VII. úplné znění Studijního a zkušebního řádu UK

VII. ÚPLNÉ ZNĚNÍ

STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU

UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

ZE DNE 11. ČERVNA 2013


Akademický senát Univerzity Karlovy

se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb.,

o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),

usnesl na tomto Studijním a zkušebním řádu Univerzity Karlovy, jako jejím vnitřním předpisu:

Část I. Základní ustanovení

Čl. 1 Úvodní ustanovení

Tento řád upravuje pravidla studia na Univerzitě Karlově (dále jen "univerzita"), jakož i řízení v prvním stupni na fakultě a přezkumné řízení ve věci rozhodování o právech a povinnostech studentů.

Čl. 2 Vysokoškolské vzdělání

  1. Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia.

  2. Studijní program může být

      a. 

    bakalářský,

      b. 

    magisterský,

      c. 

    doktorský.

  3. Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky. Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.

  4. Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případě, kdy magisterský studijní program nenavazuje na bakalářský studijní program, je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků. Studium v magisterském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce; v oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.

  5. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí práci v oblasti výzkumu nebo vývoje. Standardní doba studia je nejméně tři roky a nejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Disertační prací se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.

  6. Studijní program se může členit na studijní obory.

  7. Studijní program, popř. studijní obor je konkretizován a prováděn studijními plány.

  8. Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium

      a. 

    prezenční,

      b. 

    distanční,

      c. 

    kombinované.

  9. Při prezenční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že převážná část výuky je organizována formou přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, konzultací a dalších podobných forem výuky, které se konají podle pravidelného, zpravidla týdenního, rozvrhu a během nichž má student možnost přímo získávat poznatky.

  10. Při distanční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že studium probíhá multimediální formou výuky a učitelé jsou během studia trvale nebo převážně odděleni od studentů.

  11. Při kombinované formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že studium probíhá formou, v níž se uplatňují principy prezenčního i distančního studia.

  12. Doktorský studijní program musí fakulta vždy uskutečňovat jak prezenční formou studia, tak i distanční nebo kombinovanou formou studia.

Čl. 3 Organizace studia

  1. Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor po projednání s děkany opatřením.

  2. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr, presemestrální období a prázdniny.

    Začátky semestrů, presemestrálního období, prázdnin a další podrobnosti o dělení akademického roku stanoví rektor opatřením.

  3. Začátek výuky, zkouškového období, praxí, období pro zápisy předmětů a další podrobnosti stanoví po projednání s rektorem opatřením děkan fakulty. Děkani fakult, které společně uskutečňují studijní program podle čl. 22 odst. 3 písm. c) Statutu Univerzity Karlovy (dále jen "statut"), stanoví tyto podrobnosti po vzájemné dohodě.

  4. Pokud tak stanoví studijní plán, lze po dobu prázdnin konat praxe, laboratorní práce, tělovýchovné kurzy, exkurze, apod. Konání zkoušky po dobu prázdnin je podmíněno souhlasem učitele (komise) a studenta..

  5. Studijní pobyt na jiné, zpravidla zahraniční, vysoké škole organizovaný v rámci daného studia univerzitou je součástí tohoto studia.

Část II. Studium v bakalářském a magisterském studijním programu

Čl. 4 Průběh studia, kreditní systém

  1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu na univerzitu. Zápis se koná na fakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program, v případě studijního programu podle čl. 22 odst. 3 písm. c) statutu na fakultě, o které je tak stanoveno v akreditaci tohoto studijního programu nebo v mezifakultní dohodě, pokud akreditace umožňuje zápis na více fakultách. Zápis probíhá ve lhůtě stanovené děkanem této fakulty.

  2. Při zápisu vydá studentu fakulta výkaz o studiu, není-li tento výkaz na fakultě veden pouze v elektronické podobě. Průkaz studenta vydá studentu univerzita podle pravidel stanovených opatřením rektora. Student skládá imatrikulační slib (čl. 56 odst. 1 statutu).

  3. Studijní plány studijního programu, popřípadě studijního oboru stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky, počty kreditů přiřazené jednotlivým předmětům a další podrobnosti a náležitosti týkající se kreditního systému a způsobu ověřování výsledků studia. Doporučený průběh studia studijního programu, případně studijního oboru obsahuje navrhovaný, konkrétní průběh studia odpovídající studijnímu plánu včetně doporučeného pořadí předmětů a kontrol studia a jejich zařazení do jednotlivých úseků studia v rámci standardní doby studia. Studijní plány a doporučené průběhy studia studijních programů a studijních oborů se zveřejňují prostřednictvím sítě Internet.

  4. Průběh studia v bakalářském a magisterském studijním programu se realizuje pomocí kreditního systému.

  5. Studium studijního programu je členěno do jednotlivých úseků studia tak, aby bylo možné provádět průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího úseku studia; termíny zápisů musí být v dostatečném předstihu zveřejněny na úřední desce fakulty. Úsekem studia může být semestr nebo ročník; vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 stanoví úseky každého studijního programu. Změny studijního plánu v části týkající se daného úseku studia nemohou být účinné pro studenty, kteří mají tento úsek studia aktuálně zapsaný.

  6. Pokud se student v daném termínu nezapíše do příslušného úseku studia, zveřejní fakulta na úřední desce výzvu, aby se dostavil k zápisu v náhradním termínu; tato výzva musí být zveřejněna nejpozději deset pracovních dnů před tímto termínem. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b). Toto ustanovení se nepoužije tehdy, nedostavil-li se student k zápisu v náhradním termínu ze závažných důvodů.

  7. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program nebo studijní obor povinné nebo povinně volitelné; ostatní předměty vyučované na univerzitě se pro daný studijní program nebo studijní obor považují za předměty volitelné. Za předměty volitelné se též považují předměty vyučované na jiných vysokých školách nebo jejich součástech anebo dalších  vzdělávacích nebo vědeckých institucích, stanoví-li tak smlouva uzavřená mezi fakultou nebo univerzitou a touto vysokou školou nebo institucí. Povinně volitelné předměty jsou studijním plánem studijního programu, případně studijního oboru přiřazeny do jedné nebo více skupin. Studijní plán může též stanovit, že z některých skupin povinně volitelných předmětů si student může jednu nebo více skupin vybrat (výběr specializace v daném studijním programu a oboru). Profilaci studijního programu a oboru na specializace projednává vědecká rada fakulty; názvy specializací musí být uvedeny ve vnitřním předpise fakulty podle čl. 19 odst. 1.

  8. Každému předmětu a souborné zkoušce (čl. 6 odst. 8 písm. d)) je studijním plánem příslušného studijního programu nebo studijního oboru přiřazen určitý celočíselný počet kreditů vyjadřující poměr množství práce studenta spojené s absolvováním tohoto předmětu nebo souborné zkoušky vůči celkovému objemu práce spojené s absolvováním všech předmětů a souborných zkoušek obsažených v doporučeném průběhu studia pro daný semestr; přiřazený počet kreditů není závislý na kvalitě absolvování daného předmětu nebo souborné zkoušky. Při dodržení doporučeného průběhu studia student získá při splnění všech studijních povinností v daném úseku studia třicet kreditů, je-li úsekem studia semestr, nebo šedesát kreditů, je-li úsekem studia ročník.

  9. Průběžnou kontrolou studia se rozumí kontrola celkového studentem získaného počtu kreditů za dosavadní průběh studia prováděná na konci aktuálního úseku studia. Získal-li student v dosavadních úsecích studia alespoň takový počet kreditů, který odpovídá součtu kreditů při doporučeném průběhu studia v těchto úsecích studia (dále jen „normální počet kreditů“), má právo na zápis do dalšího úseku studia, v opačném případě se posuzuje tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b), nejde-li o případ podle odstavce 11.

  10. Pokud počet kreditů získaný studentem za absolvování volitelných předmětů tvoří více než patnáct procent z normálního počtu kreditů, rozhodne o započítání kreditů nad rámec této hranice pro účely aktuální průběžné kontroly studia děkan. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 může pro jednotlivé studijní programy nebo studijní obory uskutečňované na fakultě stanovit tento podíl vyšší.

  11. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 může stanovit minimální počet kreditů nutný pro zápis do dalšího úseku studia. V takovém případě platí, že nezískal-li student normální počet kreditů, ale získal-li alespoň minimální počet kreditů, má právo na zápis do dalšího úseku studia. Opakování tohoto postupu může být vnitřním předpisem fakulty podle čl. 19 odst. 1 vyloučeno nebo omezeno.

  12. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo více úseků studia podle individuálního studijního plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví. Žádosti o přiznání individuálního studijního plánu v souvislosti s péčí o dítě studenta v době, kdy by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené1), děkan vyhoví vždy, přičemž průběh a podmínky tohoto plánu stanoví tak, aby došlo k prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností nejméně o dobu, po kterou by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené1). Po absolvování individuálního studijního plánu děkan v souladu se stanovenými podmínkami rozhodne o přidělení odpovídajícího počtu kreditů. Doba, po kterou by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené1) podle věty druhé, se při posuzování skutečností ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. b) neuplatní. Ostatní ustanovení tohoto řádu nejsou tímto dotčena; podrobnosti může upravit vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1.

  13. Maximální doba studia ve studijním programu je standardní doba studia tohoto studijního programu navýšená o pět let v případě magisterského studijního programu nenavazujícího na bakalářský studijní program; v ostatních případech navýšená o tři roky. Pokud by konec takto stanovené maximální doby studia připadl na období mezi 1. červnem a 29. zářím běžného kalendářního roku, prodlužuje se maximální doba studia tak, aby její konec připadl na 30. září téhož kalendářního roku. Neukončí-li student řádně studium během maximální doby studia, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b). Po uplynutí maximální doby studia nemůže student skládat zkoušky, státní závěrečné zkoušky ani se podrobovat jiným formám kontroly studia dle čl. 6 odst. 8.

  14. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1  může stanovit další podrobnosti o těch formách studia, ve kterých se na fakultě uskutečňují studijní programy, a uskutečňuje-li fakulta alespoň jeden studijní program ve více formách studia, stanoví dále podmínky, za jakých může děkan povolit studentu přestup z jedné formy studia do jiné formy studia téhož studijního programu a studijního oboru.

_____

1) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění.


Čl. 5 Přerušení studia

  1. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno.

  2. Studentovi může děkan přerušit studium, a to buď na jeho písemnou žádost, anebo z vlastního podnětu v případě, kdy je toho zapotřebí k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností; jde-li o přerušení studia na žádost studenta, přerušuje se studium zpravidla na dobu do konce určeného semestru nebo akademického roku, ustanovení odstavce 9 tímto není dotčeno. Pokud student o přerušení studia požádá poté, co prokázal splnění povinností v daném úseku studia a předtím, než se zapsal do dalšího úseku studia, a nebylo-li se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví; takto lze studium přerušit na dobu do konce určeného semestru nebo akademického roku, ustanovení odstavce 9 tímto není dotčeno. Pokud student o přerušení studia požádá z důvodu těhotenství, porodu či rodičovství na dobu, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená studenta1) nebo z vážného zdravotního důvodu anebo z důvodu náhle vzniklé mimořádně tíživé sociální situace, děkan této žádosti vyhoví; takto lze studium přerušit zpravidla na dobu do konce určeného semestru nebo akademického roku. Doba přerušení studia podle předchozí věty ani doba přerušení studia z vlastního podnětu děkana podle věty první se při počítání lhůt ani při posuzování skutečností ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. b) neuplatní.

  3. Děkan z vlastního podnětu též přeruší studentovi studium v případě, kdy student, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona o vysokých školách, tento poplatek ve lhůtě 30 dnů od zaslání výzvy do vlastních rukou k zaplacení poplatku nezaplatil; to neplatí, vyjde-li najevo, že existuje závažná okolnost, která by jinak vedla děkana k doporučení snížení, prominutí nebo odložení splatnosti poplatku, v takovém případě děkan se souhlasem rektora studium z vlastního podnětu nepřeruší, důsledkem souhlasu rektora je prominutí lhůty pro podání žádosti o přezkum rozhodnutí o vyměření poplatku. Požádá-li student o to, aby byl před vydáním rozhodnutí slyšen, bude neprodleně pozván k ústnímu jednání. O ústním jednání se pořizuje zápis, který je nedílnou součástí dokumentace vedené o studentovi fakultou.

  4. Děkan z vlastního podnětu též přeruší studentovi studium v případě, kdy student, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 5 zákona o vysokých školách, tento poplatek ve lhůtě 30 dnů od zaslání výzvy do vlastních rukou k zaplacení poplatku nezaplatil; to neplatí, vyjde-li najevo, že existuje případ hodný zvláštního zřetele, který by jinak vedl děkana ke stanovení odlišných podmínek pro splnění závazku uhradit poplatek. Požádá-li student o to, aby byl před vydáním rozhodnutí slyšen, bude neprodleně pozván k ústnímu jednání.

  5. Studium se podle odstavce 3 nebo odstavce 4 přerušuje na dobu, která studentovi zbývá do vyčerpání maximální doby studia. Dojde-li k zaplacení poplatku a požádá-li osoba o ukončení přerušení studia, děkan této žádosti vyhoví a rozhodne o ukončení přerušení studia, a to nejpozději k poslednímu dni  semestru, ve kterém byla žádost podána, nebo k poslednímu dni akademického roku, byla-li žádost podána v průběhu letního semestru nebo prázdnin.

  6. Dnem přerušení studia student pozbývá postavení studenta podle zákona o vysokých školách a lhůty pro vykonání studijních povinností nemohou započít ani pokračovat. Po přerušení studia rozhodne děkan v případě potřeby o zařazení studenta do odpovídajícího úseku studia. Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví děkan v souladu s vnitřním předpisem fakulty podle čl. 19 odst. 1 a příslušným studijním programem, které studijní povinnosti musí student splnit a lhůty pro jejich splnění; v této souvislosti může též studentu stanovit povinnost vykonat v dané lhůtě rozdílové zkoušky.

  7. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia; pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. Pokud se v daném termínu nezapíše, postupuje se jako v čl. 4 odst. 6.

  8. S výjimkou velmi závažných, zejména zdravotních, důvodů lze studium v bakalářském studijním programu přerušit nejdříve po ukončení prvního úseku studia.

  9. Nejdelší celková doba přerušení studia (§ 54 odst. 1 zákona o vysokých školách) je taková nejdelší doba, která spolu se skutečnou dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia. Skutečná doba studia je doba, která uplynula od data zápisu na univerzitu podle čl. 4 odst. 1 bez započítávání doby, ve které bylo toto studium přerušeno.

Čl. 6 Předměty a kontroly studia

  1. Předmět může být uskutečňován v podobě přednášky, cvičení, semináře, prosemináře, kurzu, praxe, stáže, soustředění, laboratorní práce, exkurze, terénní práce, samostatné práce nebo konzultace. Předmět může být v závislosti na svém charakteru uskutečňován prezenční, distanční nebo kombinovanou podobou výuky.

  2. Není-li tímto řádem nebo podle tohoto řádu vnitřním předpisem fakulty podle čl. 19 odst. 1 stanoveno jinak, má student v období určeném pro zápisy předmětů právo zapsat si předmět vyučovaný na univerzitě a poté se účastnit jeho výuky a podrobovat se kontrole studia tohoto předmětu. Členové akademické obce univerzity mají právo účastnit se přednášek v rámci univerzity.

  3. Předmět je jednosemestrální, nebo dvousemestrální v rámci téhož akademického roku. Každému předmětu je přiřazen identifikační kód, který je v rámci univerzity jedinečný; systém přiřazování kódů je dán opatřením rektora. Předmět je určen tímto identifikačním kódem, počtem semestrů výuky podle věty první, přiřazeným počtem kreditů, podobou výuky dle odstavce 1 a formou kontroly studia předmětu podle odstavce 9.

  4. Je-li předmět součástí více studijních plánů jednoho nebo více studijních programů, nelze mu přiřadit různé počty kreditů.

  5. Fakultou garantující výuku předmětu může být v souladu se studijními plány studijních programů nebo studijních oborů, ve kterých je daný předmět uveden jako povinný nebo povinně volitelný,

      a. 

    zápis předmětu podmíněn předchozím absolvováním jiného předmětu nebo předmětů anebo současným zápisem jiného předmětu nebo předmětů,

      b. 

    absolvování předmětu podmíněno absolvováním jiného předmětu nebo předmětů,

      c. 

    zápis předmětu vyloučen současným zápisem jiného předmětu,

      d. 

    absolvování předmětu vyloučeno předchozím absolvováním jiného předmětu,

      e. 

    zápis předmětu vyloučen předchozím absolvováním jiného předmětu,

      f. 

    uvedeno, že absolvováním předmětu je z hlediska plnění studijního plánu studijního programu nebo oboru považován za absolvovaný jiný předmět nebo jiné předměty.

  6. Vyžadují-li to kapacitní důvody, může fakulta omezit počet studentů, kteří si mohou zapsat daný předmět; fakulta může též stanovit, že přednost při zápisu daného předmětu mají studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným průběhem studia. Pokud tak stanoví obecně závazné předpisy, může být zápis předmětu podmíněn předložením těmito předpisy vyžadovaného lékařského potvrzení.

  7. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 může omezit opakovaný zápis téhož předmětu; je-li tímto omezením úspěšné absolvování povinného předmětu studentem v daném studiu již vyloučeno, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b).

  8. Formami kontroly studia jsou

      a. 

    kontrola studia předmětu,

      b. 

    průběžná kontrola studia (čl. 4 odst. 5 a 9),

      c. 

    rozdílová zkouška,

      d. 

    souborná zkouška,

      e. 

    státní závěrečná nebo státní rigorózní zkouška (dále jen "státní zkouška") nebo její část.

  9. Kontrolou studia předmětu se rozumí ověření úspěšného absolvování předmětu. Formami této kontroly jsou

      a. 

    kolokvium,

      b. 

    zápočet,

      c. 

    klauzurní práce,

      d. 

    klasifikovaný zápočet,

      e. 

    zkouška,

      f. 

    kombinace forem uvedených v písmenu a) až e) podle odstavce 10.

    Kontrola studia předmětu zapsaného v daném úseku studia může probíhat nejpozději do konce akademického roku, ve kterém student v daném úseku studia studoval; vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 může stanovit tuto lhůtu odlišně.

  10. Kolokvium, zápočet nebo klauzurní práce mohou mít povahu samostatné kontroly studia předmětu, nebo předpokladu pro konání zkoušky z daného předmětu, přičemž požadavky na jejich získání musí být stanoveny v dostatečném předstihu. Podrobnosti může upravit vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1.

  11. Kolokvium, zápočet a klauzurní práce jsou klasifikovány "prospěl" - "neprospěl" nebo "započteno" - "nezapočteno". Úspěšným absolvováním těchto kontrol studia předmětu se rozumí získání klasifikace „prospěl“ nebo „započteno“.

  12. Při klasifikovaném zápočtu se oproti zápočtu navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.

  13. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 stanoví počet opravných možností získání kolokvia, zápočtu, klauzurní práce nebo klasifikovaného zápočtu, nebo stanoví, že tento počet určuje vyučující daného předmětu.

  14. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta nebo ověřují jeho schopnosti; základní požadavky ke zkoušce jsou v souladu se studijním plánem stanoveny nebo  v anotaci předmětu a elektronicky se zveřejňují, podrobnosti musí být stanoveny v dostatečném předstihu před začátkem zkouškového období. Ustanovení tohoto odstavce, jakož i odstavců 15 až 17 se vztahují na soubornou zkoušku a rozdílovou zkoušku obdobně.

  15. Podle způsobu provedení je zkouška ústní, písemná, praktická, nebo kombinovaná. Ústní zkoušky a ústní části kombinovaných zkoušek jsou pro členy akademické obce univerzity veřejné; z kapacitních důvodů lze účast veřejnosti přiměřeně omezit.

  16. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3), "neprospěl/a" (4); úspěšným absolvováním zkoušky se rozumí získání klasifikace „výborně“, „velmi dobře“ nebo „dobře“. V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky  ze všech v rámci daného studia konaných zkoušek (odstavec 9 písm. e) ), souborných zkoušek a všech opravných termínů. Na teologických fakultách může být klasifikace vnitřním předpisem fakulty podle čl. 19 odst. 1 řešena odlišně.

  17. Student může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny; mimořádný opravný termín se nepřipouští. Počet vypsaných termínů musí být přiměřený počtu studentů a nesmí být menší než tři; alespoň dva termíny spadající do zkouškového období musí být vypsány před začátkem tohoto období. Další termíny zkoušky lze vypsat s nejméně dvoutýdenním předstihem; v odlišné lhůtě lze termín zkoušky vypsat pouze se souhlasem studentů, pro které je určen. Nedostaví-li se student k termínu zkoušky, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován; ustanovení této ani první věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky.

  18. Počet kreditů přiřazený danému předmětu student získá absolvováním daného předmětu, kterým se rozumí úspěšné absolvování kontroly studia předmětu v období určeném podle čl. 3.

  19. Děkan může na základě písemné žádosti studenta uznat splnění kontroly studia předmětu v případě, že student během posledních deseti let splnil obdobnou studijní povinnost na univerzitě nebo na jiné vysoké škole v České republice anebo v zahraničí; v případě uznání též rozhodne o případném přidělení odpovídajícího počtu kreditů. Uznání lze vázat na vykonání rozdílové zkoušky nebo zkoušek ve stanoveném termínu. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 může lhůtu podle věty první zkrátit, nikoliv však na méně než na dobu rovnající se standardní době studia studijního programu, ve kterém student studuje, zvětšené o dva roky.

Čl. 7 Státní zkoušky

  1. Státní zkouška se koná před zkušební komisí (dále jen "komise").

  2. Státní zkouška se může skládat z více částí. Průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky nebo její části jsou veřejné.

  3. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty; předseda je členem komise. Další členy komise může jmenovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). O konání státní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více komisí.

  4. Státní zkouška a její část se klasifikuje obdobně jako zkouška. Na klasifikaci se usnášejí všichni přítomní členové komise. Skládá-li se státní zkouška z více částí, stanoví komise výslednou klasifikaci s přihlédnutím k průměru klasifikace jednotlivých částí s tím, že klasifikace "neprospěl/a" je stanovena právě tehdy, je-li alespoň jedna část klasifikována "neprospěl/a"; jsou-li všechny části klasifikovány "výborně", je i  výsledná klasifikace stanovena "výborně". Skládá-li se část státní zkoušky z více tématických okruhů, je zpravidla podkladem její klasifikace hodnocení z těchto okruhů.

  5. Části státní zkoušky a případně jejich tématické okruhy jsou dány studijním programem, případně studijním oborem; tématické okruhy mohou být též dány specializací (odstavec 7 písm. b) ). Je-li ve studijním programu stanoveno, že bakalářská, resp. diplomová práce je součástí státní zkoušky, je obhajoba této práce částí státní zkoušky; text práce lze upravovat pouze do jejího odevzdání k obhajobě, s výjimkou errat.

  6. Státní zkoušku nebo její část nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil. Státní zkoušku nebo její část též nelze skládat, uplynula-li lhůta uvedená v odstavci 10.

  7. Předpokladem pro konání části státní zkoušky je

      a. 

    absolvování povinných předmětů, které pro konání této části státní zkoušky stanoví studijní plán,

      b. 

    získání minimálního počtu kreditů ze stanovené nebo vybrané skupiny nebo skupin povinně volitelných předmětů (čl. 4 odst. 7 věta poslední) stanovených pro tuto část státní zkoušky studijním plánem; umožňuje-li studijní plán pro část státní zkoušky výběr z více tématických okruhů, může též stanovit, že tento výběr musí odpovídat vybrané skupině povinně volitelných předmětů.

    Předpokladem pro konání poslední části státní zkoušky je též získání počtu kreditů odpovídajícímu šedesátinásobku standardní doby studia studijního programu vyjádřené v letech. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 může též stanovit počet kreditů nutný pro konání jiné než poslední části státní zkoušky a dále může stanovit pořadí, v jakém lze části státní zkoušky skládat.

  8. Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých částí státní zkoušky v daném studijním programu spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů nesmí činit více než devadesát procent hodnoty uvedené v odstavci 7 větě druhé; v případech hodných zvláštního zřetele může vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 tuto hranici stanovit odlišně, ne však více než devadesát pět procent. Minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů se rozumí součet minimálního počtu kreditů ze skupin povinně volitelných předmětů, které student podle studijního plánu musí absolvovat a ze studijním plánem předpokládaným výběrem z dalších skupin povinně volitelných předmětů.

  9. Řádný a dva opravné termíny konání státní zkoušky nebo její části stanoví děkan. Každý tento termín se s přesným časovým určením nejméně dva týdny předem zveřejní na úřední desce; čtrnáctidenní období, ve kterém se tyto termíny budou konat, se na úřední desce zveřejní nejméně tři měsíce předem. Termíny musí být vypsány tak, aby tím, v souvislosti se lhůtou podle odstavce 10, nebylo dotčeno právo studenta na řádný a dva opravné termíny státní zkoušky nebo její části. Nedostaví-li se student k termínu státní zkoušky nebo její části, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován; ustanovení této věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu.

  10. Státní zkoušku nebo její část má student právo absolvovat ve lhůtě dvou let. Lhůta začíná běžet od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy splnil předpoklady pro to, aby mohl konat státní zkoušku nebo její část. Jestliže student státní zkoušku nebo její část v této lhůtě neabsolvuje, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b); splnění předpokladů pro konání státní zkoušky nebo její části fakulta studentovi oznámí.

  11. V případě, že žádná část státní zkoušky nebyla vykonána v opravném termínu nebo klasifikována známkou "dobře", výsledná klasifikace podle odstavce 4 je "výborně", prospěchový průměr za celé studium je nejvýše 1,5 a v průběhu studia byly splněny i případné přísnější nebo další podmínky stanovené vnitřním předpisem fakulty podle čl. 19 odst. 1, student absolvuje s vyznamenáním.

Část III. Studium v doktorském studijním programu

Čl. 8 Studijní plán

  1. Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle § 47 odst. 6 zákona o vysokých školách a čl. 23 odst. 5 a 6 statutu.

  2. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a zpravidla za účasti konzultanta. Individuální studijní plán obsahuje zejména výčet studijních povinností, vědeckých, výzkumných nebo dalších tvůrčích povinností a dále plánovaných či doporučených zahraničních pobytů nebo jiných stáží anebo pedagogických aktivit. Školitele a konzultanta pro daného studenta na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan.

  3. Žádosti o změnu individuálního studijního plánu v souvislosti s péčí o dítě studenta v době, kdy by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené1), se vyhoví vždy, přičemž tato změna se stanoví tak, aby došlo k prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností nejméně o dobu, po kterou by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené1). Doba, po kterou by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené1), se při posuzování skutečností ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. b) neuplatní.

  4. Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení, které spolu s odůvodněním předkládá školitel a následně projednává a schvaluje oborová rada. Závěrem hodnocení je konstatování, že student

      a. 

    plní individuální studijní plán,

      b. 

    bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu,

      c. 

    nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu; tato skutečnost se posuzuje tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b).

    Bližší zásady hodnocení může stanovit opatření děkana, ke kterému se vyjadřuje akademický senát fakulty.

  5. Podle odstavce 3 písm. a) je hodnocen i student, který z důvodů hodných zvláštního zřetele individuální studijní plán splnil neúplně.

Čl. 9 Průběh, formy kontroly a přerušení studia

  1. Maximální doba studia v doktorském studijním programu je standardní doba studia tohoto studijního programu navýšená o pět let; ustanovení čl. 4 odst. 13 věty druhé a čtvrté se použijí obdobně. Prezenční formou studia je možné studovat po dobu odpovídající délce standardní doby studia studijního programu. Studentovi doktorského studijního programu se standardní dobou studia tři roky, který byl v aktuálním a předchozím hodnocení hodnocen podle čl. 8 odst. 3 písm. a), může děkan povolit studium v prezenční formě i po vyčerpání tří let, nejdéle však na dobu jednoho roku; příslušná písemná žádost musí být odůvodněna, doporučena školitelem a schválena oborovou radou. Neukončí-li student řádně studium během maximální doby studia, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b).

  2. Podá-li student písemnou žádost o přestup z jedné formy studia do jiné formy studia téhož studijního programu, ve které je studijní program též uskutečňován, děkan této žádosti vyhoví; tímto není dotčeno ustanovení odstavce 1. Podrobnosti může stanovit opatření děkana podle čl. 8 odst. 3.

  3. Pokud student písemně požádá o přerušení studia a nebylo-li se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví; takto lze studium přerušit na dobu do konce určeného semestru nebo akademického roku; ustanovení odstavce 4 tímto není dotčeno.

  4. Nejdelší celková doba přerušení studia (§ 54 odst. 1 zákona o vysokých školách) je taková nejdelší doba, která spolu se skutečnou dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia. Skutečná doba studia je doba, která uplynula od data zápisu na vysokou školu bez započítávání doby, ve které bylo studium přerušeno.

  5. Student doktorského studijního programu může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány "prospěl/a" - "neprospěl/a ".

  6. Na průběh, kontroly studia a přerušení studia v doktorském studijním programu se vztahují ustanovení čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 1, odst. 2 věty první, třetí a čtvrté, odst. 4, 5 a odst. 6 věty první a čl. 6 odst. 1 až 3, 5 až 7, odst. 8 písm. a), odst. 9 až 11, odst. 13 až 15 a odst. 19 obdobně s tím, že předmětům určeným výhradně studentům doktorských studijních programů nemusí být přiřazen počet kreditů a kontrola studia předmětu formou klasifikovaného zápočtu se neuplatňuje.

Čl. 10 Disertační práce, státní doktorská zkouška

  1. Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí pro státní doktorskou zkoušku.

  2. Průběh a vyhlášení výsledků státní doktorské zkoušky jsou veřejné.

  3. Předsedu a členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku po projednání v oborové radě jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty. Předseda je členem zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku, členem je zpravidla i školitel, alespoň jeden člen není členem akademické obce fakulty. Další členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku může jmenovat ministerstvo.

  4. O konání státní doktorské zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku a nejméně jeden další člen; počet přítomných členů při konání státní doktorské zkoušky nesmí být menší než tři. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více zkušebních komisí pro státní doktorskou zkoušku.

  5. Státní doktorská zkouška se klasifikuje "prospěl/a" - "neprospěl/a" a lze ji opakovat jen jednou. Na klasifikaci se usnášejí všichni přítomní členové zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku. Skládá-li se státní doktorská zkouška z více tématických okruhů, je zpravidla podkladem její klasifikace hodnocení z těchto okruhů.

  6. Státní doktorskou zkoušku nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil.

  7. Řádný a opravný termín konání státní doktorské zkoušky stanoví děkan. Každý tento termín se s přesným časovým určením nejméně dva týdny předem zveřejní na úřední desce; čtrnáctidenní období, ve kterém se tyto termíny budou konat, se na úřední desce zveřejní nejméně tři měsíce předem. Po dohodě se studentem je možné termín státní doktorské zkoušky stanovit individuálně, bez ohledu na tuto lhůtu.

  8. Pro jmenování předsedy a členů komise pro obhajobu disertační práce platí ustanovení odstavců 1 až 7 obdobně. Komise pro obhajobu disertační práce ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. Vnitřní předpis fakulty podle čl. 19 odst. 1 může stanovit, že se za určitých podmínek ustanovuje oponentů více. Pokud komise pro obhajobu disertační práce stanovila klasifikaci "neprospěl/a", určí, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců.

Část IV. Ukončení studia

Čl. 11 Řádné ukončení studia

  1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška nebo její poslední část, nebo den, kdy byla vykonána státní doktorská zkouška, pokud již byla obhájena disertační práce, nebo kdy byla obhájena disertační práce, pokud již byla vykonána státní doktorská zkouška; pořadí je stanoveno ve studijním programu.

  2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu, popř. studijního oboru, vydá při promoci univerzita a dodatek k diplomu.. Nedostaví-li se absolvent k promoci, vydá mu univerzita tyto doklady způsobem stanoveným rektorem.  Podoba a údaje obsažené ve vysokoškolském diplomu a v dodatku k diplomu jsou stanoveny opatřením rektora; v dodatku k diplomu se vždy uvede případná absolvovaná specializace v bakalářském nebo magisterském studijním programu.

  3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech na univerzitě se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem).

  4. Absolventům studia v magisterských studijních programech na univerzitě se udělují tyto akademické tituly:

      a. 

    v oblasti lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem),

      b. 

    v oblasti zubního lékařství "doktor zubního lékařství" (ve zkratce "MDDr." uváděné před jménem),

      c. 

    v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před jménem).

  5. Absolventům studia v doktorských studijních programech na univerzitě se udělují tyto akademické tituly:

      a. 

    v oblasti teologie "doktor teologie" (ve zkratce "Th.D." uváděné za jménem),

      b. 

    v ostatních oblastech "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem).

Čl. 12 Jiné ukončení studia

  1. Studium se dále ukončuje

      a. 

    zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,

      b. 

    nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu (čl. 19 odst. 1); dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci,

      c. 

    odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva,

      d. 

    zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému univerzita oznámila zrušení studijního programu,

      e. 

    vyloučením ze studia podle disciplinárního řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

  2. V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) je povinností univerzity zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

  3. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 1, vydá děkan na jeho žádost výpis o splněných studijních povinnostech, kde se současně uvede, jak dlouho student studoval, a že student studium řádně neukončil.

Část V. Práva a povinnosti studentů, řízení v prvním stupni

Čl. 13 Práva a povinnosti studentů

  1. Práva a povinnosti studentů stanoví § 62 a 63 zákona o vysokých školách, statut a další vnitřní předpisy univerzity.

  2. V mezích předpisů uvedených v odstavci 1 může další práva a povinnosti studentů, kteří jsou na fakultě zapsáni), stanovit vnitřní předpis fakulty.

Čl. 14 Příslušnost fakulty

Řízení ve věci práv a povinností studenta (dále jen "řízení") probíhá v prvním stupni na fakultě, na které je student zapsán1).

_____

1) § 51 odst. 2 zákona o vysokých školách.


Čl. 15 Zahájení řízení, rozhodnutí děkana

  1. Řízení o přerušení studia zahajované z vlastního podnětu děkana (čl. 5 odst. 2 a 3), řízení ve věci vyloučení ze studia podle § 67 zákona o vysokých školách a řízení ve věci předepsání rozdílových zkoušek podle § 68 odst. 3 písm. d) zákona o vysokých školách je zahájeno dnem, kdy bylo studentu doručeno oznámení o zahájení příslušného řízení.

  2. Řízení o nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu (čl. 12 odst. 1 písm. b) ) podle § 68 odst. 3 písm. g) zákona o vysokých školách je zahájeno až dnem vydání rozhodnutí; toto rozhodnutí se vydává bez zbytečného odkladu poté, co nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b).

  3. Řízení ve věcech, které nejsou uvedeny v odstavci 1 a 2, se zahajuje dnem, kdy student písemně podal příslušnou žádost na studijním oddělení fakulty. Tato žádost musí obsahovat údaje, které jsou potřebné pro vydání rozhodnutí. Ze žádosti musí být zřejmé, komu je určena, kdo ji činí, které věci se týká, co je žádáno a musí být podepsána a datována.

  4. V případě potřeby vyzve děkan studenta, aby žádost doplnil nebo podal potřebná vysvětlení. K těmto úkonům stanoví přiměřenou lhůtu.

  5. Rozhodnutí vydá děkan ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení; do této lhůty se nezapočítává doba, kdy běžela lhůta podle odstavce 4. Rozhodnutí podle § 68 odst. 3 zákona o vysokých školách musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání. Z odůvodnění musí být zřejmé, jaký je důvod výroku, tj. z čeho děkan při svém rozhodnutí vycházel, včetně úvah, kterými se řídil při hodnocení podkladů a při výkladu předpisů. V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat žádost o přezkoumání, v jaké lhůtě lze žádost o přezkoumání podat, že se podává děkanovi fakulty a že o žádosti o přezkoumání rozhoduje rektor. Rozhodnutí se vyhotovuje alespoň ve dvou stejnopisech, z nichž jeden je založen do dokumentace vedené o studentovi fakultou a druhý se zasílá studentovi.

  6. Nejde-li o rozhodnutí podle druhé věty odstavce 5, obdrží student informaci o vyřízení žádosti v úředních hodinách na studijním oddělení; sdělení této informace se vyznačí do dokumentace vedené o studentovi fakultou. Z dokumentace vedené o studentovi fakultou musí být prokazatelně zjistitelné, jak byla žádost vyřízena a jak byl student o vyřízení žádosti uvědoměn.

Část VI. Přezkumné řízení a opatření děkana

Čl. 16 Přezkumné řízení

  1. Student sám, nebo prostřednictvím svého zástupce, kterému udělil písemnou plnou moc, může ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí děkana podle čl. 15 odst. 5 druhé věty požádat o přezkoumání rozhodnutí; žádost o přezkoumání (dále jen "žádost") se podává děkanovi. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rozhodnutí děkana studentu doručeno.

  2. Rektor může prominout zmeškání lhůty k podání žádosti, k němuž došlo ze závažných důvodů, pokud jej o to student prostřednictvím děkana písemně požádá nejpozději do 15 dnů ode dne uplynutí původní lhůty, v jejímž rámci měla být žádost podána.

  3. Děkan může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit.

  4. Nerozhodne-li děkan podle odstavce 3, předá žádost spolu se spisovým materiálem včetně všech potřebných podkladů neodkladně rektorovi. Děkan se vyjadřuje ke všem námitkám uvedeným v žádosti. V případě potřeby vyzve rektor děkana, aby podal potřebná vysvětlení či předložil další dokumenty. K těmto úkonům stanoví rektor přiměřenou lhůtu.

  5. Rektor žádost zamítne, jestliže byla podána opožděně nebo byla podána neoprávněnou osobou. Rektor jinak změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem o vysokých školách nebo vnitřním předpisem univerzity, jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí děkana potvrdí.

  6. Rozhodnutí rektora musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o tom, že je konečné. Z odůvodnění musí být zřejmé, jaký je důvod výroku, tj. z čeho rektor při svém rozhodnutí vycházel, včetně úvah, kterými se řídil při hodnocení podkladů a při výkladu předpisů. V poučení se uvede, že opravný prostředek není přípustný. Rozhodnutí se vyhotovuje alespoň ve dvou stejnopisech, z nichž jeden je založen do dokumentace vedené o studentovi fakultou a druhý se zasílá studentovi.

  7. Zruší-li rektor rozhodnutí děkana, může podle okolností vrátit věc děkanovi k novému projednání. Právním názorem rektora je děkan vázán; toto platí i opatřeních podle čl. 17.

Čl. 17 Opatření děkana

Děkan v návaznosti na rozhodnutí rektora přijme taková opatření, aby byla odstraněna nebo alespoň zmírněna újma, která studentovi vznikla vadným rozhodnutím.


Část VII. Doplňující, společná a závěrečná ustanovení

Čl. 18 Doplňující ustanovení

  1. Ustanovení části V. a VI. tohoto řádu se nevztahují na rozhodování podle § 68 odst. 3 písm. a), e), f) a h) zákona o vysokých školách.

  2. Rozhodnutí děkana podle čl. 15 odst. 5 druhé věty a rektora podle čl. 16 odst. 6 a oznámení podle čl. 15 odst. 1 se doručují do vlastních rukou podle čl. 35 statutu, u rozhodnutí děkana podle § 68 odst. 3 písm. g) a i) je však náhradní doručení (čl. 35 odst. 4 statutu) vyloučeno.

  3. Rozhodnutí děkana a rektora podle části V. a VI. se vyznačují do dokumentace, vedené o studentovi fakultou.

  4. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem poté, kdy marně uplyne lhůta pro podání žádosti o přezkoumání, nebo dnem poté, kdy se student písemně vzdal práva podat tuto žádost, anebo dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí rektora.

  5. O skutečnostech, které mohou mít význam pro řízení ve věcech práv a povinností studentů a v dalších záležitostech týkajících se studia a studentů, se pořizuje úřední záznam.

  6. Úřední záznam se pořizuje bez zbytečného odkladu. Náležitosti úředního záznamu jsou uvedení data, popis skutečnosti, o níž se úřední záznam pořizuje, jméno, příjmení a podpis osoby, která úřední záznam pořídila. Úřední záznam je nedílnou součástí dokumentace vedené o studentovi fakultou.


Čl. 18a Zveřejňování závěrečných prací

  1. Bakalářská, diplomová a disertační práce (dále jen „závěrečná práce“) podaná k obhajobě se zpřístupňuje k nahlížení veřejnosti nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby, a to v místě určeném opatřením děkana fakulty, na které se obhajoba koná; v tomto opatření se rovněž stanoví doba, po kterou je závěrečná práce zpřístupněna a případné další organizačně administrativní náležitosti.

  2. V opatření děkana podle odstavce 1 se rovněž stanoví kalkulace nákladů na pořizování výpisů, opisů nebo rozmnoženin a způsob jejich pořizování v případě, že závěrečná práce nebo její část nemá písemnou podobu.

  3. Osoba, která nahlíží do závěrečné práce, musí být poučena o tom, že získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. Fakulta může požadovat písemné prohlášení o tom, že osoba, která nahlíží, si je těchto omezení vědoma.

  4. Opatření děkana podle odstavce 1 se zveřejňuje na úřední desce fakulty. Na úřední desce fakulty se též zveřejňují jména studentů, kteří práci k obhajobě předložili, názvy závěrečných prací a termíny konání obhajob.

  5. Zveřejňování závěrečných prací, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby se uskutečňuje prostřednictvím věcné nebo elektronické databáze.

  6. Organizačně administrativní náležitosti nahlížení prostřednictvím věcné databáze stanoví opatření děkana, které se zveřejňuje na úřední desce fakulty a na jehož obsah se přiměřeně vztahují ustanovení odstavců 1 a 3. Tímto způsobem se závěrečné práce a údaje podle odstavce 5 zpřístupňují nejpozději dvacet jeden den po konání obhajoby s tím, že musí být zpřístupněny nejméně po dobu, kdy nejsou zpřístupněny prostřednictvím elektronické databáze.

  7. Podrobnosti o zpřístupnění prostřednictvím elektronické databáze se stanoví opatřením rektora podle čl. 17 odst. 4 statutu.

  8. Závěrečnou práci určenou k obhajobě student odevzdá i v elektronické podobě ve lhůtě stanovené děkanem, nevylučuje-li to její povaha. Elektronická verze musí být úplná a shodná s listinnou podobou práce.

  9. Nejde-li o bakalářskou práci, musí závěrečná práce obsahovat abstrakt. V takovém případě student ve lhůtě a způsobem podle odstavce 8 též zvlášť odevzdá abstrakt závěrečné práce v českém a anglickém jazyce, nebo v jazyce, ve kterém je uskutečňován studijní program, ve kterém je student zapsán; tento abstrakt musí být obsahově shodný s abstraktem uvedeným v závěrečné práci.

  10. Odevzdané závěrečné práce se ukládají v univerzitní nebo meziuniverzitní databázi závěrečných prací. Text odevzdané závěrečné práce podléhá porovnání s texty závěrečných prací uložených v univerzitní nebo meziuniverzitní databázi závěrečných prací; podrobnosti o porovnávání textů prací stanoví opatření rektora. Výsledky porovnání se vždy zpřístupňují studentovi, vedoucímu práce (školiteli), oponentům práce a členům komise pro příslušnou část státní zkoušky.

Čl. 19 Společná a závěrečná ustanovení

  1. Vnitřním předpisem fakulty, kterým se stanoví požadavky studijního programu podle čl. 4 odst. 5, čl. 4 odst. 7, čl. 4 odst. 10 až 12, čl. 4 odst. 14, čl. 5 odst. 6, čl. 6 odst. 2, čl. 6 odst. 7, čl. 6 odst. 9, čl. 6 odst. 10, čl. 6 odst. 13, čl. 6 odst. 15, čl. 6 odst. 19, čl. 7 odst. 7 a 8,  čl. 7 odst. 11 a čl. 10 odst. 8 se rozumí vnitřní předpis podle § 33 odst. 2 písm. e) zákona o vysokých školách, zpravidla nazvaný „Pravidla pro organizaci studia na fakultě “.

  2. Požadavky studijního programu uvedené v odstavci 1 jsou po řadě upraveny v části prvé vnitřního předpisu fakulty podle odstavce 1, a to pro všechny studijní programy akreditované na fakultě, nebo pro každý studijní program zvlášť. V části druhé vnitřního předpisu fakulty podle odstavce 1 mohou být upraveny podrobnosti o organizaci studia na dané fakultě, které

      a. 

    nejsou upraveny tímto studijním a zkušebním řádem univerzity,

      b. 

    nejsou vyhrazené části první tohoto vnitřního předpisu fakulty,

      c. 

    nezakládají povinnosti studentů v oblasti studia.

    V části druhé nebo samostatně v části třetí tohoto vnitřního předpisu fakulty anebo v opatření děkana fakulty mohou být upraveny podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech na dané fakultě; omezení podle předchozí věty platí obdobně.

  3. Nemá-li fakulta vnitřní předpis podle odstavce 1, stanoví do doby, než takový předpis nabude účinnosti, požadavky studijního programu podle odstavce 1 opatření rektora vydané na návrh děkana fakulty, je-li rektorovi takový návrh předložen.

  4. Opatření rektora, ke kterému se vyjadřuje akademický senát univerzity, může stanovit základní náležitosti příslušných dohod o meziuniverzitním studiu uzavřených podle čl. 22 odst. 5 Statutu Univerzity Karlovy v Praze. V odůvodněných případech může opatření rektora, ke kterému se vyjadřuje akademický senát univerzity, stanovit též výjimky z pravidel studia určených tímto řádem platné pro studium v rámci mezinárodního společného studijního programu typu joint-degree, multiple-degree nebo cotutelle.

  5. Nevyplývá-li z čl. 26 statutu něco jiného, vztahuje se tento řád také na studenty, kteří jsou cizinci.

  6. Tento řád byl schválen akademickým senátem univerzity dne 22. ledna 1999*).

  7. Tento řád nabývá platnosti dnem registrace ministerstvem2).

  8. Tento řád nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 1999/2000.

_____

*) Změny provedené v rámci registrace byly akademickým senátem univerzity schváleny dne 16. dubna 1999.

2) § 36 zákona o vysokých školách. Registrace byla provedena dne 26. 4. 1999.



Prof. RNDr. Jan Bednář, Csc., v. r.

předseda akademického senátu

Prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., v. r.

rektor


*****


Vybraná ustanovení změn



Čl. 2 Změny Studijního a zkušebního řádu ze dne 14. března 2005 (třetí změna)

Přechodná ustanovení


  1. Fakulty předloží návrhy věcně odpovídajících změn studijních a zkušebních řádů do 30. června 2005, popřípadě do dvou týdnů ode dne schválení podle § 33 odst. 4 zákona o vysokých školách tak, aby studijní a zkušební řády fakult byly uvedeny v soulad s platnými vnitřními předpisy univerzity.

  2. V návrzích podle odstavce 1 může být přechodným ustanovením omezena nebo vyloučena účinnost předkládané změny studijního a zkušebního řádu fakulty vůči těm stávajícím studentům, u nichž by jinak došlo ke změně dosavadních podmínek studia spočívající v neúměrném navýšení studijních povinností, nebo vůči všem stávajícím studentům kromě těch, kteří se pro akademický rok 2006/2007 budou zapisovat do prvního úseku studia.

  3. Stanoví-li tak platná akreditace studijního programu a jde-li o případ hodný zvláštního zřetele, může být ve studijním a zkušebním řádu fakulty stanoveno, že formou kontroly studia je též postupová zkouška; v takovém případě studijní a zkušební řád fakulty stanoví podrobnosti o této zkoušce včetně podmínek, za kterých ji student může skládat. Účinnost tohoto ustanovení studijního a zkušebního řádu fakulty však musí být omezena nejdéle na dobu platnosti akreditace.

  4. S výjimkou případů podle odstavce 2 nebo odstavce 3 se ode dne účinnosti čl. 1 této změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „předpis“) podle stávajícího studijního a zkušebního řádu fakulty nepostupuje.



Čl. 2 Změny Studijního a zkušebního řádu ze dne 28. dubna 2006 (čtvrtá změna)

Zvláštní ustanovení


Přechodná ustanovení Změny Studijního a zkušebního řádu univerzity ze dne 14. března 2005 se zrušují.



Čl. 3 Změny Studijního a zkušebního řádu ze dne 28. dubna 2006 (čtvrtá změna)

Přechodná ustanovení


  1. Orgány fakult předloží návrhy vnitřního předpisu podle čl. 19 odst. 1 studijního a zkušebního řádu do univerzity 25. května 2006.

  2. U vybraných stávajících studentů, vždy však u všech, nebo žádného studenta studujícího v daném úseku studia daného studijního programu, může fakulta stanovit, že jejich práva a povinnosti v oblasti studia, popřípadě též organizaci jejich studia, upravují dosavadní předpisy. Ustanovení čl. 5 odst. 3 a 4, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 2 a čl. 18a studijního a zkušebního řádu univerzity se však vztahují i na tyto studenty.

  3. Stanoví-li tak platná akreditace studijního programu a jde-li o případ hodný zvláštního zřetele, může být ve vnitřním předpise fakulty podle čl. 19 odst. 1 též stanoveno, že formou kontroly studia je též postupová zkouška; v takovém případě se zde též stanoví podrobnosti o této zkoušce včetně podmínek, za kterých ji student může skládat. Účinnost tohoto ustanovení však musí být omezena nejdéle na dobu platnosti akreditace.

  4. S výjimkou případu podle odstavce 2 se ode dne účinnosti této změny studijního a zkušebního řádu univerzity podle stávajícího studijního a zkušebního řádu fakulty, popřípadě podle vnitřního předpisu fakulty, který upravuje obdobné otázky pro oblast studia v doktorských studijních programech, nepostupuje.



Čl. 2 Změny Studijního a zkušebního řádu ze dne 26. ledna 2011 (šestá změna)

Přechodná ustanovení


  1. Stanoví-li ve smyslu čl. 3 odst. 2 Změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 28. dubna 2006 vnitřní předpis fakulty, že u studentů zapsaných ke studiu před 1. květnem 2006 upravují jejich práva a povinnosti v oblasti studia a popřípadě též organizaci jejich studia dosavadní předpisy, lze podle takového ustanovení vnitřního předpisu fakulty postupovat nejdéle do posledního dne akademického roku 2012/2013.

  2. Ustanovení čl. 1 bodu 7 této Změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze se nevztahuje na studenty zapsané ke studiu před 1. červnem 2006.



Čl. 3 Změny Studijního a zkušebního řádu ze dne 26. ledna 2011 (šestá změna)

Zvláštní ustanovení


Podle čl. 3 odst. 2 Změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 28. dubna 2006 lze postupovat nejdéle do posledního dne akademického roku 2012/2013.




Čl. 2 Změny Studijního a zkušebního řádu ze dne 11. června 2013 (sedmá změna)

Zvláštní ustanovení


Podle čl. 3 odst. 2 Změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 28. dubna 2006 lze v případě studentů doktorských studijních programů postupovat nejdéle do posledního dne akademického roku 2017/2018.



Čl. 3 Změny Studijního a zkušebního řádu ze dne 11. června 2013 (sedmá změna)

Přechodná ustanovení


  1. Neodpovídá-li stávající znění vnitřního předpisu fakulty podle čl. 19 odst. 1 Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze čl. 7 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze ve znění toto změny, předloží orgány fakulty návrh změny vnitřního předpisu fakulty nejpozději do 31. října 2013.

  2. Stanoví-li ve smyslu čl. 3 odst. 2 Změny Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze ze dne 28. dubna 2006 vnitřní předpis fakulty, že u studentů doktorských studijních programů zapsaných ke studiu před 1. květnem 2006 upravují jejich práva a povinnosti v oblasti studia a popřípadě též organizaci jejich studia dosavadní předpisy, lze podle takového ustanovení vnitřního předpisu fakulty postupovat nejdéle do posledního dne akademického roku 2017/2018.


*****

Změna Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (první změna) byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 28. června 2000. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla dne 21. července 2000 a účinnosti nabyla pět dní po nabytí platnosti.


Změna Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (druhá změna) byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 19. ledna 2001, změny provedené v rámci registrace byly schváleny dne 23. března 2001. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla dne 19. června 2001 a účinnosti nabyla pět dní po nabytí platnosti.


Změna Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (třetí změna) byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 25. února 2005. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla dne 14. března 2005 a účinnosti nabývá prvním dnem akademického roku 2006/2007, s výjimkou přechodných ustanovení (viz Vybraná ustanovení změn), která nabyly účinnosti pět dní po nabytí platnosti.


Změna Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (čtvrtá změna) byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 21. dubna 2006. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla dne 28. dubna 2006 a účinnosti nabyla prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy nabyla platnosti, s výjimkou čl. 1 bodů 2 až 8, 12 až 16 a 18 až 20 této změny, které nabyly účinnosti prvním dnem akademického roku 2006/2007.


Změna Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (pátá změna) byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 22. května 2009. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla dne 22. června 2009 a účinnosti nabyla prvním dnem akademického roku 2009/2010.


Změna Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (šestá změna) byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 3. prosince 2010. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla dne 26. ledna 2011 a účinnosti nabývá pět dní po nabytí platnosti, s výjimkou s výjimkou čl. 1 bodů 2 a 4 této změny, které nabývají účinnosti dne 1. června 2011.


Změna Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (sedmá změna) byla schválena Akademickým senátem Univerzity Karlovy v Praze dne 26. dubna 2013. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla dne 11. června 2013 a účinnosti nabývá prvním dnem akademického roku 2013/2014, s výjimkou čl. 1 bodů 12 a 16 této změny, které nabývají účinnosti pět dní po nabytí platnosti



Za správnost VII. úplného znění:


JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.

předseda Legislativní komise AS UK

RNDr. Tomáš Jelínek

kancléř UK


Poslední změna: 12. listopad 2014 14:57 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám