QS ****************************************************************************************** * Základní popis a metodologie ****************************************************************************************** QS World University Rankings (QS) je žebříček, který samostatně existuje od roku 2010. Jeh však sahá již do období let 2004–2009, kdy společnost Quacquarelli Symonds, která za zprac stojí, spolupracovala s časopisem Times Higher Education na žebříčku THE [ URL "UK-4218.ht světového žebříčku QS od roku 2007 zveřejňuje také žebříček institucí v pěti široce pojatý oblastech (Arts and Humanities; Engineering and Technology; Life Science and Medicine; Nat Social Sciences and Management) a nově též žebříček nejlepších institucí, které vznikly př méně lety. Již od druhého ročníku (2005) QS používá pro zpracování žebříčku celkem šest stálých krité váhami (proměnily se pouze způsoby jejich výpočtu): • šetření mezi akademickou obcí (Academic Reputation). Tento indikátor představuje nejdůle QS World University Rankings. Potenciální respondenti jsou oslovováni na základě své pře v šetření, databází, které obsahují kontaktní údaje akademických a vědeckých pracovnic a dobrovolného přihlášení. Osoby, které se do šetření zapojí, na základě oborové (Arts and Engineering and Technology; Life Sciences and Medicine; Natural Sciences; Social Science (Severní a Jižní Amerika; Asie, Austrálie a Nový Zéland; Evropa, Střední východ a Afrika určí až deset domácích a třicet regionálních institucí, které jsou podle nich nejlepší v výzkumu a vývoje. Pro výpočet kritéria jsou použity převážené výsledky (85 procent pro r instituce, 15 procent pro domácí) posledních tří šetření. Váha: 0,4. • šetření mezi zaměstnavateli (Employer Reputation). Úkolem tohoto šetření je hodnocení in hlediska kvality absolventek a absolventů. Potenciální respondenti jsou oslovováni na zá dřívějších šetřeních, databáze QS a jejích partnerů a seznamů nejčastějších zaměstnavate a absolventů, které mohou QS poskytnout samotné hodnocené instituce. Osoby, které se do na základě regionální obeznámenosti určí až deset domácích a třicet regionálních institu absolventky/absolventi jsou podle nich nejlepší. Pro výpočet kritéria jsou použity převá (70 procent pro regionální instituce, 30 procent pro domácí) posledních tří šetření. Váh • citace na instituci (Citations per Faculty). V letech 2004-2006 byla zdrojem pro výpočet indikátoru mezinárodní bibliografická databáze Web of Science, od roku 2007 QS pracuje s SciVerse Scopus (hlavním argumentem pro tuto proměnu byla větší jazyková a geografická š jmenované). Sledováno je vždy pětileté období, až od vydání žebříčku pro rok 2011 byly z vyloučeny autocitace. QS zdůvodňuje poměrně malou váhu tohoto kritéria tím, že bibliomet zvýhodňují některé vědecké obory a výsledky v anglickém jazyce a že lze obtížně rozlišit činnosti akademičtí a vědečtí pracovníci věnují vědě a jakou výuce. Váha: 0,2. • poměr studujících a akademických a vědeckých pracovnic/pracovníků (Faculty Student). V p indikátoru stojí úvaha, že nižší počet studujících na jednoho akademického/vědeckého pra výrazem vyšší kvality. Váha: 0,2. • podíl studujících ze zahraničí (International Students), tj. mezinárodní přitažlivost in 0,05. • podíl akademických a vědeckých pracovnic/pracovníků ze zahraničí (International Faculty) Žebříček v současné době zahrnuje celkem 400 institucí. Kromě hodnot jednotlivých indikáto instituce klasifikuje podle stáří, velikosti (odvozené od počtu studujících), zaměření (ší nichž je publikačně činná), výzkumné orientace (měřeno velikost, zaměření a počtu výstupů biblioografické databázi SciVerse Scopus za pětileté období) a právní formy (veřejná, obec soukromá). Domácí stránka [ URL "http://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university- Popis metodologie [ URL "http://www.iu.qs.com/university-rankings/world-university-ranking Popis klasifikace institucí [ URL "http://www.iu.qs.com/university-rankings/qs-classificat ****************************************************************************************** * Univerzita Karlova v QS ****************************************************************************************** V porovnání s jinými globálními žebříčky QS přikládá větší váhu těm kritériím, která jsou zkušenosti a individuálnímu hodnocení. Šetření mezi akademickou obcí a zaměstnavateli, jež výsledného skóre instituce, přitom skýtá řadu úskalí, například předpoklad široké znalosti institucí v konkrétním regionu či rovnoměrnost rozložení odpovědí. Podobně jako u jiných ž případě QS platí, že o výsledném pořadí často rozhodují číselné rozdíly, jež nevypovídají kvalitě té které instituce. Opatrnost při interpretaci výsledků lze podepřít například tím, jak jsou rozloženy odpověd v dosud posledním vydání žebříčku v rámci šetření mezi akademickou obcí pocházelo z České (v absolutních číslech jde přibližně o 230 odpovědí) procent odpovědí, z podobně lidnatého 1,9 procent (876 odpovědí). V podílu na celku odpovědí Maďarsko předčilo například Malajsi (1,2) či Rusko (1,2). Celkem osmdesát procent odpovědí pocházelo ze třiceti zemí (nejvíce států amerických a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska). Podobně v rámci zaměstnavateli například podíl odpovědí ze Singapuru (2,4) předčil podíl z Brazílie (1,5) přičemž třicet zemí dohromady složilo celkem 85 procent odpovědí. Univerzita Karlova se pravidelně umísťuje ve třetí stovce žebříčku (vzhledem k proměnám me neustálému rozšiřování počtu hodnocených vysokých škol by z umístění v čase neměla být kon řada): 2012 286 2011 276 2010 267 2009 229 2008 261 2007 290 2006 248 2005 275 ****************************************************************************************** * Výstupy ****************************************************************************************** QS World University Rankings 2012 [ URL "http://www.topuniversities.com/university-ranking university-rankings/2012"] QS World University Rankings 2011 [ URL "http://www.topuniversities.com/university-ranking university-rankings/2011"] QS World University Rankings 2010 [ URL "http://www.topuniversities.com/university-ranking university-rankings/2010"] QS World University Rankings 2009 [ URL "http://www.topuniversities.com/university-ranking university-rankings/2009"] QS World University Rankings 2008 [ URL "http://www.topuniversities.com/university-ranking university-rankings/2008"] QS World University Rankings 2007 [ URL "http://www.topuniversities.com/university-ranking university-rankings/2007"] QS World University Rankings 2006 [ URL "http://www.topuniversities.com/university-ranking university-rankings/2006"] QS World University Rankings 2005 [ URL "http://www.topuniversities.com/university-ranking university-rankings/2005"] QS World University Rankings by Subject 2012 [ URL "http://www.topuniversities.com/univers world-university-rankings/2012/subject-rankings"]