ARWU

Základní popis a metodologie

Academic Ranking of World Universities (ARWU) je žebříček, který vydává univerzita Jiaotong v Šanghaji. Žebříček je proto často označován jako "Šanghajský ranking".

Žebříček ARWU byl poprvé zveřejněn v roce 2003 – jako jeden z mála světových žebříčků přitom využívá kritéria, která se od prvního zveřejnění téměř nezměnila, na rozdíl od jiných významných žebříčků (THE, QS), jež doznaly v posledních letech výrazných změn, a jejich výsledky proto není možné sledovat a porovnávat v delším časovém období.

Tak jako ostatní žebříčky vysokých škol nehodnotí ARWU celkovou kvalitu všech jejich činností. Každý žebříček se zaměřuje na některé vybrané aspekty – vždy se přitom jedná o ty, které je možné nějakým způsobem "měřit". Způsobem, jakým žebříčky stanovují jednotlivá kritéria pro hodnocení, ovšem zároveň prosazují určité vlastní pojetí "excelence" – a pro ARWU (podobně jako například pro Taiwan ranking), využívající poměrně malý počet kritérií, to platí zejména. Šanghajský žebříček využívá následující kritéria:

• absolventi instituce, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili (Alumni). Za absolventy jsou považováni ti, kteří na vysoké škole získali bakalářský, magisterský nebo doktorský titul. Váha absolventů klesá v závislosti na období, kdy Nobelovu cenu získali – pro Nobelovy ceny udělené po roce 1991 činí 100 % a klesá až na 10 % pro Nobelovy ceny udělené v období do roku 1910. Váha: 0,1.

• zaměstnanci instituce, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili (Award). Za zaměstnance jsou považovány osoby, které na vysoké škole pracovaly v době, kdy ocenění získaly. Podobně jako v případě kritéria absolventů-nositelů Nobelovy ceny klesá váha podle období, v němž Nobelovu cenu získali. Váha: 0,2.

• vysoce citovaní výzkumníci ve 21 širokých oborových kategoriích (HiCi). Indikátor sleduje nejcitovanější výzkumníky v 21 oblastech podle databáze Thomson ISI. Váha: 0,2.

• články publikované v časopisech Nature a Science (N & S). Indikátor sleduje počet článků publikovaných v časopisech Nature a Science – v případě vysokých škol, které se zaměřují převážně na humanitní a společenskovědní disciplíny (např. London School of Economics), se tento indikátor nepoužívá a jeho váha je rozdělena mezi ostatní indikátory. Váha: 0,2.

• publikace zanesené v Science Citation Index-Expanded a Social Science Citation Index (PUB). Celkový počet publikací zanesených v databázích Science Citation Index-Expanded a Social Science Citation Index, přičemž v úvahu jsou vzaty pouze publikace typu "Article" a "Proceedings Paper". Publikace z oblasti společenských věd (Social Science Citation Index) mají dvojnásobnou váhu. Váha: 0,2.

• akademický výkon instituce převedený na počet jejích zaměstnanců (PCP). Vážené skóre prvních pěti indikátorů dělené počtem akademických zaměstnanců pracujících v dané instituci na plný úvazek. Váha: 0,1.

Od roku 2009 je součástí ARWU oborový žebříček nejlepších vysokých škol, který pracuje s těmito indikátory:

• absolventi instituce, kteří získali oborově významné ceny (Nobelova cena, Fieldsova medaile, Turingova cena) od roku 1961. Váha: 0,10.

• zaměstnanci instituce, kteří získali oborově významné ceny (Nobelova cena, Fieldsova medaile, Turingova cena) od roku 1971. Váha: 0,15.

• vysoce citovaní výzkumníci v daném oboru. Váha: 0,25.

• publikace zanesené v Science Citation Index-Expanded a Social Science Citation Index v předcházejících dvou letech. Váha: 0,25.

• podíl výstupů instituce, které byly publikovány v dvaceti procentech oborových časopisů s nejvyšším impakt faktorem (TOP). V úvahu jsou vzaty pouze publikace typu "Article" a "Proceedings Paper". Váha: 0,25:

V případě každého indikátoru je instituci, která se umístila nejlépe, přiřazeno skóre 100 bodů – postavení ostatních vysokých škol je pak hodnoceno jako procentuální podíl nejlepší instituce. Tatáž procedura se opakuje při stanovování celkového pořadí vysokých škol – i v tomto případě je vysoká škola, která má nejlepší umístění po součtu skóre z vážených indikátorů, ohodnocena číslem 100, pořadí ostatních je vyjádřeno procentuálním podílem ve vztahu k první vysoké škole. Žebříček tedy nestanovuje pořadí podle absolutních čísel, ale ve vztahu k dosaženým hodnotám ukazatelů ostatních hodnocených vysokých škol. Kritéria se přitom vztahují na instituci jako celek bez ohledu na její velikost z hlediska počtu studujících, akademických pracovníků nebo výše rozpočtu. Pouze poslední indikátor, jehož váha v celkovém hodnocení činí pouze jednu desetinu, přepočítává ostatní indikátory na počet plných úvazků akademických pracovníků.

Domácí stránka

Popis metodologie

Univerzita Karlova v ARWU

ARWU kvůli své metodologii náleží k silně exkluzivním a na nahodilosti založeným žebříčkům (například počet nositelů cen a vysoce citovaných výzkumníků je z podstaty úzký, jeden nositel Nobelovy ceny může školu posunout o několik desítek míst): dělící čára mezi vysokými školami se nachází na hranici první padesátky (v dosud posledním vydání stá instituce dosáhla pouze dvaceti pěti procent skóre instituce první, což navozuje otázku, zda jsou rozdíly mezi jednotlivými školami opravdu tak velké), s klesajícím pořadím jsou rozdíly mezi výsledky jednotlivých vysokých škol zanedbatelné a obtížně rozlišitelné.

Jakkoli je metodologie ARWU v čase poměrně konzistentní, časová řada umístění není bez problémů, neboť počet zahrnutých institucí je zpracovateli neustále rozšiřován.

Univerzita Karlova se v celkovém žebříčku pravidelně umísťuje ve třetí stovce, mezi nejlepších dvě stě vysokých škol (do roku 2011 oborový žebříček obsahoval pouze prvních sto vysokých škol) náleží v oborech fyzika a matematika:

Výstupy

ARWU 2013

ARWU 2012

ARWU 2011

ARWU 2010

ARWU 2009

ARWU 2008

ARWU 2007

ARWU 2006

ARWU 2005

ARWU 2004

ARWU 2003