Filozofická fakulta

Filozofická fakulta

Věda a výzkum je, kromě pedagogické činnosti, jedna z nejdůležitějších aktivit Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (FF UK). Mimořádné postavení FF UK v Praze v oblasti humanitních věd ve středoevropském prostoru spočívá nejen v její vysoké odbornosti, ale i v rozmanitosti zde pěstovaných oborů – vědy historické, filologické a filozofické, sociální a uměnovědné - jsou garantovány 45 odbornými pracovišti. Podrobné informace ke stažení.

Na FF UK v Praze v současné době působí na 912 akademických a vědeckých pracovníků. V doktorských studijních programech studuje přes 600 studentů v prezenčním studiu a více jak 1100 studentů studuje v kombinované formě studia. Vědecko-výzkumné aktivity fakulty zahrnují širokou škálu činností: grantové projekty (mezinárodní projekty – ESF, projekty financované na národní úrovni – GA ČR, GA UK), rozsáhlou publikační činnost, konference, přednáškovou činnost a s ní související rozvoj mezinárodní spolupráce.

Profesní růst akademiků – odborných asistentů a docentů – patří k prioritám Filozofické fakulty UK v Praze, aby tak byla zajištěna kontinuita odbornosti jednotlivých pracovišť na vysoké úrovni. Výjimečnost FF v oblasti humanitních věd v ČR se tak projevuje i v tom směru, že získala akreditaci pro habilitační řízení v 38 oborech (na FF UK působí 108 docentů) a pro profesorské řízení v 31 oborech (na FF UK působí přes padesát profesorů).

Publikace pracovníků fakulty mnohdy znamenají nejvyšší stupeň odborné úrovně a ve svých oborech představují základní referenční tituly. Vydavatelství FF UK vydává odborné monografie, učební texty a vědecké časopisy z oblasti humanitních oborů. Ediční činnost je realizována v rámci šesti edičních řad: Opera Facultatis Philosophicae (reprezentativní díla z oblasti humanitních věd), Fontes (obory historické a archeologické), Humanitas (vědy o společnosti a o vzdělávání), Mnemosyne (obory uměnovědné), Trivium (obory filologické a filozofické), and Varia (práce různé humanitní tématiky navázané na grantové prostředky). Každým rokem publikují autoři FF UK kolem 17 titulů v univerzitním vydavatelství Karolinu a 20 titulů v rámci svých vlastních edičních řad.

Vydavatelství FF UK vydává deset časopiseckých titulů:

Cornova; Dvacáté století / Twentieth Century; Fórum sociální práce / Social Work Forum; Historie – Otázky – Problémy / History – Questions – Issues; Prager wirtschafts- und sozialhistorische Mitteilungen / Prague Economic and Social History Papers; Prague Papers on History of International Relations; Pražské egyptologické studie / Prague Egyptological Studies; Slovo a smysl / Word & Sense; Studia Ethnologica Pragensia; Studie z aplikované lingvistiky / Studies in Applied Linguistics.

Vysoká úroveň vědecké práce je reflektována např. v odborných profilech těchto pracovišť:

Český egyptologický ústav

• Hlavní oblasti výzkumu

Český egyptologický ústav se dlouhodobě zabývá všestranným a multidisciplinárním studiem civilizace starého Egypta, a to především na základě vlastními archeologickými výzkumy získávaných původních pramenů, včetně zkoumání vztahů Egypta k okolním oblastem starověkého Předního východu a severní Afriky. Středem zájmu je zejména analýza procesů, které vedly k formování, vývoji a úpadku staroegyptské civilizace a na ní přímo nebo nepřímo závislých kulturních či politických entit na území starověkého Egypta a jižní Palestiny. Tento výzkum je rozvíjen na základě mnoha specializací v humanitních, ale i přírodovědných  a technických oborech, s nimiž ústav spolupracuje. Hlavními směry bádání jsou otázky vzniku a rozvoje civilizace starého Egypta, historický vývoj egyptského jazyka a písma, vývoj vědeckého myšlení ve starém Egyptě, náboženství a myšlenkové tradice starého Egypta, zkoumání koptské kultury, jazyka a teologické tradice, zkoumání vztahu Egypta k Přednímu Východu a Africe na konci pravěku a ve starověku a rovněž tak záchrana staroegyptského kulturního dědictví. V menší míře rozvíjí Český egyptologický ústav multidisciplinární výzkum v oblasti severního Súdánu, zaměřený na zkoumání vývoje této oblasti ve starověku, a to zejména ve vztahu k vývoji staroegyptské civilizace.

• Profilové projekty

Výzkumy Českého egyptologického ústavu jsou dlouhodobě organizovány v řadě na sebe navazujících vědecko-výzkumných projektů, resp. záměrů, v současné době projektu Výzkum civilizace starého Egypta. Jádrem tohoto projektu je všestranné zkoumání staroegyptského pohřebiště u Abúsíru, v jehož rámci jsou zkoumány především královské stavby z doby 1. poloviny 5. dynastie (25. stol. př.n.l.), hrobky významných hodnostářů a členů královských rodin z doby Staré říše (27.-22. stol. př.n.l.) a hrobky významných hodnostářů z konce 26. dynastie (konec 6. stol. př.n.l.). V menší míře probíhá komplexní archeologický výzkum, spojený i s využíváním dalších společenskovědních, přírodovědných a technických metod, i v oblasti egyptské Západní pouště (el-Haiez v oáze Bahríja, a Gilf Kebír) a severního Súdánu (oblast 6. kataraktu a Usli). Pracovníci Českého egyptologického ústavu se dále podílejí na řadě mezinárodních projektů, jako je vytváření paleografie hieratického písma doby Staré říše, studium a publikace egyptských životopisů doby Střední říše, studium a publikace staroegyptské Knihy mrtvých, studium a publikace diplomatické korespondence mezi Egyptem a předovýchodními státy ve starověku.

• Nejdůležitější publikační projekty

Základní publikační řadou Českého egyptologického ústavu je série ABÚSÍR, v jejímž rámci jsou zveřejňovány především výsledky vlastní archeologické práce v Egyptě včetně prací spolupracujících zahraničních kolegů. Dosud bylo vydáno 20 svazků, další jsou v tisku a v přípravě. Periodicky jsou rovněž vydávány sborníky z konferencí Abusir and Saqqara, pořádaných od r. 2000 v pravidelných pětiletých intervalech (prozatím 2005 a 2010). Spíše pro širší veřejnost bylo v minulosti určeno pravidelné periodikum Pražské egyptologické studie – PES, které od r. 2011 mění svou podobu a zaměření.

Ústav Českého národního korpusu

• Hlavní oblasti výzkumu

Ústav vytváří především specializované počítačové jazykové korpusy, které slouží jako materiálová báze pro jazykový výzkum a dalším spřízněným oborům. Kromě budování korpusů se ústav věnuje i jazykovému výzkumu a rozvoji metodologie.

Ústav sbírá i spontánní mluvený jazyk, v současné době již na celém území České republiky a sestavuje je do korpusů mluveného jazyka. Na internetu jsou k dispozici Pražský mluvený korpus; Brněnský mluvený korpus; ORAL2006.

Dále Ústav Českého národního korpusu buduje diachronní korpus, který obsahuje české texty od konce 13. století do poloviny 20. stol.

Paralelní korpusy jsou budovány v rámci projektu InterCorp. Zveřejněný korpus v současnosti obsahuje texty  následujících jazyků: bulharština, chorvatština, dánština, holandština, angličtina, finština, francouzština, němčina, maďarština, italština, lotyština, litevština, makedonština, polština, portugalština, rumunština, ruština, srbština, slovenština, slovinština, španělština a švédština, které jsou propojeny s češtinou. Na zařazování dalších jazyků se pracuje.

• Profilové projekty

Ústav Českého národního korpusu získal od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v roce 2005 sedmiletý výzkumný záměr Český národní korpus a korpusy dalších jazyků, který končí v roce 2011. Nyní se jedná o přidělení prostředků z projektu Velké infrastruktury. Dále se ústav účastní evropských projektů CLARIN (propojení jazykového zdroje pro výzkum a rozvoj technologií s tím spojených) a  IMPACT (zajištění přístupu k historickým textům). Spolupracuje na  projektu Ministerstva kultury ČR NAKI (zachování národní a kulturní identity).

• Nejdůležitější publikační projekty

Ve směru korpusů synchronní psané češtiny uveřejnil ústav na internetu tři reprezentativní korpusy (SYN2000; SYN2005; SYN2010) a dva nereprezentativní korpusy jazyka publicistiky (SYN2006PUB; SYN2009PUB). Se všemi těmito korpusy je možné pracovat ve spojeném korpusu SYN. V nakladatelství Karolinum ústav vydal: Frekvenční slovník mluvené češtiny (2007), Mluvnice současné češtiny (2010). V nakladatelství Routledge, Velká Británie ústav vydal  Frequency Dictionary of Czech (2011).