Historie Univerzity Karlovy v datech *********************************************************************************************** * STRUČNÝ PŘEHLED DĚJIN UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE *********************************************************************************************** 1347 privilegiem papeže Klimenta VI. se v Praze zřizuje obecné učení 1348 český a římský král Karel IV. zakládá listinou ze 7. dubna [ URL "UK-1391.html "] univerzitu se čtyřmi fakultami (svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou) 1366 Karel IV. zakládá kolej pro dvanáct mistrů (Karlova kolej) 1372 právnická fakulta vytváří samostatnou univerzitu juristů (trvala do 1418/19) 1383 Karlova kolej získává dům na Starém Městě (Karolinum), který od přestavby let 1383/86 slouží jako sídlo celé univerzit 1409 18. ledna vyhlašuje král Václav IV. tzv. Dekret kutnohorský, jímž český univerzitní národ získává přednostní postavení (odchodem členů ostatních univerzitních národů vzniká mj. univerzita v Lipsku) 1417 univerzita se přihlašuje k husitství (kališnické konfesi) a je potrestána papežským zákazem činnosti 1419 husitskými válkami je omezena činnost univerzity (až do počátku 17. století existuje jediná, artistická fakulta) 1556 do Prahy přichází jezuitský řád, který zakládá akademii v Klementinu s výukou filozofie a teologie (1616 povýšena na univerzitu) 1609 počátek reforem univerzity: zaveden pevný studijní řád, zrušen celibát profesorů, správa a hospodářství univerzity svěřeny kvestorovi 1618 univerzita se aktivně účastní odboje proti katolickému panovníkovi 1622 po porážce protestantských stavů je karolínská univerzita předána jezuitům 1625 na výzvu jezuitského generála přichází do Prahy Rodrigo Arriaga, pozdější nejvýznamnější představitel druhé scholastiky, mnohonásobný děkan pražské teologické fakulty 1638 tzv. světské fakulty (lékařská a právnická) se sídlem v Karolinu postaveny pod přímý dohled státu 1654 tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojeno Karolinum a Klementinum do společné univerzity (Universitas Carolo-Ferdinandea) se čtyřmi fakultami 1718 architekt F. M. Kaňka dokončil přestavbu Karolina v barokním slohu 1773 zrušen jezuitský řád 1781 počátek reforem univerzity: 1781 umožněno studium nekatolíků, 1783 univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství, 1784 zrušena univerzitní jurisdikce, studijní řád zavádí němčinu jako vyučovací jazyk 1837 Jan Evangelista Purkyně v pražském Karolinu poprvé před vědeckým shromážděním představil své výzkumy o buňce 1848 univerzita požaduje akademické svobody a zrovnoprávnění češtiny a němčiny ve výuce 1849 zákon o organizaci univerzit zvyšuje pravomoc akademického senátu a profesorských sborů, studijní řád (1850) zavádí rigorosní a státní závěrečné zkoušky (tituly JUDr., MUDr., PhDr., ThDr.) 1879 rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity v obtížném období jednání o její rozdělení na německou a českou se stal významný fyzik Ernst Mach, který v Praze působil 28 let 1882 nařízením císaře Františka Josefa I. z 28. února se Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem 1882 na filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity byl povolán jako mimořádný profesor filosofie Tomáš Garrigue Masaryk 1911 na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze se stal profesorem teoretické fyziky Albert Einstein (do 1912) 1917 Bedřich Hrozný (později profesor filozofické fakulty Univerzity Karlovy) publikoval své stěžejní dílo Jazyk Chetitů a tím položil základy chetitologie 1920 zákonem o poměru obou pražských univerzit získává česká název "Karlova universita", vytvořena přírodovědecká fakulta 1939 po okupaci českých zemí nacisty je Německá univerzita (Deutsche Karlsuniversität Prag) přivtělena k říši, po studentských demonstracích 17. listopadu Karlova univerzita uzavřena spolu s ostatními českými vysokými školami 1945 obnovena činnost Karlovy univerzity - vytvořeny pobočky lékařské fakulty v Plzni (od 1958 lékařská fakulta UK) a v Hradci Králové (od 1959 lékařská fakulta UK), Německá univerzita zrušena 1946 zahájena činnost pedagogické fakulty (1959-1964 mimo Univerzitu Karlovu) 1947 Gerty Theresa Cori (rozená Radnitz) a Carl Cori, absolventi lékařské fakulty Německé univerzity v Praze, obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu 1948 studentská demonstrace proti totalitnímu režimu (následovalo masové vyloučení nekomunistických učitelů a studentů z univerzity) 1950 zákon o vysokých školách ruší akademickou autonomii a podřizuje jejich činnost dohledu komunistické strany, teologická fakulta oddělena od Univerzity Karlovy (1950-1990 samostatná fakulta v Litoměřicích) 1952 vytvořena matematicko-fyzikální fakulta 1953 lékařská fakulta se rozděluje na fakultu všeobecného lékařství, hygienickou a dětského lékařství (od 1990 1. s názvem 2. a 3. lékařská fakulta) 1959 na univerzitu převeden Institut tělesné výchovy a sportu (od 1966 fakulta tělesné výchovy a sportu) 1959 Jaroslav Heyrovský, profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, obdržel Nobelovu cenu za chemii za objev a rozpracování analytické polarografické metody 1960 založen Institut osvěty a novinářství (od 1965 fakulta osvěty a novinářství, 1990 fakulta sociálních věd) 1968 na filozofické fakultě UK byl jmenován profesorem filozofie Jan Patočka 1968 univerzita se podílí na událostech tzv. Pražského jara, po 1969 nová vlna represí nonkonformně smýšlejících učitelů a studentů 1969 vytvořena farmaceutická fakulta v Hradci Králové 1989 demonstrace vysokoškoláků na paměť událostí 17. listopadu 1939 podnětem k pádu komunistického režimu 1990 zákon o vysokých školách obnovuje univerzitní autonomii a svobodu bádání a výuky 1991 statutem jsou do Univerzity Karlovy inkorporovány tři teologické fakulty: katolická, evangelická a husitská 2000 vznikla Fakulta humanitních studií 2000 Univerzitu Karlovu tvoří 17 fakult (3 mimo Prahu): Katolická teologická fakulta Evangelická teologická fakulta Husitská teologická fakulta Právnická fakulta 1. lékařská fakulta 2. lékařská fakulta 3. lékařská fakulta Lékařská fakulta v Plzni Lékařská fakulta v Hradci Králové Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Filozofická fakulta Přírodovědecká fakulta Matematicko-fyzikální fakulta Pedagogická fakulta Fakulta sociálních věd Fakulta tělesné výchovy a sportu Fakulta humanitních studií