Anglistika na FF UK slaví letos stoleté výročí svého vzniku, který se symbolicky datuje od roku 1912, kdy byl Vilém Mathesius jmenován mimořádným profesorem anglického jazyka a literatury. Výročí připomene několik akcí, jednodenní sympozium s názvem Sto let anglistických studií na Univerzitě Karlově: od Mathesia k současné lingvistice proběhne už 15. května.

Když v roce 1882 zakládal Jan Urban Jarník na Univerzitě Karlově rumunistiku, byla Praha teprve pátým evropským univerzitním městem, kde se tento filologický obor vyučoval. V současné době není rumunistika zastoupena na žádné jiné české univerzitě. Rumunsko se letos stalo čestným hostem 18. mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy Praha 2012, proto odborníky z Filozofické fakulty UK najdete také mezi vystupujícími.

Kde je knihovna chemie? A jak najdu studijní? Aby se zmatení studenti nejen prvních ročníků vyznali v rozsáhlém areálu budov Přírodovědecké fakulty UK, připravuje pro ně student kartografie a geoinformatiky Bc. Antonín Bačo speciální „navigační“ aplikaci. Systém Albert je součástí jeho diplomové práce a zatím funguje na internetu jen ve zkušební verzi, brzy by se však mohl stát běžnou součástí fakultních stránek.

Centrum pro mediální studia CEMES FSV UK se jako výzkumné a analytické středisko věnuje otázce mediální gramotnosti dlouhodobě. Jsou Češi mediálně gramotní a jaké mají možnosti, pokud se chtějí v těchto dovednostech zlepšit? Na tyto otázky i-Foru odpovídá Mgr. Radim Wolák, provozovatel portálu obsahujícího metodiky pro učitele základních a středních škol.

Unikátní výstavu s množstvím dosud nezveřejněných materiálů připravila u příležitosti výročí rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity Filozofická fakulta UK ve spolupráci s Právnickou fakultou UK a dalšími institucemi. Příprava expozice nazvané Cesty filozofie a práva 1882–2012 trvala více než rok, návštěvníkům je zdarma otevřena v prostorách Křížové chodby Karolina až do 13. května. Více informací o výstavě i-Foru prozradila její kurátorka Mgr. Karolína Chundelová z Filozofické fakulty UK.

Oceněná kniha je první monografií ve světové literatuře, která je cíleně věnována melanosomům a melaninům, jež podmiňují vlastnosti a funkce těchto subcelulárních partikulí. Profesor MUDr. Jan Borovanský, CSc., FTI, je autorem 2 kapitol. Předání ceny proběhlo 4. dubna během slavnostního shromáždění pořádaného u příležitosti 664. výročí založení Univerzity Karlovy.

Přenos úhlového momentu z kruhově polarizovaného světla do spinu elektronů umožňuje vybudit magnet z rovnovážného stavu na časových škálách kratších než pikosekunda. Tento efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Práce byla publikována 1. dubna 2012 v časopise Nature Physics (DOI: 10.1038/NPHYS2279).

Hlavní budova Filozofické fakulty UK se ve středu 21. března proměnila v mraveniště. Davy posluchačů přecházely z patra do patra a trpělivě čekaly ve frontě před posluchárnami, až skončí předchozí přednáška. Některým návštěvníkům bylo -náct nebo -cet, přišli ale i ti, jejichž věk končí na -sát. Den vědy na Filozofické fakultě byl totiž určen všem, kteří chtěli zjistit, jaký potenciál v sobě skrývají humanitní obory.

Pracovníci Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (dále SVP PedF UK) dokončili v prosinci 2011 studii Vysoké školství ve Finsku. Studie je první z řady připravovaných materiálů, jejichž cílem je porovnat, jak v některých evropských zemích konkrétně probíhá vývoj vysokých škol, především jejich expanze a diverzifikace, a jak se přistupuje k řešení klíčových problémů.

Trénink mentálně handicapovaných sportovců vyžaduje velmi individuální přístup. Své o tom ví doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc., z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, který trénuje takto postižené lidi už řadu let. Nyní společně se svými kolegy z fakulty připravil publikaci, jež se takovouto sportovní přípravou detailně zabývá. V Nakladatelství Karolinum vyšla před pár dny.

Lidskou řeč můžeme považovat za biometrický údaj, který poskytuje informace o mluvčím. Na rozdíl od jiných biometrických parametrů jako otisk prstu či struktura DNA však řeč není čistě fyziologickým jevem, a o unikátním „otisku hlasu“ proto nelze hovořit. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D., z Fonetického ústavu FF UK během Dne vědy představí ty vlastnosti řečového signálu, které se nejčastěji využívají pro účely rozpoznání mluvčího.

Studium anatomie vzestupu a pádu civilizací představuje v dnešní době zásadní zdroj poučení, který může být inspirací a může i pomoci při případných projekcích vývojových trajektorií do budoucnosti. Příspěvek věnující se tomuto tématu přednese v rámci Dne vědy FF UK ve středu 21. března od 14.35 prof. Miroslav Bárta, Dr., z Českého egyptologického ústavu FF UK.

Velkou pozornost vyvolalo vydání jedinečné publikace Homosexualita v dějinách české kultury, na které se podílel kolektiv autorů pod vedením doc. Mgr. Martina C. Putny, Dr., z Fakulty humanitních studií UK. Jedná se o první dílo, jež se souborně zabývá homosexualitou v české kultuře – literatuře, výtvarném umění, divadle a filmu. Na stejné téma probíhá také v letním semestru speciální seminář na FHS UK.

Neutrina jsou obtížně polapitelné neutrální částice, vznikající např. při slučování atomových jader ve Slunci nebo v rozpadech jader v reaktorech jaderných elektráren. Existují ve třech typech – elektronová, mionová a tauonová. Minulé experimenty ukázaly, že neutrina mohou samovolně měnit svůj typ na jiný. Tomuto jevu se říká oscilace neutrin. Experimentálně byla potvrzena přeměna elektronových neutrin na vzdálenostech stovek kilometrů. 

Jak náboženství ovlivňuje a formuje život společnosti a co je to náboženská kultura. Na tyto otázky hledají odpovědi týmy výzkumného projektu „Náboženské kultury v Evropě 19. a 20. století“, na němž spolupracuje Fakulta humanitních studií UK s Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově, ze které přijede 1. března do Prahy přednášet profesor Friedrich Wilhelm Graf.

Filozofická fakulta UK (FF UK) a Psychologický ústav AV ČR uzavřely 24. 11. 2011 smlouvu o založení společného pracoviště, Laboratoře behaviorálních a lingvistických studií (LABELS). Laboratoř bude fungovat na půdě Psychologického ústavu v Hybernské ulici na Praze 1, který jí poskytne technické vybavení a odbornou erudici svých pracovníků.

Meziuniverzitní tým MUDr. Václava Lišky, Ph.D., testuje na Lékařské fakultě UK v Plzni softwarový model jaterní tkáně, který dokáže vypočítat možnosti regenerace orgánu po rozsáhlé operaci. Už brzy by měl pomáhat hlavně onkologicky nemocným.

Na tři desítky studentů Univerzity Karlovy se přihlásily na expedici za severní polární kruh. Už druhým rokem mají studenti UK šanci dostat se na souostroví Svalbard v Severním ledovém oceánu, kam jezdí do zátoky Petuniabukta tým českých vědců zkoumat arktickou přírodu.

V polovině ledna bylo na Filozofické fakultě UK založeno Centrum židovských studií, jehož cílem je vytvořit interdisciplinární platformu zaměřenou především na studium a zkoumání židovské literatury, historie, filozofie, náboženství, jazyka, umění a kultury. Centrum je otevřené jak studentům z různých oborů a fakult UK, tak i zahraničním uchazečům. První přednášku na téma Židovské motivy a antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století je možné navštívit už 20. února.

Objevení dvojice genů, jejichž mutace podmiňují Rotorův syndrom (vrozenou žloutenku), byl pouhý začátek. Týmu Ing. Stanislava Kmocha a doc. Milana Jirsy se podařilo objevit úplně nový mechanismus transportu bilirubinu, ale i celé řady běžně používaných léčiv. Výsledky tříleté studie byly publikovány v lékařském časopise Journal of Clinical Investigation a dokládají význam studií vzácných chorob pro běžnou populaci.

Přírodovědecké fakultě UK bylo uděleno prestižní ocenění Centrum excelence na výzkum sesuvů: World Centre of Excellence on Landslide Disaster Reduction. Fakulta ho získala na mezinárodní konferenci World Landslide Forum II v Římě. Za co si ho zasloužila, vysvětlil doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc., z katedry fyzické geografie a geoekologie.

Iniciativa založení občanského sdružení CEUPES (Central European Philosophy of Education Society) vznikla na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Dále se na projektu podílela Pedagogická fakulta Trnavské univerzity a Wyższa Szkoła Pedagogiczna w Łodzi (Towarzystwo Pedagogiki Filozoficznej). Obsahem a cílem činnosti sdružení je přispět k transformaci a humanizaci občanské společnosti vytvořením prostoru pro filozofickou reflexi problematiky výchovy a vzdělávání v současné vzdělanostní společnosti.

"Jako psychiatr se věnuji poruchám paměti a problematice starší populace, ale současně jsem si vědoma, že některá onemocnění, např. demence, se výrazně dotýkají i dalších rodinných příslušníků, a tak jsem se dostala k pečujícím," říká nositelka Ceny za rozvoj zdravotně sociální péče MUDr. Tamara Tošnerová. V Evropském roce aktivního stárnutí jsme si s ní povídali o paměti a stáří.

Algologické pracoviště katedry botaniky na PřF UK se dlouhodobě věnuje studiu sladkovodních rašeliništních biotopů. Mezi hlavní řasové skupiny vyskytující se v těchto typech biotopů patří jednobuněčné zelené rostliny ze skupiny krásivek (Desmidiales, Streptophyta). Překvapivým závěrem jedné ze studií je geografická stabilita rozšíření těchto protistních organismů. Použití metod morfometrické analýzy umožnilo mapovat současné rozšíření, ale využít i historické záznamy téměř 200 let starých.

Standardizovat univerzální nástroj, kterým by se dala měřit kvalita tuzemských fitness center. To je cíl tříletého projektu Mgr. Jana Šímy z katedry kinantropologie, humanitních věd a managementu sportu Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Po uplynutí prvního roku projektu se Šímovi podařilo najít vhodný způsob, jak úrovně sportovních areálů poměřovat. Podobným způsobem by se mohla v budoucnu měřit i kvalita služeb nemocnic nebo třeba bank.

Co všechno si lze vyříkat pomocí ptačího zpěvu a jaká jsou tajemství lidského mozku. I na tato témata budou hovořit přednášející Přírodovědecké fakulty UK na bezplatném kurzu biologie pro veřejnost, který se bude konat v prvním pololetí příštího roku.

Jsou zahrádkářské kolonie přežitkem minulosti, nebo znamenají důležitou součást i dnešní městské společnosti? Z jakého důvodu lidé do osad jezdí? Budou ve městech zahrádky existovat také v budoucnu? Na tyto otázky hledá odpovědi výzkumný tým vedený Mgr. et Mgr. Arnoštem Novákem z katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií UK.