QS

Základní popis a metodologie

QS World University Rankings (QS) je žebříček, který samostatně existuje od roku 2010. Jeho metodologie však sahá již do období let 2004–2009, kdy společnost Quacquarelli Symonds, která za zpracováním žebříčku stojí, spolupracovala s časopisem Times Higher Education na žebříčku THE. Vedle světového žebříčku QS od roku 2007 zveřejňuje také žebříček institucí v pěti široce pojatých vědních oblastech (Arts and Humanities; Engineering and Technology; Life Science and Medicine; Natural Sciences; Social Sciences and Management) a nově též žebříček nejlepších institucí, které vznikly před padesáti a méně lety.

Již od druhého ročníku (2005) QS používá pro zpracování žebříčku celkem šest stálých kritérií se stálými váhami (proměnily se pouze způsoby jejich výpočtu):

• šetření mezi akademickou obcí (Academic Reputation). Tento indikátor představuje nejdůležitější součást QS World University Rankings. Potenciální respondenti jsou oslovováni na základě své předchozí účasti v šetření, databází, které obsahují kontaktní údaje akademických a vědeckých pracovnic a pracovníků či dobrovolného přihlášení. Osoby, které se do šetření zapojí, na základě oborové (Arts and Humanities; Engineering and Technology; Life Sciences and Medicine; Natural Sciences; Social Sciences) a regionální (Severní a Jižní Amerika; Asie, Austrálie a Nový Zéland; Evropa, Střední východ a Afrika) obeznámenosti určí až deset domácích a třicet regionálních institucí, které jsou podle nich nejlepší v oblasti vědy, výzkumu a vývoje. Pro výpočet kritéria jsou použity převážené výsledky (85 procent pro regionální instituce, 15 procent pro domácí) posledních tří šetření. Váha: 0,4.

• šetření mezi zaměstnavateli (Employer Reputation). Úkolem tohoto šetření je hodnocení institucí z hlediska kvality absolventek a absolventů. Potenciální respondenti jsou oslovováni na základě účasti v dřívějších šetřeních, databáze QS a jejích partnerů a seznamů nejčastějších zaměstnavatelů absolventek a absolventů, které mohou QS poskytnout samotné hodnocené instituce. Osoby, které se do šetření zapojí, na základě regionální obeznámenosti určí až deset domácích a třicet regionálních institucí, jejichž absolventky/absolventi jsou podle nich nejlepší. Pro výpočet kritéria jsou použity převážené výsledky (70 procent pro regionální instituce, 30 procent pro domácí) posledních tří šetření. Váha: 0,1.

• citace na instituci (Citations per Faculty). V letech 2004-2006 byla zdrojem pro výpočet tohoto indikátoru mezinárodní bibliografická databáze Web of Science, od roku 2007 QS pracuje s databází SciVerse Scopus (hlavním argumentem pro tuto proměnu byla větší jazyková a geografická šíře druhé jmenované). Sledováno je vždy pětileté období, až od vydání žebříčku pro rok 2011 byly z výpočtu vyloučeny autocitace. QS zdůvodňuje poměrně malou váhu tohoto kritéria tím, že bibliometrické indikátory zvýhodňují některé vědecké obory a výsledky v anglickém jazyce a že lze obtížně rozlišit, jakou část své činnosti akademičtí a vědečtí pracovníci věnují vědě a jakou výuce. Váha: 0,2.

• poměr studujících a akademických a vědeckých pracovnic/pracovníků (Faculty Student). V pozadí tohoto indikátoru stojí úvaha, že nižší počet studujících na jednoho akademického/vědeckého pracovníka je výrazem vyšší kvality. Váha: 0,2.

• podíl studujících ze zahraničí (International Students), tj. mezinárodní přitažlivost instituce. Váha: 0,05.

• podíl akademických a vědeckých pracovnic/pracovníků ze zahraničí (International Faculty). Váha: 0,05.

Žebříček v současné době zahrnuje celkem 400 institucí. Kromě hodnot jednotlivých indikátorů od roku 2009 instituce klasifikuje podle stáří, velikosti (odvozené od počtu studujících), zaměření (šíře oborů, v nichž je publikačně činná), výzkumné orientace (měřeno velikost, zaměření a počtu výstupů v mezinárodní biblioografické databázi SciVerse Scopus za pětileté období) a právní formy (veřejná, obecně prospěšná, soukromá).

Domácí stránka

Popis metodologie

Popis klasifikace institucí

Univerzita Karlova v QS

V porovnání s jinými globálními žebříčky QS přikládá větší váhu těm kritériím, která jsou založena osobní zkušenosti a individuálnímu hodnocení. Šetření mezi akademickou obcí a zaměstnavateli, jež tvoří polovinu výsledného skóre instituce, přitom skýtá řadu úskalí, například předpoklad široké znalosti činnosti institucí v konkrétním regionu či rovnoměrnost rozložení odpovědí. Podobně jako u jiných žebříčků i v případě QS platí, že o výsledném pořadí často rozhodují číselné rozdíly, jež nevypovídají o konkrétní kvalitě té které instituce.

Opatrnost při interpretaci výsledků lze podepřít například tím, jak jsou rozloženy odpovědi v šetřeních: v dosud posledním vydání žebříčku v rámci šetření mezi akademickou obcí pocházelo z České republiky 0,5 (v absolutních číslech jde přibližně o 230 odpovědí) procent odpovědí, z podobně lidnatého Maďarska však 1,9 procent (876 odpovědí). V podílu na celku odpovědí Maďarsko předčilo například Malajsii (1,7), Čínu (1,2) či Rusko (1,2). Celkem osmdesát procent odpovědí pocházelo ze třiceti zemí (nejvíce ze Spojených států amerických a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska). Podobně v rámci šetření mezi zaměstnavateli například podíl odpovědí ze Singapuru (2,4) předčil podíl z Brazílie (1,5) či Ruska (1,4), přičemž třicet zemí dohromady složilo celkem 85 procent odpovědí.

Univerzita Karlova se pravidelně umísťuje ve třetí stovce žebříčku (vzhledem k proměnám metodologie a k neustálému rozšiřování počtu hodnocených vysokých škol by z umístění v čase neměla být konstruována časová řada):

Výstupy

QS World University Rankings 2012

QS World University Rankings 2011

QS World University Rankings 2010

QS World University Rankings 2009

QS World University Rankings 2008

QS World University Rankings 2007

QS World University Rankings 2006

QS World University Rankings 2005

QS World University Rankings by Subject 2012