1. lékařská fakulta

1. lékařská fakulta

Mezi nejvýznamnější výzkumné okruhy a témata sledovaná na 1. LF UK v Praze patří molekulární biologie a patologie buňky za normálního stavu a u vybraných klinicky závažných patologických stavů; molekulárně-biologické, genetické a epigenetické aspekty vzniku a rozvoje modelových tumorů; metabolické, endokrinní a genetické aspekty prevence, diagnostiky terapie kardiovaskulárních, cerebrovaskulárních a renovaskulárních onemocnění; neuropsychiatrické aspekty neurodegenerativních onemocnění.  Ve spolupráci s dalšími pracovišti se 1. LF zaměřuje na přístupy k záchraně a regeneraci myokardu, prevenci, diagnostiku a terapii diabetes mellitus, na imunogenně podmíněná chronická onemocnění, na patofyziologii neuropsychiatrických onemocnění a molekulární podklady nádorů dětského věku.

1. LF UK je spolu s Přírodovědeckou fakultou UK a partnery z Akademie věd České republiky zakládajícím členem "konsorcia" projektu EC Biotechnologického a Biomedicínského centra ve Vestci (BioCeV). Projekt je zaměřen na vytvoření podmínek a sdružení týmů pro špičkový základní a aplikovaný výzkum v oblastech moderních biotechnologií a molekulární biomedicíny. Základem vědeckého programu je detailní poznání buněčných mechanismů na molekulární úrovni, které budou inspirací pro aplikovaný výzkum a vývoj nových léčebných postupů, včasné diagnostiky, biologicky aktivních látek včetně chemoterapeutik, proteinového inženýrství. Projekty jsou koncentrovány do pěti základních programových okruhů – Funkční genomika, Buněčná biologie a virologie, Strukturní biologie a proteinové inženýrství, Biomateriály a tkáňové inženýrství a Vývoj léčebných a diagnostických postupů.

Projekty Biocentra jsou formulovány s ohledem na priority řady strategických materiálů na národní i mezinárodní úrovni, které zahrnují: zajištění zdravého a kvalitního života člověka v konfrontaci s riziky nemocí rozvojového světa a stárnutí populací rozvinutého světa, zajištění udržitelného rozvoje využitím biologicky inspirovaných technologií a poznání a ochranu genofondu planety. 

Společnou charakteristikou výzkumu bude uplatnění moderních, instrumentálně náročných přístupů zahrnujících genomiku, proteomiku, strukturní biologii, systémovou biologii a nejmodernější zobrazovací a analytické technologie.

Mezi významné prioritní výsledky 1. LF UK patří například práce kolektivu Anatomického ústavu, Ústavu dědičných metabolických poruch, Ústavu buněčné biologie a patologie, Neurologické kliniky, Ústavu patologické fyziologie a dalších pracovišť.

Oblastí výzkumu pracovníků Anatomického ústavu je studium buněk neurální lišty ve vlasovém folikulu nediferencované buňky, které mají původ v neurální liště. Tyto buňky mají vlastnosti multipotentních kmenových buněk. Jejich kmenový potenciál je velmi vysoký a mohou dát vznik velkému spektru diferencovaných buněk, jako jsou neurony, Schwanovy buňky, chondrocyty a buňky hladké svaloviny. Byla vyvinuta technologie pro izolaci a expanzi těchto buněk ve tkáňové kultuře a metodika pro jejich cílenou diferenciaci. Kmenové buňky neurální lišty z vlasového folikulu představují významný potenciální zdroj buněk pro regenerativní medicinu a buněčnou terapii. Další oblastí je studium v oblasti biokompatibilních materiálů, regenerační medicíny, hojení chronických kožních defektů a studia kmenových buněk. Vzniklé patenty jsou například zaměřeny na využití polymerních nosičů keratinocytů pro krytí kožních defektů, využití galektinů a další. 

Výzkumné zaměření Ústavu dědičných metabolických poruch je orientováno na molekulární a buněčnou patologii genetických poruch lysosomálního systému, na studium Niemannovy-Pickovy nemoci a dalších vrozených chorob (např. neuronálních ceroidních lipofuscinóz  a Fabryho nemoci). Jedním z posledních významných úspěchů je zásadní podíl na objevu genu, jehož mutace je odpovědná za mukopolysacharidózu typu III C (syndrom Sanfilippo C). Jedná se o enzym  acetyl-CoA:glukosaminid N-acetyltransferázu (N-acetyltransferázu), jehož mutace vede k defektní degradaci heparansulfátového proteoglykanu (jeho glykosamino-glykanové komponenty).

Lysosomální nemoci dnes zahrnují zhruba 50 jednotek, definovaných biochemicky (deficit enzymové funkce) a určením příslušného genu. Vlastním cílem a výsledkem výzkumu střádavých onemocnění je vývoj a biotechnologická výroba příslušných rekombinantních proteinů, které podáváním kompenzují příslušný enzymový deficit (enzymová substituční terapie).

Bádání prof. Ivana Rašky a jeho spolupracovníků je zaměřeno na základní výzkum v oblasti organizace buněčného jádra. Výzkum prohloubil základní znalosti a funkční popis jaderných struktur ve spojení s metabolickými procesy v nich probíhajícími, jako je syntéza DNA (v procesu replikace) a nukleoplasmové RNA (v procesu transkripce).  Nové poznatky se týkají regulace genové exprese, vztahu mezi strukturou a funkcí nukleosomů, strukturálních aspektů regulace, významu nukleosomů, chromatinového vlákna, funkce histonů, kompaktace chromatinového jádra a přítomnosti histonových variant.

Významná pozornost je věnována aplikovanému výzkumu a vývoji a v této oblasti jsou kriteriem úspěšnosti patenty a především licence. V roce 2010 vedení fakulty formulovalo zásady politiky v oblasti duševního vlastnictví a v posledních letech významně narůstá počet nejen národních ale i zahraničních patentů s autorskou účastí pracovníků naší fakulty.

Z nejvýznamnějších mezinárodních patentů v posledních letech uvádíme například Method of making arranged cell structures, Treatment and prevention of inflammatory bowel disease, Synthesis of oligopeptidic elastase inhibitors, Method of isolating epidermal neural crest stem cells.

Fakulta eviduje celkem 17 patentů a vynálezů, z nichž je 1 světový, 1 americký a 2 evropské patenty.  

Např.:

Rezek, Bohuslav - Michalíková, Lenka - Kromka, Alexander - Kalbáčová, Marie - Kmoch, Stanislav - Grausová, Lubica - Bacakova, Lucie - Vaněček, Milan a Kočka, Jan.

Method of making arranged cell structures.

Geneva : World Intellectual Property Organization, 2009

----------------------------------------------------------

Pytlík, Robert - Hofman, Petr - Trč, Tomáš - Stehlík, David - Soukup, Tomáš - Kobylka, Petr - Klener, Pavel - Rypáček, František a Mulínková, Katarina.

Způsob pěstování lidských mezenchymových kmenových buněk, zejména pro léčbu nehojících se fraktur, a bioreaktor k provádění tohoto způsobu.

Praha : Úřad průmyslového vlastnictví, 2009

----------------------------------------------------------

Van Eden, W. - Van der Zee, R. - Tlaskalová-Hogenová, Helena a Kverka, Miloslav.

Treatment and prevention of inflammatory bowel disease.

Utrecht : 2006, 061100782.9//NL//2007-01-01//2007-01-02//123//345//EU

----------------------------------------------------------

Sieber-Blum, Maya  - Grim, Miloš.

Method of isolating epidermal neural crest stem cells.

08.09.2006 vyd. 14.12.2006 : 2006, 20060281177