Opatření rektora UK č. 18/2001

Doplňková činnost na Univerzitě Karlově v Praze

Čl. I

Úvodní ustanovení

1. Doplňková činnost je vykonávána na fakultách, dalších součástech a rektorátu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen součásti univerzity) podle § 20 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách (dále jen "zákon o vysokých školách").

2. Doplňková činnost může být vykonávána pouze v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména

   1. zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, v platném znění,

   2. zák. č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění,

   3. zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění,

   4. zák. č. 588/1992 Sb., o DPH, v platném znění,

   5. zák. č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, v platném znění,

   a dále v souladu s příslušnými ustanoveními vnitřních předpisů univerzity, popř. součástí univerzity.

3. Výnosy z doplňkové činnosti jsou jedním z příjmů součástí školy za podmínek dále stanovených.

4. O vykonávání doplňkové činnosti rozhoduje na fakultě děkan, na další součásti univerzity, o níž je v organizačním řádu univerzity stanoveno, že je jí svěřen výkon správy majetku, ředitel, v ostatních případech kvestor.

Čl. II

Vymezení doplňkové činnosti

1. Doplňkovou činností jsou všechny činnosti navazující na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo činnosti sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Rozsah doplňkové činnosti je vymezen statutem univerzity, statuty fakult a organizačními řády dalších součástí univerzity.

2. Doplňková činnost je vykonávána za úplatu. Výnosy musí pokrývat náklady.

3. Za doplňkovou činnost se nepovažují činnosti, pro které byla univerzita zřízena, zejména:

   1. uskutečňování akreditovaných studijních programů,

   2. uskutečňování programů celoživotního vzdělávání,

   3. konání státních rigorózních zkoušek (§ 46 odst. 5 zákona o vysokých školách),

   4. uskutečňování vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vykonávané v souvislosti s uskutečňováním studijních programů,

   5. přiznávání akademických titulů,

   6. konání habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem,

   7. používání akademických insignií a konání akademických obřadů,

   8. uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace.

4. Doplňková činnost naplňuje znaky podnikání stanovené v § 2 odst. 1 Obchodního zákoníku. Jde o soustavnou činnost prováděnou samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

5. Prostředky získané doplňkovou činností jsou takové prostředky, jejichž zdrojem není státní rozpočet, nepocházejí z hlavní činnosti a podléhají dani z příjmů.

6. Ceny za výkony, práce a služby prováděné v rámci doplňkové činnosti se stanovují dohodou (zákon č. 526/1990 Sb., o cenách). Základem pro stanovení smluvní ceny je kalkulace ceny.

Čl. III

Ekonomické aspekty provádění doplňkové činnosti

A. Kritéria hodnocení doplňkové činnosti

1. Kritériem hodnocení doplňkové činnosti je kladný hospodářský výsledek dosažený touto činností.

2. Doplňková činnost nesmí být financována z prostředků státní dotace.

B. Evidence doplňkové činnosti

1. Náklady a výnosy doplňkové činnosti musí být účetně odděleny od činností ostatních (§ 20 odst. 5 zákona o vysokých školách).

2. Náklady a výdaje, výnosy a příjmy se účtují zásadně do období, s nímž věcně a časově souvisí.

3. Náklady a výdaje, výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě

   1. nákladů příštích období,

   2. výdajů příštích období,

   3. výnosů příštích období,

   4. příjmů příštích období.

4. Účty časového rozlišení podléhají inventarizaci a při dokladové inventuře se posuzuje jejich výše a odůvodnění.

C. Společné náklady

1. Společnými (režijními) náklady se rozumí takové náklady, které nelze jednoznačně rozúčtovat na hlavní a doplňkovou činnost resp. na útvary nebo zakázky (např. náklady na topení, elektrickou energii, vodu, plyn, opravu a údržbu, mzdy zaměstnanců správních a hospodářských útvarů, služby režijního charakteru apod.)

2. Společné náklady hlavní a doplňkové činnosti rozděluje účetní jednotka na základě propočtu provozní a správní režie a provádí jejich přeúčtování vždy koncem čtvrtletí nejpozději však do konce kalendářního roku. Provedený propočet musí být odůvodněn a archivován spolu s účetními doklady.

3. Propočet slouží k získání reálného obrazu nákladů hlavní a doplňkové činnosti a vychází z principu podílu společných nákladů na celkových příjmech rozpočtu daného kalendářního roku. Podíl režie se vyjadřuje v procentech, tj. na každou korunu rozpočtovaných příjmů připadá procentuální podíl společných nákladů vyjádřený v haléřích.

4. Provozní režie - vyjadřuje procentuelní podíl společných nákladů vynaložených na provoz (náklady na topení, elektrickou energii, vodu, plyn, opravu a údržbu, služby režijního charakteru apod. kromě mezd zaměstnanců správních a hospodářských útvarů), na celkových příjmech.

5. Správní režie - vyjadřuje procentuelní podíl společných nákladů vynaložených na mzdy a zákonné odvody z mezd (zdravotní, sociální a zákonné úrazové pojištění) správních a hospodářských útvarů na celkových příjmech.

D. Tvorba cen

1. Ceny se určují na základě předběžné kalkulace, která je podkladem pro stanovení ceny dohodou. Cenová kalkulace musí obsahovat veškeré předpokládané náklady a kalkulovaný zisk.

2. Struktura předběžné kalkulace:

   1. přímé materiálové náklady

   2. přímé mzdové náklady

   3. přímé náklady na zdrav., soc.a zákonné úrazové pojištění (zákonné odvody)

   4. přímé náklady služby (např. pracovní cesty)

   5. provozní režijní náklady (provozní režie krát přímé náklady celkem)

   6. náklady správní režie (správní režie krát přímé náklady celkem)

   7. náklady celkem

   8. kalkulovaný zisk

   9. cena bez DPH (daňový základ)

   10. DPH

   11. realizační cena

Čl. IV

Personální zajištění výkonů doplňkové činnosti

A. Pracovně právní vztahy

Práce související s doplňkovou činností vykonávají zaměstnanci

1. na základě dohod konaných mimo pracovní poměr

2. v souběžném nebo vedlejším pracovním poměru

B. Odměňování za práce prováděné v doplňkové činnosti

1. Prostředky na mzdy v doplňkové činnosti se zahrnují do nákladů doplňkové činnosti.

2. Součást univerzity odměňuje zaměstnance, kteří se podílejí na doplňkové činnosti, podle vnitřního mzdového předpisu univerzity. Pokud jsou zaměstnanci přijati do pracovního poměru pouze k zabezpečování doplňkové činnosti, hradí fakulta nebo součást univerzity mzdy a zákonné odvody u těchto zaměstnanců z příjmů doplňkové činnosti.

C. Odměňování pracovníků, kteří se na doplňkové činnosti podílejí nepřímo

1. Odměňování pracovníků, kteří se podílejí nepřímo na vykonávání konkrétní doplňkové činnosti, avšak výsledky doplňkové činnosti ovlivňují nebo zajišťují činnosti, které s výkonem doplňkové činnosti souvisí, lze přiznat na základě čl. 18 písm. d) vnitřního mzdového předpisu z prostředků správní režie odměnu, a to

   1. u vedoucích pracovníků univerzity, jejichž výši mzdy stanovuje rektor, do výše 50% jejich roční mzdy; výši odměny stanovuje rektor,

   2. u proděkanů fakult, tajemníků fakult, vedoucích pracovišť součásti univerzity a vedoucích odborů rektorátu do výše 50% jejich roční mzdy; výši odměny stanovuje kvestor, děkan fakulty, nebo ředitel součásti,

   3. u ostatních zaměstnanců výši odměny jednotlivým pracovníkům navrhuje vedoucí příslušného pracoviště a schvaluje ji kvestor, děkan fakulty, nebo ředitel součásti.

2. Odměny mohou být poskytnuty pouze vedoucím a pracovníkům těch útvarů, které jsou zahrnuty do propočtu správní režie. Výplatu poměrné části odměny lze provést ke čtvrtletí kalendářního roku, a to pouze při čtvrtletním kladném hospodářském výsledku doplňkové činnosti příslušné součásti univerzity.

Čl. V

Rozdělení prostředků z doplňkové činnosti

1. Celkový hospodářský výsledek z doplňkové činnosti musí být vždy kladný a po odečtení případné ztráty z hlavní činnosti je součástí zlepšeného hospodářského výsledku.

2. Po vypořádání zlepšeného hospodářského výsledku je zbylý zisk z doplňkové činnosti určen zejména na zlepšení podmínek uskutečňování vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí činnosti.

3. V souladu s pravidly hospodaření univerzita odděleně soustřeďuje prostředky na:

   • zajišťování společenských aktivit (čl. 18),

   • odstraňování havárií a zajišťování celouniverzitních aktivit (čl. 19).

4. Zdrojem financování společenských aktivit (čl. 18) z doplňkové činnosti je příděl z celkového zlepšeného výsledku hospodaření součásti univerzity po zdanění ve výši 10%.

5. Zdrojem financování odstraňování havárií a zajišťování celouniverzitních aktivit (čl. 19) jsou:

   • příděl z celkového zlepšeného výsledku hospodaření (hlavní a doplňková činnost) součástí univerzity po zdanění do výše 20%,

   • příděl z výnosů z pronájmů majetku součástí univerzity ve výši 10%.

6. Zisku z doplňkové činnosti jako zdroje financování je možné v souladu s pravidly hospodaření použít jako zdroj financování fondů.

7. Příděly fondům:

   1. FRIM - do výše 35 % zisku,

   2. Stipendijní fond - do výše 20 % zisku,

   3. Fond odměn - do výše 5 % vyplaceného objemu mzdových prostředků,

   4. Rezervní fond - zbylá část zisku.

Čl. VI.

Závěrečná ustanovení

1. Děkani fakult a ředitelé dalších součástí univerzity mohou vydat na základě tohoto opatření vlastní opatření upravující provádění doplňkové činnosti.

2. Toto opatření nabývá účinnosti dne 1. října 2001 s výjimkou ust. čl. II odst. 3 písm. b) a c), která nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti změny přílohy č. 8 statutu univerzity účinného ode dne 1. června 1999, kterou se mění nebo zrušuje čl. 6 a čl. 7 odst. 2 a 4 této přílohy.

V Praze dne 25. září 2001

prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., v.r.

rektor