THE

Základní popis a metodologie

Times Higher Education World University Rankings (THE) je žebříček vysokých škol, za nímž stojí britský časopis Times Higher Education. Poprvé byl zveřejněn v roce 2004. K výraznější proměně jeho metodologie došlo v roce 2009, kdy jeho partnerem-zpracovatelem přestala být společnost Quacquarelli Symonds (tato společnost v současné době stojí za žebříčkem QS). Od roku 2010 je partnerem tohoto žebříčku společnost Thompson Reuters.

THE se (na rozdíl například od ARWU) nezaměřuje pouze na jednu oblast činnosti vysokých škol a nevyužívá pro srovnávání institucí pouze jednoho zdroje (jako například tzv. Taiwanský žebříček): vedle vědecké, výzkumné a vývojové činnosti se zaměřuje také na vzdělávání, spolupráci s vnějším světem či mezinárodní rozměr instituce; vedle mezinárodní bibliografické databáze Web of Science se opírá o data z šetření mezi akademickou obcí. Konkrétně je žebříček THE založen na následujících kompozitních kategoriích a vahách:

• výuka a vzdělávání (Teaching: the Learning Environment). Tento kompozitní indikátor se skládá z pěti proměnných: šetření mezi akademickou obcí zaměřené na výuku a vzdělávání (0,15); počet doktorátů na akademického pracovníka (0,06); počet studujících na akademického pracovníka (0,045); příjem na akademického pracovníka (0,025); počet udělených doktorských titulů na počet udělených bakalářských titulů (0,025). Váha: 0,3.

• výzkum (Research: Volume, Income, Reputation). Tento indikátor se skládá ze tří dílčích ukazatelů: šetření mezi akademickou obcí zaměřené na vědu (0,18); výdaje na výzkum (0,06); publikační výstupy na akademického/vědeckého pracovníka (0,06). Váha: 0,3.

• citace (Citations: Research Influence). Váha: 0,3. Zdrojem pro počítání citací je mezinárodní bibliografická databáze Web of Science se záznamy za šestileté období, zohledněny jsou odlišné citační zvyklosti jednotlivých oborů.

• mezinárodní rozměr (International Outlook: People, Research). Tento indikátor je tvořen následujícími proměnnými: podíl studujících ze zahraničí na studentské populaci (0,025); podíl akademických/vědeckých pracovníků ze zahraničí na jejich celkovém počtu (0,025); podíl publikačních výsledků, které vznikly ve spolupráci s alespoň jedním zahraničním pracovištěm (0,025). Váha: 0,075.

• příjem na výzkum ze soukromých zdrojů (Industry Income: Innovation). Váha: 0,025.

Aby byla instituce zařazena mezi posuzované, musí splnit několik podmínek: vzdělávat studující v bakalářských a magisterských programech; poskytovat vzdělání v širším spektru oborů; publikovat v průběhu pěti let více než 1000 článků zařazených do databáze Web of Science (resp. 200 ročně, s připuštěním výjimek).

Vedle souhrnného žebříčku 400 předních světových vysokých škol THE zveřejňuje také žebříček podle kontinentů, skupin oborů (Engineering and Technology; Arts and Humanities; Clinical, Pre-Clinical and Health; Life Sciences; Physical Sciences; Social Sciences) či institucí, které vznikly před padesáti a méně lety.

Domácí stránka

Popis metodologie

Univerzita Karlova v THE

Z pěti kompozitních oblastí (viz výše), jsou to první tři, kterým THE přikládá rozhodující váhu: každá z nich se na celkovém výsledku instituce podílí třiceti procenty. Jejich rozložení u prvních čtyř set institucí přitom naznačuje, že do výsledného pořadí více promlouvají kompozitní oblasti výuka a vzdělávání a výzkum spíše než citace. Tyto dvě oblasti spolu také korelují mnohem silněji (v posledním vydání doahuje korelační koeficient hodnoty 0,91) než s oblastí citací (0,44, resp. 0,41). Vedle používání poměrových ukazatelů je jejich společným a nejsilnějším jmenovatelem šetření mezi akademickou obcí, jež v prvním případě tvoří patnáct a ve druhém osmnáct procent celkového skóre instituce.

Informace, které THE k šetření publikuje, přitom signalizují, že jde o silně exkluzivní kritéria: ve vydání 2012-2013 činil rozdíl ve skóre mezi první a desátou institucí téměř šedesát osm procentních bodů, padesátá instituce dosáhla již necelých sedmi procent instituce první. Jinak řečeno, pokud je vzat soubor tisíce respondentů, tak zatímco všichni zařadili mezi patnáct nejlepších světových institucí Harvard University, padesátou University of Sydney umístilo do společnosti nejlepších pouze 69 z nich; z toho lze také dovodit, že kvůli této metodologii za zhruba prvními dvaceti institucemi zeje hluboká propast, v níž jsou ostatní vysoké školy obtížně rozlišitelné. Nabízí se tudíž otázka, zda jsou rozdíly mezi jednotlivými institucemi tak velké (samo THE uznává, že se neobejde bez jejich převažování, aby se rozdíly mezi institucemi snížily, a nepublikuje skóre pod padesátým místem se zdůvodněním, že odlišnosti jsou příliš malé).

Jestliže příliš veliká váha přikládaná šetření byla jedním z veřejně uvedených důvodů rozchodu s dřívějším zpracovatelem žebříčku, společností QS, jest také otázkou, nakolik se "persona non grata" nevrací na své původní místo. Rozdíly v pojetí šetření (THE se ptá až na patnáct nejlepších světových institucí v oblastech vzdělávání a vědecké činnosti na základě znalosti konkrétního oboru při celkové váze rovné jedné třetině; QS se ptá – na základě znalosti oboru a regionu/ů – až na deset nejlepších domácích a až třicet nejlepších regionálních institucí z hlediska vědecké činnosti a kvality absolventů při celkové váze rovné čtyřiceti procentům) lze také považovat za jednu z příčin odlišného zastoupení jednotlivých zemí v obou žebříčcích: THE (podobně jako ARWU) mezi nejlepší světové vysoké školy častěji řadí ty, které sídlí ve Spojených státech amerických a své zastoupení v něm nachází méně zemí (mezi nejlepších čtyři sta institucí v QS se na rozdíl od THE dostaly například instituce z Argentiny, Egypta, Chile, Indonésie či Malajsie).

Umístění Univerzity Karlovy v THE ukazuje následující tabulka:

Výstupy

THE World University Rankings 2012-2013

THE World University Rankings 2011-2012

THE World University Rankings 2010-2011