou smlouvy uzavřené na základě nákupu přes komoditní burzy,

      b. 

    taková smluvní ujednání, která by způsobila výlučné či zvýhodněné postavení dodavatele, s nímž má být smlouva uzavřena, oproti jiným dodavatelům při zadávání jiné veřejné zakázky zadávané v budoucnu,

      c. 

    ustanovení o nemožnosti vypovězení smlouvy nebo takové ustanovení, podle kterého by vypovězení smlouvy bylo obtížně proveditelné.

  3. Splnění povinností dle odst. 1. a 2. tohoto článku zajišťuje zadávající útvar uvedením těchto požadavků jako obchodních podmínek v zadávací dokumentaci, nebo v návrhu smlouvy, popřípadě ve výzvě.

  4. V odůvodněných případech se může zadávající útvar od povinností uvedených v odst. 1. a 2. tohoto článku odchýlit. V takovém případě je zadávající útvar povinen písemně před zahájením zadávacího řízení tuto odchylku odůvodnit a přiložit k dokumentaci veřejné zakázky.

  5. V případě, kdy smluvní vztah vzniká na základě písemné nabídky a její akceptace formou objednávky nebo na základě objednávky a její písemné akceptace, musí objednávka obsahovat minimálně náležitosti uvedené v odst. 1 písm. b) až e).


Článek 44 - Kompletace a archivace dokumentace o veřejné zakázce

  1. Dokumentací o veřejné zakázce se rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popř. po jeho ukončení vyžaduje ZZVZ nebo další relevantní předpisy, zejména následující základní dokumenty:


      a. 

    Zadávací podmínky vymezující předmět veřejné zakázky, vč. dokladů prokazujících jejich odeslání či uveřejnění;

      b. 

    Úplné znění originálů všech nabídek všech účastníků zadávacího řízení, včetně případného objasnění či doplnění;

      c. 

    Protokol o otevírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek podepsaný příslušnými osobami;

      d. 

    Smlouva uzavřená s vybraným dodavatelem, včetně jejích případných dodatků;

      e. 

    Oznámení o výsledku zadávacího řízení zaslaná všem účastníkům zadávacího řízení, kteří podali nabídku ve lhůtě pro podání nabídek, jejichž nabídka nebyla vyřazena, včetně dokladů prokazujících jejich odeslání, pokud toto oznámení nebylo uveřejněno na profilu zadavatele;

      f. 

    Oznámení o vyřazení nabídky, včetně dokladu prokazujícího její odeslání/uveřejnění, pokud byla nějaká nabídka vyřazena;

      g. 

    Dodatečné informace včetně dokladů prokazujících jejich odeslání/uveřejnění, pokud byly nějaké požadovány;

      h. 

    Jmenování pověřené osoby nebo hodnotící komise (pokud byly jmenovány), včetně prohlášení o jejich nepodjatosti;

      i. 

    Písemná zpráva zadavatele podle § 217 ZZVZ, pokud se zpracovává.

  2. Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle § 216 ZZVZ po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  3. V případě veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota je 400.000,- Kč nebo nižší bez DPH a zároveň případná dotace poskytovaná na takovou veřejnou zakázku není vyšší než 50 %, je zadavatel povinen uchovávat účetní doklady. Zadavatel je dále povinen uchovávat písemnou poptávku plnění, písemnou objednávku plnění, písemnou nabídku a písemnou smlouvu, pokud jsou tyto dokumenty při realizaci veřejné zakázky vyhotovovány. Doba, po kterou musí zadavatel veškeré tyto originální dokumenty související s realizací veřejné zakázky uchovávat, je stanovena po dobu 10 let od uzavření smlouvy nebo od finančního ukončení projektu.


Článek 45 - Uveřejňování smluv

  1. Všechny smlouvy uzavírané na základě zadávacího řízení na veřejnou zakázku s hodnotou plnění více než 50.000,- Kč je zadavatel povinen uveřejnit v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s opatřením rektora č. 18/2016.

  2. Jednotlivé fakulty a další součásti mohou smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků uveřejnit i na profilu zadavatele. Povinnost uveřejnit smlouvu v registru smluv tím není dotčena.

  3. Smlouvy uzavírané na základě zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jejichž cena přesáhne 500.000 Kč bez DPH, které má  univerzita  dle ZZVZ  povinnost uveřejnit, je nutné uveřejnit do 15 dnů od jejich uzavření.


Článek 46 - Kontrola

  1. Výkon kontroly či auditu veřejných zakázek se provádí dle opatření rektora č. 25/2014, Výkon vnitřního auditu na Univerzitě Karlově, a opatření rektora č. 47/2014, Pravidla kontrolní činnosti na Univerzitě Karlově.

  2. Stížnosti proti postupu zadávajících útvarů nebo pracovišť veřejných zakázek jednotlivých fakult, dalších součástí a rektorátu posuzuje kvestor. Tyto stížnosti nemají charakter námitek ve smyslu § 241 ZZVZ. V případě zjištění pochybení v postupu zadávajících útvarů nebo pracovišť veřejných zakázek přijme kvestor opatření k nápravě.


Článek 47 - Stanovení podrobnějšího postupu při zadávání veřejných zakázek

  1. Vedoucí pracovníci univerzity uvedení v čl. 14 tohoto opatření mohou stanovit bližší podrobnosti postupu zadávání veřejných zakázek na jimi řízených fakultách a součástech univerzity, takto stanovená pravidla však nesmí být v rozporu s tímto opatřením, tím není dotčeno právo fakult, dalších součástí a rektorátu podle čl. 22 odst. 2 tohoto opatření.


Článek 48 - Přechodná a závěrečná ustanovení

  1. Kvestor je pověřen opatřením stanovit přesnější postupy na univerzitě při zadávání veřejných zakázek či stanovit vzory dokumentů užívaných při zadávání veřejných zakázek na univerzitě.

  2. Výjimku z postupů zadávání veřejných zakázek uvedených v tomto Opatření schvaluje rektor, případně kvestor, tím není dotčeno právo fakult, dalších součástí a rektorátu podle čl. 22 odst. 2 tohoto opatření.

  3. Tímto opatřením se zrušuje opatření rektora č. 52/2015, Základní principy, zásady a pravidla pro zadávání veřejných zakázek v rámci Univerzity Karlovy.

  4. Všechna zadávací řízení, zahájená před nabytím účinnosti tohoto opatření, se dokončí dle opatření rektora č. 52/2015.

  5. Toto opatření nabývá účinnosti dne 1. října 2016.

   


V Praze dne 29. září 2016


Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

rektor



.pdf ke stažení


Příloha č. 1 - Základní náležitosti předběžného schválení



Poznámky

1

Systém elektronických tržišť upravuje usnesení vlády č. 343 ze dne 10. 5. 2010.

2

Podle § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů se hmotným majetkem rozumí samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena  je vyšší než 40.000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok.

3

Identifikačními údaji se rozumí název Univerzita Karlova včetně názvu příslušné provozní jednotky, sídlo provozní jednotky a identifikační číslo Univerzity Karlovy.

4

V případě, že je základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, stanoví zadavatel vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být kvalifikační předpoklady, smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

5

Pro zajištění transparentnosti výběrového řízení je nezbytné stanovit, jaké údaje či parametry z nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno.

6

Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek

7

Předběžné oznámení tak lze využít zejména za situace, kdy zadávací podmínky nejsou hotovy, jejich finalizace bude trvat více než měsíc, ale zároveň bude vhodné po jejich finalizaci získat nabídky v co nejkratším čase.

8

Např. za situace, kdy je kromě nabídkové ceny hodnocena i kvalita nabídky, může dojít k tomu, že vítězná nabídka dostane vyšší počet bodů díky tomu, že v jednom z kritérií, kde nebyla nejúspěšnější, byla porovnávána s nabídkou (v daném parametru nejlepší), která by však při posouzení nabídky byla vyřazena a neměla by tak být hodnocena. Při porovnávání (hodnocení) pouze těch nabídek, které splňují všechny zadávací podmínky, by tak mohlo být pořadí úspěšných uchazečů odlišné. 


Poslední změna: 21. květen 2017 21:02 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám