Lékařská fakulta v Plzni ****************************************************************************************** * Lékařská fakulta v Plzni ****************************************************************************************** Lékařská fakulta v Plzni, která byla založena 27. října 1945, je jednou z pěti lékařských Karlovy. V rámci spolupráce Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Plzni bylo vybudováno jediné experimentální pracoviště v ČR, které se zabývá problematikou sepse a orgánové dysf klinicky relevantním modelu septického šoku u prasete byla získána celá řada prioritních p mikrocirkulace a buněčné energetiky a jejich vztahu k oxidačnímu stresu. Byla upřesněna pa role vybraných mediátorů sepse a orgánové dysfunkce. Byl prozkoumán terapeutický potenciál metod při sepsi. V oblasti výzkumu nemocí jater přispěli pracovníci fakulty poznatky, které hrají důležitou úspěšné hledání časných endogenních markerů recidív jaterních metastáz po jaterní resekci, na metalloproteinázy a komparaci jejich senzitivity s běžnými nádorovými markery. K priori výzkumu se přiřadila sledování radiofrequenční ablací k léčení primárních a sekundárních n Další rozvíjenou oblastí je experimentální kardiologie, kde se pracovníci fakulty dlouhodo na studium elektrických a kontraktilních vlastností myokardu, tak na studium srdeční auton Důraz je v poslední době kladen zejména na změny srdce i autonomní inervace při chorobných (diabetes, renální selhání, sepse, stres). Klinická kardiologie je orientována na studium K dalším výzkumným zájmům Lékařské fakulty v Plzni patří od počátku 70. let 20. století  š problematika náhrady funkce ledvin. Výzkumné cíle: 1. Vývoj klinicky relevantních biomodelů umožňujících spolehlivou translaci experimentální klinickou úroveň. 2. Opatření ke zvýšení úspěšnosti a rozšíření možností transplantace ledvin. Studium mecha virové infekce na rejekci a dysfunkci štěpu. Prevence virových infekcí. Transplantace ledv nebijícím srdcem, prevence ischemicko-reperfuzního poškození. 3. Optimalizace dialyzační léčby ledvinného selhání. Minimalizace antikoagulační terapie. biokompatibility dialyzátorů a roztoků. 4. Objasnění mechanismů multiorgánové dysfunkce při sepsi. Vývoj nových léčebných konceptů molekulárních cílů, klíčových organel a orgánů pro terapeutický zásah. 5. Objasnění úlohy kardiovaskulárního systému v etiopatogenezi různých onemocnění (renální Příspěvek arteriální hypertenze a aterosklerózy. Určení rizika vzniku arytmií. 6. Identifikace biomarkerů orgánových poškození, zejména časných, reverzibilních stádií. 7. Vývoj a zdokonalení metod pro optimální izolaci, kultivaci, purifikaci a aplikaci kmeno embryonálních i adultních. 8. Využití kmenových buněk pro regeneraci cílových orgánů (játra, srdce, CNS). 9. Zdokonalení technik asistované reprodukce. Výzkum mechanismů regulujících vývoj gamet, embryogenezi a implantaci embrya.